Vymezení auditů vůči kontrole prováděné dalšími subjekty

Auditní orgán (AO) není jediný, kdo prověřuje veřejné zakázky, projekty nebo čerpání dotací. V České republice existuje více institucí s kontrolní pravomocí – například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), finanční úřady nebo inspektoráty práce. Každý z těchto orgánů má jinou odpovědnost, řídí se jiným právním rámcem a sleduje jiné cíle. Tato část přibližuje, kde se prolíná činnost AO s jinými institucemi, jak se úloha AO liší od ostatních kontrolních orgánů, a jak při své činnosti využívá judikaturu soudů a rozhodovací praxi ÚOHS. Uvedeny jsou zejména ty instituce, s nimiž se činnost Auditního orgánu nejčastěji potkává v praxi. 

Auditní orgán při své činnosti využívá rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), správních soudů a Soudního dvora Evropské unie (EÚD).

 Co to znamená?

• Pokud již bylo v obdobné či podobné věci rozhodnuto soudem či ÚOHS, mohou auditoři jejich závěry využít a zohlednit v auditovaných případech.
• Každý případ je však posuzován individuálně – rozhodovací praxe slouží zpravidla jako podpůrný argument. 
• Auditní orgán nepřejímá právní výklady soudů ani stanoviska jiných institucí, například Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, automaticky. Každému případu předchází vlastní odborné posouzení, které zohledňuje konkrétní okolnosti auditu. Závěry jiných rozhodnutí mohou být vodítkem, ale nejsou přejímány bez důkladné analýzy.

Co to znamená pro zadavatele? 

Musí se řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) nebo pravidly poskytovatele dotace. Judikatura soudů a rozhodovací praxe mohou zadavatelům posloužit jako vodítko pro přípravu veřejné zakázky a poskytnout výklad pojmů, jako je například diskriminace, střet zájmů nebo přiměřenost.

Co řeší ÚOHS?

ÚOHS má širší působnost, ale s Auditním orgánem se setkává hlavně u veřejných zakázek a veřejné podpory.

Veřejné zakázky 

Jedním z úkolů ÚOHS je podpora a ochrana hospodářské soutěže. Soutěž mezi dodavateli může být omezena či dokonce vyloučena, proto ÚOHS jako dozorový orgán dohlíží na to, aby zadavatelé i dodavatelé postupovali v souladu s předpisy. 

V oblasti veřejných zakázek se ÚOHS zaměřuje především na postup zadavatelů podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).:

• správnost jednotlivých kroků zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek
• odhalování a projednání přestupků,
• zajištění férového a transparentního prostředí pro soutěž dodavatelů.

Sleduje také chování dodavatelů:

• zda se nedohodli mezi sebou,
• nebo zda nezneužívají své postavení na trhu.

Příklady, které řeší ÚOHS:

1. Zadavatel neoprávněně vyloučil uchazeče ze soutěže
   • ÚOHS posoudí, zda byl porušen ZZVZ a může zadavateli uložit pokutu.
2. Zakázka rozdělena na části, aby se vyhnul otevřenému řízení
   • ÚOHS řeší jako obcházení zákona, sankcionuje zadavatele.
3. Zadavatel porušil lhůty pro podání nabídek
   • Jde o procesní pochybení podle ZZVZ, které AO neřeší, ale ÚOHS ano.
4. Zadavatel neposkytl rovný přístup uchazečům v průběhu zadávání
   • ÚOHS to může kvalifikovat jako porušení zásady rovného zacházení a uložit nápravná opatření.

Kromě kontroly má ÚOHS také legislativní roli – podílí se na tvorbě a úpravách pravidel, která se vztahují na veřejné zakázky. 

Veřejná podpora

V oblasti veřejné podpory se ÚOHS zaměřuje na koordinační, poradenské, konzultační a monitorující činnosti. Tyto činnosti jsou vymezeny zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

• správa centrální evidence podpor de minimis
• metodická pomoc poskytovatelům při výběru správného režimu podpory
• spolupráce s Evropskou komisí při notifikacích a hlášeních
• dohled nad zveřejňováním údajů a transparentností poskytovaných podpor

Co ověřuje AO? 

Veřejné zakázky 

 AO na rozdíl od ÚOHS neřeší přestupky. Zaměřuje se na to, zda byly prostředky z fondů EU použity v souladu s evropskými pravidly.

Při auditu projektů hodnotí, jestli došlo k tzv. nesrovnalosti – tedy pochybení.  Vrácení dotace či její části se odvíjí od závažnosti pochybení.

Věnuje se celému životnímu cyklu podpory, nejen samotné zadání veřejné zakázky, ale i další fáze. Auditní orgán neodpovídá za řízení veřejných zakázek, ale pouze za jejich přezkum. Auditní orgán přispívá k vyšší transparentnosti a efektivitě systému veřejných zakázek. 

