Roční souhrnná zpráva o stavu zahraničních pohledávek ČR v roce 2023

Ministerstvo financí provádí správu zahraničních pohledávek na základě Zásad správy a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek České republiky, které byly schváleny usnesením vlády č. 629/2021 ze dne 12. července 2021.  

I. Informace o stavu k 31. 12. 2023

¹ Pohledávky ČR vůči Číně činí 612 691 tis. Kč, závazky ČR vůči Číně činí 325 193 tis. Kč
² Pohledávka byla bezúplatně převedena na MZV a není vedena v účetnictví MF
³ Údaje o speciálních pohledávkách podléhají režimu utajení dle zákona č.412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
⁴ Nachází se na území Ukrajiny, nicméně dosud nebylo formálně všemi stranami potvrzeno jako nástupnictví Ukrajiny
⁵ Jedná se o součet pohledávky vyplývající z kompenzace embarga v Iráku (549.029 tis. Kč) a uhrazené státní záruky za Zetor Brno s. p. (1,575.877 tis. Kč)

II. Stručná informace o vývoji v roce 2023 

Celková výše zahraničních pohledávek ČR vedených v rozvaze k 31. 12. 2023 činila cca 12 914,8 mil. Kč + speciál (k 31. 12. 2022 cca 11 562,6 mil. Kč + speciál). 

Celková výše pohledávek činila k 31. 12. 2023 celkem 15 899,7 mil. Kč + speciál (k 31. 12. 2022 celkem 16 957,7 mil. Kč + speciál), inkaso ze splátek zahraničních pohledávek ve prospěch státního rozpočtu činilo v roce 2023 cca 126,7 mil. Kč (v roce 2022 cca 139,1 mil. Kč).

Alžírsko

Pohledávka vyplývá z dodávek realizovaných v 80. letech společností Pragoinvest a.s. (a uhrazených z rozpočtu ČSSR), která investiční akci v Alžírsku nedokončila a tím s odkazem na podmínky mezivládní úvěrové smlouvy z roku 1984 nevznikl ČR ani SR právní nárok na splacení pohledávky ze strany Alžírska.

Alžírská strana dlouhodobě odmítala vést v této věci jakákoli jednání, neúspěchem skončily i pokusy řešit tuto otázku přes zprostředkovatele. Jedním z argumentů alžírské strany byla skutečnost, že nedokončením investiční akce společností Pragoinvest vznikly Alžírsku značné škody. Tuto skutečnost následně zohlednily i soudní spory, ve kterých byla společnost Pragoinvest alžírskými soudy odsouzena k úhradě značných částek z titulu náhrady škody.
V roce 2022 oslovily společně Ministerstvo financí (MF) ČR a MF SR alžírskou stranu ve snaze uspořádat jednání, na kterém by zaznělo jednoznačné stanovisko Alžírska k této problematice. Alžírská strana zareagovala a v únoru a říjnu 2023 se v Alžíru uskutečnila dvě kola trilaterálních jednání mezi zástupci MF ČR, MF SR a MF ADLR, na kterých alžírská strana projevila ochotu ke kompromisnímu řešení, jehož konkrétní obrysy by měly být finalizovány v roce 2024.

Bělorusko

splaceno 2023: 3 598 tis. Kč

V roce 2019 byla v Minsku podepsána mezivládní dohoda o řešení dluhu Běloruska vůči České republice ve výši 1 790 411,12 USD jeho postupným zápočtem za platby nájemného za užívání budovy zastupitelského úřadu (ZÚ) ČR v Minsku, případně za úhradu části kupní ceny, pokud by v budoucnu došlo k odprodeji nemovitosti do vlastnictví České republiky. 

Proces postupného umořování dluhu jeho zápočtem za splátky nájemného byl zahájen v roce 2020 a v roce 2023 nadále pokračoval. 

Čína

MF ČR se řadu let snaží dosáhnout řešení již odsouhlasené části vzájemných pohledávek a závazků vyplývajících z barterových obchodů, případně odsouhlasení i zbylé části účtů. Hlavním problémem je nalezení partnera pro jednání na čínské straně. Jakýkoli případný kompromis nelze učinit bez souhlasu čínské strany, jelikož se jedná o souhrn odsouhlasených i neodsouhlasených barterových účtů, a to jak s konečným saldem ve prospěch ČR (23 mil. CHF), tak ve prospěch Číny (12,2 mil. CHF). Je proto zapotřebí domluvit se s Čínou na řešení, které by mělo v konečném důsledku za následek vyřešení aktiv i pasiv na obou stranách. 

