CZ EN

Nejčastější oblasti pochybení

Auditní orgán vymezil nejčastější oblasti pochybení auditu operací a doplnil je o konkrétní příklady identifikovaných zjištění, aby příjemcům dotací pomohl předejít opakování chyb a usnadnil správné čerpání veřejných prostředků.

1. Veřejné zakázky – audit operací 

Diskriminační a nepřiměřené kvalifikační předpoklady

  • Auditní orgán často naráží na chyby, kdy zadavatel – například obec – nastaví v zadávací dokumentaci (ZD) požadavky na uchazeče, které jsou zbytečně přísné nebo nesouvisejí s tím, co se má skutečně realizovat. Takové požadavky mohou neoprávněně omezit okruh firem, které se mohou přihlásit, a to je v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. 

Příklady:

  • Požadavky v zadávací dokumentaci:

    Dodavatel musel doložit zkušenosti s realizací alespoň 3 školních budov (mateřské, základní, střední nebo vysoké školy), přičemž každá musela být realizována za provozu školy. Hlavní stavbyvedoucí musel být autorizovaný inženýr, mít 10 let praxe a zkušenosti s minimálně 3 školními stavbami za provozu.

    Dle Auditního orgánu došlo tímto nastavením k omezení hospodářské soutěže z důvodu nepřiměřených požadavků technické kvalifikace. Obdobné nároky na organizaci výstavby mohou vznikat i u jiných typů staveb, například nemocnic nebo domovů pro seniory, a to zadavatel v zadávací dokumentaci nezohlednil ani neodůvodnil.

    Byla uplatněna finanční oprava ve výši 10 %.

  • Zadavatel požadoval, aby uchazeč prokázal zkušenosti s výstavbou alespoň tří nových komunikací pro pěší nebo cyklisty s asfaltovým povrchem, každou v hodnotě minimálně 15 milionů Kč. Tento požadavek byl podle Auditního orgánu nepřiměřený – neodrážel skutečnou náročnost zakázky a neoprávněně zužoval okruh možných dodavatelů.

    Zadavatel sice dodatečně argumentoval, že cyklostezka měla být realizována v náročném přírodním prostředí, ale tuto specifickou okolnost nezohlednil v zadávací dokumentaci. Výsledkem byl diskriminační požadavek, který neodpovídal charakteru zakázky.

    Uplatněna finanční oprava ve výši 5 %.

Nevhodně nastavená kritéria a nejasné hodnocení nabídek

  • Auditní orgán se opakovaně setkává s případy, kdy zadavatel nastaví hodnoticí kritéria tak, že z nich není jasné, co a jak bude při hodnocení rozhodovat. Chybí přesný popis sub kritérií, způsob výpočtu výsledku nebo není doloženo, jak váhy jednotlivých částí ovlivní celkové hodnocení nabídky. V některých případech je kritérium formulováno příliš obecně nebo subjektivně, což může vést k netransparentnímu výběru vítěze.

Příklad:

  • V hodnotících kritériích uvede: Cena: 60 %, Kvalita zpracování návrhu: 40 %. Jenže u té „kvality“ už není popsáno, jak se bude kvalita posuzovat – jestli podle výběru materiálů, technického řešení nebo vzhledu. Komise pak přiděluje body „podle dojmu“. A protože to není předem jasně stanoveno, je to nepřesné a netransparentní – a tím pádem v rozporu se zákonem i pravidly pro dotace.

Provedení podstatných změn po uzavření smlouvy 

  • Tato chyba se týká situací, kdy se smlouva se zhotovitelem po podpisu výrazně mění, a to v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (§ 222 ZZVZ). Jedná se například o případy, kdy se bez důvodu prodlouží termín dodání, zadavatel neuplatní smluvní pokutu, i když na ni má podle smlouvy nárok (např. za zpoždění), nebo přibude práce, která ve smlouvě původně nebyla, a přesto se zadá bez nové soutěže.

Příklad:

  • U nadlimitní zakázky na výstavbu dálnice byla ve smlouvě fakturována položka „protihluková stěna z plastových dílců“. Ve skutečnosti ale zhotovitel postavil stěnu z profilovaných hliníkových plechů. I když šlo o technicky vhodné řešení a zadavatel změnu předem odsouhlasil, nebyla řádně administrativně zpracována jako Změna během výstavby.

    Auditní orgán uznal změnu jako technicky v pořádku, ale vzhledem k nedodržení postupů (bez formálního zpracování změny podle § 222 ZZVZ) považoval výdaj za nezpůsobilý.  

    Výše: 2 286 041,55 Kč.

