CZ EN

Motivový obrázek

Fondy

EU prostřednictvím Evropské komise poskytuje ČR a všem členským státům finanční prostředky s cílem snižovat rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů, zmírnit zaostalost nejvíce znevýhodněných oblastí a posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost za účelem harmonického rozvoje Evropské unie.

Takto jsou definovány fondy EU v rámci kohezní politiky EU, avšak existují i fondy mimo tuto politiku, které Auditní orgán taktéž audituje (např. „norské fondy“, „švýcarské příspěvky“, Národní plán obnovy).

Za tímto účelem je ve všech členských státech vybudován obdobný systém řízení poskytování těchto veřejných finančních prostředků. Tento systém se skládá ze souboru pravidel a ze struktury různých orgánů a útvarů, které se podílejí na jeho řízení. 

Fondy EU 

Kohezní politika Evropské unie (politika soudržnosti) usiluje o vyvážený rozvoj a snižování rozdílů mezi regiony. Jejím cílem je podpořit méně rozvinuté oblasti, aby se přiblížily ekonomické a sociální úrovni vyspělejších regionů.

K financování této politiky slouží fondy EU, které podporují projekty v oblastech zaměstnanosti, inovací, infrastruktury, vzdělávání a ochrany životního prostředí. Mezi ně patří například:

  • Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)
  • Evropský sociální fond plus (ESF+)
  • Fond soudržnosti (FS)

Financování probíhá skrze operační programy, které umožňují žadatelům čerpat prostředky na konkrétní projekty.

  • Žadatelé – například města, obce, firmy nebo neziskové organizace – mohou získat podporu na projekty přispívající k rozvoji jejich oblasti.

Kromě strukturálních a investičních fondů existují i specializované nadnárodní fondy, které se zaměřují na konkrétní témata, například vědu, bezpečnost nebo mezinárodní spolupráci.

Národní plán obnovy

Národní plán obnovy (NPO) je strategický dokument České republiky, který stanovuje reformy a investice zaměřené na zmírnění dopadů pandemie covidu-19 a obnovu ekonomiky. Financování probíhá prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF), což je speciální fond Evropské unie vytvořený k podpoře členských států v období po pandemii.

Zároveň se jedná o samostatný fond s odlišnými pravidly pro příjemce podpory.

Fondy EU a dalších mezinárodních finančních zdrojů.

V této části naleznete přehled fondů EU, dalších mezinárodních zdrojů a programů z nich sestavených, kde jako Auditní orgán máme svěřen výkon auditní činnosti. Nejtypičtější audity jsou ty, které jsou uvedeny v předchozí kapitole (odkaz), ale každý finanční zdroj má, resp. může mít svá specifika, která pak mají vliv i na uzpůsobení našich auditních činností. 

Aktuálně provádíme audity těchto programů: 

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI) fondy 2014 – 2020:

Fondy Evropské unie 2021 – 2027:

Ostatní fondy, programy a finanční mechanismy:

Další fondy EU

Pro co nejkomplexnější pohled na EU fondy zde uvádíme přehled dalších evropských fondů v ČR, u kterých ale Auditní orgán nezastává auditní roli:

Národní dotace 

Pro dokreslení národního kontextu uvádíme, že vedle dotací financovaných z rozpočtu Evropské unie existují v České republice i národní dotace, které jsou financovány čistě z českého státního rozpočtu, příp. z rozpočtu jednotlivých státních fondů. Je to segment, kde Auditní orgán taktéž nemá žádnou funkci či odpovědnost, ale to neznamená, že není ze strany Ministerstva financí vykonávána druhostupňová finanční kontrola odborem (odbor Kontrola), který vykonává činnosti obdobné. Taktéž řízení, poskytování a prvostupňová kontrola je postavena na podobných principech.

Národní dotace – odbor Kontrola

Prvostupňovou kontrolu poskytovaných národních dotací provádí jednotliví poskytovatelé, ať už jsou to např. ministerstva, státní agentury, nebo státní fondy. Druhostupňovou kontrolu poskytovaných dotací ze státního rozpočtu nebo rozpočtů státních fondů pak mimo orgány finanční správy může provádět také Odbor Kontrola Ministerstva financí, nicméně v praxi k takovým kontrolám z úrovně Ministerstva financí dochází spíše výjimečně, a to v důsledku respektování odpovědnosti a primární kontrolní kompetence poskytovatelů dotací, koordinaci při plánování kontrol a zájmu o aktivní předcházení vzniku duplicitních kontrol. Nástroj druhostupňové kontroly Ministerstva financí je tak spíše pojistkou pro zachování možnosti provedení nezávislé kontroly konkrétní dotace, resp. příjemce této dotace v případech, kdy z objektivních příčin kontrolu nemůže vykonat sám poskytovatel, popřípadě rozsah kontroly poskytovatele nepokryl veškerá spatřovaná rizika či nejasnosti. Současná verze Zákona o řízení a kontrole veřejných financí, který nahradil Zákon o finanční kontrole, s možností druhostupňové kontroly příjemce dotace z úrovně Ministerstva financí již nepočítá. Níže je uveden indikativní výčet některých dotačních programů vybraných poskytovatelů. V případě výskytu nejasností, či podezření ohledně poskytované veřejné finanční podpory formou dotací, mohou být podněty k provedení kontroly konkrétní dotace, resp. příjemce dotace, zasílány přímo poskytovatelům konkrétních dotací, případně i Ministerstvu financí. V případě, kdy takový podnět obdrží Ministerstvo financí, předá podnět příslušnému poskytovateli dotace a následně se zajímá o způsob jeho vyhodnocení, případně přímo o výsledek kontroly. Na základě získaných informací pak Ministerstvo financí zváží vlastní navazující úkony, kterými může být spolehnutí se na výsledky vyhodnocení a šetření poskytovatele dotace (využití principu jednotného auditu), nebo zahájení úkonů předcházejících kontrole či zahájení vlastní kontroly u příjemce dotace (za předpokladu vyloučení rizika zbytečné duplicity), popřípadě zahájení šetření přímo u poskytovatele dotace (obdoba tzv. auditu systému, kdy může být předmětem samotné nastavení způsobu poskytování dotací konkrétním poskytovatelem – tato možnost zůstává pro Ministerstvo financí zachována formou vrchního auditu také v návrhu Zákona o řízení a kontrole veřejných financí). 

Indikativní výčet národních dotačních programů: