5. května 2006 Brusel - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Dne 5. května 2006 proběhlo v Bruselu jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). (K jednání Rady byl přidružen ministerský dialog s přistupujícími a kandidátskými zeměmi.) Česká delegace byla vedena náměstkem ministra financí Ing. Tomášem Prouzou, MBA.

Jednání Rady ECOFIN dne 5. května 2006 mělo následující program:

A. Ministerský dialog s přistupujícími a kandidátskými zeměmi

B. Zasedání Rady ECOFIN

1. Přijetí agendy
2. Schválení seznamu A položek
3. Příprava Evropské rady ve dnech 15. – 16. června 2006
   - Strategie udržitelného rozvoje (Závěry Rady)
4. Předběžný návrh rozpočtu EU pro rok 2007 (prezentace Komise)
5. Finanční řízení – Akční plán Komise k Integrovanému rámci vnitřní kontroly
   (prezentace Komise)
6. Daňové otázky - balík opatření k DPH (politická orientace)
7. Různé
   - Přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám

C. Pracovní oběd

• Nová strategie EIB pro půjčování prostředků mimo EU

K jednotlivým bodům:

A: Ministerský dialog s přistupujícími a kandidátskými zeměmi

Samotnému zasedání Rady Ecofin dne 5.5.2006 předcházel ministerský dialog s přistupujícími a kandidátskými zeměmi, k němuž byli pozváni zástupci Bulharska, Rumunska, Turecka, Chorvatska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Tématem diskuse bylo plnění Předvstupních hospodářských programů Bulharska a Rumunska a celková hospodářská situace všech jmenovaných zemí. V rámci dialogu vystoupili s hodnocením zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Hospodářského a finančního výboru. Mezi hlavními výzvami zaznělo další snižování inflace, zlepšování fiskálních systémů, a kontrola vnějšího zadlužení a nutnost opatrnosti při stávajícím rozmachu úvěrů. Evropská komise uvedla, že 16. května 2006 přijme svou monitorovací zprávu pro Bulharsko a Rumunsko s důsledky pro konečné rozhodnutí o přijetí těchto zemí do EU.

Následně dostaly prostor k vyjádření jednotlivé hodnocené země. Zástupce Makedonie upozornil na nízkou inflaci a uspokojivý hospodářský růst své země, informoval o úsilí v přibližování se normám EU a přípravě prvního Předvstupního hospodářského programu (PEP). Cílem Makedonie je co nejdříve zahájit rozhovory o vstupu. Turecko zdůraznilo své úspěchy ve snižování inflace a zadlužení i vysoké tempo růstu ekonomiky. Zástupce rovněž referoval o postupu daňové reformy a privatizačního programu a o nedávném schválení reformy sociálního systému. Chorvatsko přivítalo hodnocení svého PEP, jeho zástupce se dále zmínil o pokračující fiskální konsolidaci a probíhajících reformách. K obezřetné fiskální politice se přihlásily i Rumunsko a Bulharsko, které rovněž vyjádřily spokojenost se svým hodnocením.

Předsedající Rakousko v závěrečném shrnutí diskuse uvedlo, že všechny kandidátské a přistupující země dosahují dobrého ekonomického růstu, a podpořilo pokračování strukturálních reforem v těchto zemích.

B: Rada ECOFIN

Ad 2. Body schválené bez rozpravy

Předložený seznam A bodů byl schválen. Několik států vystoupilo k bodu 2 – Finanční služby, konkrétně k Závěrům Rady k Bílé knize o strategii v oblasti finančních služeb pro roky 2005-2010, a zdůraznilo otázky, kterým přikládá zvláštní důležitost.

Ad 3. Příprava Evropské rady ve dnech 15. – 16. června 2006
- Strategie udržitelného rozvoje (Závěry Rady)

Ministři diskutovali o dokumentu Komise týkajícím se revize Strategie udržitelného rozvoje EU (SDS) a schvalovali příspěvek Rady ECOFIN k ekonomickým aspektům této strategie pro zasedání Evropské rady ve dnech 15.-16. června 2006. Předsedající Rakousko na úvod zdůraznilo, že se jedná o průřezové téma a že SDS by měla být integrální součástí Národních programů reforem. Evropská komise uvedla, že předložila návrh na revizi v šesti klíčových bodech a že usiluje o vytvoření komplexní a konsensuální strategie. Vyzdvihla důležitost koordinace postupů a měření pokroku. Pokud jde o konkrétní opatření, přikládá Komise velký význam konsolidaci výměny emisních povolenek, jakožto významného nástroje na cestě k vytvoření efektivního systému, který by vedl ke snižování skleníkových plynů. Předseda Výboru pro hospodářskou politiku (EPC) ve věci SDS vyjádřil názor, že revidovaná SDS navrhuje příliš mnoho akcí a že by bylo lépe se soustředit na akce prioritní. Rovněž upozornil na riziko zvýšení administrativní zátěže podniků při její implementaci a na makroekonomické a rozpočtové důsledky nastavení systému obchodování s emisními povolenkami.
Příspěvek Rady ECOFIN  k SDS byl v předložené podobě přijat a dokument byl postoupen Radě pro všeobecné záležitosti.