Nedodržení lhůt

Tato chyba nastává, když zadavatel (například obec) špatně vypočítá nebo nedodrží zákonné lhůty v průběhu soutěže. Nejčastěji k tomu dochází ve chvílích, kdy je výzva zveřejněna příliš pozdě nebo se předčasně uzavře možnost podat nabídku.

Typické situace:

  • Nezohlední se rozdíl mezi kalendářními a pracovními dny.
  • Dojde ke změně zadávací dokumentace, ale lhůta pro podání nabídek se nepřiměřeně nezmění.
  • Výzva není dostatečně dlouho zveřejněna, např. v evropském věstníku TED u nadlimitních zakázek.

Příklad:

  • Na základě žádosti uchazeče později tuto podmínku zmírnil, čímž umožnil účast širšímu okruhu dodavatelů. Přesto ale neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

    Auditní orgán vyhodnotil postup jako porušení zákona, protože změna zadávací dokumentace mohla mít vliv na počet zájemců. Zadavatel měl lhůtu pro podání nabídek prodloužit o celou původní délku, jak vyžaduje § 99 odst. 2 ZZVZ.

    Uplatněna finanční oprava ve výši 10 %.

Umělé rozdělení zakázky nebo spojování nesouvisejících částí

  • Tato chyba nastává, když se jedna zakázka účelově rozdělí na více menších, aby se zadavatel vyhnul povinnosti použít přísnější zadávací postup (např. veřejnou soutěž). Typicky jde o samostatné zakázky na stavební práce v rámci jednoho objektu, které by ale dohromady tvořily jeden funkční celek.
  • Naopak problémem může být i spojování zcela nesouvisejících předmětů do jedné zakázky, pokud to omezuje soutěž nebo znevýhodňuje některé dodavatele.

Příklad:

    • první část zahrnovala jedno oddělení MŠ se zázemím a rozestavěnou hrubou stavbu dalších částí,
    • druhá část navazovala dokončením celé stavby jako funkčního celku.

    Každá etapa byla zadána zvlášť bez toho, aby zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty (PH) zohlednil, že jde o zakázky časově, věcně a místně související. Podle zákona měl hodnoty sečíst a zvolit odpovídající postup zadání. Celková hodnota přitom přesahovala limit pro zjednodušené podlimitní řízení.

    Auditní orgán vyhodnotil tento postup jako účelové dělení zakázky, jehož cílem bylo vyhnout se použití přísnějšího postupu zadání. Takové jednání je v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

    Uplatněna finanční oprava ve výši 25 %.

Diskriminace, nerovné zacházení a netransparentní postup

K těmto chybám dochází, pokud není zadávací řízení vedeno spravedlivě vůči všem uchazečům. Může jít například o:

  • nastavení podmínek nebo požadavků, které některé uchazeče znevýhodní (např. nadbytečně přísné kvalifikační požadavky nebo požadavek na konkrétní značku),
  • posuzování nabídek bez jasných pravidel nebo podle kritérií, která nebyla předem oznámena,
  • poskytování dodatečných informací jen vybraným uchazečům nebo změny zadání, které ovlivní průběh soutěže, aniž by byly správně oznámeny a zohledněny.

Příklady:

  • V zadávací dokumentaci k zakázce na stavební úpravy a nástavbu objektu byly uvedeny konkrétní názvy výrobků a značek (např. Webersan, Weberton, WAGO). Zadavatel sice uvedl, že připouští i jiné „rovnocenné“ varianty, ale neuvedl žádné technické parametry, které by tuto rovnocennost umožnily posoudit.

    Takový postup je v rozporu se zákonem. Uvádět obchodní názvy lze pouze tehdy, pokud není možné vymezit předmět plnění jinak než odkazem na konkrétní výrobek – a i v takovém případě je nutné doplnit přesné parametry a umožnit alternativy.

    V tomto případě sice nebyla uplatněna finanční oprava, ale Auditní orgán tento postup nepovažuje za správný – mohl vést k omezení soutěže a nerovnému přístupu k uchazečům.

  • V rámci nadlimitní zakázky na rekonstrukci památkového objektu byla:

    • projektová dokumentace zpracována jedním z uchazečů,
    • výkaz výměr obsahoval množství nejasností a nepřesností,
    • právě autor dokumentace se podílel i na zpracování odpovědí na dodatečné dotazy,
    • zadavatel zamítl žádost o prodloužení lhůty na přípravu nabídek,
    • lhůta byla velmi krátká – jen o 4 dny delší než zákonný limit,
    • více uchazečů bylo vyřazeno kvůli chybám vzniklým v důsledku nejasností v ZD,
    • zakázku nakonec získal právě autor projektové dokumentace.

    Uplatněna finanční oprava ve výši 25 %.

