Ministři financí EU diskutovali o revizi směrnice o zdanění energií. Opatření, která by vedla k nárůstu českých sazeb daně, ČR zásadně odmítá

Česká republika vyjádřila negativní postoj k návrhům, které by mohly zvyšovat ceny energetických produktů a elektřiny, a to zejména v době, kdy se intenzivně diskutuje o rozšíření systému emisních povolenek na domácnosti a dopravu (ETS2). Sazby energetických daní by podle ČR měly reflektovat negativní dopady, které jsou spojeny s jednotlivými zdroji energií, ale z pohledu ČR lze podpořit pouze takové nastavení minimálních sazeb daně, které bude stejné nebo nižší než sazby české. Z tohoto důvodu ČR považuje navržené sazby daně z vodíku, zemního plynu, bioplynu, zkapalněného ropného plynu a sazby daně většiny pevných paliv za vysoké. ČR naopak podporuje veškeré změny, které zohledňují technologický pokrok a odstraňují dosavadní zastaralost některých pravidel zdanění dotčených energetických produktů, nebo zavedení opatření proti zneužití daňových režimů (např. kontrola pohybu mazacích olejů).

“Technická zpřesnění směrnice i výhodnější zacházení s energiemi, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, jsou v pořádku. Nicméně ve světle ETS2 nemůžeme jako země podpořit dlouhodobá opatření, která by zdražila jakýkoliv zdroj energie a negativně tím ovlivnila podniky i domácnosti. V této souvislosti jsme nesouhlasili s navrhovanými sazbami pro zemní plyn, zkapalněný plyn, bioplyn, pevná paliva, nebo nově zdaňované výrobky, jako je například vodík,“ vysvětlil postoj České republiky ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Ministři financí EU během listopadového jednání Rady ECOFIN  diskutovali také návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši přibližně 140 miliard EUR, který v září představila Evropská komise. Půjčka má být financována z hotovostních zůstatků imobilizovaných aktiv Ruské centrální banky, zejména ve správě Euroclearu. Návrh počítá s tím, že Ukrajina půjčku splatí z budoucích ruských reparací. 

Na unijních jednáních ve dnech 17. a 21. října Evropská komise doplnila detaily o možnosti zahrnout dalších 25 mld. EUR z jiných jurisdikcí a o mechanismu vojenské pomoci (inspirované např. českou muniční iniciativou). ČR považuje návrh reparační půjčky za jedinou nákladově efektivní možnost budoucího financování Ukrajiny a podporuje co nejrychlejší předložení legislativních návrhů ze strany Komise.

Během listopadového jednání Rady ECOFIN byla také dosažena politická shoda na zrušení bezcelního limitu dovozu zboží v hodnotě do 150 EUR. ČR zrušení osvobození balíčků nízké finanční hodnoty ze zemí mimo EU od cla podporovala. Chápe jej jako jedno z opatření, které sníží enormní objem zboží směřujícího bez celní kontroly do EU a bude motivovat podnikatele, aby dováželi zboží ve větším množství, a usnadnili tím celní kontroly.

„Přijali jsme prohlášení, ve kterém vyzýváme, abychom to řešení našli co nejrychleji, nejlépe už od roku 2026,“ dodal ministr Stanjura.

Zástupci Evropské komise a dánského předsednictví rovněž představili aktuální stav projednávání úpravy pravidel globální minimální daně (Pilíř 2). Cílem opatření globální minimální daně je zajistit, aby velké skupiny podniků odváděly daň alespoň ve výši 15 % zisků za každou zemi, ve které působí. Pokud daň z příjmů v daném státě nedosahuje ani 15 %, dojde prostřednictvím Pilíře 2 k lokálnímu dorovnání na tuto úroveň. 

Daň má globální charakter a dopadá tedy i na státy, které systém nezavedly. Tento princip je zpochybňován ze strany USA, které usilují o výjimku z uplatňování dorovnávací daně pro skupiny podniků sídlících v USA. Argumentují tím, že americký daňový systém už sám o sobě naplňuje cíle Pilíře 2, protože obsahuje podobné prvky, i bez nutnosti zavedení dorovnávací daně.

Stávající návrh projednávaný v OECD, vycházející z kompromisu mezi USA a západními státy v rámci G7, navrhuje zavést soubor kritérií pro paralelní systém zdanění, při jejichž naplnění by se pravidla Pilíře 2 na daňový systém USA nevztahovala. Skupiny sídlící v USA by tak podléhaly pouze americkému systému zdanění a nikoli pravidlům Pilíře 2.

Řešení je podle názoru ČR problematické z několika důvodů. Za prvé hrozí, že USA budou mít konkurenční výhodu oproti státům, které Pilíř 2 zavedly. Za druhé, návrh Evropské komise na vytvoření paralelního systému bez změny směrnice o Pilíři 2 je bezprecedentní a vyvolává řadu právních otázek. Návrh navíc vychází z iniciativy G7 a nebyl dostatečně projednán s ostatními státy.