Materiály na jednání vlády dne 16. října 2024

Bod č. 5 - Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2025 až 2028

Fiskálně-strukturální plán ČR nahrazuje Konvergenční program a Národní program reforem. Po schválení vládou bude zaslán Radě EU a EK k posouzení. Fiskálně-strukturální plán pro období 2025-2028 vychází ze srpnové makroekonomické predikce a MF jej předkládá na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu. 

Klíčovým výstupem Fiskálně-strukturálního plánu je trajektorie tzv. čistých primárních výdajů, což je nový ukazatel zajišťující dosažení finanční udržitelnosti veřejných financí dle uvedeného evropského nařízení. Nové nařízení k preventivní části fiskálních pravidel staví do popředí udržitelnost zadlužení veřejných financí ve středním horizontu. Prostředkem k dosažení jsou takové veřejné výdaje, které jsou převážně pod přímou kontrolou veřejné správy a současně umožňují proticyklickou makroekonomickou stabilizaci.

Neméně podstatnou částí Fiskálně-strukturálního plánu je charakteristika významných schválených či plánovaných reforem a investic. Ty byly s ohledem na požadované oblasti doporučení Rady EU rozděleny do čtyř kategorií: 1. dekarbonizace; 2. sociální systémy; 3. vzdělávání, věda a výzkum, trh práce, podpora bydlení; 4. moderní veřejná správa a digitalizace. Uvedenými opatřeními ČR reaguje na ta doporučení z let 2019–2024, u kterých nebyl v rámci hodnocení EK zaznamenán výraznější pokrok.

Bod č. 2 - Závěrečná zpráva revize výdajů v oblasti dotací Ministerstva kultury

MF předkládá závěrečnou zprávu revize výdajů v oblasti dotací Ministerstva kultury coby jednoho ze dvou pilotních projektů revize výdajů. 

Cílem revize výdajů na dotace v oblasti kultury bylo posoudit efektivitu stávající dotační politiky, aniž by byla hodnocena umělecká hodnota kulturních aktivit, zhodnotit efektivity procesu přidělování dotací konečným příjemcům a definovat konkrétní procesní prvky, které pomohou k přesnější zacílenosti, adresnosti a účinnosti výdajů státního rozpočtu.

Analýza dospěla k závěru, že pro zvýšení efektivity a účelnosti dotačních programů je nutné rozvíjet tři klíčové procesy: státní kulturní politiku, roli hodnotících komisí a manažerskou kontrolu. Všechny tyto procesy by měly být digitalizované a maximálně automatizované. Tato doporučení povedou k vyšší účinnosti a účelnosti prostředků vynaložených na dotace v oblasti kultury, sníží administrativní zátěž a podpoří zjednodušené čerpání pro malé projekty.

Bod č. 10 - Zajištění zdrojů pro Národní rozvojovou banku, a. s.

Vláda 29. listopadu 2023 schválila zahájení integračního procesu Národní rozvojové banky (NRB) a České exportní banky (ČEB), který se postupně realizuje. NRB má potenciál stát se důležitým nástrojem transformace a růstu české ekonomiky, k čemuž je pro ni nezbytné vícezdrojové financování a úspěšná transformace, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Zákon o NRB (aktuálně projednávaný ve sněmovně jako Sněmovní tisk 699) umožní bance efektivněji získávat finanční prostředky na trhu. 

Přechod od tradičních dotací k investicím prostřednictvím návratných finančních nástrojů přispěje k větší udržitelnosti investovaných prostředků a sníží zátěž státního rozpočtu. Díky revolvingovému efektu těchto nástrojů budou finanční prostředky opakovaně využívány na další projekty a investice. 

Bod č. 12 - Návrh na povolení výjimky z podmínky trvalé nepotřebnosti materiálu a jeho bezúplatný převod Ukrajině

MF předkládá materiál v souvislosti s pokračující ozbrojenou agresí Ruské federace vůči Ukrajině. Nejvyšší kontrolní úřad nabídl Účetní komoře Ukrajiny (ÚKU) 80 notebooků Hewlett Packard. Účetní komora Ukrajiny o tyto notebooky projevila zájem. 

NKÚ obměnil výpočetní techniku pro své zaměstnance v letošním prvním pololetí. Poskytnutí daru Ukrajině nepředstavuje pro NKÚ žádné omezení při plnění jeho úkolů. Jedná se o opotřebovaný materiál, který NKÚ využívalo od roku 2018.