Ecofin: Ministři financí jednali o řešení energetické krize a možné revizi fiskálních pravidel
V reakci na rostoucí ceny energií a související prudký nárůst inflace vydala Evropská komise návrhy opatření, kterým by členské země mohly zmírnit dopady růstu cen energie a plynu. Krátkodobá opatření zahrnují např. nouzovou podporu příjmů domácností, státní podporu pro podniky a cílené snížení daní. Komise rovněž přislíbila podporovat investice do energie z obnovitelných zdrojů a prozkoumat možná opatření týkající se skladování energie a možných společných nákupů zásob plynu. Zabývat by se měla také situací na trhu s elektřinou a prověřit případné spekulativní obchodování s emisními povolenkami.
Jednou z dalších možností řešení je uplatnění snížené sazby DPH na energetické produkty. Evropská směrnice o DPH v tuto chvíli neumožňuje, aby dodávky elektrické energie podléhaly nulové sazbě DPH. Evropská komise nicméně má nástroje, které by umožnily zavedení nulové sazby daně v souvislosti s mimořádnou situací. Podobně tomu v minulosti bylo příkladně u testů na covid, na které se v České republice v souladu s právem Evropské unie neuplatňuje DPH do roku 2022.
„Vzhledem k mimořádné situaci týkající se energetické krize a potřebě ochránit zejména nejvíce ohrožené domácnosti je v krátkodobém horizontu nezbytné vést tuto diskusi o větší flexibilitě v oblasti zdanění energií. Proto Česká republika prosazuje, aby členské státy měly dočasnou možnost uplatňovat nulovou sazbu DPH na elektřinu a zemní plyn,“ uvedl zástupce Ministerstva financí, který na jednání zastoupil ministryni financí Alenu Schillerovou. Ta prominula generálním pardonem DPH za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec tohoto roku. Zároveň Ministerstvo financí předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, která by dodání elektřiny a plynu osvobodila od 21% DPH na dobu celého roku 2022, a to s účinností od 1. ledna 2022.
Ministři se dnes v Bruselu také opětovně vrátili k diskusi o revizi fiskálních pravidel, které byly v rámci reakce na pandemii Covid-19 dočasně suspendovány. Dočasné pozastavení aplikace rozpočtových pravidel tehdy podpořila sama Evropská komise tím, že vyzvala členské státy k cílené fiskální stimulaci a dočasně neaplikovala pravidla Paktu o stabilitě a růstu. Všechny členské země Evropské unie včetně České republiky toho využily.
Pravidla Paktu o stabilitě a růstu by měla být v plném rozsahu opětovně aplikována od roku 2023. V tomto kontextu se nicméně debatuje o jejich možné úpravě. Česká republika se proto vedle Dánska, Švédska, Slovenska, Finska, Nizozemí a Lotyšska připojila k Rakousku a stala se signatářem výzvy apelující na Evropskou komisi ohledně zachování odpovědné fiskální politiky zajištující dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
V neposlední řadě byl tématem dnešního jednání také návrh Evropské komise na promítnutí poslední části tzv. standardu Basel III - mezinárodních pravidel schválených Basilejským výborem pro bankovní dohled - do evropské legislativy. Česká republika v tomto směru podporuje úplnou a konzistentní implementaci standardu Basel III, která přispěje k odolnějšímu bankovnímu systému. Návrh obsahuje i některá témata nad rámec standardu Basel III, kde mezi nejvýznamnější změny patří revize pravomocí orgánů dohledu, úprava problematiky udržitelných financí, úpravy v oblasti fit & proper a změna regulatorního přístupu k pobočkám ze třetích zemí.