Fiskální výhled ČR - listopad 2018
V prvním pololetí vzrostla česká ekonomika meziročně o 3,0 %. Dynamika tak zpomaluje z loňských 4,3 % v podstatě na úroveň růstu potenciálního produktu. Růst hrubého domácího produktu se opíral výlučně o robustní domácí poptávku. Tento vývoj se odráží v rekordních přebytcích hospodaření veřejných financí. V roce 2017 skončily celé veřejné finance České republiky s kladným saldem 1,5 % HDP, přičemž poprvé vykázaly přebytek všechny tři jejich základní složky, tedy nejenom územní rozpočty a fondy zdravotního pojištění, ale i hospodaření ústředních vládních institucí. Strukturální saldo dosáhlo 1,0 % HDP a Česká republika se značnou rezervou dostála svým závazkům v podobě střednědobého rozpočtového cíle. Aktuální predikce hospodaření sektoru vládních institucí naznačuje udržení kladného salda nejen v tomto, ale i v dalších letech. Dle očekávaného makroekonomického vývoje a rozpočtových dopadů vládních politik pro příští roky odhadujeme, že by strukturální saldo mělo být i nadále kladné a celkové saldo by se mělo díky ekonomickému růstu pohybovat kolem 1 % HDP.
Saldo státního rozpočtu za leden až říjen 2018 dosáhlo přebytku téměř 6 mld. Kč. Územní samosprávné celky pak do konce září vykázaly přebytek přesahující 23 mld. Kč a zdravotní pojišťovny 10 mld. Kč. Celostátní daňové příjmy si udržují dynamiku kolem 8,3 %. V důsledku dobré ekonomické situace je zvláště silný růst patrný u inkasa daně z příjmů fyzických osob, které roste více než 14% tempem. Obdobně lze pozorovat dvouciferný nárůst i u příspěvků na zdravotní a sociální pojištění nebo u majetkových daní.
Pozitivním jevem, byť zhoršujícím saldo, je nárůst investičních výdajů. Po slabším prvním čtvrtletí se investice vládních institucí ve druhém čtvrtletí zvýšily o více než 20 %, přičemž markantní je nárůst i u investic spolufinancovaných z fondů Evropské unie a finančních mechanismů. Za celé první pololetí činil růst spolufinancovaných kapitálových výdajů cca 70 %. Tím se výrazně redukuje riziko nevyužití alokace z let 2014 a 2015 do konce roku 2018 dle sjednaných pravidel.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jímž se zcela změnil způsob odvozování výdajových rámců pro státní rozpočet a státní fondy, zavedl i institucionální mechanismy kontroly v rámci rozpočtového procesu. Od ledna tohoto roku začala vykonávat mandát Národní rozpočtová rada, jako nezávislý dohledový orgán nad hospodařením veřejných financí České republiky. Za spolupráce Ministerstva financí byla vytvořena nová metodika pro identifikaci jednorázových a přechodných opatření k účelům aplikace národního fiskálního pravidla. Dále byl dohodnut způsob očišťování salda sektoru vládních institucí o vliv hospodářského cyklu. Národní rozpočtová rada se tím zapojila do letošního rozpočtového procesu již na jeho počátku. Druhou institucí, která zahájila v letošním roce svoji činnost, je Výbor pro rozpočtové prognózy, který posuzuje makroekonomické a fiskální predikce Ministerstva financí z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění.
Hodnoty a odvození výdajových rámců na roky 2019 až 2021 obsahuje Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky, schválená vládou dne 30. dubna 2018. Z aktualizovaných částek rámců pak vychází návrh státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2019 a jejich střednědobých výhledů. Předkládaný Fiskální výhled České republiky se o ně opírá zvláště v rovině nastavení veřejných výdajů. Dále vychází z listopadové Makroekonomické predikce České republiky, zpracované Ministerstvem financí, a rozvádí ji o detailní aspekty fiskálního vývoje.
Fiskální výhled České republiky očekává v letošním roce přebytek hospodaření sektoru vládních institucí ve výši 1,6 % HDP, přičemž by měl být rozložen opět přes všechny subsektory. Pro rok 2019 odhadujeme přebytek na úrovni 1,0 % HDP, který reflektuje plnění programových priorit vlády v sociální oblasti, stejně jako v investičních výdajích do fyzického i lidského kapitálu. V dalších letech očekáváme, že by přebytky měly směřovat k 0,8 % HDP v roce 2021. Strukturální saldo by se mělo pohybovat v kladných hodnotách ve všech letech výhledu. Česká republika by tak i nadále plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl dle preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu. Zadlužení sektoru vládních institucí by mělo v souladu s přebytkovým hospodařením a růstem nominálního hrubého domácího produktu pokračovat v poklesu v celém horizontu výhledu a v roce 2021 dosáhnout 30 % HDP.
Vyčíslené budoucí výdaje důchodového systému v České republice dávají představu o příčinách a velikosti rizik jeho dlouhodobé udržitelnosti. Aktuální demografická projekce Eurostatu předvídá poměrně značný pokles v počtu obyvatel České republiky v dlouhém období. Poměr osob starších 65 let k osobám v produktivním věku 15 až 64 let se má do roku 2070 téměř zdvojnásobit a dosáhnout zhruba 50 %. Výdaje na penze by měly do roku 2070 narůst o 2,8 procentního bodu z 8,2 % HDP na 10,9 % HDP. Skutečné náklady stárnutí budou citelně závislé i na případných revizích důchodového věku v souladu s vývojem očekávané doby dožití. Kromě aktuální projekce jsou spočteny i dopady nedávno schválených opatření zvyšujících průměrnou úroveň důchodů nad rámec běžné valorizace, tedy zvýšení základní výměry a navýšení dávek pro občany ve věku minimálně 85 let. Tyto změny povedou ke zvýšení výdajů na důchody o cca 0,3 procentního bodu v dlouhodobém horizontu.
Dokumenty ke stažení
- Fiskální výhled ČR - listopad 2018PDF (830kB)
- Fiskální výhled ČR - listopad 2018 - TabulkyXLSX (213kB)
Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.