Střet zájmů 

Příklad:

  • Zakázka byla na zajištění technického dozoru investora (TDI) a bezpečnosti práce (BOZP).

    Členy hodnotící komise byli pracovníci administrátora zakázky.

    Jeden z uchazečů doložil k nabídce kvalifikační listiny právě od této administrující společnosti.

    Právě tato nabídka byla vybrána jako vítězná.

    Auditní orgán vyhodnotil situaci jako závažný střet zájmů a uplatnil finanční opravu ve výši 100 %.

    Problém spočíval v tom, že komise měla přímé profesní vazby na společnost, jejíž listiny byly použity v nabídce. I když hodnotitelé podepsali prohlášení o nepodjatosti, vazby nebyly objektivně odstraněny.

2. Způsobilost výdajů – audit operací

Způsobilý výdaj musí být skutečně vynaložený, přiměřený, potřebný pro projekt a řádně doložený. V praxi se, ale často objevují chyby, kvůli kterým výdaj nemusí být uznán. Část z nich vzniká kvůli nedostatkům v dokumentaci nebo nesouladu s projektovou žádostí. Jiné vyplývají z nepochopení pravidel nebo opomenutí některých povinností.

Základní posouzení způsobilosti sleduje, zda výdaj odpovídá pravidlům programu. 

  • byly realizovány aktivity, které nebyly součástí schválené projektové žádosti,
  • změny v projektu nebyly oznámeny poskytovateli podpory,
  • nebyl dodržen plánovaný harmonogram realizace,
  • výdaje nebyly provázány s aktivitami a cíli projektu,
  • nebylo doloženo skutečné dodání zboží a služeb nebo byl mezi fakturací a realitou nesoulad,
  • nebyla prokázána existence nebo vlastnictví pořizovaného aktiva,
  • projekt nenaplnil své cíle nebo tyto cíle neodpovídaly zaměření výzvy,
  • projekt byl nefunkční nebo sloužil jinému účelu, než bylo uvedeno v žádosti,
  • výdaj byl uplatněn duplicitně (dvojí financování),
  • nebylo vedeno oddělené účetnictví,
  • investice byla nesprávně zaúčtována jako běžný (neinvestiční) výdaj.
  • rozdíl mezi skutečně vykonanou činností a tím, co je uvedeno ve smlouvě či výkazu práce,
  • nesoulad mezi výkazy práce, cestovními příkazy a evidencí docházky,
  • nadměrné úvazky (např. 1,2 úvazku na více projektech),
  • chyby v pracovněprávních vztazích nebo porušení zákoníku práce,
  • neexistující nebo nedoložená docházka zaměstnanců,
  • nedodržení pravidel publicity (např. chybějící logo EU),
  • nedostatečné vedení stavebního deníku a nesoulad údajů s fakturací,
  • nezajištění udržitelnosti projektu po jeho ukončení.

Příklady:

  •  A) Položky související s poplatkem za uložení na skládku 

    • soupis prací deklaroval provedení mj. položek za skládkovné vč. odvozu na skládku betonového a asfaltového odpadu, ale jejich plnění auditovaný subjekt neprokázal, resp. neodpovídalo skutečnosti
    • dle vyjádření auditovaného subjektu byl betonový a asfaltový odpad mobilní drtičkou zpracován a opětovně použit na stavbě, nedošlo však ke změně rozpočtu

    B) Původně plánovaná vzdálenost skládky vs. skutečná

    • z veřejně dostupných zdrojů AO zjistil, že dotčená skládka odpadu, kam byl odpad odvážen, je vzdálena od realizace 3,4 km
    • ze soupisu prací byly započítány, vyfakturovány a proplaceny výdaje za původně uvažovanou (větší) vzdáleností skládky

    Nezpůsobilý výdaj: 404 366,22 Kč (přímé výdaje 390 692,00 Kč + 3,5 % paušální sazba)

  • Na faktuře byly uvedeny dvě položky, které měly být součástí projektu:

    • nouzový přepad vody (2 kusy) – cena 8 159,72 Kč bez DPH,
    • expanzní nádoba (1 kus) – cena 2 879,22 Kč bez DPH.

    Auditní orgán při fyzickém ověření na místě zjistil, že tyto položky nebyly ve skutečnosti dodány ani namontovány. Přesto za ně příjemce obdržel peníze z dotace.

    V rámci projektu je daň z přidané hodnoty (DPH) způsobilá, a tak do výpočtu vstoupila celková částka včetně DPH. Audit také započítal i podíl tzv. nepřímých nákladů navázaných na tyto položky.

    Nezpůsobilý výdaj: 14 292,12 Kč.

