Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 30. 4. 2021
K 30. 4. 2021 vykázaly obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“), kraje a Regionální rady regionů soudržnosti (dále jen „regionální rady“)1 celkové konsolidované příjmy ve výši 201,6 mld. Kč a celkové konsolidované výdaje v hodnotě 187,7 mld. Kč, takže dosáhly přebytkového výsledku hospodaření 13,9 mld. Kč. Oproti dubnu roku 2020 se příjmy územních rozpočtů navýšily o 11,2 mld. Kč, tj. o 5,9 % a výdaje o 6,4 mld. Kč, což představuje růst o 3,5 %. Přebytek hospodaření k 30. 4. 2021 byl v porovnání s dubnem minulého roku, kdy činil 9,2 mld. Kč, vyšší o 4,8 mld. Kč, tj. o 52,3 % (viz graf č. 1).
Ve struktuře příjmů územních rozpočtů dochází přibližně od roku 2019 ke snižování rozdílu mezi daňovými příjmy a transfery. K 30. 4. 2021 transfery poprvé převýšily daňové příjmy (viz graf č. 2). Důvodem nepatrného meziročního propadu daňových příjmů byly především následky onemocnění COVID-19, přičemž tento pokles je kompenzován částečně vyplácením jednorázového příspěvku obcím a krajům z rozpočtu Všeobecné pokladní správy. Ke konci dubna 2021 kraje a obce obdržely jednorázový příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu v hodnotě 834,4 mil. Kč. Dále se v případě daňových příjmů projevilo zrušení superhubé mzdy, kdy i v této souvislosti došlo k růstu podílu územních samosprávných celků na rozpočtovém určení daní.
I. Kraje
Kraje vykázaly k 30. 4. 2021 celkové příjmy ve výši 96,5 mld. Kč, celkové výdaje v hodnotě 91,5 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 5 mld. Kč (viz graf č. 3). V porovnání s minulým rokem vzrostly příjmy o 10,1 mld. Kč, tj. o 11,7 % a výdaje o 7,8 mld. Kč, tj. o 9,3 %. Trend růstu celkových příjmů tak navázal na meziroční růsty příjmů, které byly zaznamenány v celém sledovaném období (výjimka v roce 2014 a 2017), tj. od roku 2013.
Nejvýznamnějším daňovým příjmem krajů byla v celém sledovaném období daň z přidané hodnoty, která k 30. 4. 2021 činila 11,9 mld. Kč a meziročně se zvýšila o 2,5 %. Následovaly ji daně z příjmu fyzických osob ve výši 5 mld. Kč, které meziročně klesly o 26,6 %. Na poklesu daně z příjmu fyzických osob se podílelo zrušení superhrubé mzdy, které bylo do určité míry kompenzováno růstem podílu krajů na rozpočtovém určení daní, a to z 8,92 % na 9,78 %. Daně z příjmů právnických osob byly vykázány ve výši 5 mld. Kč a inkaso z těchto daní meziročně vzrostlo o 23,1 %. Nejmenší zastoupení měly ostatní daně, které činily 0,28 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 14,8 % (viz graf č. 4).
Pokles celkových daňových příjmů krajů, které oproti dubnu loňského roku klesly o 2,4 %, je v mezích očekávaného meziročního poklesu daní. Na příští rok se predikuje návrat k meziročnímu růstu daňových příjmů krajů.
Celkový objem přijatých transferů krajů k 30. 4. 2021 činil 71,65 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 10,1 mld. Kč, tj. o 16,4 %. Růst byl zaznamenán zejména v části neinvestičních transferů, které dosáhly 68,9 mld. Kč, což bylo o 9,9 mld. Kč, respektive o 16,7 % více než v předcházejícím roce. Dominantní část přijatých transferů byla tvořena transfery z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) určené na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením (včetně soukromého školství). Ke konci dubna činila výše přijatých prostředků na přímé náklady na vzdělávání 48,6 mld. Kč (meziroční růst o 4,9 mld. Kč, tj. o 11,1 %) a prostředky určené soukromému školství činily 3,4 mld. Kč (meziroční růst o 0,5 mld. Kč, tj. o 17,4 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 11,1 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s minulým rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 1,4 mld. Kč, tj. o 14,5 %. Kraje získaly v dubnu jednorázový příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu v hodnotě 213,1 mil. Kč.
