Audit

• primární a nejpodstatnější část kontrolní pyramidy (tj. ten, kdo poskytuje peníze, musí ověřovat),
• kontroly ŘO jsou předběžné, průběžné a následné (tzn. kontroly v rámci celého životního cyklu projektu).

• Auditní orgán provádí audity až po podání žádosti o platbu Evropské komisi (tzn. ex-post),
• ověření správnosti výdajů na základě vzorku, 
• nezávislé vyhodnocování účinnosti řídicích a kontrolních systémů programů. 

Typy Auditů

Auditní orgán provádí tři základní typy auditů – audity systémů, audity operací a audity účetních závěrek. Tyto činnosti vycházejí z požadavků evropských nařízení a slouží k ověření, zda jsou prostředky z fondů využívány v souladu s pravidly. Výsledky auditů za jednotlivé programy jsou každoročně shrnuty do Výroční kontrolní zprávy a Výroku auditora, které se předkládají Evropské komisi vždy na začátku roku.

AUDITY SYSTEMŮ

Účelem auditu systému je na všech úrovních příslušné implementační struktury ověřit účinné fungování řídícího a kontrolního systému programu a prověřit, zda jsou uspokojivě zohledněny minimální požadavky použitelného právního rámce pro dané programové období. Zjednodušeně – tyto audity probíhají hlavně na řídicích orgánech jednotlivých operačních programů a samotných příjemců dotací se přímo netýkají. Rámcově se jedná o jednotky auditů systému ročně (jeden za každý operační program). Tento typ auditů vychází z plánů auditu stanovených předem v auditní strategii.

Podrobný popis auditu systému a jeho proces najdete v sekci Základní informace – Dokumenty.

AUDITY OPERACÍ

Tyto audity jsou u nás zastoupeny nejčastěji a rámcově se jedná o stovky auditů ročně. Jde o ověření skutečností realizovaných v jednotlivých projektech, tedy přímo u příjemců dotací (cíle projektu, účetnictví, udržitelnost, podklady, mzdy apod.). Žádosti o platbu k auditům operace se vybírají v informačním systému pomocí statistických metod dvakrát ročně obvykle na začátku pololetí. Pokud však nejsou splněny podmínky pro statistický výběr, může být použita i nestatistická metoda výběru.

Cílem auditů operace financované z fondů EU je ověřit legalitu a správnost výdajů, o jejichž úhradu byla Evropská komise požádána. AO výdaje ověřuje ex-post, tedy až poté, co jsou příjemci prostředky vyplaceny, a Evropská komise tyto prostředky proplatí.

Většina auditních činností souvisejících s audity operace probíhá distančně, tzv. „od stolu“. Fyzické ověření na místě realizace projektu se zaměřuje výhradně na ty aktivity, které nelze ověřit na dálku a vyžadují osobní návštěvu u příjemce dotace.

Podrobný popis auditu operací a jeho proces najdete v sekci Základní informace – Dokumenty.

AUDIT ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

Účelem auditu účetní závěrky je poskytnout přiměřenou jistotu o pravdivosti, úplnosti, přesnosti a věrohodnosti částek uvedených v účetní závěrce zpracované subjektem vykonávajícím účetní funkci. V případě fondů EU (tj. EFRR, ESF+, FS, FST a ENRAF) je tímto subjektem Platební orgán (tj. příslušný odbor Ministerstva financí), v případě fondů vnitřních věcí (AMIF, FVB a NSHV) je tímto subjektem řídicí orgán Ministerstvo vnitra. Koncepce auditu účetní závěrky přihlíží k výsledkům vykonané auditorské práce, tj. výsledkům provedených auditů systémů a auditů operací. Mimo to zahrnuje ověření účetních závěrek, jež Auditnímu orgánu umožňuje pro účely výroku auditora prohlásit, že účetní závěrka podává úplný, přesný a pravdivý obraz. 

Podrobný popis auditu operací a jeho proces najdete v sekci Základní informace – Dokumenty.

Auditní strategie operačního programu 

Prvním krokem pro zahájení činnosti Auditního orgánu je zpracování auditní strategie, či její aktualizace. Auditní strategie představuje detailní plán, který určuje, jakým způsobem budou prováděny audity projektů financovaných z daného programu. Dále stanovuje cíle, rozsah a metody konkrétních auditů. Zahrnuje identifikaci rizik, způsob výběru vzorku pro audit a stanovení auditních postupů.

