Reforma v médiích

Vybrané rozhovory a články MF z médií

• Doplňující informace: všechny rozhovory a články MF - V médiích (Rok 2008 a leden 2009)

08. prosince 2008 - Zeptali jsme se - Petera Chrenka, náměstka ministra financí pro daně a cla
Zdroj: Daňový expert, Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí

19. listopadu 2008 - Když ministr financí odpouští daně...
Zdroj: Hospodářské noviny, rubrika Názory, autor: Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí.

06. listopadu 2008 - Cílem ministerstva jsou prorůstové daňové změny
Zdroj: Lidové noviny, rubrika: Horizont, autor: Peter Chrenko.

13. října 2008 - Nové daně zvládne i zelinář
Zdroj: Profit, Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí.

01. září 2008 - Systém výběru daní se přežil
Zdroj: Hospodářské noviny, 1.9.2008, rubrika: Názory. Autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí

01. července 2008 - Nový daňový zákon zaměstnance nepoškodí
Zdroj: Právo, rubrika Trhy a ekonomika, autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí.

23. června 2008 - Je optimální pro podnikatele?
Zdroj: Euro, rubrika: Hyde park, autor: Dana Trezziová. >> včetně Reakce MF

29. května 2008 - Ministerstvo od spoření na stáří neodrazuje
Zdroj: Ekonom, autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí pro daně a cla.

26. května 2008 - Fakta a mýty kolem nového daňového řádu
Zdroj: Profit, autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí; Martin Jareš, ředitel odboru Daňová a celní politika

21. května 2008 - Superpomník nestavíme
Zdroj: E15, rubrika Názory, autor: Jakub Haas, oddělení Komunikace MF.

19. května 2008 - Miroslav Kalousek: Jsem účetní politických rozhodnutí vlády
Zdroj: Mladá fronta - E15, Rubrika - Rozhovor s ministrem financí, autor: Jana Havlingerová.

13. května 2008 - Boříme mýty o reformě daní
Zdroj: Hospodářské noviny, Rubrika - Názory, autor: Peter Chrenko - náměstek ministra financí.

26. dubna 2008 - Daňový systém transparentnější
Zdroj: Mladá fronta DNES, Názory, autor: Ing. Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí.  

04. dubna 2008 - Daňový systém se musí zjednodušit
Zdroj: Právo, autor: Jiří Vavroň, Jakub Svoboda. Rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

04. dubna 2008 - Když prohraju? Nevadí, stejně vyjde slunce
Zdroj: Lidové noviny. Rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

03. dubna 2008 - Návrh nových daní
Zdroj: ČT 24, pořad: Ekonomika. Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem ministra financí.

03. dubna 2008 - Zjednodušení daňového systému
Zdroj: ČRo 1 - Radiožurnál, 18:12 Radiofórum. Rozhovor s Peterem Chrenkem, náměstkem minitra financí.

Související rozhovory z médií (odkazy):

20. listopadu 2008 - Výběr daní by měl být od roku 2010 jednodušší
Zdroj: Hospodářské noviny, rubrika: ČESKO, autor: Roman Šitner.

14. října 2008 - Z výher v loterii se chce radovat i stát, zdaní je
Zdroj: Hospodářské noviny, autor: Zuzana Luňáková.

26. června 2008 - Lhůta pro placení daní bude kratší
Zdroj: Ekonom, rubrika: Právo a daně, autor: Eugen Oehm a Jan Škampa.

10. dubna 2008 - Daně a kvazidaně: co to zkusit trochu jednodušeji?
Zdroj: Hospodářské noviny, autor: Tomáš Sedláček.

07. dubna 2008 - Co se vaří v Kalouskově kotli
Zdroj: MF Dnes, autor: Pavel Páral.

05. dubna 2007 - Podporujeme Kalouska
Zdroj: Lidové noviny, autor: Jaroslav Plesl.

04. dubna 2008 - Když se boří ty nejškodlivější daně
Zdroj: Hospodářské noviny, autor: Lenka Zlámalová.

Další související rozhovory z médií (plné texty):

13. ledna 2009 - Zmrzneme. Za stravenky! 
Zdroj: 13.1.2009, MfD, autor: Jana Bendová, komentátorka MF DNES 

Zmrzneme na refýži. Autobusy nepojedou. Tramvaje nepojedou. Metro nepojede. Vlaky nepojedou.
Stávkovat se má všude. Brzy.
Kvůli stravenkám!
Odboráři chtějí přinutit ministra financí, aby provždy zapomněl na rušení daňových úlev u některých zaměstnaneckých výhod, například režijních jízdenek či stravenek.
Plány ministra jsou přitom rozumné. I výhodné. Ze dvou důvodů.
První: Třeba ty stravenky. Jsou nespravedlivé. Někdo dostává v podniku stravenky padesátikorunové, druhý v jiném podniku sedmdesátikorunové, příspěvek firem se liší, liší se tudíž i daňové zvýhodnění na jídlo obou zmíněných zaměstnanců, ačkoli oba snědí stejně knedlíků. Nevadí odborům tahle nerovnost? Ministr ji chtěl nahradit spravedlivým zaměstnaneckým paušálem pro všechny. Odbory nechtějí. Pročpak asi?
Druhý důvod: Naše daně připomínají jihoamerickou džungli. Vzpomeňte si na cokoli bohulibého (nebo u politiků vylobbovaného) a najdete k tomu nějakou daňovou výhodu: na včely, stravenky, penzijní spoření, hydroelektrárničky, loterii, zoologické zahrady, stavební spoření... Ale k čemu je ta příšerná změť desítek a desítek výjimek, sazeb a podsazeb dobrá, když skoro každý na nějakou dosáhneme? Pro zaměstnávání armády úředníků? Účetních? Pro dobrý pocit šizuňků, kteří v zašmodrchaných daních umějí chodit? Advokátů? Daňových poradců, kteří se živí jako průvodci v „džungli“?
Ale žádné strachy. Průvodci džunglí klienty neztratí, na šizuňky nebude vidět, berňáky nebudou propouštět, výběr daní se nezlevní. Ministři jsou totiž ostřejší pistolníci než odboráři - oni „své“ výjimky Kalouskovi nedají. Čas od času sice zapějí vládní píseň o „spravedlivých jednoduchých daních“ - ale v praxi ať se škrtání výjimek vyhne jejich resortům! Vedle takových ministrů se mohou i rozlícení odboráři jít klouzat. Třeba až s námi budou mrznout na té lednové refýži...

25. listopadu 2008 - Vláda podpořila pomoc podnikatelům
Zdroj: Realit, rubrika: Kaleidoskop, autor: (čtk).  

