Rada ECOFIN jednala o revizi směrnice o zdanění energie a reformě celní unie
Revize směrnice o zdanění energie byla předložena v roce 2021 v rámci balíčku Fit for 55. Jejím cílem je provázání daňových sazeb s dopady na životní prostředí. To znamená, že ekologičtější zdroje energie by měly být zdaněny méně než fosilní paliva. Maďarské předsednictví Rady EU se v uplynulém půlroce zaměřilo zejména na úpravy zdanění letecké a lodní dopravy, prodloužení přechodných období pro zdanění některých produktů (včetně zemního plynu a LPG) a celou řadu změn technického charakteru. Zdanění letecké a lodní dopravy považuje maďarské předsednictví za nejproblematičtější a po několika neúspěšných pokusech navrhuje vrátit se k dnešnímu stavu, kdy je mezinárodní letecká a lodní doprava povinně osvobozena od daně. Jednání budou pokračovat i za nadcházejícího polského předsednictví.
Věřím, že jdeme správným směrem. Vítám kompromisní znění, které se dnes projednávalo, a obecné nastavení minimálních daňových sazeb, které podporuje zelenější paliva.
Zbyněk Stanjura
ministr financí„Věřím, že jdeme správným směrem. Vítám kompromisní znění, které se dnes projednávalo, a obecné nastavení minimálních daňových sazeb, které podporuje zelenější paliva. Ale některé navržené počáteční sazby, například vodíku, bioplynu pro pohon motorů a topných paliv, jsou relativně vysoké v porovnání s našimi aktuálními podmínkami. Proto je potřeba o nich dále diskutovat,“ řekl po jednání Rady ministr financí Zbyněk Stanjura.
Projednávaná revize celní unie míří na větší využití moderních technologií u celních řízení. Jedním z klíčových momentů, na které reforma reaguje, je stále narůstající počet zásilek e-commerce ze zemí mimo EU, a to nejenom z pohledu řádného výběru cel, ale také s ohledem na plnění stanovených podmínek dovážených výrobků na trh EU. Cílem návrhu celní reformy je nastavení užší a efektivnější kooperace mezi celními orgány EU a snížení nákladů a byrokratické zátěže jak na straně celních orgánů, tak firem, a to díky zjednodušeným a modernizovaným postupům. Reforma navrhuje zřídit dva klíčové nástroje - celní orgán EU a celní datové centrum EU.
Přímo v oblasti e-commerce začalo projednávání příslušných ustanovení s dopadem na fungování celní unie až koncem listopadu a dosud nedospělo k obecné shodě na revidovaném znění. Česká republika zastává názor, že nárůst objemu zásilek v rámci elektronického obchodu za současných podmínek neumožňuje dostatečnou kontrolu ze strany celních orgánů vzhledem k jejich kapacitám. Přitom nedávno provedené analýzy ukázaly, že většina zásilek z mimoevropských internetových platforem vykazuje zřejmé nedostatky z hlediska dodržování právních předpisů, především v oblasti zákazů a omezení (např. nebezpečné látky, obecná bezpečnost výrobků, práva duševního vlastnictví).
Během prosincového jednání Evropská komise také představila podzimní balíček dokumentů k evropskému semestru 2025, který navazuje na fiskálně-strukturální plány jednotlivých zemí. Komise navrhla Radě, aby přijala 20 v tuto chvíli odevzdaných plánů, včetně fiskálně strukturálního plánu České republiky. Tyto plány obsahují podle Komise důvěryhodné fiskální cesty vedoucí ke střednědobé fiskální udržitelnosti, tedy k udržení veřejného zadlužení pod úrovní 60 % HDP a schodků veřejných financí pod 3 % HDP, popřípadě budou k těmto hodnotám věrohodně směřovat. Komise také vydala dokumenty potřebné pro řízení při nadměrném schodku sedmi zemím, u nichž Rada ECOFIN na svém červencovém jednání rozhodla o existenci nadměrného schodku, tedy pro Maltu, Francii, Belgii, Itálii, Polsko, Maďarsko a Slovensko. V případě Holandska navrhuje Komise Radě, aby doporučila dráhu čistých výdajů dle technické informace z června.