Zasedání Rady ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) zemí Evropské unie proběhne v úterý 15. května v Bruselu
Českou delegaci povede ministr financí Miroslav Kalousek.
V úvodu řádného květnového zasedání Rady ECOFIN se ministři vrátí k návrhu novelizace pravidel o kapitálových požadavcích u bank (Capital Requirements Directive - CRD IV) a naváží na své předchozí mimořádné jednání z 2. května, kde se podařilo dánskému předsednictví získat všeobecnou politickou podporu poslednímu kompromisnímu návrhu. Po probíhajícím technickém doladění textu a ověření dopadů kompromisního návrhu je cílem nadcházejícího jednání ministrů finálně schválit kompromis předsednictví a přijmout obecný přístup Rady, který umožní předsednictví urychleně začít jednání s Evropským parlamentem (EP). Cílem této legislativní iniciativy je implementovat do práva EU doporučení Basilejského výboru z prosince 2010 (tzv. Basel 3), která reagují na finanční krizi z roku 2008. Nová pravidla by měla v prvé řadě posílit odolnost a stabilitu bankovního sektoru zavedením přísnějších kapitálových požadavků, zavést nové standardy v oblasti likvidity a zakotvit nový rámec pro řízení, na jehož základě získají dohledové orgány nové možnosti pro výkon dohledu, včetně oprávnění zasáhnout proti nepřiměřeným rizikům.
Dále se předsednictví znovu pokusí o schválení mandátu pro Evropskou komisi (EK) k zahájení jednání o dohodách o zdanění úroků z úspor se třetími zeměmi. Zahájení vyjednávání se třetími zeměmi je součástí širšího úsilí EU v boji proti daňovým únikům. Schválení mandátu by EK umožnilo zahájit jednání o společných pravidlech pro zdanění úspor nerezidentů s pěticí evropských zemí - Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Monakem, Andorrou a San Marinem. Cílem EU je sjednat v dohodách s dotčenými zeměmi rovné podmínky tak, aby tyto třetí země aplikovaly ekvivalentní pravidla pro zdanění úspor nerezidentů, jaké mají v budoucnu uplatňovat země EU dle revidované směrnice Rady o zdanění úroků z úspor.
Ministři financí se budou také zabývat v pořadí již čtvrtou Zprávou o stárnutí populace (tentokrát za rok 2012), která je pravidelně každé tři roky aktualizována, a přijmou k ní závěry Rady. V nich Rada mj. apeluje na vlády členských států ohledně efektivity veřejných výdajů v souvislosti s náklady na penze, zdravotnictví, školství a dávky v nezaměstnanosti. Zpráva vychází z projekce vývoje populace do roku 2060 a predikuje vývoj veřejných výdajů na penze, zdravotní péči, dlouhodobou péči a vzdělávání v zemích EU a v Norsku. Zpráva kromě jiného konstatuje, že kromě nutné rozpočtové konsolidace je potřeba zásadně modernizovat sociální systémy, aby se zmírnil tlak na růst veřejných výdajů.
Dalším plánovaným bodem je přijetí závěrů Rady ve věci rychlého zahájení financování opatření proti změnám klimatu (Fast start climate finance - FSF). V závěrech Rada potvrzuje závazek EU v této oblasti pro rok 2010 - 2012, konkretizuje příspěvek EU v rámci FSF a dále formuluje přístup EU po roce 2012.
Na závěr jednání Rady Evropská komise představí svůj návrh rozpočtu EU pro rok 2013. Pro příští rok navrhuje unijní rozpočet v celkové výši 150,9 mld. EUR v závazcích a 137,9 mld. EUR v platbách. Vzhledem k tomu, že podrobněji se bude podobou ročního rozpočtu EU zabývat Rada (tzv. rozpočtový ECOFIN) ve 2. polovině tohoto roku, bude tento bod na nadcházejícím ECOFINu projednáván již pod taktovkou následujícího (kyperského) předsednictví.
Na okraji zasedání Rady ECOFIN proběhne každoroční zasedání Rady guvernérů Evropské investiční banky (EIB). Dále se ministři, tak jako každý rok v květnu, setkají se svými protějšky ze zemí usilujících o vstup do EU a zhodnotí jejich Předvstupní hospodářské programy. Letos bude takto hodnoceno pět kandidátských zemí (Island, bývalá jugoslávská republika Makedonie/FYROM, Černá Hora, Srbsko a Turecko) a dále Chorvatsko, které – vzhledem k loňskému podpisu přístupové smlouvy – požívá statutu přistupující země.