Placení daní a pojistného se zřejmě změní a zjednoduší. Vláda totiž schválila program na vytvoření jednoho společného místa pro výběr daní, cel, sociálního a zdravotního pojištění.
Systém by mohl fungovat od roku 2014. Ministerstvo financí (MF) od sloučení výběru očekává vedle zjednodušení i úspory nákladů na činnost jednotlivých úřadů.
V ČR je nyní víc míst, kam musí daňový poplatník posílat daňová přiznání a odvody. Jsou to orgány daňové správy, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), zdravotní pojišťovny a celní správa. „Ostatní funkce a činnosti stávajících institucí mimo resort MF, a to zejména financování penzí a sociální, respektive zdravotní péče, zůstanou v těchto institucích zachovány,“ uvádí návrh ministerstva. Výběr daní a cel by se měl přitom sloučit dříve, a to od roku 2010. Podle náměstka ministra financí Petra Chrenka ovšem tuto změnu daňoví poplatníci příliš nepocítí. „Sloučení daní a cel je otázka vnitřní efektivity, možná by to ani poplatník a plátce nezaznamenal. Pro klienty je mnohem důležitější sloučit výběr daní a odvodů, aby plátci (zaměstnavatelé) a OSVČ měli jednoho správce. To je hlavní benefit celé integrace,“ řekl.
Jedno ředitelství a 14 poboček
Podle Chrenka je i odezva veřejnosti k návrhu pozitivní. Ministerstvo navrhuje vznik jednoho daňového ředitelství a pravděpodobně 14 regionálních krajských úřadů. Ty by měly tolik poboček, kolik bude nutné. Dále by měl vzniknout jeden specifický úřad pro velké podniky. „Sto největších subjektů platí 50 procent daní,“ upozornil Chrenko.
„Návrh vítáme, protože díky němu by se zaměstnavatelé vyhnuli odvodům na tři různé instituce, tedy na finanční úřad, zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení, a trojnásobnému každoměsíčnímu vykazování hrubé mzdy u každého zaměstnance,“ reagoval prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Zjednodušení celého procesu podle něj přinese významnou úsporu administrativních nákladů i faktických nákladů na vedení příslušných agend v rámci státní správy.
Součást daňové reformy
Návrh počítá s tím, že bude jedno inkasní místo, na ministerstvu nazývané Jim, vybírat odvody podle nového daňového řádu, který nyní projednává legislativní rada vlády. Dnes se odvody vybírají na základě správního řádu. Sociální a nemocenské pojištění posílají lidé do ČSSZ. Tato instituce by svou podobu měla změnit už od ledna. Místo nynějšího uspořádání, které kopíruje kraje, by ale měla mít nejspíš jen osm center.
Podobná je i struktura celní správy, která má osm ředitelství. Kvůli chystaným změnám ČSSZ už v létě změnila svůj statut. Vládou schválený materiál obsahuje harmonogram projektu, který předpokládá zpracování procesních analýz daňové a celní správy a výběru veřejnoprávního pojištění. Následně bude podle MF zpracován procesní model sjednocené soustavy orgánů, a to ve spolupráci se Světovou bankou.
Do 31. května 2009 by měl být vládě předložen plán projektu, ministr financí rovněž předloží paragrafované znění příslušného zákona. Sloučení platby daní a pojištění je součástí daňové reformy.

31. října 2008 - Kalousek chce zrušit třetinu daňových úlev
Zdroj: Právo - Rubrika: Zpravodajství , autor: (vč, ČTK).  

Zaměstnanci by měli přijít o stravenky či režijní jízdenky * Nově získají paušál na výdaje
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) navrhuje v novém zákonu o daních z příjmů zrušit nebo omezit asi třetinu ze zhruba 120 daňových výjimek. Vyplývá to z věcného záměru zákona o daní z příjmů, který jeho úřad dokončil pro vládu.
Zákon, který kromě ministrů musí schválit ještě Parlament a podepsat prezident, by měl být účinný od roku 2010.
Řada změn se týká zaměstnanců. Ministerstvo navrhuje zejména zrušit zvýhodnění stravenek nebo režijních jízdenek.
Místo toho – jako částečnou kompenzaci – mají zaměstnanci dostat možnost uplatnit výdajový paušál. „Umožnil by odečet určitých výdajů, které souvisí s výkonem práce zaměstnance, jako jsou náklady na stravování či dopravu do práce,“ řekl Právu nedávno Kalouskův náměstek pro daně Peter Chrenko. Výše paušálu zatím nebyla určena.
Padnou i další výhody
MF rovněž navrhuje, aby zdravotní a sociální pojištění platil pouze zaměstnanec. Firmy by na oplátku zvýšily všem zaměstnancům hrubé mzdy o pojistné, které za ně dosud platí. Mzdy zaměstnanců by se tak ze dne na den zvýšily o 35 procent, čistý příjem lidí by ale zůstal stejný. Kalousek dále navrhuje zrušit i daňové osvobození úroků ze stavebního spoření, příjmů z prodeje cenných papírů, odměn za odběr krve, darů poskytnutých pro provoz zoologických zahrad, výsluhové renty vojáků a policistů, daňové odečty členských příspěvků zaměstnance odborové organizaci atd.
Zrušena má být naopak daň z převodu nemovitostí. Sazba daně nyní činí 3 %. Prodávající by tak platili jen daň z příjmů.
Kalousek chce zdanit rentu a náhrady bývalých prezidentů, v současnosti by se to tedy týkalo Václava Havla. Návrh nového zákona o dani z příjmů nepředpokládá zdanění příjmů současného prezidenta Václava Klause, protože jeho úlevy jsou dané jiným zákonem. „V každém případě i to dáme do pořádku, zdaněn by měl být i současný prezident,“ řekl ministr nedávno Právu.
Rušení výjimek se nemá dotknout priorit, kterými jsou podpora bydlení, rodin s dětmi a podpora zodpovědnosti na stáří. Zachována tak zůstane daňová odečitatelnost úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.
Věcný záměr zákona se vůbec nezaobírá výší daňových sazeb. Podle dřívějších vyjádření MF je cílem normy úplně změnit a zjednodušit daňový systém.
Otázkou je, nakolik se vládě změny podaří prosadit. U stravenek už dříve narazila na odpor, a proto dočasně od záměru ustoupila. Zrušení daňového zvýhodnění režijních jízdenek odmítají železničáři. Jak řekl včera místopředseda Odborového sdružení železničářů Petr Bazger, za zachování výhod jsou odhodláni i stávkovat.

30. října 2008 - Kalousek chce spojit odvody
Zdroj: E15 - Rubrika: Titulní strana, autor: Jan Žižka.  

Krátce po krajských a senátních volbách, jejichž výsledek zpochybnil vládní reformy, přichází ministr financí Miroslav Kalousek s dalším klíčovým plánem. Je jím společný výběr daní, cel, ale také odvodů na sociální a zdravotní pojištění na jednom inkasním místě (JIM).
Cílem projektu „džim“, jak se plánu na ministerstvu financí říká, je třeba i to, že lidé budou vyplňovat pouze jeden formulář pro daně i sociální a zdravotní pojistné. A bude možné zaplatit vše jednou platbou – tedy jediným platebním příkazem s jedním poplatkem. Načasování projektu JIM má projednat vláda už na svém příštím jednání v pondělí.
Proč takový spěch? Na poměrně složitém procesu slučování dosavadních výběrních míst se mají podílet experti Světové banky. A jejich mise začne právě už v listopadu, řekl deníku E15 náměstek ministra financí Peter Chrenko. Příprava si vyžádá několik let. Zatímco výběr cel a daní se má sloučit od roku 2010, zdravotní a sociální pojistné se má ve „společném měšci“ ocitnout o čtyři roky později. Náměstek Chrenko zdůrazňuje, že projekt má podporu napříč politickým spektrem i klíčových rezortů. Schválit by ho měla vláda, ale vstřícný postoj už dříve naznačil také předseda ČSSD Jiří Paroubek. Projekt jednoho výběrního místa však naráží na nesouhlas zdravotních pojišťoven, které zatím vybírají zdravotní pojistné.
Ministerstvo financí očekává, že díky společnému výběru daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění stát významně ušetří. Tím jedním inkasním místem (JIM) má být po sloučení nová daňová a celní správa. Předpokládá se, že pojistné už naopak nebudou vybírat zdravotní pojišťovny a Česká správa sociálního zabezpečení. Náměstek ministra financí Peter Chrenko zdůrazňuje, že přípravu JIM mají koordinovat ministři financí, zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Pochybnosti o ekonomické smysluplnosti celého projektu však mají zdravotní pojišťovny.
To, jaká bude cena za přechod na nový systém a kolik stát naopak v budoucnu ušetří, bude nutné ještě vyčíslit. Záleží totiž i na tom, jaké konkrétní řešení bude nakonec zvoleno. Kalouskův úřad zdůrazňuje, že všechny dnešní výběrní instituce se v mnohém zabývají identickými činnostmi včetně registrace plátců, evidence plateb a nedoplatků, kontroly či vymáhání. Možnost budoucích úspor je tedy podle ministerstva financí značná.
Tajemnice Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíra Těšitelová na druhé straně uvádí, že „vytvoření jednoho výběrního místa by znamenalo narušení vazeb, které jsou mezi pojišťovnami a pojištěnci dlouhodobě, stabilně a dobře nastaveny“. Těšitelová upozorňuje, že se diskutuje také o nových pravidlech, která by umožnila nabízet klientům pojišťoven různé bonusy, možnosti slev na pojistném či diferencované pojistné plány. Dokud nebude v tomto ohledu jasno, lze jen velmi obtížně měnit způsob výběru pojistného. Těšitelová se také obává, že nutná změna již vytvořených finančních systémů by pak přinesla také značně zvýšené finanční náklady.
Pochybnosti má i ředitel odboru pojistného Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Tomáš Červinka. Ačkoliv podle vlastních slov není osobně nakloněn žádné z variant – ani té současné, ani jedinému inkasnímu místu, po čistě odborném zhodnocení se přiklání k zachování samostatného výběru u pojišťoven. „Jako nejdůležitější argument je možné použít fakt, že VZP dosahuje dlouhodobě velmi vysoké efektivity výběru pojistného.“ Jen dvě procenta pojistného podle něj nejsou uhrazena.

23. října 2008 - Nové daně? To je jen dobře!
Zdroj: Mladá fronta DNES - Rubrika: Sport, autor: Robert Sára.

Alois Hadamczik, manažer hokejových Vítkovic, se zastává zákona, který z hráčů dělá zaměstnance klubů
Praha - Je podnikatel, někdejší vlastník fotbalového Baníku Ostrava, teď manažer i trenér hokejových Vítkovic. A taky muž, který podporuje zákon, aby se ze sportovců stali zaměstnanci klubů a platili tak větší daně. „Daně platí každý člověk v zemi, tak proč by je neměli platit sportovci,“ říká Alois Hadamczik.
* Proč jste pro změnu?
Jako trenér budu jedině rád. Hráči se konečně budou soustředit jen na hokej, a ne aby řešili, kde, co a jak odepsat z daní. Znám jich spoustu, co chodili na konci roku na klub a prosili, ať jim půjčíme peníze, že nemají z čeho zaplatit daně. Teď prostě budou mít s klubem smlouvy a my jim ty daně zaplatíme. Stejně jako to má většina lidí v zemi.
* Jenže kluby se bojí, že jim to zvýší rozpočty, na což nemají.
Tak se prostě hráči sníží plat, takový už je život. A že třeba odejdou do Ruska? Když odejde deset dvanáct hráčů, to naši ligu stejně nezabije. A nemyslete, ruská liga není nenasytná. Budeme muset začít uvažovat ekonomicky a ne jak teď, že nějaký borec dá dva góly, tak mu hned dáme dva miliony za rok.
* Třeba manažer Pardubic Zbyněk Kusý tvrdí, že by změna znamenala totální krach. Nemůže to některé kluby opravdu položit?
Může, tak budeme hrát ligu s dvanácti týmy. Stane se něco? Ne! Jenže my nemusíme vůbec hráčům sahat na platy, stačí jen myslet. Proč nedáme do řádů, že každý klub musí mít pět juniorů? Těm dáme každému dvacet tisíc za měsíc, ne sto jak jiným, a ještě českému hokeji zabudujeme 70 mladých hokejistů ročně. S mládeží nepracujeme, jen se divíme, že upadá.
* Není to už velké zasahování do chodu klubů?
Není. Podívejte se, teď škudlíme na trenérech mládeže, kterým třeba dáme patnáct tisíc za měsíc, přitom jsou nesmírně důležití pro budoucnost českého hokeje. Zatímco hráčům platíme obědy, dáváme hokejky a oni jsou ještě naštvaní, že je těžká letní příprava. Když teda hrají na živnosťák, tak ať se podílejí na dopravě k zápasům, na pronájmu ledu. To ne, ale bezstarostný život se jim líbí.
* Přesto: není problém spíš v tom, že klub hráče přeplácí?
To je otázka trhu. Každý klub má právo dát hráči, kolik chce peněz, ale pak si nesmí stěžovat. Jde ale o systém. Podívejte se třeba na Slavii - dobře pracuje s mládeží, tak má v sestavě klidně pět juniorů a dalších pět může ještě někomu půjčit a má z toho peníze. Tak to má být, tak má fungovat správná firma a ne se bát, že nás zvýšení daní položí. S tím se každý podnikatel musí vyrovnat. Daně platí každý člověk, důchodce platí u lékaře, tak proč by hokejista měl mít nějakou výjimku?
„Daně platí každý člověk, proč by měl mít sportovec výjimku?"

13. října 2008 - Úlevy na odstřel
Zdroj: Profit, autor: Libuše Frantová.

