Ministři financí EU diskutují v Berlíně hospodářské dopady pandemie a evropské nástroje obnovy
Hlavními tématy diskuze jsou dopady pandemie Covid-19 na evropskou ekonomiku, nástroje obnovy k jejímu opětovnému oživení, nastavení efektivního a spravedlivého mezinárodního zdanění a hledání vlastních fiskálních zdrojů evropských rozpočtů ve 21. století. Ministři financí si také vyměnili názory na aktuální výzvy, kterým evropská ekonomika i hospodářství členských zemí čelí, a zhodnotili nástroje obnovy přijaté na evropské i národní úrovni.
„Na úrovni EU považuji za zásadní zajistit plné fungování a posílení integrity jednotného trhu se všemi jeho svobodami. To je naprosto klíčová podmínka pro zotavení evropské ekonomiky. Druhým hnacím motorem je politika soudržnosti, která musí být zaměřena na financování klíčových priorit jednotlivých členských států,“ zdůraznila na úvod Alena Schillerová. Právě pokračování konvergence v rámci EU podle ní může pomoci nastartovat hospodářské oživení.
Dalším tématem diskuze bylo co nejefektivnější využití nástrojů obnovy, aktuálně zejména Nástroje obnovy a odolnosti, jehož cílem je podpořit členské státy v provádění strukturálních reforem a veřejných investic. Ty mají posílit odolnost členských zemí EU, zmírnit dopady krize a přispět k obnově růstového potenciálu a tvorbě pracovních míst.
„V rámci tohoto evropského programu obnovy se mohou financovat investice a reformy zejména v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu a inovací, zdraví či podnikatelského prostředí. Podmínkou je samozřejmě předložit Evropské komisi národní plán oživení, na kterém nyní v ČR probíhají intenzivní práce. V rámci vyjednávání plánu s Komisí budeme usilovat o to, aby se do národního plánu prosadily klíčové investiční priority ČR. Národní plán samozřejmě také musí zapadnout do kontextu příprav státního rozpočtu na rok 2021,“ připomněla Alena Schillerová.
K tématu přijatých národních opatření Schillerová zdůraznila, že česká vláda se rozhodla překonat krizi investicemi: „Přijali jsme klíčové rozhodnutí proinvestovat se z krize, nikoliv snažit se z ní proškrtat. Proto jsme navýšili kapitálové výdaje ze státního rozpočtu na rekordních bezmála 200 miliard korun.“ Mezi investičními prioritami české vlády přitom zdůraznila oblast dopravní infrastruktury a digitalizaci státní správy.
Otázka růstu digitální ekonomiky a jejího zdanění je přitom hlavním tématem společné diskuze v rámci zítřejšího programu. Obecně platí, že ČR od počátku plně podporuje společný postup OECD v oblasti zdanění digitální ekonomiky a prosazuje řešení, na kterém bude dosažena co nejširší shoda, včetně rozvojových zemí. V rámci pilíře II Česká republika nepodporuje jakékoliv omezování daňové suverenity, což by se pojilo zejména s omezováním palety fiskálních nástrojů, které máme k dispozici pro realizaci hospodářské politiky.