Příklady, které řeší Auditní orgán:

1. Zadávací dokumentace je diskriminační – ale dotace byla vyplacena
   • AO posuzuje, zda porušení pravidel vedlo k nesrovnalosti – například jestli diskriminační podmínky vyloučily jiného uchazeče a byla ohrožena či omezena hospodářská soutěž a výdaj nezpůsobilý.
   • Výsledek: návrh finanční opravy (vrácení části dotace).
2. Zakázka mimo režim ZZVZ (např. podlimitní bez soutěže)
   • ÚOHS vůbec neřeší (nemá pravomoc).
   • AO ale posuzuje, zda byl dodržen princip hospodárnosti a rovného zacházení dle pravidel EU. Pokud ne, může jít o nesrovnalost.
3.  Střet zájmů – osoba s rozhodovacím vlivem je zároveň dodavatel
   • AO hodnotí, jestli byl střet řádně identifikován a řešen.
   • Pokud ne, a zakázka byla proplacena, jde o nesrovnalost → návrh opravy.
4. Změna smlouvy během realizace bez opodstatnění
   • Např. bez doložení důvodů nebo navýšení ceny bez reálné potřeby.
   • AO může uznat výdaje spojené s touto změnou za nezpůsobilé, i když ÚOHS situaci neposuzuje nebo nezjistí přestupek.
5. Způsob ověření zjednodušených metod vykazování
   • Náklady se neprokazují účetními doklady, využívá se předem stanovený výpočet (např. paušální sazby, jednotkové náklady).
   • Posuzuje se správnost uplatnění výpočtu – tedy zda byly sazby nebo částky použity podle pravidel.

Veřejná podpora 

Oblast veřejné podpory je rovněž důležitou součástí auditů prováděných Auditním orgánem. Ten může v této souvislosti identifikovat rizika, doporučit další ověření, konzultaci nebo schválení ze strany EK, případně formulovat zjištění s finančním dopadem. Takové zjištění může být z hlediska dopadů na projekt i celý program velmi významné.

• ověřování, zda byla podpora v projektu poskytnuta a čerpána v souladu s pravidly EU
• posuzování správného použití režimu (např. de minimis, blokové výjimky)
• identifikace případných rizik nebo nedostatků v projektech
• doporučení konzultace nebo schválení podpory ze strany Evropské komise
• formulace zjištění s možným finančním dopadem na projekt či program

Co řeší inspektorát práce?  

Inspektorát práce sleduje, zda zaměstnavatel dodržuje pravidla podle zákoníku práce. Zaměřuje se například na:

• pracovní smlouvy a pracovní dobu,
• vyplácení mezd,
• bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
• podmínky na pracovišti.

Jeho činnost reaguje hlavně na podněty od zaměstnanců nebo odborů. Cílem je zajistit, aby zaměstnavatel plnil své povinnosti a pracovní podmínky odpovídaly zákonným požadavkům.

Co ověřuje AO?

Auditní orgán ověřuje, zda byly finanční prostředky vynaloženy správně, efektivně a účelně a zda byly dodrženy všechny právní předpisy vyplývající z tuzemského i evropského práva a pravidel příslušného Operačního programu.

• Předmětem auditu bývají nejčastěji mzdové náklady, včetně ověření pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce, pracovních náplní, platových výměrů, mzdových listů, výkazů práce, bankovních výpisů o proplacení mezd a všech povinných odvodů. 
• Kromě toho auditoři prověřují cestovní příkazy a jejich vyúčtování, zjednodušené daňové doklady a faktury za nákupy zboží, materiálů a pomůcek a také dokumentaci související s veřejnými zakázkami.

Co řeší Evropská komise?

Evropská komise sleduje, jak členské státy nakládají s prostředky z fondů EU. V této souvislosti:

• několikrát ročně provádí auditní mise v členských státech,
• přezkoumává činnost Auditního orgánu (AO) – hodnotí, zda by na základě stejných podkladů dospěla ke stejným závěrům,
• ověřuje věcnou správnost i výši finančních dopadů,
• pokud shledá práci AO jako spolehlivou, omezí vlastní audity u poskytovatelů a příjemců dotací.

Závěry Auditního orgánu jsou přitom pro Evropskou komisi závazné a konečné. Promítají se do finančních výkazů, které Česká republika předkládá Evropské komisi.

Zjištění Auditního orgánu má dopad ve dvou rovinách:

1. Na úrovni státu (vůči EK):
   • může ovlivnit, kolik prostředků ČR skutečně z EU získá zpět,
   • pokud Komise nesouhlasí s výší nesrovnalosti, může dojít ke zkrácení podpory.
2. Na úrovni projektu (v ČR):
   • poskytovatel posuzuje, zda došlo k porušení rozpočtové kázně,
   • pokud ano, může příjemce vyzvat k vrácení části dotace, podle českých pravidel.

Tento tzv. dvojkolejný systém může být pro příjemce matoucí – zejména pro ty, kteří čerpají dotaci poprvé. Stejný projekt totiž může být současně posuzován podle pravidel EU i českého práva, s různými důsledky. Je to v určitém slova smyslu „daň“ za možnost čerpat takto významné množství finančních prostředků z rozpočtu EU.