DAŇOVÁ REFORMA
O třetinu méně výjimek - tak vypadá ideální nový zákon o daních z příjmů podle ministerstva financí. Zákon by měl být od roku 2010 nejen přehlednější, ale hlavně spravedlivější. Dotčené firmy i zaměstnanci už chystají zbraně a hledají spojence ve sněmovně, aby o své výhody nepřišly.
Ministerstvo financí již dokončilo hrubou podobu nového zákona o daních z příjmů, který by měl platit od roku 2010. Věcný záměr zákona prochází právě připomínkovým řízením, úředníci ministerstva financí už začali tento měsíc pracovat i na podobě jeho paragrafového znění. Hlavním cílem je vyčistit předpis od nesystémových úlev a osvobození, které zvýhodňují některé firmy a zaměstnance. Vypadnout jich má třetina, tedy přesně 42 z celkem 118 dnešních nejrůznějších výjimek.
Mezi ty, které jsou odsouzeny k odstřelu, patří třeba slevy na stravenky a další zaměstnanecké benefity. Prošly jen ty výjimky, které by bylo neefektivní rušit, protože by výběr daně nebyl úměrný vynaloženým nákladům. Zachovány rovněž zůstanou položky, jejichž zrušení by bylo zcela kontraproduktivní. Jedná se například o příjmy ze sociálních dávek nebo příspěvky z veřejných rozpočtů.
Za rozhodující kritéria pro výběr výjimek úředníci označili, kromě zpracovatelnosti a systémovosti, pět vládních priorit - bydlení, rodiny s dětmi, zodpovědnost za vlastní stáří, veřejnou prospěšnost a vědu, výzkum a vzdělání. „Tímto filtrem jsme šli výjimku po výjimce a řekli jsme, že pokud není jednou z těchto priorit, tak by měla jít ven,“ potvrzuje náměstek ministra financí Peter Chrenko. Naopak úlevy na podporu stavebního a penzijního spoření, výzkumu a vývoje, životního pojištění nebo slev na děti zůstanou.
JEDNODUCHÉ DANĚ = PODPORA PODNIKÁNÍ?
Ministerstvo financí je přesvědčeno, že největší podporou podnikání jsou jednoduché daně. Zjednodušená a přehledně uspořádaná právní úprava sníží náklady podnikatelů, které musí vynaložit na plnění povinností vyplývajících ze zákona o daních z příjmů. Proto úředníci chtějí postupovat cestou nižší sazby daně ze širokého daňového základu, tedy bez nesystémového poskytování úlev a výjimek, kvůli nimž se poplatník podle ministerstva v zákoně těžko orientuje a které vedou k nespravedlivému zvýhodnění některých zaměstnanců a firem. To vítají především ekonomové. „Myslím si, že je třeba snížit počet výjimek na naprosté minimum,“ souhlasí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Ale zrušil by i úlevy, které vláda považuje za nedotknutelné. „Je nutné sáhnout i do úlevy na stavební spoření, tamje určitě prostor alespoň pro změnu podmínek. U penzijního spoření bych byl opatrný,“ dodává Marek.
Ještě radikálnější by byl finanční analytik Reiffeisenbank Aleš Michl. „Snižování počtu úlev považuji za špatný přístup. Může se stát, že velké výjimky, které stát stojí nejvíc, zůstanou a malé se zruší. A bude to prezentováno jako vítězství,“ říká. Za jediný možný přístup považuje komplexní zrušení všech výjimek. „Když se budou škrtat jednotlivě, lobbisté začnou tlačit a nedovolí zrušit téměř nic,“ dodává Michl. Ekonomika podle něj potřebuje pravidla fair play, kdy musí odvádět daně všichni ze všech svých příjmů bez rozdílu. To je však v praxi těžko proveditelné. „To je ten teoretický ideál, ale když si vezmeme praktickou rovinu, tak se ukáže, že daňový zákon je jedním z nástrojů, který se dá velice univerzálně využívat pro společenské priority každé vlády,“ namítá náměstek ministra financí Chrenko.
Nejjednodušším univerzálním nástrojem je proto, že se do něj dají záměry vlády lehce aplikovat. Děje se tak všude ve světě. „Často je to nespravedlivé, my se snažíme k tomu teoretickému ideálu alespoň co nejvíce přiblížit,“ říká.
Mnozí podnikatelé snahu o zjednodušení daní oceňují. „Obecné záměry tak, jak jsou předkládány veřejnosti, mají naši podporu,“ uvádí ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy. A současně připouští, že „promítnutí těchto základních cílů do konkrétní podoby legislativy považuje za velmi náročný úkol“. Ale analytik Michl je k podobným prohlášením opatrný. „Zažil jsem setkání byznysmenů na téma zjednodušení daní. Všichni na začátku tvrdili, že je třeba výjimky zrušit, ale když jsme skončili, další výjimky ještě přibyly,“ upozorňuje. A kdo nejvíce lobbuje za výhody ve sněmovně? Právě zástupci různých firem.
STRAVENKY ZNOVU NA SCÉNĚ
Velký boj se zřejmě strhne zejména o různé zaměstnanecké benefity. Škrty se mají týkat daňového zvýhodnění stravenek, které v České republice provozuje pět firem s čtrnácti miliardovým obratem ročně. Podnikatelé by už neměli mít možnost dát si až 55 procent hodnoty stravenek do nákladů a snížit si o ně daně. Příjem ze stravenky by si musel zdanit i zaměstnanec.
Jenže nedávno ve sněmovně vláda už jeden boj o stravenky prohrála. Proti ní se postavily nejen odbory, ale i podnikatelské svazy, které měly obavy, že by takový krok poškodil malé firmy, které nejsou schopny zajistit vlastní závodní jídelnu. A současně by ohrozil řadu malých restaurací, v nichž se zaměstnanci stravují. Taková diskriminace hrozí i v budoucnu, protože i podle nynějšího záměru ministerstva by si firmy mohly snižovat daně o náklady na závodní stravování. Proti zrušení podpory stravenek je také opozice. „Pokud by byly zrušeny stravenky, tak se stravování vrátí ke kastrůlkům a namazaným chlebům, jak to bylo před sto lety,“ tvrdí předseda opozičních sociálních demokratů Jiří Paroubek.
Ale ministerstvo financí navrhuje i zrušení dalších zaměstnaneckých výhod, jako je hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem, režijní jízdenky nebo permanentní vstupenky na kulturní a sportovní akce. Ministerstvo financí argumentuje, že firmy mohou výhody poskytovat dál, ale ze svého.
Tyto změny se nelíbí odborům, i když ministerstvo financí je hodlá kompenzovat takzvaným zaměstnaneckým výdajovým paušálem. Na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných a většiny evropských zemí si český zaměstnanec zatím nemá možnost uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, což mnozí vnímají jako výrazný prvek nesystémovosti a nespravedlnosti.
Doposud se vycházelo z předpokladu, že veškeré výdaje nutné k výkonu zaměstnání mu hradí zaměstnavatel. „Ale i pracovník se musí vzdělávat, kupovat si odbornou literaturu, stravovat se, dopravovat se do práce a zpět,“ vysvětluje náměstek Chrenko. Proto plánuje možnost uplatnit výdaje spojené s výkonem práce formou paušální náhrady. Za nejvhodnější považuje stanovení nějaké procentní částky ze mzdy, která by byla „zastropována“, tedy omezena maximálním měsíčním limitem, například deseti tisíci korun. A začít by se podle Chrenka mělo s nižším procentem, například dvěma, a postupně ho zvyšovat. Odboráři však mají výhrady. „Ministerstvo neřeklo, co tím paušálem vlastně myslí. Ať vyloží jasně karty na stůl,“ vyzývá místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Jaroslav Zavadil. A vyjadřuje obavu, že záměry redukovat úlevy se zaměří na malé výjimky ve prospěch zaměstnanců a u jiných se škrtat nebude.
O VÝHODY MAJÍ PŘIJÍT HORNÍCI I ZOOLOGICKÉ ZAHRADY
Redukce se má dotknout například i horníků. Už by neměli mít osvobozeno od daně vyplácení odstupného jako dnes. „Na tripartitě budeme proti tomu. Je nesmysl, když horníci dostanou odstupné, proč by ho měli zdaňovat,“ kritizuje záměr předseda Odborového svazu pro hornictví Jan Sábel.
O osvobození příjmů z darů mají přijít také zoologické zahrady. „Pokud by k tomu došlo, museli bychom zdaňovat zhruba sedm milionů ročně a na daních bychom přišli asi o 1,6 milionu korun,“ upozorňuje ředitel pražské zoo Petr Fejk. Například v současné době sbírá prostředky na nový pavilon slonů. Zatím v zoo nashromáždili na darech 13 milionů korun. Kdyby je použili až v době platnosti zákona, „vyhodili“ by z okna tři miliony. Ale za mnohem vážnější považuje morální problematičnost úpravy. „Většina našich darů pochází z již zdaněných příjmů jednotlivců či firem. Další zdanění jejich darů vůči zoo, tedy vůči neziskové instituci napojené na veřejný rozpočet, by výrazně snížilo ochotu dárců touto formou zoo pomáhat a vedlo by v konečném důsledku k větší zátěži zřizovatelů, tj. veřejných rozpočtů,“ namítá.