Ad 4. Předběžný návrh rozpočtu EU pro rok 2007
(prezentace Komise)

Evropská komise velice stručně představila svůj předběžný návrh rozpočtu EU na rok 2007. Komisařka pro finanční plánování a rozpočet Dalia Grybauskaité charakterizovala návrh rozpočtu jako střídmý a realistický. Rozpočet bude realizován v novém finančním rámci a programování. Oproti předchozímu rozpočtu významně vzrostly plánované výdaje na podporu konkurenceschopnosti a na kohezní politiky pro růst a zaměstnanost. Komisařka vyjádřila naději na přijetí Meziinstitucionální dohody v Evropském parlamentu a požádala o podporu při ratifikaci Rozhodnutí o vlastních zdrojích v jednotlivých členských státech.

Ad 5. Finanční řízení – Akční plán Komise k Integrovanému rámci vnitřní kontroly
(prezentace Komise)

Komisař pro administrativní záležitosti, audit a boj s podvody Siim Kallas prezentoval Akční plán Komise zaměřený na zlepšení kontroly plnění rozpočtu EU s cílem dosáhnout pozitivního Prohlášení o věrohodnosti (DAS) udělovaného Účetním dvorem. Z celkových šestnácti akcí rozdělených do čtyř tematických celků (zjednodušení a společné principy kontroly, prohlášení managementu a audit, přístup jednotného auditu, sektorové nedostatky)  zdůraznil komisař okruh zjednodušení a související spolupráci. Ze strany Komise připomenul probíhající zjednodušení Finančního nařízení a nabídku výměny informací k usnadnění auditu fondů EU adresovanou nejvyšším kontrolním úřadům členských států. Dále se zmínil o připravované pomoci Komise v souvislosti se stěžejním bodem akčního plánu týkajícím se prohlášení. Rovněž oznámil, že Komise připraví v červnu t.r. příslušný návrh k bodu tolerovaná úroveň rizika s cílem dosáhnout dohody v této záležitosti do konce roku 2006. Za účelem sledování postupu plnění Akčního plánu na úrovni Komise i členských států avizoval komisař předkládání příslušného hodnocení („scoreboard“) dvakrát ročně.

Předsedající Rakousko přineslo informace ze setkání s Účetním dvorem. Ten považuje pokračování akčního plánu za správný a důležitý krok a umožní státům přístup k seznamu chyb za účelem odhalení potenciálních chyb systémových. Finsko jako následující předsedající země na závěr zdůraznilo, že považuje tuto oblast za důležitou a podpořilo kroky EK k integrovanému kontrolnímu rámci. Dané problematice hodlá během svého předsednictví věnovat zvýšenou pozornost.

Ad 6. Daňové otázky - balík opatření k DPH
(politická orientace)

Rakouské předsednictví představilo Radě ECOFIN nový návrh balíčku opatření k DPH spolu s časovým harmonogramem jejich zavádění. Součástí balíčku je prodloužení platnosti směrnice o elektronickém obchodu, postupné zavádění pravidel místa plnění u služeb, systém jednoho správního místa (one-stop systém) a změna pravidel pro vracení DPH osobám usazeným v jiném členském státě. Ministři financí byli vyzváni, aby vyjádřili svůj postoj k balíčku jako celku a k možnosti předložit jej k politické dohodě na příštím jednání Rady ECOFIN. Rakousko uvedlo, že hlavním cílem opatření je zvýšení konkurenceschopnosti podniků, přičemž užitek z nich by měla mít i daňová správa. Předeslalo, že si je vědomo složitosti návrhů i skutečnosti, že mezi členskými státy nepanuje shoda, přesto však vyzvalo ke společnému úsilí o postup kupředu v dané problematice.

Komise rakouskou iniciativu přivítala a vyjádřila podporu pokračování diskuse o návrzích zahrnutých v balíčku. Zdůraznila, že one-stop systém je důležitý doplněk místa plnění u služeb, přičemž může akceptovat i technické řešení, které v současnosti funguje pro elektronický obchod.

Následně se k balíčku vyslovily jednotlivé členské státy. Státy obecně souhlasí s principy zjednodušení a snižování administrativní zátěže, zavedení one-stop systému má širokou podporu. Některé státy mají výhrady k časovému harmonogramu a domnívají se, že daná opatření by měla vstoupit v platnost najednou. Několik států vyjádřilo skepsi ohledně možnosti dosažení politické shody o celém balíčku již na příštím jednání Rady ECOFIN, zejména z důvodu řady nedořešených technických detailů. Jako nejméně problémové se jeví prodloužení směrnice o elektronickém obchodu. Velká Británie podpořila přístup Rakouska, souhlasí s principem zjednodušení i s pravidly místa plnění u služeb, domnívá se však, že navrhovaná opatření představují balíček a měla by být proto zavedena současně. Podporu rakouskému návrhu vyjádřilo rovněž Dánsko, výslovně se staví za zdanění v místě spotřeby a souhlasí se zavedením one-stop systému. Důležitost one-stop systému zdůrazňuje také Nizozemí, dle jehož názoru by se tento systém měl vztahovat i na B2B (business to business) transakce. Francie balíček podpořila včetně navrženého globálního přístupu. Zdůraznila, že je potřeba vyvinout rychlé úsilí pro zavedení one-stop systému a dále zajistit, že změna pravidel u místa plnění nepovede k daňovým únikům. Naproti tomu Německo má s balíčkem zásadní politické i technicko-operativní problémy. Předně návrh místa plnění představuje odklon od stanoveného principu, kterým je zdanění v zemi původu. Dále se domnívá, že zavedení one-stop systému způsobí zatížení administrativy a nová pravidla pro vracení daně přinesou ztrátu kontroly. Dané otázky zřejmě nebudou do června vyřešeny, proto Německo navrhuje, aby na červnovém zasedání Rady ministrů ECOFIN došlo pouze k prodloužení platnosti směrnice o elektronickém obchodu.