Přijaté investiční transfery k 30. 4. 2021 činily 2,8 mld. Kč. V porovnání s rokem 2020 se navýšily o 0,2 mld. Kč, tedy o 8,4 %. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě 2 mld. Kč (meziroční pokles o 0,2 mil. Kč, resp. o 8,8 %), dále prostředky poskytované z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na program Nová zelená úsporám v hodnotě 0,2 mld. Kč.
U běžných výdajů krajů k 30. 4. 2021 došlo k jejich meziročnímu růstu o 6,9 mld. Kč (tj. o 8,8 %) na 85,3 mld. Kč; zhruba tři čtvrtiny (73,4 %) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, a které činily 62,6 mld. Kč (meziroční růst o 4,7 mld. Kč, tj. o 8,1 %). Kapitálové výdaje dosáhly 6,2 mld. Kč a v porovnání s dubnem předchozího roku se navýšily o 0,8 mld. Kč, tj. o 15,4 %.
Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb (viz graf č. 5). Je třeba zmínit, že výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2021.2
II. Obce
Obce k 30. 4. 2021 vykázaly celkové příjmy ve výši 107,1 mld. Kč, celkové výdaje v hodnotě 98,6 mld. Kč a dosáhly kladného výsledku hospodaření 8,5 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly příjmy o 1,1 mld. Kč, tj. o 1 % a výdaje klesly o 1,2 mld. Kč, resp. o 1,2 % (viz graf č. 6).
Struktura daňových příjmů obcí zůstává stabilní a ve sledovaném období se nezměnila (viz graf č. 7). V případě daně z příjmů fyzických osob se začalo projevovat zrušení superhrubé mzdy, kdy i v této souvislosti došlo od roku 2021 k navýšení podílu výnosu daní obcí dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %.
Oproti srovnatelnému období loňského roku došlo k poklesu celkových daňových příjmů obcí o 3,7 %. Tento pokles je v souladu s očekávaným poklesem celkových daňových příjmů obcí v roce 2021, který byl predikován ve výši 5 %. Pro rok 2022 se předpokládá návrat k meziročnímu růstu daňových příjmů obcí.
Transfery přijaté do rozpočtů obcí k 30. 4. 2021 dosáhly 24,5 mld. Kč. Proti předchozímu roku to bylo o 2,3 mld. Kč, resp. o 10,2 % více. Majoritní část přijatých transferů byla tvořena neinvestičními transfery, jejichž objem činil 20,2 mld. Kč (meziroční nárůst o 2,5 mld. Kč, tj. o 14 %). Investiční transfery dosáhly 4,3 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 0,2 mld. Kč, tj. o 4,5 %. Nárůst neinvestičních transferů byl způsoben především růstem prostředků přijatých hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání (růst o 0,6 mld. Kč, tj. o 11,4 %), růstem dotací pro soukromé školy (růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 19,4 %). Dále například růstem prostředků poskytnutých v rámci neinvestičních nedávkových transferů podle zákona č. 108/2006 Sb. (růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 15,8 %). Růst investičních transferů byl způsoben zejména navýšením prostředků v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR (meziroční pokles 0,3 mld. Kč, tj. o 11,1 %). Obce získaly v dubnu jednorázový příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu v hodnotě 621,3 mil. Kč.
U běžných výdajů obcí došlo k 30. 4. 2021 k jejich meziročnímu růstu o 1,1 mld. Kč (tj. o 1,4 %) na 82,1 mld. Kč Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 23,7 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 0,6 mld. Kč, tj. o 2,5 %). Kapitálové výdaje činily ke konci dubna letošního roku 16,5 mld. Kč a proti předchozímu roku klesly o 2,4 mld. Kč, tj. o 12,4 %. Kapitálové výdaje obcí směřovaly především do oblasti bydlení a komunálních služeb.
Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do vzdělávání a školských služeb a územní samosprávy, jak je patrné z grafu č. 8.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2021.3
III. DSO
DSO hospodařily ke konci dubna roku 2021 s příjmy ve výši 1 238 mil. Kč a výdaji v hodnotě 987,8 mil. Kč. Proti předchozímu roku jejich příjmy vzrostly o 43,8 mil. Kč, tj. o 3,7 % a jejich výdaje se zvýšily o 0,9 mil. Kč, tj. o 0,1 %.
1 Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení prostředků z regionálních operačních programů, úloha Regionálních rad regionů soudržnosti nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad. Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
2 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.