Velké zoo, které mají jako třeba ta pražská celkové příjmy přes sto milionů korun ročně, by si s výpadkem několika milionů nějak poradily. Horší nebo dokonce smrtelné by to mohlo být pro malé zahrady a zooparky. „To by mohlo ohrozit i naši existenci, protože 30 procent našich příjmů tvoří právě sponzorské dary a příjmy z reklamy,“ potvrzuje obavy ředitel Krokodýlí zoo Miroslav Procházka. Záměr vadí nejen jim, ale i ministerstvu životního prostředí, které podle mluvčího Jakuba Kašpara vydá nesouhlasné stanovisko.
PŘÍSNĚJŠÍ METR NA FYZICKÉ OSOBY
O nejvíce úlev přijdou v budoucnu zřejmě fyzické osoby, tedy zaměstnanci a živnostníci. Daň z příjmu fyzických osob obsahuje 68 položek, které lze považovat za výjimky z obecného pravidla, že dani z příjmů podléhají příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Návrh se nezabývá částkami snižujícími daň, které byly od ledna 2008 výrazně zvýšeny ve vazbě na „super hrubou mzdu“. Jde o šest položek.
Úředníci proto posuzovali 62 různých příjmů osvobozených od daně a šest položek, o které je možné snižovat základ daně. Celkem 32 z nich zahrnuli mezi systémová řešení, jejichž zdanění by bylo nelogické nebo nespravovatelné, jako jsou sociální dávky nebo různé podpory rodin s dětmi, bydlení či vzdělávání. Pět položek tvoří výjimky, které znamenají podporu bydlení (odpočty úroků z úvěru na stavební spoření a hypotečních úvěrů) a odkladu spotřeby na stáří (penzijní připojištění a životní pojištění). Ty také ponechali. Dalších jednatřicet titulů navrhli zrušit či omezit.
Méně přísní byli ministerští úředníci k úlevám pro firmy. Daň z příjmu právnických osob obsahuje 50 položek, které lze považovat za výjimky. Z celkového počtu je 43 položek příjmů osvobozených od daně, čtyři položky je možné odčítat od základu daně, dvě položky mají formu slevy na dani a jedna je označena jako ostatní. Jde o sazbu daně pro subjekty kolektivního investování - penzijní a podílové fondy.
Podle ministerstva financí je 30 výjimek možno zahrnout mezi systémová řešení, jejichž zdanění by bylo nelogické. Mezi nimi jsou například příjmy zejména státních fondů, které slouží k financování přesně vymezených činností, jejichž zdanění by vedlo jen k dalšímu přerozdělování částek. Do této skupiny patří také položky vyplývající z požadavků Evropské unie, jako je osvobození dividend či licenčních poplatků.
Osm položek tvoří výjimky ze zdanění, které by mohly být zrušeny, ale jsou považovány za žádoucí nástroje podpory. Jsou mezi ně zahrnuty odpočet od základu daně při realizaci výzkumu a vývoje nebo spoření na stáří. Zachování příjmů nerezidentů plynoucích z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice ministerstvo také označilo za důvodné. A tak jen 11 titulům hrozí zrušení. Jedná se o ty, u kterých pominuly důvody, například osvobození příjmů z regulovaného nájemného, nebo o ty, které do zákona prosadili poslanci, aniž by zvážili všechny jejich důsledky.
Osvobození od daně z příjmu právnických osob úředníci uplatňují jak na instituce (například Česká národní banka a státní fondy), tak na vybrané druhy příjmů. V rámci podpory přílivu zahraničního kapitálu, zejména do oblasti zakládání holdingových společností v České republice, a udržení domácího kapitálu chce ministerstvo vyloučit zdanění dividend i příjmů z převodu majetkových účastí, kdy osvobození nebude podmíněno dobou držby ani výší majetkové účasti. Jedinou podmínkou bude to, že příjem právnické osoby byl již zdaněn. Osvobození bude možné uplatnit jen ve vztahu ke státům Evropské unie a vůči státům, se kterými má Česko smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Určité daňové zvýhodnění zůstane také neziskovému sektoru a veřejně prospěšným právnickým osobám.
FIRMY SI BUDOU ODEČÍTAT VŠECHNY NUTNÉ NÁKLADY
Jako novinku přináší věcný návrh zákona změnu v daňově uznatelných a neuznatelných výdajích. „Daňovému poplatníkovi bude umožněno snížit zdanitelné příjmy o všechny výdaje, které vynaložil na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v prokázané výši,“ vysvětluje náměstek ministra Peter Chrenko.
Daňově uznatelné budou také mzdy, povinné výdaje zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany při práci, pracovních pomůcek, hygienického vybavení pracovišť, závodní preventivní péče a jednotného pracovního oblečení, výdaje na vzdělávání zaměstnanců, různé benefity vedle mzdy za podmínky, že budou zdaněny na straně zaměstnance. Úředníci hledají vhodné řešení, aby některé výdaje na pracovní podmínky byly daňově uznatelné a byly osvobozeny od daně i u zaměstnance. Do této skupiny by také měly být zařazeny výdaje na stravování ve vlastním zařízení nebo výdaje na svoz zaměstnanců do práce. Naopak daňově neuznatelné budou neadresné benefity, jako jsou třeba permanentní vstupenky na sportovní a kulturní pořady, sportovní hry organizované zaměstnavatelem pro zaměstnance nebo dobrovolné poskytování nealkoholických nápojů s výjimkou pitné vody. I PODNIKATELÉ POŽADUJÍ NĚKTERÉ ZMĚNY Řadu připomínek mají k záměru ministerstva financí i samotní podnikatelé. Například Svaz průmyslu a dopravy požaduje oddělení úpravy příjmů fyzických osob od právnických v samostatných zákonech. Odůvodňuje to i tím, že se dokončuje evropský projekt na konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob.
„Za problematické považujeme nové začlenění příjmů z pronájmů do skupiny příjmů z ekonomické činnosti,“ uvádí také ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy. Za neodůvodněnou pak označuje změnu již zažitého postupu převést slevy na poplatníka zpět na nezdanitelné části základu daně. „Takové změny nevytvářejí podmínky pro stabilní prostředí,“ namítají zástupci svazu. A navrhují, aby byly navýšeny limity pro příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na penzijní a soukromé životní pojištění a aby byly veškeré náklady na vzdělání uznány za daňově uznatelný náklad.
TVRDÝ BOJ ZAČÍNÁ
Ministerstvo financí musí počítat s tím, že záměr projde těžkou zkouškou několika ohni. Nejdříve u ministerských kolegů v připomínkovém řízení, pak v tripartitě a nakonec ve sněmovně. Odbory chtějí, aby věcný záměr zákona nebyl vůbec projednáván. „Nelze nic jiného, než ho odmítnout,“ tvrdí místopředseda komory Jaroslav Zavadil. Předloha podle něj neobsahuje jakoukoli analýzu vlivu současného a připravovaného daňového systému na jednotlivé typy poplatníků, chybí v ní věcné posouzení současného a navrhovaného stavu systému daně z příjmů, jeho silné a slabé stránky, porovnání dopadů, mezinárodní srovnání a variantní návrhy. „To už stačí k odmítnutí tohoto dokumentu jako celku. Nelze se zabývat něčím, co souvisí s ekonomickými dopady jako daň z příjmů, a nemít kvantifikován jediný parametr,“ zdůvodňuje postoj odborů Zavadil.
Místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš očekává, že zrušení úlev bude ve sněmovně předmětem velkého lobbistického tlaku. „Snaha proklestit a kompenzovat výjimky je racionální záměr,“ potvrzuje. Ale obává se, že v souvislosti se současnou světovou finanční krizí by omezení úlev mohlo způsobit zhoršení atmosféry. A to by mohlo znamenat, že poslanci nebudou ochotni dramaticky škrtat, i když by redukce výjimek mohla zvýšit příjmy státního rozpočtu. „Musíme zvážit všechno, třeba i to, že bude nutné dodržet deficit,“ dodává Dolejš. Jenže podle něj finanční přínos škrtů nebude velký, protože největší oblast, jako je podpora hypoték, stavebního spoření nebo penzijního připojištění, v zákoně zůstane.
Jak bude vláda a ministerstvo financí v parlamentu úspěšné, ukáže až čas. Odborníci však mají strach, že tak zásadní změny může prosadit jen silná vláda. A za tu nepovažují současný kabinet Mirka Topolánka, který se potýká s koaličními rozpory a nemá ani jistou podporu ve sněmovně.

