CZ EN

Fiskální výhled ČR - listopad 2024

ISSN 1804‐7998

Období posledních několika let přineslo pro české národní hospodářství a veřejné finance hned několik těžkých výzev. Nejprve celosvětová pandemie, jež si vyžádala řadu restriktivních opatření a přispěla k ekonomickému propadu. Následně na začátku roku 2022 vypukl plnou silou vojenský konflikt na Ukrajině, jehož důsledky zasáhly zejména evropskou ekonomiku, včetně české. Zvýšená volatilita na trzích a výrazně vyšší ceny energií zastavily ekonomické oživení, což vedlo až ke stagnaci české ekonomiky v roce 2023. V roce 2024 již dochází k obnovení hospodářského růstu. Letos by ekonomika mohla vzrůst o 1,1 %, v roce 2025 by pak měla zrychlit na 2,5 % a kolem této hodnoty setrvat i v letech výhledu.

Slabší ekonomický výkon, vysoká inflace a aktivní opatření vlády se promítly i do hospodaření veřejných financí. Opatření dočasné povahy čítají v úhrnu téměř 350 mld. Kč. Nadto však došlo ke změnám trvalého rázu, jež vedly ke zhoršení strukturální bilance. Mezi jednoznačně nejvýznamnější patřily úpravy v oblasti daně z příjmů fyzických osob a výrazné zvyšování peněžních sociálních dávek mimo jiné i v důsledku vysoké inflace. V reakci na permanentní zhoršení nastavení veřejných financí přišla vláda se souborem více než 60 opatření v podobě konsolidačního balíčku. Ten měl ambici snížit strukturální schodek o více než 1procentní bod. Strukturální deficit by měl v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti klesnout pod 2 % HDP v roce 2026 a následně by mělo dojít k dalšímu snížení až na 1 % HDP v roce 2028.

Hospodaření veřejných financí je v České republice značně ovlivňováno výsledky státního rozpočtu. V něm se odráží drtivá většina dopadů proběhlých krizí, včetně kompenzací a pomocí ostatním složkám veřejných rozpočtů. Pro letošní rok však očekáváme, že by saldo sektoru vládních institucí mělo poprvé od roku 2019 splnit referenční hodnotu Paktu o stabilitě a růstu a klesnout pod úroveň deficitu 3 % HDP na 2,8 % HDP. V roce 2025 by pak mělo dojít k dalšímu snížení schodku na 2,3 % HDP. Očekávané výsledky v obou letech berou do úvahy mimo jiné růst výdajů na obranu v souladu se zákonným požadavkem alespoň 2 % HDP, navýšení investic do dopravní infrastruktury, ale i náklady na odstraňování škod po povodních ze září letošního roku.

Výdajové rámce pro rok 2025 původně umožnily vládě sestavit návrh státního rozpočtu a státních fondů se schodkem 231 mld. Kč. Tento prostor byl plně využit pro deficit státního rozpočtu, přičemž v září pak došlo k jeho navýšení o dodatečných 10 mld. Kč podle ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech v důsledku živelní pohromy. Konečný deficit státního rozpočtu na příští rok proto činí 241 mld. Kč. 

Deficity sektoru vládních institucí se budou odrážet i ve výši zadlužení, které by během let 2024 a 2025 mohlo vzrůst o více než 2procentní body. Ovšem na konci roku 2026 by měla míra zadlužení kulminovat a dosáhnout hodnot kolem 45 % HDP.

Z pohledu svého nastavení by fiskální politika měla v následujících letech působit restriktivně. Hodnota strukturálního deficitu ve výši 2,1 % HDP pro letošní rok je v souladu s fiskálním pravidlem daným zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který předepisuje strukturální deficit maximálně 2,75 % HDP. V horizontu dalších let ukládá zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti postupné snižování této maximální hranice, přičemž v roce 2027 by strukturální deficit měl činit maximálně 1,25 % HDP.

Z hlediska střednědobého a dlouhodobého vývoje financí připravila vláda několik významných opatření v oblasti penzí, která předložila Parlamentu České republiky ve dvou vlnách. První část zahrnovala změny především v oblasti předčasných důchodů a u systému valorizace. Druhá část, aktuálně projednávaná v Poslanecké sněmovně, se kromě jiného zaměřuje na úpravy statutární věkové hranice pro odchod do důchodu a nastavení výpočtu nově přiznávaných důchodů.

K delšímu horizontu a udržitelnosti veřejných financí se také váže završení procesu reformy správy hospodářských záležitostí v Evropské unii, s jejíž účinností od letošního dubna se pojí implikace pro národní legislativu. Proto se Fiskální výhled v tematické kapitole věnuje nejvýraznějším změnám, k nimž bezpochyby patří koordinace, úprava fiskálního dohledu a vynutitelnosti pravidel. Nastavení rozpočtové a fiskální politiky v zemích Evropské unie nově determinuje analýza střednědobé udržitelnosti dluhu. K dosažení fiskálních pravidel slouží pouze jeden operativní ukazatel – dynamika upravených veřejných výdajů. Jimi se rozumí takové celkové výdaje veřejných rozpočtů, které jsou upraveny o výdaje na dluhovou službu, projekty spolufinancované Evropskou unií, dopady hospodářského cyklu na dávky v nezaměstnanosti, ale také se očišťují o příjmová diskreční nebo jednorázová opatření. „Dráhu čistých výdajů“, jak nazývá řadu s procentní meziroční změnou upravených výdajů příslušné nařízení, schvaluje každé zemi Rada Evropské unie v rámci tzv. národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů. Tyto plány nahrazují konvergenční programy, či programy stability, a národní programy reforem. Popisují opatření reagující na doporučení k případným makroekonomickým nerovnováhám a uvádějí, jakými reformami a investicemi země přispěje k řešení svých vlastních strukturálních problémů, stejně jako ke společným prioritám Evropské unie.


Fiskální výhled je zpracováván s roční periodicitou (zpravidla v listopadu). Zpravidla zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.

Dokumenty ke stažení

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.