Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 31. 5. 2021

K 31. 5. 2021 transfery druhým rokem po sobě převýšily daňové příjmy (viz graf č. 2), a to zejména z důvodu stále rostoucích transferů ze státního rozpočtu na přímé náklady na vzdělávání. V roce 2021 kraje a obce prozatím obdržely jednorázový příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 835,3 mil. Kč.

I. Kraje

Kraje vykázaly k 31. 5. 2021 celkové příjmy ve výši 128,1 mld. Kč, celkové výdaje v hodnotě 126,8 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 1,3 mld. Kč (viz graf č. 3). V porovnání s minulým rokem vzrostly příjmy o 13,5 mld. Kč, tj. o 11,8 %, a výdaje o 12,9 mld. Kč, tj. o 11,3 %. Trend růstu celkových příjmů tak navázal na meziroční růsty příjmů, které byly zaznamenány v celém sledovaném období (výjimka rok 2014), tj. od roku 2013.

V případě daňových příjmů byl oproti minulým měsícům roku 2021 zaznamenán meziroční růst o 3,8 %, tj. o 1 mld. Kč, kdy na tomto pozitivním výsledku se zejména podílel růst daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob. Nejvýznamnější daňový příjem krajů v celém sledovaném období představuje daň z přidané hodnoty, jejíž inkaso k 31. 5. 2021 činilo 16,1 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 10,2 %. Významný meziroční nárůst byl zaznamenán v případě daní z příjmů právnických osob, kdy inkaso z těchto daní meziročně vzrostlo o 24,6 % na 5,1 mld. Kč. Daně z příjmů fyzických osob dosáhly hodnoty 5,7 mld. Kč a meziročně klesly o 21 %. Na poklesu daní z příjmů fyzických osob se podílelo zrušení superhrubé mzdy, které bylo do určité míry kompenzováno růstem podílu krajů na rozpočtovém určení daní, a to z 8,92 % na 9,78 %. Nejmenší zastoupení měly ostatní daně, které činily 0,35 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 3,5 % (viz graf č. 4).

Celkový objem přijatých transferů krajů k 31. 5. 2021 činil 97,6 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 12 mld. Kč, tj. o 14 %. Růst byl zaznamenán zejména v části neinvestičních transferů, které dosáhly 93,2 mld. Kč, což bylo o 11,6 mld. Kč, respektive o 14,2 % více než v předcházejícím roce. Dominantní část přijatých transferů byla tvořena transfery z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určené na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením (včetně soukromého školství). Ke konci května činila výše přijatých prostředků na přímé náklady na vzdělávání 73 mld. Kč (meziroční růst o 7,3 mld. Kč, tj. o 11,1 %) a prostředky určené soukromému školství činily 3,4 mld. Kč (meziroční růst o 0,5 mld. Kč, tj. o 17,5 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 11,1 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s minulým rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 1,4 mld. Kč, tj. o 14,5 %. Kraje obdržely v roce 2021 jednorázový příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 213,1 mil. Kč.

Přijaté investiční transfery k 31. 5. 2021 činily 4,5 mld. Kč. V porovnání s rokem 2020 se navýšily o 0,4 mld. Kč, tedy o 9,5 %. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě 3,1 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč, resp. o 13,5 %). Dále se jednalo o prostředky poskytnuté z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování dopravní infastruktury ve výši 0,4 mld. Kč a o prostředky poskytnuté z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na program Nová zelená úsporám v hodnotě 0,3 mld. Kč a na Operační program Životní prostředí 2014–2020 ve výši 0,3 mld. Kč.

U běžných výdajů krajů k 31. 5. 2021 došlo k jejich meziročnímu růstu o 12,5 mld. Kč (tj. o 11,8 %) na 118,5 mld. Kč; zhruba tři čtvrtiny (77,7 %) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, a které činily 92,1 mld. Kč (meziroční růst o 9,9 mld. Kč, tj. o 12,1 %). Kapitálové výdaje dosáhly 8,3 mld. Kč a v porovnání s květnem předchozího roku se navýšily o 0,3 mld. Kč, tj. o 4,1 %.

Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb (viz graf č. 5). Je třeba zmínit, že výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2021.²

II. Obce

Obce k 31. 5. 2021 vykázaly celkové příjmy ve výši 136,1 mld. Kč, celkové výdaje v hodnotě 128,1 mld. Kč a dosáhly kladného výsledku hospodaření 8,1 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly příjmy o 8,5 mld. Kč, tj. o 6,7 % a výdaje se zvýšily o 2,7 mld. Kč, resp. o 2,2 % (viz graf č. 6).

Oproti srovnatelnému období loňského roku došlo k růstu celkových daňových příjmů obcí o 2,8 %, tj. o 2,3 mld. Kč, kdy na tomto pozitivním výsledku se zejména podílel růst daně z přidané hodnoty a daní z příjmů právnických osob. V případě struktury daňových příjmů došlo poprvé ve sledovaném období k situaci, že inkaso daní z příjmů právnických osob převýšilo inkaso daní z příjmů fyzických osob (viz graf č. 7). V případě daně z příjmů fyzických osob se začalo projevovat zrušení superhrubé mzdy, kdy i v této souvislosti došlo od roku 2021 k navýšení podílu výnosu daní obcí dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %.

Transfery přijaté do rozpočtů obcí k 31. 5. 2021 dosáhly 33,1 mld. Kč. Proti předchozímu roku to bylo o 4,1 mld. Kč, resp. o 14 % více. Majoritní část přijatých transferů byla tvořena neinvestičními transfery, jejichž objem činil 27,1 mld. Kč (meziroční nárůst o 4,2 mld. Kč, tj. o 18,2 %). Investiční transfery dosáhly 6 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 0,1 mld. Kč, tj. o 1,4 %. Nejvýznamnější část neinvestičních transferů tvořily prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 9,3 mld. Kč (růst o 1 mld. Kč, tj. o 11,4 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 1,4 mld. Kč (růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 19,4 %). Dále se jednalo například o prostředky poskytnuté obcím z rozpočtu MPSV určené na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi ve výši 1,2 mld. Kč (meziroční růst o 1,2 mld. Kč) a o neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. ve výši 1 mld. Kč (růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 15,8 %). Největší část transferů byla obcím poskytnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR ve výši 2,8 mld. Kč (meziroční pokles 0,5 mld. Kč, tj. o 14,3 %). Dále lze zmínit Operační program Životní prostředí ve výši 0,5 mld. Kč (meziroční pokles o 35,5 % tj. o 0,3 mld. Kč) či prostředky určené na podporu rozvoje regionů 2019+ ve výši 0,4 mld. Kč (o 177,8 % tj. o 0,3 mld. Kč). Obce obdržely v roce 2021 jednorázový příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu v hodnotě 622,2 mil. Kč.

U běžných výdajů obcí došlo k 31. 5. 2021 k jejich meziročnímu růstu o 4 mld. Kč (tj. o 4 %) na 104,5 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 31,3 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 2,7 mld. Kč, tj. o 9,5 %). Kapitálové výdaje činily ke konci května letošního roku 23,6 mld. Kč a proti předchozímu roku klesly o 1,3 mld. Kč, tj. o 5,2 %. Kapitálové výdaje obcí směřovaly především do oblasti bydlení a komunálních služeb.

Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do vzdělávání a školských služeb a územní samosprávy, jak je patrné z grafu č. 8.

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - březen 2021.³

III. DSO

DSO hospodařily ke konci května roku 2021 s příjmy ve výši 1 690 mil. Kč a výdaji v hodnotě 1 400,4 mil. Kč. Proti předchozímu roku jejich příjmy vzrostly o 129,7 mil. Kč, tj. o 8,3 % a jejich výdaje se zvýšily o 76,2 mil. Kč, tj. o 5,8 %.

¹ Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení prostředků z regionálních operačních programů, úloha Regionálních rad regionů soudržnosti nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.
² Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
³ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.