06. října 2008 - Stane se z reformy daní noční můra?
Zdroj: Euro, autor: Lukáš Novotný.  

Ministerstvo financí začalo psát paragrafové znění nového zákona o daních z příjmu
Euro konference
Česká republika má podle Světové banky jeden z časově nejnáročnějších daňových systémů. K tomu, aby podnik splnil všechny daňové povinnosti, potřebuje za rok v průměru 930 hodin, tedy takřka 39 dní. Hůře na tom je už jen devět ze 177 sledovaných států, například Vietnam, Bělorusko či Brazílie (viz tabulka). Naopak například ve Spojených arabských emirátech stačí firmám na vyplnění daňových přiznání a splnění daňových předpisů pouhých dvanáct hodin.
Nelichotivé hodnocení by Česku mohla pomoci změnit reforma daňového systému, kterou připravuje ministerstvo financí (MF). Cílem reformy, o níž se hovořilo na zářijové konferenci Daňový systém – realita a vize, pořádané týdeníkem EURO, je snížení administrativní zátěže pro poplatníky i státní správu. Ministerstvo by toho chtělo docílit zjednodušením zákonů, efektivnější správou daní a odvodů a jednoduššími procesy. Zákony by proto neměly popisovat veškeré situace, jež mohou nastat, ale měly by být založeny na dlouhodobých principech a zásadách. K tomu, aby tato vize fungovala, je však podle vedoucí katedry veřejných financí na Vysoké škole ekonomické Aleny Vančurové potřeba spolupráce zájmových a lobbistických skupin. Ty si totiž většinou dokážou vyjednat v zákonech různé výjimky, například daňové zvýhodnění stravenek. „Uzrál čas, abychom tyto výjimky zahodili,“ tvrdí Vančurová. Tímto směrem jde ministr financí Miroslav Kalousek, který navrhuje zrušit nebo omezit více než třetinu ze zhruba sto dvaceti existujících daňových úlev. Také Jan Čapek, senior partner firmy Ernst & Young, jež byla patronem konference, připomněl, že smyslem daňového práva je vybrat dostatek peněz do veřejných rozpočtů, a nikoli ovlivňovat chování podnikatelů a spotřebitelů.
Konkurenceschopné Slovensko
Podle Čapka by se měl stát zabývat také tím, zda se Česká republika chová racionálně v daňové konkurenci evropských zemí. „Velká část kapitálu si vybírá, kde chce být zdaněna… Měli bychom daleko razantněji soutěžit o daňové příjmy, které tu dnes nemáme,“ domnívá se.
Přitom takzvaná daňová kvóta, tedy podíl daní na hrubém domácím produktu – jakési hledisko daňového komfortu – se v České republice od roku 1998 zvýšila o tři procentní body na loňských 36,8 procenta. Naopak v sousedních zemích klesla, na Slovensku dokonce až na 29 procent. „Máme-li pocit, že Česká republika ještě patří k zemím, kde složená daňová kvóta patří k atributům, které jsou zajímavé pro příliv zahraničních investic a dalšího kapitálu, tak tomu tak dávno není,“ upozornil poslanec ODS Michal Doktor. Podle něj je výzvou snížení kvóty minimálně na úroveň roku 1998, tedy přibližně na 33,5 procenta. Vrámci reformy se ministerstvo financí také chystá sloučit daňovou a celní správu. Ta by měla být v dalším kroku pověřena výběrem sociálního a zdravotního pojištění. Podle zprávy Světové banky je však plán české vlády pouze spojením obou institucí a nepřináší efektivní změnu. Banka upozorňuje, že sloučení musí předcházet modernizace obou institucí a zjednodušení „papírování“. Ve hře je 7000 pracovních míst celníků.
Konference se zúčastnil také „rebelující“ poslanec ODS a někdejší ministr financí ve vládě premiéra Mirka Topolánka Vlastimil Tlustý. Ten je autorem reformy, jež počítala se zavedením rovné daně. Tlustý považuje nynější Kalouskovy návrhy za antireformu. S odkazem na současnou finanční krizi a svůj připravený návrh, který byl uložen k ledu, uvedl: „Do ČR přicházejí rozbouřené vody. Pontonový most je zaparkován v garáži, práší se na něj, ale rovná daň přijde znovu na pořad, až sociální demokracie opět prohraje volby.“
A jak je na tom MF aktuálně s přípravou reformy? V nejpokročilejší fázi je návrh daňového řádu, který má od roku 2010 změnit metodiku při placení odvodů státu. V polovině září jej projednala legislativní rada vlády. Začíná i slučování celní a daňové správy. Co se týče samotného zákona o dani z příjmu, jeho věcný záměr je v připomínkovém řízení a ministerstvo začalo od října pracovat na paragrafové verzi.
Jan Čapek z Ernst & Young na úvod konference týdeníku EURO připomněl japonské rčení, že vize bez akce je snem a akce bez vize je noční můrou. Podle náměstka ministra financí Petra Chrenka má koncepce jeho úřadu prvky vize, a pokud nastane politická shoda, může MF přikročit k rychlé akci. Noční můra by se tedy dostavit neměla.

Tabulka

NENÁROČNÉ MALEDIVY

Čas potřebný k přípravě a zaplacení podnikových daní
(v hodinách za rok)

1.Maledivy 0
2. Spojené arabské emiráty 12
3. Singapur 49
4. Lucembursko 58
5.Omán 62
6. Švýcarsko 63
7. Nový Zéland 70
8. Svatá Lucie 71
9.Irsko 76
10. Seychely 76
168. Česká rep. 930
169. Ázerbájdžán 952
170. Vietnam 1050
171. Bolívie 1080
172. Nigérie 1120
173. Arménie 1120
174. Bělorusko 1188
175. Kamerun 1400
176. Ukrajina 2085
177. Brazílie 2600
Pramen: Světová banka

26. září 2008 - Nový plán: zrušit třetinu úlev
Zdroj: Mladá fronta DNES, autor: Martina Patočková s přispěním Lucie Rokošové

