Setkání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) zemí Evropské unie proběhne ve středu 30. listopadu 2011 v Bruselu
Českou delegaci povede ministr financí Miroslav Kalousek.
Na posledním řádně plánovaném setkání Rady ECOFIN v tomto roce se ministři budou zabývat následujícími tématy.
Setkání ministrů začne pravidelnou diskusí o aktuální hospodářské situaci a vývoji na finančních trzích, zejména ve vybraných zemích eurozóny. Očekává se výměna názorů k situaci na trzích s dluhopisy. Ministři se též vrátí k úkolu rozpracovat politickou dohodu z říjnového summitu hlav států a vlád k opatřením na stabilizaci bankovního sektoru.
Ministři budou také informováni o závěrech z jednání summitu zemí G20, který proběhl ve dnech 3. - 4. listopadu 2011. Na summitu se jednalo zejména o otázkách obnovení ekonomického růstu a vypořádání se s makroekonomickými nerovnováhami na globální úrovni, o pokroku v implementaci reforem finančních trhů, o zlepšení odolnosti mezinárodního měnového systému, podpoře mezinárodního obchodu či o klimatických a energetických výzvách současnosti.
Evropská komise představí ministrům svoji aktuální Roční analýzu hospodářského růstu (Annual Growth Survey - AGS), kterou zveřejnila 23. listopadu 2011. Zveřejnění analýzy je prvním krokem v rámci již druhého cyklu tzv. evropského semestru, což je soubor obecných pravidel s časovým harmonogramem, v jehož rámci členské státy EU formují a koordinují své hospodářské a fiskální politiky. Komise v dokumentu navrhuje členským zemím integrovaný přístup k zotavení evropské ekonomiky založený na jednotlivých opatření ve třech klíčových oblastech, kterými jsou konsolidace veřejných financí s cílem posílit makroekonomickou stabilitu, strukturální reformy snižující nezaměstnanost a konečně realizace opatření vedoucích k posílení růstu.
Dále budou ministři seznámeni s druhým balíčkem návrhů Evropské komise k ekonomickému řízení v EU. Komise ministrům představí své aktuální návrhy na další zlepšení ekonomického řízení a posílení dohledu nad rozpočtovými politikami členských států eurozóny. Druhý balíček opatření k ekonomickému řízení se skládá z návrhu Nařízení o posílení dohledu nad členskými státy eurozóny, které čelí vážnému ohrožení finanční stability či které čerpají či žádají o finanční pomoc, návrhu Nařízení o posílení dohledu nad členskými státy eurozóny, které jsou v proceduře při nadměrném schodku (EDP) a Zelené knihy o konceptu stabilizačních dluhopisů, jejímž cílem je zhodnocení možností pro vydávání společných dluhopisů eurozóny.
Polské předsednictví zařadilo na tento ECOFIN opět svoji iniciativu zefektivnění posuzování finančních a hospodářských dopadů legislativy EU. Toto téma bylo již diskutováno na říjnovém setkání Rady ECOFIN. Předsednictví prosazuje zvýšenou koordinaci při posuzování dopadů evropské legislativy na veřejné rozpočty s cílem zabránit případné nekonzistenci v činnosti jednotlivých formací Rady, zvláště pak s ohledem na současný proces konsolidace veřejných financích v zemích EU.
Ministři si dále vyslechnou Zprávu Evropského účetního dvora o implementaci rozpočtu EU v roce 2010, v níž EÚD hodnotí věrohodnost účetních záznamů a také legalitu a správnost uskutečněných operací. Doporučení Rady pro Evropský parlament k udělení absolutoria Evropské komisi za plnění rozpočtu v minulém roce, stanovené na základě této výroční zprávy, bude na pořadu jednání únorové Rady ECOFIN.
ECOFIN bude věnován také statistice EU. Jedná se o tzv. pravidelný podzimní „statistický balíček“. Ministři by měli přijmout závěry, ve kterých zhodnotí pokrok dosažený v oblasti evropské statistiky, naplňování Evropského kodexu statistiky a další kroky ke zlepšení statistiky EU. Ministři se v této souvislosti dotknou i nominací kandidátů na předsedu a členy výboru ESGAB (Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou) pro další funkční období.
Konečně posledním bodem řádného zasedání Rady ECOFIN bude pravidelná půlroční zpráva Skupiny na vysoké úrovni pro Kodex pro zdanění podniků, k níž Rada přijme své závěry. Cílem Kodexu a předmětem činnosti uvedené Skupiny je zamezit škodlivé konkurenci mezi členskými státy v oblasti zdaňování podniků, tj. zamezit zavádění či docílit odstranění takových daňových úprav, které mohou ovlivnit umístění podnikatelských aktivit v rámci EU např. prostřednictvím výrazně nižšího daňového zatížení, než je v daných členských státech obvyklé.