  • Auditní orgán zjistil, že některé položky, které měly být zařazeny mezi nepřímé výdaje, byly nesprávně vykázány jako přímé. Tím došlo ke zvýšení základu, ze kterého se počítá výše nepřímých výdajů.

    Auditovaný subjekt používal zjednodušenou metodu výpočtu (paušální sazbu 7 %).

    Výčet nepřímých výdajů je stanoven ve Specifických pravidlech pro žadatele a příjemce.

    Nesprávné zařazení vedlo ke zvýšení celkové částky, která byla nárokována z projektu.

    Nezpůsobilý výdaj: 56 228,50 Kč (z toho přímé výdaje 52 550,00 Kč + 7 % paušální sazba).

  • V projektu byly způsobilými výdaji mzdy zaměstnanců. Příjemce, ale do výpočtu odvodů sociálního a zdravotního pojištění zahrnul také odměny dvou zaměstnanců, které byly vyplaceny podle kolektivní smlouvy a neměly přímou vazbu na projekt. Podle pravidel pro žadatele a příjemce se tyto odměny považují za jubilejní (ostatní dary), a nejsou proto způsobilým výdajem.

    Samotné odměny si příjemce nenárokoval, ale přesto si uplatnil odvody, které z nich plynuly. Tyto odvody byly posouzeny jako nezpůsobilé.

    Nezpůsobilý výdaj: 5 476,60 Kč.

  • Příjemci byl dodán soubor zařízení. Součástí fakturace byla i položka za zaškolení personálu.

    Podle § 47 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 500/2002 Sb. se náklady na zaškolení personálu nezapočítávají do pořizovací ceny investice – a nejsou tedy způsobilé k podpoře z finančního nástroje.

    Skutečná cena zařízení: 85 740,71 EUR bez DPH (včetně 2 730,00 EUR za školení).

    Po odečtení této nezpůsobilé části je výše způsobilých výdajů: 83 010,71 EUR bez DPH, tj. 1 996 407,58 Kč (při kurzu 24,05 Kč/EUR).

    Úvěr byl přesto poskytnut ve výši 1 816 000,00 Kč.

    Dle výzvy je maximální možná výše úvěru 90 % ze způsobilých výdajů, tj. 1 796 766,82 Kč.

    Nezpůsobilý výdaj: 19 233,18 Kč (představuje část úvěru poskytnutou nad stanovený limit).

  • V podmínkách výzvy byl zveřejněn seznam odvětvových klasifikací ekonomických činností (CZ NACE), které lze v rámci dané výzvy podpořit.

    Příjemce v žádosti o podporu uvedl pouze jeden obor – CZ NACE 46.90 (Nespecifikovaný velkoobchod) – a projekt realizoval právě v této oblasti. Tento obor činnosti měl příjemce zapsaný i v registru ekonomických subjektů jako svou hlavní činnost.

    CZ NACE 46.90 však nebyla v příloze výzvy uvedena mezi podporovanými ekonomickými činnostmi.

    Příjemce nesplnil podmínky způsobilosti – výdaj byl vyhodnocen jako 100% nezpůsobilý.

3. Způsobilost výdajů „3E“ – audit operací 

Teprve pokud je výdaj způsobilý v základním smyslu, může následovat posouzení podle zásad 3E – tedy zda byl:

  • hospodárný (nebyl zbytečně drahý),
  • účelný (potřebný pro dosažení cíle),
  • efektivní (přinesl přiměřený výsledek vůči vynaloženým prostředkům).

Příklady:

  • Cena základní splatná při odevzdání posudku: 108 000 Kč.

    Odměna z přiznané dotace: 141 674 Kč.

    Dodavatelská společnost neměla oprávnění pro zpracování posudku. Dokument zpracoval energetický specialista s příslušným oprávněním.

    Auditní orgán prověřil 144 projektů z dané výzvy a zjistil, že obvyklá cena za zpracování energetického posudku byla stanovena na 83 601,09 Kč.

    Auditovaný subjekt neprokázal hospodárnost výdaje. Nedoložil faktury od energetického specialisty a nevysvětlil rozdíl mezi fakturovanou cenou specialisty a dodavatelské společnosti.

    Nezpůsobilý výdaj: 249 674,00 Kč.

  • Příjemce (základní škola) si nárokoval náklady na pořízení notebooků.

    Při auditu bylo zjištěno, že zaměstnanci, kteří měli notebooky k výlučnému užívání, vykazovali úvazek na projektu pouze v rozmezí 0,05–0,1.

    Při řízeném rozhovoru příjemce uvedl, že notebooky vnímal jako benefit pro zaměstnance a umožnil jim jejich využití i k soukromým účelům a ke školní činnosti, která nesouvisela s projektem.

    Nezpůsobilý výdaj: 90–95 % ceny počítače.