Rada ECOFIN jednala o prohlubování Hospodářské a měnové unie, rozpočtovém dohledu i daňových otázkách
Radě ECOFIN předcházelo ve čtvrtek 13. června zasedání Euroskupiny v rozšířeném formátu, které trvalo do brzkých ranních hodin. V návaznosti na výstupy prosincového Eurosummitu a úkoly zadané ze strany vrcholných představitelů členských států se ministři dohodli na dalších krocích v prohlubování hospodářské a měnové unie. Pro ČR je důležité, aby nově připravovaný rozpočtový nástroj pro eurozónu nepřinesl snížení objemu finančních prostředků na kohezi a společnou zemědělskou politiku, které jsou pro ČR prioritní a které podporují konvergenci napříč všemi členskými státy. Otázkám prohlubování hospodářské a měnové unie se bude věnovat nadcházející Eurosummit 21. června a následně opět rozšířená Euroskupina za účasti ČR v druhé polovině roku 2019.
Na Radě ECOFIN ministři financí diskutovali plnění pravidel Paktu o stabilitě a růstu (SGP). Z hlediska rozpočtového dohledu patří ČR v rámci EU ke skupině zemí, které mají stabilizované veřejné finance a plní „své domácí úkoly“ z hlediska společných pravidel. V základním ukazateli, kterým je podíl dluhu vůči HDP, se ČR nachází mezi nejméně zadluženými státy EU. Dobrý stav veřejných financí potvrdil i Konvergenční program schválený vládou na konci dubna, který Evropská komise v minulých týdnech označila za realistický. ČR dlouhodobě prosazuje respektování a řádnou implementaci rozpočtových pravidel, protože stabilní veřejné finance a dostatečný fiskální prostor na úrovni jednotlivých členských států považuje za výchozí předpoklad pro stabilitu EU jako celku.
Ministři rovněž obdrželi informaci o stavu projednávání legislativy zavádějící společný systém daně z finančních transakcí (FTT). Původní návrh na zavedení tohoto systému napříč členskými státy EU předložila Evropská komise již v roce 2011. Nepodařilo se však najít shodu všech členských států, a proto v roce 2013 přikročilo jedenáct z nich k tzv. posílené spolupráci na legislativním návrhu, který by se týkal jen této skupiny států. ČR se této spolupráce vedoucí ke zdanění finančních transakcí neúčastní, neboť zavedení podobné daně ve svém teritoriu dlouhodobě odmítá.
Ministerstvo financí zaujímá konzistentně odmítavý postoj k zavádění sektorových daní, neboť se jedná o prvky pokřivující podnikatelské prostředí a jeho negativa převyšují možný daňový výnos. Zatížení finančních transakcí novou daní by z povahy věci zvýšilo transakční náklady obchodování na finančních trzích. To by přineslo komplikace při zakládání firem i při navyšování vlastního kapitálu. Větší firmy by to navíc motivovalo k vyšší míře dluhového financování na úkor vlastního kapitálu, a to s negativními dopady na jejich stabilitu a rovněž na příjmy daně z příjmů právnických osob.
„Daně z finančních transakcí by měla negativní dopad i na financování startupů, které ve svých začátcích potřebují nalézt své investory. To by bylo v rozporu s historicky první koncepcí rozvoje kapitálového trhu v ČR, kterou přijala naše vláda s cílem posílit zavádění moderních nástrojů financování v českém prostředí. Pokud se některé státy v rámci užší spolupráce rozhodnou do svých daňových systémů zavést daň z finančních transakcí, budeme požadovat jednoznačné záruky, že to nebude mít negativní vliv na Českou republiku a vnitřní trh EU“, říká ministryně financí Alena Schillerová.
Ministři také schválili bez diskuse pravidelnou zprávu Rady ECOFIN Evropské radě o vývoji v oblasti daní v průběhu rumunského předsednictví.
„Pro Českou republiku je zásadní, že nedošlo ke schválení evropské směrnice, která by zavedla možnost nekontrolovaného domácího pálení alkoholu. Je však škoda, že se nepodařilo uzavřít další témata v oblasti spotřebních daní jako např. zavedení společného elektronického systému elektronického sledování zboží ve volném daňovém oběhu e-VDO“, uvedla ministryně Schillerová.