Zatímco včera poslanci ve sněmovně horlivě diskutovali, jak by měly vypadat daně v příštím roce, ministerstvo financí už má hotový hrubý obrys nového daňového zákona pro rok 2010.
Zákon, jehož první návrh má MF DNES k dispozici, se snaží v co největší míře seškrtat desítky nejrůznějších úlev a osvobození. I kvůli nim se dnes v zákoně těžko orientuje, a navíc jsou někteří zaměstnanci a firmy zvýhodněni proti jiným.
Návrh ruší ze 118 výjimek více než třetinu, celkem 42 osvobození. Úředníci si při proškrtávání dali za cíl zbavit se skoro všeho, co není priorita. Jako nedotknutelné označili bydlení, rodiny s dětmi, zodpovědnost za vlastní stáří, veřejnou prospěšnost a výzkum a vzdělání.
To znamená, že přežití mají jisté podpory stavebního i penzijního spoření, výzkumu a vývoje, životního pojištění či slevy na děti.
Návrat na scénu Na odstřel se však už poněkolikáté dostalo například daňové zvýhodnění stravenek, což je v Česku byznys pěti firem o velikosti čtrnácti miliard korun ročně. Na rozdíl od minulých návrhů by tentokrát měly stravenky přijít o veškerou atraktivitu.
Firmy by už neměly mít možnosti dát si až 55 procent hodnoty poskytnutých lístečku do nákladů a snížit si o ně daně. Zároveň by zaměstnanec musel příjem ze stravenky zdanit stejně jako třeba mzdu. I nadále by si však firmy mohly snižovat daně o náklady na závodní stravování. Vydavatelům lístečků, kteří už přežily i kauzu s úplatky právě ve Sněmovně, se to nelíbí.
„Loňské a letošní průzkumy potvrdily, že významná část zaměstnanců, kteří dnes chodí jíst do restaurací, by změnila svoje stravovací návyky směrem ke studeným svačinám,“ varuje Miroslav Sedlák, šéf Asociace provozovatelů stravenkových systémů a zároveň společnosti Sodexho. Zhoršení zdravotního stavu obyvatel a hospodaření restaurací jsou jejich tradičními argumenty.
S podobným nadšením se setkává i návrh na odbourání výhod režijních jízdenek pro zaměstnance dopravních podniků. „Je přirozené, že firma poskytuje zaměstnancům určité výhody,“ říká odborář Českých drah Jaroslav Pejša s tím, že zrušení režijek prosazovali ministři už několikrát a jsou tady stále. Argumentem ministerstva financí je, ať firmy výhody klidně poskytují dál, ale za své.
Na oplátku za zrušení těchto a dalších výhod chce navíc ministerstvo financí zavést výdajový paušál pro zaměstnance. Jeho smyslem je, že by si každý zaměstnanec snížil příjmy o určité procento a tak platil nižší daň. Tuto úsporu by měl místo příspěvků na jídlo, oblečení či dopravu do práce.
„Skutečně nevím kolik, ale začít by se mělo s nižším procentem a postupně ho zvyšovat,“ říká k paušálu náměstek ministra financí přes daně Peter Chrenko.
Ministerstvo chce zrušit třetinu daňových úlev
Procento výdajového paušálu by se podle Chrenka určilo až dle možností rozpočtu. Zároveň by byl dán i absolutní strop, přes který by úleva nemohla jít. Dnes mohou výdajové paušály využívat jen živnostníci. S tím, že by se hodily i pro zaměstnance, přišlo ministerstvo financí už v roce 2006 za sociální demokracie. Nápad úředníků se však tehdy nedostal ani na jednání vlády.
Pokud jde o škrty dalších úlev, dotknou se všech možných oborů. O osvobození příjmů z darů mají například přijít zoologické zahrady.
„V Zoo Praha bychom museli zdaňovat zhruba sedm milionů korun ročně,“ uvádí možné dopady šéf pražské zoo Petr Fejk. Zdaněním by tak přišli každý rok asi o 1,6 milionu korun. Velké zoo podle něj změnu ustojí, hůře na tom budou ty malé.
I jim už hrozil tento Damoklův meč loni, ale nakonec unikly. Zrušit nějaké zvýhodnění je totiž velký problém. Loni ministerstvo financí navrhlo ke zrušení třináct výjimek. Jak návrh procházel vládou a parlamentem, tak se jejich počet postupně ztenčoval. Zbyla jich ani ne polovina, a to ještě těch méně důležitých. „Jelikož se bavíme o novém zákonu, nikoli novele, tak to reálné je,“ říká Chrenko na otázku, zda to není ztracený boj. Teorie praví, že je třeba poškrtat co nejvíce výjimek, aby se zájmy skupin navzájem vyrušily.
Své o tom ví bývalá náměstkyně ministra financí Dana Trezziová, dnes partnerka společnosti Procházka, Randl, Kubr. U nového zákona vidí jako větší problém to, že se v něm počítá i se spojením výběru daní a sociálního pojistného na jednom úřadě. „Je to dobrá myšlenka, ale není na dva roky, protože budou třeba nové zákony o sociálním i zdravotním pojištění,“ říká s tím, že termín 2010 je tak těžko splnitelný. Nejisté přitom nejsou nyní jen daně v roce 2010, ale i v příštím roce. Vlastimil Tlustý a jeho dva kolegové z ODS hrozí tím, že návrh vlády na snížení sociálního pojistného o 1,5 procenta nepodpoří.
Tlustý svou podporu podmiňuje tím, že sazba daně bude 12,5 procenta a nikoli navržených patnáct procent. To však vláda odmítá a zatím se jí podařilo prosadit svůj návrh do druhého čtení. Tlustý podle svých slov vyčká až do závěrečného schvalování. Pokud do té doby nepřistoupí na jeho návrh, změnu daní nepodpoří.

14. července 2008 - Daňová politika: změna po 17 letech
Zdroj: Euro, rubrika Report, autor: Lukáš Novotný.

Ministerstvo financí chce od roku 2010 zavést jednodušší daňový systém
EURO BUSINESS BREAKFAST
Když se 1. ledna 1993 rozdělila československá federace, vstoupila u nás zároveň v platnost nová daňová soustava. Byla rozepsána na deseti tisících stranách textu a přinášela poměrně zásadní změny. Kvůli téměř stovce novel se objem daňových předpisů zvýšil do současnosti na více než čtyřnásobek a jejich složitost narostla. Ministerstvo financí (MF) proto předložilo letos v dubnu k veřejné diskusi návrh reformy daňového systému, který by chtělo uvést do života od ledna 2010. S materiálem se měli koncem června možnost seznámit zástupci byznysmenů na šestnáctém setkání EURO Business Breakfast, kterého se v Kaiserštejnském paláci v Praze zúčastnil ministr financí Miroslav Kalousek se svým náměstkem Peterem Chrenkem.
SLOUČIT, PROPUSTIT
Cílem navrhované reformy je dle Kalouska snížení administrativní zátěže pro poplatníky a státní správu. „Tedy aby za nynější peníze bylo více muziky,“ zjednodušuje ministr. A jak toho chce dosáhnout? Za prvé reformou legislativy, tedy zcela novým zákonem o dani z příjmů. Ten by měl být ani ne poloviční, co se týče tloušťky, než je dosavadní norma. Dalším opatřením je zrychlení a zprůhlednění daňového procesu. To by měl umožnit nový daňový řád. S tím je ministerstvo financí v nejpokročilejším stadiu. Třetí změna bude spočívat v reformě institucí neboli ve sloučení daňové a celní správy a později ive sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění. Kalouskův úřad v předloze nehovoří o konkrétních sazbách. Ty by si mohly měnit jednotlivé vlády dle politického zaměření.
Návrh by měl zjednodušit i odepisování majetku. Prioritou bude podpora vědy, výzkumu a vzdělávání. Novinkou je takzvaný přírůstkový odpis. „Budete-li investovat do vědy a výzkumu více než předešlý rok, pak si budete moci z přírůstku odepsat více než onu investici,“ upřesnil ministr.
Dalším novým nápadem je, že až bude sjednocen základ pro výpočet daně z příjmu, mohla by se z jejího výnosu financovat penzijní reforma. Dle Kalouska lze diskutovat i o tom, zda nezapojit do financování i nepřímé daně, ideálně daň z přidané hodnoty (DPH).
A co na to manažeři a podnikatelé? Návrh vesměs vítají, ale dodávají, že je nutné s reformami pokračovat. Exministr financí Jiří Rusnok, který je nyní poradcem ING pro Českou a Slovenskou republiku, považuje novinky za pokrok, pokud se je podaří uvést do života. Upozornil, že ČR sice není z hlediska daní nepřátelským prostředím, potíž je ale v kvalitě daňové správy. „Nemělo by se váhat se spojením institucí, nic tomu nebrání,“ tvrdí Rusnok. „Okamžitě by se tři až čtyři tisíce lidí staly nadbytečnými,“ vypočítal.
Poněkud skeptičtější názor vyjádřil prezident Komory daňových poradců Jiří Nekovář. „Ambice na jednoduchý zákon o dani z příjmů je krásná, ale marná,“ domnívá se na základě zkušeností z okolních zemí. „Trend směřuje ke složitosti.“
POPULÁRNÍ DAŇOVÉ VÝJIMKY
Právě daňoví poradci patřili mezi nejaktivnější aktéry veřejné diskuse k návrhům reformy. Jejich příspěvky se většinou týkaly drobných odborných detailů. Náměstek ministra financí Peter Chrenko si postěžoval, že debata zaostala za jeho očekáváním a že se jí nezúčastnily politické strany. Zklamal ho rovněž nulový ohlas na rušení daňových výjimek. Dokonce se prý objevily náměty na jejich rozšíření. Bývalý ministr financí federální vlády Jan Klak, za jehož působení se na přelomu let 1992 a 1993 zaváděl nový daňový systém, upozornil na to, že pro zjednodušení by bylo dobré mít pouze jednu sazbu daně z přidané hodnoty, a nikoli základní a sníženou, jak je tomu nyní. Kalousek s ním sice souhlasí, ale za současné politické konstelace považuje tuto variantu za neprůchodnou.
Během prázdnin chce MF odeslat věcné záměry zákonů k připomínkovému řízení. „Proběhne politická diskuse na úrovni vlády, poté zpracujeme legislativní podobu,“ nastínil Kalousek. „A dopadne-li to dobře, platnost bude od 1. ledna 2010, v případě daňového řádu o rok dříve.“