Plánování auditů

Plán auditů sestavuje Auditní orgán pro každý účetní rok. Zahrnuje nejen audity operací, ale také audity systémů, účetních závěrek a případně další tematicky zaměřené nebo průřezové audity.

Výběr projektů pro audity operací vychází z žádostí o platbu, které Česká republika předkládá Evropské komisi. Tyto žádosti obsahují výdaje určené k proplacení z evropských fondů a slouží jako podklad pro výběr vzorku. Výběr se provádí statistickými metodami dvakrát ročně, obvykle v srpnu a únoru. Koordinační oddělení Auditního orgánu na jejich základě stanoví vzorek projektů, které jsou následně zařazeny do plánu auditů.

Účetní rok, ke kterému se plán vztahuje, začíná 1. července a končí 30. června následujícího roku.

Výběr vzorku 

Výběr vzorku je proces, při kterém se z celkového množství žádostí o platbu, projektů nebo operací vybírá reprezentativní část (vzorek), která se následně analyzuje nebo ověřuje, aby se na jejím základě mohly vyvodit závěry o celku.

Vzorek pro audit Operací

Výběr projektů k auditu probíhá na základě statistického výběru vzorku pomocí metody Monetary Unit Sampling (MUS), Jedná se o výběr vzorku na základě peněžních jednotek. Jedná se o statistický výběr, při kterém platí, že čím má prvek určený k výběru vyšší finanční hodnotu tím je větší pravděpodobnost jeho výběru pro audit. To znamená, že čím je vyšší částka na žádosti o platbu tím je vyšší pravděpodobnost výběru žádosti o platbu k auditu.

Vzorek může být vybrán i nestatistickou metodou – například podle finančního intervalu nebo podle položek. Pokud soubor obsahuje méně než 300 jednotek, může být na základě odborného posouzení použit nestatistický výběr. Vždy ale musí být zajištěn náhodný výběr.

Funkčnost systému je nastavena podle metodiky Evropské komise, která určuje pravidla pro výběr auditovaných projektů. Tento postup se vztahuje k auditům operací, tedy k auditům projektů, které se týkají přímo příjemců dotací. V ČR je vzorek vybírán 2x ročně (začátek února a července) 

Vzorek pro audit systému

Výběr vzorku pro audity systémů probíhá na základě analýzy rizik. Auditní orgán se zaměřuje na oblasti, kde existuje vyšší pravděpodobnost systémových nedostatků v řízení a kontrolních mechanismech řídicích orgánů. Zároveň se musí povinně provést audit u každého nově zapojeného řídicího orgánu nebo orgánu odpovědného za účetní funkci. Takový audit proběhne nejpozději do 21 měsíců od chvíle, kdy byl program schválen nebo změněn.

Horizontální audit

Horizontální audit je specifický druh auditu, který se zaměřuje na srovnání a analýzu podobných nebo identických činností, které jsou prováděny v rámci různých operačních programů. Na rozdíl od vertikálního auditu, který se zabývá konkrétním projektem od začátku do konce, horizontální audit hledá obecné trendy, odchylky a nejlepší praxe napříč celým portfoliem projektů. 

Mimořádný audit

Mimořádný audit je specifický typ auditu, který se provádí mimo běžný plán činností Auditního orgánu. Slouží k tomu, aby bylo možné pružně reagovat na neobvyklé nebo naléhavé situace, které si vyžadují samostatné ověření konkrétních projektů, oblastí nebo postupů.

Mimořádný audit může být zahájen například tehdy, když:

• vznikne podezření na závažné nesrovnalosti nebo podvod,
• dojde k podnětu od jiných institucí – například Evropské komise, OLAF nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.

Audity dalších fondů EU 

Audity NPO

Národní plán obnovy (NPO) je strategický program financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), který byl zřízen Evropskou unií v reakci na hospodářské dopady pandemie COVID-19. Po aktualizaci z konce roku 2023 zahrnuje 7 pilířů včetně nového pilíře REPowerEU a 37 komponent. 

Hlavní pilíře NPO jsou:

• Digitální transformace
• Zelená transformace a odolnost životního prostředí
• Vzdělávání a trh práce
• Věda, výzkum a inovace
• Zdravotnictví a odolnost společnosti
• Modernizace státní správy a podnikatelského prostředí
• REPowerEU (nově přidaný pilíř zaměřený na energetickou bezpečnost a soběstačnost).