MF ČR dlouhodobě ve spolupráci se ZÚ ČR v Pekingu urguje reakci čínské strany na opakované české návrhy dalšího postupu, do dnešního dne však ve věci k žádnému pokroku nedošlo. 

Lanatex (Indie) 

Společnost Lanatex a.s., která byla v 90. letech 20. století MF ČR vybrána pro deblokaci části indického dluhu, postupně přestala splácet své závazky vůči MF ČR. V letech 2009 a 2012 byly podány žaloby na zaplacení dlužných splátek, které MF ČR vyhrálo. Vzhledem k celkové výši žalované částky byl celý spor předán k dalšímu řízení na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který byl současně pověřen vymáháním pohledávky přiznané soudním rozhodnutím ve prospěch MF ČR coby věřitele.

V rámci exekučního řízení docházelo k postupnému splácení dluhu společnosti Lanatex vůči MF ČR a také vůči dalším věřitelům – příslušnému finančnímu úřadu a bance, zejména formou postupných prodejů nemovitostí ve vlastnictví společnosti Lanatex. 

V roce 2022 vydal Krajský soud v Brně usnesení, kterým zjistil úpadek dlužníka Lanatex a prohlásil na jeho majetek konkurs. MF ČR následně uzavřelo dohodu s ÚZSVM o jednání ÚZSVM namísto MF ČR v insolvenčním řízení. V roce 2023 probíhaly jednotlivé úkony v insolvenčním řízení včetně postupného zpeněžování majetku dlužníka.

CS Trading (Indonésie)

V roce 2006 uplatnila společnost CS Trading nárok na náhradu škody způsobenou údajným nesprávným úředním postupem při rozdělování splátek indonéského dluhu, posléze, společně se společností LIGNA a.s., podala na MF ČR dvě žaloby. Ve všech soudních řízeních jedná ÚZSVM namísto MF ČR.

První z žalob na cca 24 mil. Kč s příslušenstvím soud v prvním stupni původně zamítl, odvolací soud však rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně. V opakovaném řízení soud žalobu potvrdil a uložil MF ČR uhradit žalovanou částku s příslušenstvím, což posléze potvrdil i odvolací soud. Na základě tohoto rozsudku MF ČR uhradilo žalující straně vč. nákladů řízení cca 46 mil. Kč. Na základě dohody MF ČR a ÚZSVM bylo proti rozsudku odvolacího soudu podáno dovolání, a to úspěšně. Dovolací soud v roce 2015 všechny dosavadní rozsudky zrušil a vrátil řízení k soudu I. stupně. MF ČR proto nyní u Okresního soudu v Berouně žaluje vyplacení dříve vyplaceného bezdůvodného obohacení. 

V roce 2020 proběhlo úvodní jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 týkající se druhé žaloby společností CS Trading a Ligna na MF ČR a ČSOB, a.s. o náhradu škody ve výši cca 190 mil. Kč, v roce 2021 soud rozsudkem tuto žalobu zamítl. V roce 2022 odmítl Ústavní soud ústavní stížnost společnosti CS Trading týkající se žádosti této společnosti o osvobození od soudních poplatků.

Irák 

splaceno 2023: 123 087 tis. Kč

V souladu s ustanoveními Dohody o vypořádání irácké zadluženosti ze dne 14. května 2006 byly splátky za rok 2023 uhrazeny v dohodnutých termínech. 

Írán

MF ČR zaslalo Centrální bance Íránu na konci roku 2019 v návaznosti na předchozí jednání návrh smlouvy o řešení íránského dluhu. Írán zaslal návrh na úpravy a doplnění textu mezivládní dohody prostřednictvím svého zastupitelského úřadu v Praze v roce 2021.

V návaznosti na konzultace s Ministerstvem zahraničních věcí ČR zpracovalo MF ČR formou další verze návrhu smlouvy stanovisko k íránským připomínkám a zaslalo jej íránské straně v roce 2022 spolu s žádostí o uskutečnění 1. kola expertního jednání o textu dohody. Íránská strana se do současné doby nevyjádřila.

MF SR (Írán)

V roce 2022 se uskutečnilo společné jednání MF ČR a MF SR s cílem pokusit se najít přijatelnou cestu k řešení situace vzniklé přečerpáním podílu SR při řešení íránského dluhu o cca 188 tis. USD na úkor ČR v 90. letech 20. století. 

