Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou - 2020
Dokument připravený Ministerstvem financí ČR a Českou národní bankou.
Schválený vládou ČR dne 7. prosince 2020.
Podmínkou pro vstup členské země Evropské unie do eurozóny je vedle slučitelnosti právních předpisů s článkem 130 a 131 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy) a Statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky také dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence. Stupeň udržitelné konvergence je posuzován dle maastrichtských konvergenčních kritérií, uvedených v článku 140 Smlouvy, blíže pak v Protokolu č. 13 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Jedná se o kritéria cenové stability, stavu veřejných financí, konvergence úrokových sazeb a účasti v mechanismu směnných kurzů. Česká republika se Aktem o přistoupení České republiky k Evropské unii zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na vstup do eurozóny co nejdříve připravena.
Stanovení termínu vstupu je v kompetenci dotčeného členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Vedle nesporných pozitivních přínosů mimo jiné ve formě úspor transakčních nákladů a odstranění kurzového rizika znamená přijetí eura vzdání se samostatné měnové politiky a pružného kurzu koruny jako účinných stabilizačních makroekonomických nástrojů. Připravenost ekonomiky na vstup do eurozóny je proto třeba posuzovat nejen podle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s měnovou unií, ale i z hlediska její schopnosti tlumit po ztrátě samostatné měnové politiky asymetrické šoky jinými mechanismy a adekvátně se jim přizpůsobovat zejména prostřednictvím fiskální politiky a trhu práce.
Pokračují rovněž jednání o prohlubování hospodářské integrace zaměřené na posílení hospodářské a fiskální koordinace, dokončení bankovní unie či unie kapitálových trhů. Přes přijetí některých dílčích návrhů vývoj v posledních dvou letech zásadně nepokročil. Celá řada prvků hospodářské a měnové unie tak zůstává nedokončených. Nové instituce a pravidla podstatným způsobem změnily podobu eurozóny, a tedy i obsah závazku přijetí eura, který Česká republika přijala při svém vstupu do Evropské unie. Jejich fungování stejně jako nové institucionální a finanční závazky, které pro země přistupující ke společné měně vyplývají z opatření přijímaných v kontextu prohlubování integrace eurozóny, je tedy nezbytné řádně vyhodnotit a vzít tento vývoj v úvahu při budoucím rozhodování o načasování vstupu do měnové unie.
Kritérium cenové stability Česká republika v roce 2020 kvůli přetrvávajícím domácím inflačním tlakům nesplní. Mezi zeměmi Evropské unie patří Česká republika v roce 2020 mezi státy s nejvyšší inflací. To odráží zejména doznívání dopadů velmi napjatého trhu práce z doby před propuknutím koronavirové pandemie a s tím spojeného rychlého růstu mezd a celkové poptávky. Podle predikce cenového vývoje by mělo být plnění tohoto kritéria v roce 2021 zajištěno.
Kritérium stavu veřejných financí Česká republika plnila do roku 2019 ve složce salda i dluhu. Letošní hluboký propad ekonomické aktivity v důsledku pandemie COVID-19 a fiskální podpůrná opatření vedly k prudkému zhoršení hospodaření vládního sektoru, jehož schodek dosáhne s největší pravděpodobností více než 6 % HDP. Uvedený vývoj se projevil i ve znatelném nárůstu zadlužení sektoru vládních institucí, úroveň dluhu by se však měla i nadále nacházet hluboko pod referenční hodnotou. Plnění kritéria stavu veřejných financí v dalších letech bude záviset na rychlosti a síle oživení české ekonomiky a na vhodně nastavené konsolidační strategii.
Kritérium konvergence úrokových sazeb je plněno dlouhodobě. Vzhledem k nedostupnosti odhadů úrokových sazeb referenčních zemí nelze přesně stanovit očekávanou hodnotu kritéria pro letošní a příští rok, avšak z dosavadního vývoje a dostupných hodnot lze důvodně očekávat, že Česká republika bude toto kritérium plnit i v roce 2020.
Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů není formálně plněno, protože se Česká republika uvedeného mechanismu neúčastní.
Při rozhodování o vstupu do eurozóny je také nutné přihlédnout ke sladěnosti české ekonomiky s eurozónou a její schopnosti přizpůsobit se případným asymetrickým šokům bez vlastní měnové politiky. Z pohledu ekonomické připravenosti na přijetí eura lze přitom charakteristiky českého hospodářství rozdělit do tří skupin.
