ECOFIN: Ministři financí debatovali nová fiskální pravidla a ochranu evropského trhu
Hlavními body jednání únorové Rady ECOFIN byly ekonomické dopady ruské agrese na Ukrajině a nastavení nových fiskálních pravidel pro členské země EU. Na neformální snídani ministři financí diskutovali o plánu Komise reagujícím na americký zákon IRA a o dopise sedmi členských zemí varujících před dotačními závody s USA.
Reakce EU na americký zákon IRA
Evropská komise vydala 1. února coby reakci na americký zákon o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) plán na podporu průmyslové politiky EU pro přechod k zeleným technologiím a dekarbonizované výrobě. Vedoucí české delegace Zbyněk Stanjura na neformální snídani varoval před zaváděním nových dotačních programů coby odvetných kroků a upozornil na rizika plynoucí z dotačních závodů s USA. Před nimi ve společném dopise adresovaném Evropské komisi varovalo letos v lednu sedm členských zemí včetně České republiky.
„Pokud Spojené státy daňovými bonusy a úlevami za stovky miliard dolarů podpoří a tím zvýhodní celou řadu amerických firem, je to samozřejmě špatná zpráva pro evropský průmysl. Ve společném dopise jsme ale společně se šesti dalšími ministry a ministryněmi financí varovali před zbrklou evropskou odvetou a eskalováním dotační soutěže. Rozpoutání obchodní války s USA by pro nás bylo nejen extrémně rozpočtově nákladné, ale především by vrátilo Evropu hluboko do dob hospodářského protekcionismu. A jak z historie dobře víme, ten zúčastněným stranám nikdy nepřinesl nic pozitivního a prospívá jen konkurentům,“ varoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Hledání nových fiskálních pravidel
Pod švédským předsednictvím dnes na jednání Rady ECOFIN pokračovala debata o revizi fiskálních pravidel, která by měla být do budoucna lépe pozorovatelná, měřitelná a především Evropskou komisí efektivněji vymahatelná. Změnit by se mohla také pravidla pro použití tzv. únikové klauzule z pravidel Paktu stability a růstu, která byla mj. v důsledku dopadů energetické krize prodloužena i pro letošní rok. To znamená, že Evropská komise už třetím rokem fakticky nevymáhá plnění fiskálních pravidel pro maximální výši dluhu (60 % HDP) a deficitu (3 % HDP).
„Naše zadlužení letos dosáhne zhruba 45 % HDP, čímž stále pohodlně splňujeme dluhové pravidlo pro případný vstup do eurozóny. Průměrné zadlužení stávajících členů je ale více než dvojnásobné a u většiny evropských zemí se v posledních 20 letech výrazně prohloubilo. Jen velmi těžko se pak vysvětluje českým občanům potřeba spořit a šetřit, když po Evropě převládá názor živený populistickými stranami, že žít na dluh budoucích generací je zcela normální, neboj dokonce správné,“ vysvětlil Zbyněk Stanjura a dodal: „Jsem rád, že apel na fiskální disciplínu a nastavení jednoduchých a účinných fiskálních pravidel nejlépe už pro příští rok si mezi své hlavní předsednické priority po nás nastavilo také Švédsko. Česká republika bude v této debatě aktivním a silným partnerem.“