V roce 2023 MF ČR požádalo MF SR o vyjádření k možnostem dalšího postupu, odpověď MF SR se očekává počátkem roku 2024.

Jugoslávie (bývalá SFRJ)

Dluh bývalé SFRJ vůči bývalé ČSFR pocházející z počátku 90. let 20. století nebyl stále oficiálně rozdělen mezi jednotlivé nástupnické státy bývalé SFRJ. 

V letech 2018 – 2019 byly uzavřeny mezivládní smlouvy se Srbskem a s Černou Horou, které zatím jako jediné souhlasily s dvojstranným jednáním o řešení příslušné části dluhu. Obě země již uhradily dohodnuté částky.

V roce 2019 se uskutečnilo společné jednání zástupců MF ČR a MF SR se zástupci 4 dalších nástupnických zemí bývalé SFRJ (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Severní Makedonie a Slovinsko), na základě kterého tyto země poskytly svou představu rozdělení zbývající části dluhu. S ohledem na některé nejasnosti zaslalo MF ČR v roce 2020 dopis zástupcům těchto zemí s žádostí o upřesnění a vyjasnění jejich stanoviska, dosud však přes urgence MF ČR neobdrželo žádnou odpověď. 

V roce 2023 proběhlo jednání mezi zástupci ZÚ ČR v Sarajevu a MF Bosny a Hercegoviny s tím, že počátkem roku 2024 by se mělo uskutečnit expertní jednání zástupců MF ČR a MF Bosny a Hercegoviny.

Kazachstán

Pohledávka za Kazachstánem vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není kazachstánskou stranou odsouhlasena. Na jednání v roce 2017 zástupci Kazachstánu sdělili, že dluh byl vyřešen již počátkem 90. let 20. století dodávkami plynu přes Ruskou federaci (RF) a Ukrajinu. MF ČR následně obdrželo vyjádření Ministerstva energetiky RF, které výše uvedené sdělení Kazachstánu nepotvrdilo.

V rámci jednání mezivládní komise ČR - Kazachstán v roce 2021 bylo dosaženo dohody, že jednání s kazachstánskou stranou mají pokračovat. MF ČR proto následně vyzvalo kazachstánskou stranu k dalšímu kolu expertních jednání, nicméně Kazachstán požádal o zaslání dokumentů dokládajících existenci pohledávky (ačkoli česká strana v minulosti tyto dokumenty opakovaně poskytla). MF ČR proto v roce 2022 zaslalo do Kazachstánu další dopis, jehož přílohou jsou kopie relevantních dokumentů, a znovu požádalo o další kolo expertních jednání, v roce 2023 pak urgovalo reakci kazachstánské strany. Doposud bez reakce.

Na základě kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu a v souladu s dlouhodobým vyjednáváním mezi MF ČR a společností ČPP Transgas, s. p. (ČPP) byla v červenci 2023 mezi ČPP a MF ČR uzavřena dohoda o narovnání, řešící problematiku pohledávky dosud vykazované jako pohledávka MF ČR vůči ČPP ve výši cca 4,6 mld. Kč. Smluvní strany se dohodly, že MF ČR bude nadále evidovat pohledávky přímo vůči Kazachstánu ve výši cca 2,9 mld. Kč a vůči Ukrajině ve výši cca 1,7 mld. Kč. 

KLDR

Řešení pohledávky závisí na ochotě MF KLDR přehodnotit svůj kategorický postoj z roku 2010 (nabídka uhradit max. 5% pohledávky). Konverze jednotlivých částí pohledávky ČR dle klíče odsouhlaseného na jednání zástupců MF ČR a MF KLDR v roce 2010 je dle názoru MF KLDR aplikovatelná pouze při současném souhlasu české strany s podmínkami řešení zadluženosti navrženými MF KLDR.

Krivyj Rih

Podle sdělení MF SR nadále trvá stav, že jakékoli řešení této problematiky z věcné stránky je možné až po ukončení soudního sporu, který je veden mezi Ministerstvem hospodárstva SR a Slovenským investičním holdingem a.s. o určení povinnosti vrácení majetku – objektu KTUK Slovenské republice.

Kuba

V letech 2015 – 2017 proběhla jednání, na kterých Kuba uznala všechny části dluhu, a byly diskutovány možnosti jeho řešení. V roce 2018 byla jednání přerušena, Kuba nereagovala na žádosti o konkretizaci nabídek řešení dluhu. Vzhledem k pokračujícím sankcím a současně s ohledem na epidemii COVID-19 se ekonomická situace na Kubě v posledních letech výrazně zhoršila.