První skupinu tvoří ekonomické ukazatele hovořící ve prospěch přijetí eura. Dlouhodobě k nim patří zejména vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Ty vytvářejí předpoklady pro existenci přínosů ze zavedení eura, jakými jsou snížení transakčních nákladů a odstranění kurzového rizika. Silné obchodní propojení současně přispívá k vysoké sladěnosti hospodářského cyklu České republiky s eurozónou, ta se nicméně v předchozích několika letech poněkud snížila. Míra používání eura v české ekonomice dále roste, koncentruje se však téměř výhradně do obchodních vztahů české podnikové sféry. K dalšímu sblížení mezi českou ekonomikou a eurozónu došlo vlivem makroekonomických dopadů koronavirové pandemie u úrokových sazeb. Sladěný s eurem zůstává vývoj české koruny ve vztahu k americkému dolaru a překážkou pro vstup do eurozóny není ani setrvačnost inflace. Rovněž na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky naznačuje několik ukazatelů připravenost na přijetí eura. Vysoká a v uplynulých letech rostoucí míra ekonomické aktivity a nízká míra strukturální, respektive dlouhodobé nezaměstnanosti signalizují zvyšující se pružnost trhu práce. Uvedené veličiny přitom byly v předchozích letech pozitivně ovlivněny též hospodářskou konjunkturou. Pozitivně lze hodnotit také stabilní domácí bankovní sektor, který vstoupil do sestupné fáze finančního cyklu způsobené propuknutím koronavirové pandemie v dobré kondici s robustní kapitálovou a likviditní pozicí.
Druhá skupina zahrnuje neutrálně vyznívající ukazatele, kam spadá především celková podobnost transmise měnové politiky. V některých finančních ukazatelích se sice Česká republika od průměru měnové unie liší (hloubka finančního zprostředkování, zadlužení soukromého sektoru, struktura finančních aktiv a pasiv nefinančních podniků, či domácností), z hlediska přijetí eura to však nelze označit za nevýhodu či zásadní překážku. Neutrálně vyznívá také ukazatel sladěnosti finančních cyklů České republiky a eurozóny. Flexibilita trhu práce se – jak bylo konstatováno výše – v některých aspektech zlepšuje. Nicméně nastavení systému daní a dávek, může zejména pro nízkopříjmové skupiny snižovat motivaci aktivně hledat pracovní uplatnění. Neutrálně vyznívá také například hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Třetí skupinu pak tvoří ukazatele naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura. Patří k nim v prvé řadě stále nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky k eurozóně a přetrvávající nižší strukturální podobnost ekonomik. Na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky je problémem často procyklický charakter fiskální politiky. Potřeba stabilizovat ekonomiku zasaženou koronavirovou pandemií pomocí nástrojů fiskální politiky se v letošním roce odráží ve výrazném zhoršení strukturálního schodku. Problémem zůstává také otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí v důsledku stárnutí populace.
Přijetí společné evropské měny s sebou nese vedle přínosů také závazky, které je nutné při rozhodování o načasování vstupu do eurozóny posoudit. Celkové finanční náklady, které budou do budoucna spojeny s přijetím eura, se mohou dále vyvíjet. V současnosti odhadované finanční závazky pro českou ekonomiku, které nebyly známy v době vstupu do Evropské unie, zahrnují především vklad kapitálu do Evropského mechanismu stability a převod příspěvků bank se sídlem v České republice do Jednotného fondu pro řešení krizí.
V souhrnu lze konstatovat, že v roce 2020 Česká republika splní pouze kritérium konvergence úrokových sazeb. Zlepšení či zhoršení vlastní ekonomické připravenosti České republiky na přijetí eura lze v situaci probíhající pandemie a souvisejícího celosvětového ekonomického propadu jen obtížně hodnotit. Hluboký pokles hrubého domácího produktu v eurozóně odpovídá synchronizovanému propadu světové ekonomiky, jehož rozsah je v období po 2. světové válce bezprecedentní. V řadě zemí eurozóny navíc přetrvávají nedořešené dluhové a strukturální problémy.
S ohledem na zmíněné skutečnosti Ministerstvo financí České republiky a Česká národní banka v souladu s Aktualizovanou strategií přistoupení České republiky k eurozóně doporučují vládě České republiky prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Doporučení implikuje, že by vláda neměla prozatím usilovat o vstup České republiky do mechanismu směnných kurzů.