26. června 2008 - Chrenko: Politické strany zatím k reformě daňového systému mlčí
Zdroj: Zpravodajství ČTK, rubrika: Makroekonomika, autor: Aleš Sosnovský jw.

Praha 26. června (ČTK) - Ministerstvo financí zatím neobdrželo žádné náměty a připomínky od politických stran v rámci veřejné diskuse o reformě daňového systému. V rozhovoru pro ČTK to dnes uvedl náměstek ministra financí Peter Chrenko. Podle něj je rovněž nulový ohlas na rušení daňových výjimek, spíše se dokonce objevily náměty na jejich rozšíření. Reformu ministerstvo financí představilo na počátku dubna.
"Návrhy jsme poskytli politickým klubům a byli jsme ochotni o nich diskutovat. Zatím od politických stran žádné připomínky nepřišly," uvedl Chrenko.
Celkově MF registruje stovky připomínek a námětů, ovšem relevantních jsou pouze desítky. "Není to taková diskuse, jakou bych si přál. Problém je, že lidé uvádí, co se jim nelíbí, ale není tam již řečeno, jak by měl být systém upraven a nastaven," uvedl Chrenko.
Hlavními přispěvateli do diskuze jsou prý daňoví poradci. Většinou se příspěvky dotýkají drobných odborných detailů nebo se vyjadřují k parametrům daňového systému, jako je například výše sazby. "Tyto otázky ovšem návrh reformy neřeší," připomněl Chrenko s tím, že předložený materiál se zatím týká pouze celkového obecného nastavení systému.
Nové zákony by mohly platit od roku 2010. Během prázdnin chce MF podle Chrenka do věcného záměru zákona zapracovat připomínky z veřejné diskuse. Po schválení záměru vládou bude představeno paragrafované znění zákona, které MF rovněž zhruba na jeden měsíc podrobí veřejné diskusi. "Našim cílem je, aby do konce roku návrh zákona projednala vláda. Na počátku roku 2009 by se měla reforma dostat do parlamentu," uvedl náměstek.
Přehled změn navrhovaných ministerstvem financí v novém zákoně o dani z příjmu, který by měl platit od roku 2010:

• jediná daň - sloučení daní a odvodů sociálního a zdravotního pojištění
  Alternativa: zachování samostatného odvodu sociálního a zdravotního pojištění, ale pouze placeného zaměstnancem
  z příjmů nad 88 tisíc a z cenných papírů daň 15 procent. Zůstanou tak zachovány stropy na na zdravotní a sociální pojištění
  Všechny odvody na jednom úřadě, tedy sloučení daňové a celní správy a následně sloučení výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění
  Zdanění zisků z cenných papírů nad 60.000 až 100.000 korun. Měl by skončit šestiměsíční daňový test.
  Firmy nebudou platit daně z dividend
  Fyzické osoby budou platit daně z dividend
  Zrušení daně dědické a darovací
  Nahrazení současného zákona o správě daní a poplatků novým daňovým řádem - zjednodušení a zrychlení celého procesu
  Reforma finančních úřadů - velké firmy budou mít na starosti speciální odbory
  Ministerstvo chce rovněž seškrtat co nejvíce daňových výjimek, kterých nyní v zákoně je více než 100. MF zatím konkrétní výjimky nenavrhuje zrušit.

11. dubna 2008 - Odborníci: Daňové návrhy MF mohou do ČR přilákat kapitál
Zdroj: ČTK, autor: Filip Dušek, fcz.  

Návrhy ministerstva financí na reformu daňového systému by podle odborníků oslovených ČTK do Česka přilákaly kapitál, který v minulosti ze země odcházel. Kapitál by podle nich podpořil ekonomický růst. MF navrhlo například zdanění ekonomické aktivity pouze v ČR, zamezení dvojího zdanění, nezdaňování dividend a kapitálových zisků.
Návrhy skutečně mohou přilákat kapitál do ČR, především zisky firem, řekl ČTK Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE. Podle něj to ale samozřejmě může mít blahodárný dopad na ekonomiku. Na druhé straně se tím však může zvýšit citlivost měny a ekonomiky na případné turbulence. Jak rychle tento kapitál do země přijde, tak rychle také může odejít, podotkl.
Zdanění pouze ekonomické aktivity právnických osob na území ČR, nezdaňování dividend a kapitálových zisků může Česku pomoci při budování daňově přijatelnějšího podnikatelského prostředí, které se následně může stát jednoznačnou konkurenční výhodou, souhlasil finanční analytik Natland Group Jan Velička. Nyní musejí například daně z dividend platit všichni investoři, jejichž podíl ve firmě vyplácející dividendy je nižší než deset procent, dodal.
"Jde jednoznačně o krok správným směrem, tedy podporu budoucího růstu ekonomiky vytvořením podmínek pro udržení domácího kapitálu, který v minulosti často hledal cesty do daňově příznivějšího zahraničí," doplnil partner daňového poradenství společnosti KPMG Radek Halíček.
Donedávna existující vysoká míra zdanění pracovní síly, kapitálových zisků a dividend byla zčásti kompenzována podporou investičních pobídek především pro zpracovatelský průmysl. To však prý nebylo a nebude dostatečné. "Možná nakonec uvidíme i návrat původně českého kapitálu zpátky domů," poznamenal Halíček.
Návrh změny daňového systému představený MF v minulých dnech je další fází reformy veřejných financí, ke které se současná vláda zavázala. Má jít o komplexní přeměnu systému výběru a správy daní. Konkrétně MF dále navrhlo například omezení daňových výjimek, zrušení dědické a darovací daně, zjednodušení daňového přiznání, sloučení daně a sociálního pojištění do jedné daně či jejich společný výběr.