Rakouské předsednictví uzavřelo diskusi států s tím, že o balíčku se bude nadále intenzivně jednat na expertní úrovni, a to jak v rámci celé Unie, tak i na bilaterální bázi. Diskuse k této problematice by měla dle Rakouska pokračovat na červnovém zasedání Rady ECOFIN.

Ad 7. Různé: přístup malých a středních podniků (SME) k veřejným zakázkám

Francie stručně představila připravený dokument, jehož cílem je dobrý rozvoj malých a středních podniků a formulace prostředků k jeho dosahování. Materiál se dotýká zásadní otázky – existence právního rámce, který by umožnil přístup SME k veřejným zakázkám. Evropská Komise vyjádřila pochopení pro význam této otázky a upozornila na již existující ustanovení (směrnice) týkající se veřejných zakázek na úrovni EU. Na základě dalších informací od Francie přislíbila Komise provést detailní analýzu, s jejímiž výsledky budou členské státy seznámeny.

C: Pracovní oběd

Nová strategie EIB pro půjčování prostředků mimo EU

V rámci pracovního oběda vystoupil s příspěvkem prezident Evropské investiční banky (EIB) Philippe Maystadt. Nejprve zdůraznil, že základním posláním EIB je podpora politik Evropské unie. Pouze malá část aktivit směřuje mimo EU, zejména do přistupujících nebo kandidátských států. EIB je názoru, že by členské státy měly stanovit práh (např. ve výši 85 % finančních prostředků), který musí být realizován v rámci EU a v oblastech velmi vysokého zájmu EU (přistupující a kandidátské státy, sousední státy). EIB je bankou financující projekty, a to v oblasti infrastruktury. Vzhledem k vysoké míře odbornosti se na ni třetí subjekty obracejí také se žádostmi o projektovou expertízu. Po tomto úvodu se prezident Maystadt vyslovil podrobněji ke čtyřem okruhům: i) poslání EIB ve vztahu k vnějším politikám EU, ii) budoucí rozvojová politika EIB, iii) spolupráce s ostatními mezinárodními finančními institucemi, zejména Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a iv) otázka tvorby cen. K první otázce uvedl, že základní podmínkou poskytnutí úvěru pro konkrétní projekt je soulad s politikami EU, přičemž zdůraznil nutnost rozlišovat mezi těmito a národními politikami. V rámci budoucího mandátu je třeba dobře nastavit kombinaci úvěrů EIB a grantů EU. V souvislosti s druhým okruhem zmínil, že EIB je bankou světové dimenze, s velkým potenciálem a poptávkou trhu. Je nutno rozhodnout, zda pokračovat v trendu rozšiřování aktivit. Prezident se vyslovil pro rovné zacházení s jižními a východními sousedy. V rámci třetího bodu připomněl prezident Maystadt memorandum o porozumění mezi EIB a EBRD, na jehož základě by mělo dojít ke společné prezentaci těchto dvou institucí a ke společné nabídce (tzv. single package). Cílem je okamžité odstranění nejmarkantnějších problémů. Z dlouhodobého hlediska je zapotřebí se znovu zamyslet nad rozdělením kompetencí, případně trhu (geografické rozdělení, popř. dělba dle nástrojů). V rámci čtvrtého okruhu poukázal prezident na relativně nízkou nákladovou náročnost úvěrů EIB a vyšší požadavky na záruky a krytí úvěru. EIB na rozdíl od jiných institucí nikdy nefinancuje více než 50 % celkových nákladů projektu. Na závěr Philippe Maystadt nastínil myšlenku možného vzniku holdingové společnosti, ve které by se sdružily některé finanční instituce (EIB, EBRD, EIF - Evropský investiční fond, Rozvojová banka Rady Evropy). Nešlo by o vytvoření velké rigidní skupiny, nýbrž společnosti „s lehkou strukturou“, která by mohla přispět k harmonizaci některých pravidel (např. v oblasti veřejných zakázek) a v rámci níž by se mohlo dosáhnout optimální dělby činností.

Po vystoupení prezidenta EIB proběhla krátká diskuse Komise a členských států o rozsahu aktivit EIB v regionech mimo Evropu.