Auditní činnost v rámci NPO je klíčová pro ověření efektivity a transparentnosti čerpání prostředků. Auditní orgán provádí audity řídícího a kontrolního systému, zaměřené na koordinační subjekt a implementační subjekty (zejména ministerstva). Dále Auditní orgán provádí testování milníků a cílů, které ověřuje věcnou správnost dosažených výsledků.

Audity se nezaměřují na účetní kontrolu, ale na výsledek milníků a cílů (reforem a investic), přičemž celý proces je pod dohledem Evropské komise. Program RRF je přímo řízený a má časově omezené období do 31. prosince 2026.

Další informace: Národní plán obnovy

Audity norských fondů

Fondy EHP a Norska

Island, Lichtenštejnsko a Norsko se prostřednictvím Fondů EHP a Norska podílejí na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a na posilování spolupráce s evropskými státy. Finanční podpora je poskytována 15 zemím ze střední, východní a jižní Evropy. Toto opatření je zakotveno v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, která umožňuje zemím Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) – Norsku, Lichtenštejnsku a Islandu – přístup na jednotný trh EU.

Fondy EHP fungují už od roku 1994, Norské fondy pak od roku 2004. Jejich obecným cílem je přispívat ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru a zároveň posilovat bilaterální vztahy mezi donorskými státy a přijímajícími státy. Finanční příspěvky jsou zaměřeny na následující prioritní oblasti:

• Inovace, výzkum, vzdělávání a konkurenceschopnost
• Sociální začleňování, zaměstnanost mladých lidí a snižování chudoby
• Životní prostředí, energetika, změna klimatu a nízkouhlíkové hospodářství
• Kultura, občanská společnost, řádná správa věcí veřejných a základní práva a svobody
• Spravedlnost a vnitřní věci

Česká republika je příjemcem finančních prostředků z těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru. Od té doby podpořily Fondy EHP a Norska v České republice přes 1 700 projektů za více než 11 miliard Kč.

Fondy kladou velký důraz na sdílení zkušeností mezi donorskými a přijímajícími státy, čímž se odlišují od fondů EU.

Další informace: https://eeagrants.cz 

Audity švýcarských příspěvků

Program švýcarsko-české spolupráce

Podpisem rámcové dohody se pro Českou republiku uvolnilo 76,9 milionů švýcarských franků na podporu projektů zaměřených na ochranu životního prostředí, česko-švýcarskou vědeckou spolupráci, zvyšování kvality domácí péče a integraci uprchlíků do české společnosti. Program bude realizován až do roku 2029 a jeho cílem je přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ČR, přičemž klíčovým prvkem je bilaterální spolupráce s využitím švýcarských odborných znalostí. Česká a švýcarská strana definovaly čtyři hlavní oblasti podpory:

• Udržitelný turismus a posílení biodiverzity
• Česko-švýcarská spolupráce ve výzkumných infrastrukturách
• Podpora integrace uprchlíků v České republice
• Program domácí péče

V rámci prvního švýcarského příspěvku (2007–2017) byla České republice přidělena částka 109,78 milionů švýcarských franků, z nichž třetina směřovala do projektů dopravní infrastruktury. Další prostředky byly investovány do paliativní péče a také do programů zaměřených na boj proti korupci, organizovanému zločinu, terorismu a extremismu.

Další informace: https://www.swiss-contribution.cz

Z pohledu auditní činnosti není žádný rozdíl mezi audity ESIF, Finančních mechanismů EHP a Norska 2014–2021 a Programu švýcarsko-české spolupráce.

Auditní činnost zahrnuje:

• Audit řídicího a kontrolního systému – zaměřený na klíčové subjekty odpovědné za implementaci jednotlivých programů.
• Audit operací – prováděný na vybraném vzorku projektů s cílem ověřit správnost a efektivitu využití finančních prostředků.
• Audit účetní závěrky – ověřující finanční správnost vykázaných údajů.

Cílem těchto auditů je zajistit, že prostředky jsou vynakládány v souladu s pravidly a že financované projekty přinášejí očekávané výsledky.

Výroční kontrolní zpráva a výrok auditora

Výsledkem celoroční práce Auditního orgánu jsou Výroční kontrolní zprávy a výroky auditora, které se posílají v balíčku pro poskytnutí jistoty s prohlášením řídicího orgánu a shrnutím výsledků Evropské komisi. Následně Evropská komise ověří kvalitu a úplnost údajů a informací ve výroční kontrolní zprávě a posílá AO dotazy. Evropská komise může v ČR také provést ověření na místě, tzv. Fact Finding Mission.