Ecofin: Ministři financí schválili prvních 12 plánů obnovy za 392,7 miliard eur, diskutovali udržitelné financování a zelené dluhopisy
V prvním kole schvalování národních plánů obnovy byly ministry financí schváleny plány Španělska, Portugalska, Řecka, Lucemburska, Dánska, Německa, Lotyšska, Slovenska, Itálie, Francie, Belgie a Rakouska. Celkem dosahují hodnoty 392,7 mld. EUR. Celkový objem finančních prostředků připravených v nástroji na podporu oživení a odolnosti (RRF) činí 672,5 mld. EUR.
„Máme za sebou schvalování prvních dvanácti plánů obnovy. Český plán ve výši 7,1 mld. eur, tedy zhruba 180 miliard korun, Rada schválí nejpozději na začátku září. Jeho rychlé schválení a implementace je naší velkou prioritou. Obsahuje investiční projekty v oblasti digitalizace, klimatické udržitelnosti, vědy a vzdělání, ale třeba i reformní projekt na výstavbu onkologických center.“ říká k prvnímu z bodů jednání ministryně financí Alena Schillerová.
Ministři financí řešili také opatření v oblasti udržitelných financí, jejichž cílem je podpořit financování přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice. Důležitou roli v této strategii hraje návrh standardů EU pro zelené dluhopisy, kterými chce Evropská komise financovat tzv. zelené projekty zaměřené na ochranu klimatu. „V případě, že bude firma investovat do environmentálně udržitelných oblastí, bude moci své aktivity financovat vydáváním těchto zelených dluhopisů. A stejně tak lidé, kteří budou chtít podpořit trvalou udržitelnost, si mohou tyto zelené dluhopisy nakoupit jako investici,“ vysvětluje evropský projekt zelených dluhopisů Alena Schillerová.
V rámci debaty o udržitelném financování se ministři financí dotkli také vymezení environmentálně udržitelných investic (tzv. taxonomii), která hodnotí ekologický přínos či škodlivost jednotlivých zdrojů energie a dalších oblastí. Česká republika spolu například s Francií, Finskem a zeměmi Visegrádské skupiny podpořila zahrnutí jaderné energetiky mezi udržitelné zdroje energie a zavedení reálných podmínek pro využití zemního plynu při snižování emisí CO2.
„Evropskou strategii pro udržitelné financování a klimaticky neutrální ekonomiku jednoznačně podporuji. Usilujeme nicméně o to, aby Evropská unie zohlednila u členských států jejich specifické startovní podmínky a individuální potřeby. Příkladně jde o země historicky orientované na těžký průmysl, které jsou při ekonomické tranzici a snižování emisí významně závislé na jaderné energii a zemním plynu,“ vysvětluje postoj České republiky Alena Schillerová.
Pondělní setkání s americkou ministryní financí a bývalou šéfkou americké centrální banky FED Janet Yellenovou se týkalo nejen hospodářského oživení světové ekonomiky po pandemii Covid-19, ale také reformy mezinárodního zdaňování, návrhu na minimální korporátní daň či ekonomického posílení postavení žen v rozvojových zemích.
„Spojené státy stejně jako Česká republika a většina evropských zemí reagovaly na covidovou krizi mohutnou fiskální podporou ekonomiky, kterou doporučovaly například Evropská komise, OECD, Mezinárodní měnový fond,“ uvádí Alena Schillerová a dodává: „Shodli jsme se také na potřebě spravedlivého nastavení mezinárodního zdaňování včetně dynamicky rostoucí digitální ekonomiky. Podporuji přitom současný návrh minimální 15% daně pro firmy jako první stavební kámen této reformy, která má zajistit zdaňování firem právě tam, kde reálně dosahují svých zisků.“
Pondělní Euroskupina v rozšířeném formátu dále jednala o dokončení bankovní unie, která vznikla jako reakce Evropské unie na krizi evropského bankovního sektoru a státních financí po roce 2009. Přestože bankovní unie byla zavedena primárně pro země eurozóny, Česká republika má možnost se k ní připojit. V rámci pokračujících jednání o dokončování bankovní unie proto hájí své legitimní zájmy. „Bankovní unie je pro nás důležitá nejen z důvodu možného budoucího členství, ale i kvůli vzájemnému ekonomickému a vlastnickému propojení prostřednictvím mateřských institucí českých bank. Naším hlavním zájmem je prosadit přístup, aby k posilování bankovní unie docházelo zejména na základě minimalizace rizik v bankovním sektoru, spíše než například tlakem na přeshraniční konsolidaci bankovních skupin,“ uzavírá Alena Schillerová.