V roce 2022 proběhlo v Havaně jednání, které obsáhlo jak otázky technického charakteru, mj. rekonciliaci a konsolidaci jednotlivých pohledávek a přípravu na zjednodušení evidence, tak i diskusi o konkrétních možnostech řešení části dluhu vedené v EUR. Kubánská strana na jednání projevila zájem o českou stranou nabídnuté řešení části dluhu formou postupného zápočtu za platby nájemného za objekty využívané ZÚ ČR v Havaně (velvyslanectví a rezidence velvyslance). Tato možnost bude předmětem dalších jednání.

Libye

Současná politická a bezpečnostní situace v Libyi zatím neumožňuje pokračovat v jednáních přerušených v roce 2009. Partnerem MF ČR pro jednání se předpokládá být i nadále Ministerstvo financí Libye.

Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS)

Ve vztahu k MBHS byla připravena směrnice pro expertní jednání o návrhu Dohody mezi Českou republikou a Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce o vypořádání vzájemných vztahů, která byla na začátku roku 2024 odsouhlasena. V návaznosti na odsouhlasení směrnice bude oslovena banka za účelem zahájení o textu Dohody.

Mezinárodní investiční banka (MIB)

V roce 2023 vyzvalo MFČR banku k jednání o způsobu výplaty podílu ČR na splaceném kapitálu ve výši 37,4 mil. EUR. Banka však odkázala na principy vzájemného vypořádání závazků, odsouhlasené Radou guvernérů, se kterými MF ČR zásadně nesouhlasí. ČR nyní čeká na uplynutí šestiměsíční lhůty, kdy následně osloví Radu guvernérů (počátkem roku 2024). V návaznosti na výsledek jednání s Radou guvernérů bude přijato rozhodnutí o případném arbitrážním řízení.

Súdán

Súdán dlouhodobě potvrzuje výši dluhu (jistinu i úroky), nicméně odmítá podniknout jakékoli kroky do rozhodnutí mezinárodních společenství o způsobu a formě částečného či úplného oddlužení této země. V roce 2014 byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Súdán o konsolidaci súdánského dluhu.

V návaznosti na rozhodnutí MMF o dosažení tzv. decision pointu se v roce 2021 v rámci Pařížského klubu věřitelů dohodly podmínky částečného odpuštění súdánského dluhu s tím, že zbývající část dluhu Súdánu bude řešena po dosažení tzv. completion pointu, kdy MMF rozhodne o doporučené výši dalšího odpuštění súdánského dluhu (tehdy předpokládaný termín 2024). MF ČR následně potvrdilo dokončení rekonciliace dluhu a požádalo Súdán o určení gestora pro negociace bilaterální dohody o řešení súdánského dluhu vůči ČR. 

Vzhledem k následným událostem v Súdánu však byl celý proces přerušen, současná politická situace dosud další jednání ve věci neumožňuje.

Ukrajina 

Pohledávka za Ukrajinou vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není ukrajinskou stranou odsouhlasena v peněžní formě. V minulých letech došlo k předběžné dohodě na nejvyšší úrovni obou zemí, že by měl být dluh řešen poskytnutím odpovídajících nemovitostí pro potřeby ZÚ ČR v Kyjevě. 

O výše uvedené možnosti bylo jednáno i na společné schůzi vlád ČR a Ukrajiny v roce 2022 v Kyjevě. Další postup závisí na nalezení vhodné nemovitosti, možnosti nabytí vhodné nemovitosti pro potřeby ZÚ v Kyjevě však stále nejsou konkrétní. ČR proto zvažuje také možnost samostatného nákupu vhodné nemovitosti bez návaznosti na řešení pohledávky.

Na základě kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu a v souladu s dlouhodobým vyjednáváním mezi MF ČR a společností ČPP Transgas, s. p. (ČPP) byla v červenci 2023 mezi ČPP a MF ČR uzavřena dohoda o narovnání, řešící problematiku pohledávky, dosud vykazované jako pohledávka MF ČR vůči ČPP ve výši cca 4,6 mld. Kč. Smluvní strany se dohodly, že MF ČR bude nadále evidovat pohledávky přímo vůči Kazachstánu ve výši cca 2,9 mld. Kč a vůči Ukrajině ve výši cca 1,7 mld. Kč.