Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 31. 8. 2021

Struktura příjmů k 31. 8. 2021 zůstala ve stejném rozložení, jako tomu bylo v celém sledovaném období (viz graf č. 2). V důsledku růstu podílů obcí a krajů na rozpočtovém určení daní od roku 2021 se daňové příjmy územních samosprávných celků k 31. 8. tohoto roku dostaly nad úroveň roku 2019, a to o 4,1 mld. Kč, tj. o 1,9 %. V roce 2021 kraje a obce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 4,1 mld. Kč ¹ .

I. Kraje

Kraje hospodařily k 31. 8. 2021 s celkovými příjmy 195,8 mld. Kč, s celkovými výdaji 189,8 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 6 mld. Kč (viz graf č. 3). V porovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 24,2 mld. Kč, tj. o 14,1 %, a výdaje o 15 mld. Kč, tj. o 8,6 %. Trend růstu celkových příjmů tak navázal na trend meziročních růstů příjmů, které byly zaznamenány v celém sledovaném období, tj. od roku 2013.

U daňových příjmů byl k 31. 8. 2021 zaznamenán meziroční růst o 16,1 %, tj. o 7 mld. Kč. Objem daňových příjmů krajů v roce 2021 dokonce převýšil jejich daňové příjmy v roce 2019, a to v důsledku růstu podílů krajů na rozpočtovém určení daní z 8,92 % na 9,78 %. Na tomto pozitivním výsledku se také podílel růst daní z příjmů právnických osob a růst daně z přidané hodnoty. Nejvýznamnější daňový příjem krajů v celém sledovaném období představuje příjem daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso na úrovni krajů k 31. 8. 2021 činilo 27,4 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 17 %. Výrazný meziroční nárůst byl vykázán v případě daní z příjmů právnických osob, kdy inkaso z těchto daní meziročně vzrostlo o 67,1 % na 13 mld. Kč. Daně z příjmů fyzických osob dosáhly hodnoty 9,9 mld. Kč a meziročně poklesly o 18 %, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy, které bylo kompenzováno právě růstem podílu krajů na rozpočtovém určení daní. Marginální zastoupení měly ostatní daně, které činily 0,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 1,5 % (viz graf č. 4).

Celkový objem přijatých transferů krajů k 31. 8. 2021 činil 140,4 mld. Kč. Meziročně se přijaté transfery zvýšily o 16,7 mld. Kč, tj. o 13,5 %. Růst byl vykázán zejména v části neinvestičních transferů, které dosáhly 132,2 mld. Kč, což bylo o 16,8 mld. Kč, respektive o 14,3 % více než v předešlém roce. Dominantní část přijatých transferů představovaly transfery z rozpočtu MŠMT na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením, a na dotace pro soukromé školy. Ke konci srpna činila výše přijatých prostředků na přímé náklady na vzdělávání 97,3 mld. Kč (meziroční růst o 9,7 mld. Kč, tj. o 11,1 %) a prostředky určené soukromému školství činily 4,4 mld. Kč (meziroční růst o 0,8 mld. Kč, tj. o 18 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 18,5 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s loňským rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 2,4 mld. Kč, tj. o 14,5 %. Kraje obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 ve výši 1 080,4 mil. Kč² .

Přijaté investiční transfery k 31. 8. 2021 činily 8,2 mld. Kč. V komparaci s rokem 2020 se navýšily o 0,1 mld. Kč, tedy o 1,7 %. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě 4,4 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč, resp. o 9,9 %). Dále se jednalo o prostředky poskytnuté z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování dopravní infastruktury ve výši 2,1 mld. Kč a o prostředky poskytnuté z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na Operační program Životní prostředí 2014–2020 ve výši 0,8 mld. Kč a program Nová zelená úsporám v hodnotě 0,6 mld. Kč.

Běžné výdaje krajů k 31. 8. 2021 představovaly 172,1 mil. Kč. Došlo k jejich meziročnímu růstu o 16,8 mld. Kč (tj. o 10,8 %). Přibližně tři čtvrtiny (74,6 %) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, a které činily 128,4 mld. Kč, což znamená meziroční růst o 12,8 mld. Kč, tj. o 11,8 % (kraje na zmíněné výdaje přijaly ze státního rozpočtu prostředky ve výši 107,5 mld. Kč). Kapitálové výdaje dosáhly 17,8 mld. Kč a v porovnání s červnem předchozího roku poklesly o 1,8 mld. Kč, tj. o 9,2 %.

Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb (viz graf č. 5). Výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - červen 2021.³

II. Obce

Obce k 31. 8. 2021 hospodařily s celkovými příjmy 251,9 mld. Kč, s celkovými výdaji 219,2 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 32,8 mld. Kč. Ve srovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 15,7 mld. Kč, tj. o 6,6 %, a výdaje se zvýšily o 5,5 mld. Kč, resp. o 2,6 % (viz graf č. 6).

Oproti minulému roku 2020 došlo k 31. 8. 2021 k navýšení celkových daňových příjmů obcí o 13,1 %, tj. o 19,2 mld. Kč. Také v případě obcí objem daňových příjmů převýšil jejich výši v roce 2019, a to v důsledku růstu podílů obcí na rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 % od roku 2021. Oproti roku 2019 daňové příjmy obcí vzrostly o 2 mld. Kč, tj. o 1,3 %. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daní z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty (viz graf č. 7). U daně z příjmů fyzických osob se začalo projevovat zrušení superhrubé mzdy, které bylo kompenzováno navýšením podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní.

Celkový objem transferů přijatých do rozpočtů obcí k 31. 8. 2021 dosáhl 55,7 mld. Kč. V komparaci s minulým rokem to bylo o 7,2 mld. Kč, resp. o 11,5 % méně. Meziroční pokles transferů přijatých obcemi je způsoben především vyplacením jednorázového příspěvku obcím pro rok 2020 ve výši 13,3 mld. Kč z kapitoly Všeobecné pokladní správy. V roce 2021 již tento příspěvek vyplacený nebyl. Majoritní část přijatých transferů byla tvořena neinvestičními transfery, které činily 44,4 mld. Kč (meziroční pokles o 6,8 mld. Kč, tj. o 13,2 %). Investiční transfery dosáhly 11,3 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 0,4 mld. Kč, tj. o 3,8 %. Nejvýznamnější část neinvestičních transferů tvořily prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 12,4 mld. Kč (růst o 1,3 mld. Kč, tj. o 11,4 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 2 mld. Kč (růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 19,4 %). Dále se jednalo například o příspěvek obcím ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 ve výši 3,1 mld. Kč, o neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách z rozpočtu MPSV ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 15,8 %), o prostředky na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve výši 1,6 mld. Kč (růst o 4,3 %) a prostředky určené na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi v hodnotě 1,5 mld. Kč (růst o 0,9 mld. Kč, tj. o 141,9 %). Největší část investičních transferů byla obcím poskytnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR ve výši 3,8 mld. Kč (meziroční pokles o 1 mld. Kč, tj. o 21,4 %). Dále lze zmínit prostředky určené na podporu rozvoje regionů 2019+ ve výši 0,9 mld. Kč (meziroční růst o 91,6 % tj. o 0,4 mld. Kč) či Operační program Životní prostředí ve výši 1,1 mld. Kč (meziroční pokles o 41 % tj. o 0,8 mld. Kč). Obce obdržely v tomto roce příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 v hodnotě 3 mld. Kč⁴ .

Běžné výdaje obcí k 31. 8. 2021 meziročně vzrostly o 7 mld. Kč (tj. o 4,3 %) na 170,7 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 48 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 4,7 mld. Kč, tj. o 10,9 %). Kapitálové výdaje činily ke konci srpna letošního roku 48,4 mld. Kč a proti předchozímu roku klesly o 1,5 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Kapitálové výdaje obcí směřovaly především do oblasti bydlení, komunálních služeb a dopravy.

Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do dopravy, státní správy a územní samosprávy a vzdělávání a školských služeb, jak je patrné z grafu č. 8.

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - červen 2021. ⁵

III. DSO

DSO vykázaly ke konci srpna roku 2021 příjmy 3,1 mld. Kč a výdaje 2,7 mld. Kč. Proti předešlému roku jejich příjmy vzrostly o 242 mil. Kč, tj. o 8,4 % a jejich výdaje se zvýšily o 91,1 mil. Kč, tj. o 3,5 %.

ⁱOd poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení prostředků z regionálních operačních programů, úloha regionálních rad nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.
¹ Krajům a obcím bude do 15. 10. 2021 vyplacena další část příspěvku, kdy souhrnná výše příspěvků pro obce a kraje dosáhne výše 4,3 mld. Kč.
² Krajům bude nejpozději do 15. 10. 2021 vyplacena další část příspěvku ve výši 47 mil. Kč.
³ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
⁴ Obcím bude nejpozději do 15. 10. 2021 vyplacena další část příspěvku ve výši 131,4 mil. Kč.
⁵Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.