Fiskální výhled ČR - listopad 2024
Období posledních několika let přineslo pro české národní hospodářství a veřejné finance hned několik těžkých výzev. Nejprve celosvětová pandemie, jež si vyžádala řadu restriktivních opatření a přispěla k ekonomickému propadu. Následně na začátku roku 2022 vypukl plnou silou vojenský konflikt na Ukrajině, jehož důsledky zasáhly zejména evropskou ekonomiku, včetně české. Zvýšená volatilita na trzích a výrazně vyšší ceny energií zastavily ekonomické oživení, což vedlo až ke stagnaci české ekonomiky v roce 2023. V roce 2024 již dochází k obnovení hospodářského růstu. Letos by ekonomika mohla vzrůst o 1,1 %, v roce 2025 by pak měla zrychlit na 2,5 % a kolem této hodnoty setrvat i v letech výhledu.
Slabší ekonomický výkon, vysoká inflace a aktivní opatření vlády se promítly i do hospodaření veřejných financí. Opatření dočasné povahy čítají v úhrnu téměř 350 mld. Kč. Nadto však došlo ke změnám trvalého rázu, jež vedly ke zhoršení strukturální bilance. Mezi jednoznačně nejvýznamnější patřily úpravy v oblasti daně z příjmů fyzických osob a výrazné zvyšování peněžních sociálních dávek mimo jiné i v důsledku vysoké inflace. V reakci na permanentní zhoršení nastavení veřejných financí přišla vláda se souborem více než 60 opatření v podobě konsolidačního balíčku. Ten měl ambici snížit strukturální schodek o více než 1procentní bod. Strukturální deficit by měl v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti klesnout pod 2 % HDP v roce 2026 a následně by mělo dojít k dalšímu snížení až na 1 % HDP v roce 2028.
Hospodaření veřejných financí je v České republice značně ovlivňováno výsledky státního rozpočtu. V něm se odráží drtivá většina dopadů proběhlých krizí, včetně kompenzací a pomocí ostatním složkám veřejných rozpočtů. Pro letošní rok však očekáváme, že by saldo sektoru vládních institucí mělo poprvé od roku 2019 splnit referenční hodnotu Paktu o stabilitě a růstu a klesnout pod úroveň deficitu 3 % HDP na 2,8 % HDP. V roce 2025 by pak mělo dojít k dalšímu snížení schodku na 2,3 % HDP. Očekávané výsledky v obou letech berou do úvahy mimo jiné růst výdajů na obranu v souladu se zákonným požadavkem alespoň 2 % HDP, navýšení investic do dopravní infrastruktury, ale i náklady na odstraňování škod po povodních ze září letošního roku.
Výdajové rámce pro rok 2025 původně umožnily vládě sestavit návrh státního rozpočtu a státních fondů se schodkem 231 mld. Kč. Tento prostor byl plně využit pro deficit státního rozpočtu, přičemž v září pak došlo k jeho navýšení o dodatečných 10 mld. Kč podle ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech v důsledku živelní pohromy. Konečný deficit státního rozpočtu na příští rok proto činí 241 mld. Kč.
Deficity sektoru vládních institucí se budou odrážet i ve výši zadlužení, které by během let 2024 a 2025 mohlo vzrůst o více než 2procentní body. Ovšem na konci roku 2026 by měla míra zadlužení kulminovat a dosáhnout hodnot kolem 45 % HDP.
Z pohledu svého nastavení by fiskální politika měla v následujících letech působit restriktivně. Hodnota strukturálního deficitu ve výši 2,1 % HDP pro letošní rok je v souladu s fiskálním pravidlem daným zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který předepisuje strukturální deficit maximálně 2,75 % HDP. V horizontu dalších let ukládá zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti postupné snižování této maximální hranice, přičemž v roce 2027 by strukturální deficit měl činit maximálně 1,25 % HDP.
Z hlediska střednědobého a dlouhodobého vývoje financí připravila vláda několik významných opatření v oblasti penzí, která předložila Parlamentu České republiky ve dvou vlnách. První část zahrnovala změny především v oblasti předčasných důchodů a u systému valorizace. Druhá část, aktuálně projednávaná v Poslanecké sněmovně, se kromě jiného zaměřuje na úpravy statutární věkové hranice pro odchod do důchodu a nastavení výpočtu nově přiznávaných důchodů.
K delšímu horizontu a udržitelnosti veřejných financí se také váže završení procesu reformy správy hospodářských záležitostí v Evropské unii, s jejíž účinností od letošního dubna se pojí implikace pro národní legislativu. Proto se Fiskální výhled v tematické kapitole věnuje nejvýraznějším změnám, k nimž bezpochyby patří koordinace, úprava fiskálního dohledu a vynutitelnosti pravidel. Nastavení rozpočtové a fiskální politiky v zemích Evropské unie nově determinuje analýza střednědobé udržitelnosti dluhu. K dosažení fiskálních pravidel slouží pouze jeden operativní ukazatel – dynamika upravených veřejných výdajů. Jimi se rozumí takové celkové výdaje veřejných rozpočtů, které jsou upraveny o výdaje na dluhovou službu, projekty spolufinancované Evropskou unií, dopady hospodářského cyklu na dávky v nezaměstnanosti, ale také se očišťují o příjmová diskreční nebo jednorázová opatření. „Dráhu čistých výdajů“, jak nazývá řadu s procentní meziroční změnou upravených výdajů příslušné nařízení, schvaluje každé zemi Rada Evropské unie v rámci tzv. národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů. Tyto plány nahrazují konvergenční programy, či programy stability, a národní programy reforem. Popisují opatření reagující na doporučení k případným makroekonomickým nerovnováhám a uvádějí, jakými reformami a investicemi země přispěje k řešení svých vlastních strukturálních problémů, stejně jako ke společným prioritám Evropské unie.
Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.