Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 31. 10. 2021

Daňové příjmy územních samosprávných celků se vyvíjely od října roku 2013 rostoucím tempem, a to až do roku 2020, kdy došlo k pozastavení jejich dynamického růstu v důsledku přijatých protiepidemických opatření (viz graf č. 2). Výpadek daňových příjmů (konkrétně pokles inkasa DPFO) byl způsoben zrušením superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům. Zrušení superhrubé mzdy bylo kompenzováno růstem podílů obcí a krajů na rozpočtovém určení daní. Toto navýšení způsobilo, že daňové příjmy územních rozpočtů v roce 2021 převýšily jejich úroveň roku 2019, a to dokonce o 8,1 mld. Kč, tj. o 3,1 %. Kraje a obce v letošním roce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 4,3 mld. Kč.

I. Kraje

Kraje hospodařily k 31. 10. 2021 s celkovými příjmy 241,1 mld. Kč, s celkovými výdaji 234,1 mld. Kč a dosáhly kladného výsledku hospodaření 7 mld. Kč (viz graf č. 3). V porovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 24,9 mld. Kč, tj. o 11,5 %, a výdaje o 13,2 mld. Kč, tj. o 6 %. Saldo hospodaření krajů si tak v letošním roce oproti říjnu roku 2020, kdy skončilo v deficitu 4,7 mld. Kč, výrazně polepšilo. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 119,3 mld. Kč, výdaje 112,6 mld. Kč¹ a saldo hospodaření tak dosáhlo 7 mld. Kč.

Příjmová strana rozpočtu krajů byla v roce 2020 ovlivněna snížením daňových příjmů v důsledku přijatých restriktivních protiepidemických opatření. Zatímco daňové příjmy v říjnu roku 2020 činily 56,4 mld. Kč a meziročně klesly o 7,1 %, tak v letošním roce činily 63,8 mld. Kč, meziročně tak vzrostly o 13,2 %, tj. o 7,5 mld. Kč. Kraje se pomalu dostávají opět do dobré kondice, o čemž vypovídá i objem daňových příjmů krajů, který v roce 2021 dokonce převýšil daňové příjmy z roku 2019 (tzv. „předcovidové období“), a to o 3,1 mld. Kč, tedy o 5,2 %. Na tomto kladném výsledku se především podílel růst daní z příjmů právnických osob a růst daně z přidané hodnoty. Pokud se daňové příjmy budou vyvíjet stejně jako doposud, pak lze očekávat na konci roku překročení inkasa daňových příjmů roku 2019.

Nejvýznamnější daňový příjem krajů v celém sledovaném období představuje příjem daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso na úrovni krajů k 31. 10. 2021 činilo 34 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 16 %. Výrazný meziroční nárůst byl vykázán v případě daní z příjmů právnických osob, kdy inkaso z těchto daní meziročně vzrostlo o 50,3 % na 16,3 mld. Kč. Daně z příjmů fyzických osob dosáhly hodnoty 13 mld. Kč a meziročně poklesly o 17,2 %, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy² a výplaty kompenzačního bonusu podnikatelům. Kraje v roce 2021 obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 1,1 mld. Kč. Marginální zastoupení měly ostatní daně, které činily 0,5 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 0,1 % (viz graf č. 4).

Celkový objem přijatých transferů krajů k 31. 10. 2021 činil 171 mld. Kč. Meziročně se přijaté transfery zvýšily o 16,3 mld. Kč, tj. o 10,5 %. Růst byl vykázán zejména v části neinvestičních transferů, které dosáhly 160,5 mld. Kč, což bylo o 16,9 mld. Kč, respektive o 11,8 % více než v předešlém roce. Trend růstu přijatých transferů tak navázal na trend meziročního růstu transferů, které byly zaznamenány v celém sledovaném období (výjimka říjen roku 2016).

Dominantní část přijatých transferů představovaly transfery z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením, a na dotace pro soukromé školy. Ke konci října roku 2021 činila výše přijatých peněžních prostředků na přímé náklady na vzdělávání 121,8 mld. Kč (meziroční růst o 11,2 mld. Kč, tj. o 10,1 %), což oproti říjnu roku 2013 představuje nárůst o 64 mld. Kč, tedy o 111 %. Peněžní prostředky určené soukromému školství činily na konci října roku 2021 5,1 mld. Kč (meziroční růst o 0,8 mld. Kč, tj. o 18 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 19,2 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s loňským rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 3 mld. Kč, tj. o 18,7 %.

Přijaté investiční transfery k 31. 10. 2021 činily 10,5 mld. Kč. V komparaci s rokem 2020 klesly o 0,6 mld. Kč, tedy o 5,6 %. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě 4,9 mld. Kč (meziroční pokles o 0,4 mld. Kč, resp. o 7 %). Dále se jednalo o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování dopravní infastruktury ve výši 3,1 mld. Kč a o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na Operační program Životní prostředí 2014–2020 ve výši 0,9 mld. Kč a program Nová zelená úsporám v hodnotě 0,6 mld. Kč.

Běžné výdaje krajů k 31. 10. 2021 představovaly 209,5 mld. Kč. Došlo k jejich meziročnímu růstu o 16,8 mld. Kč (tj. o 8,7 %). Přibližně tři čtvrtiny (76 %) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím. Hodnota těchto transferů činila 159,5 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 12,7 mld. Kč, tj. o 8,7 %. Kapitálové výdaje dosáhly 24,5 mld. Kč a v porovnání se říjnem předchozího roku poklesly o 3,6 mld. Kč, tj. o 12,9 %.

Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb, následované dopravou, sociálními službami aj. (viz graf č. 5). V této souvislosti je třeba zmínit, že výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - září 2021.³

II. Obce

Obce k 31. 10. 2021 hospodařily s celkovými příjmy 311,9 mld. Kč, s celkovými výdaji 279,7 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 32,3 mld. Kč. V komparaci s předchozím rokem vzrostly příjmy o 17,3 mld. Kč, tj. o 5,9 %, a výdaje se zvýšily o 4,8 mld. Kč, resp. o 1,8 % (viz graf č. 6). Saldo hospodaření obcí bylo v říjnu roku 2021 oproti roku 2019 dokonce vyšší o 5,8 mld. Kč, tedy o 22 %. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 296,4 mld. Kč, výdaje 261,8 mld. Kč⁴ a saldo hospodaření tak dokonce dosáhlo 34,6 mld. Kč.

Stejně jako u krajů, tak i příjmová strana rozpočtu obcí byla v roce 2020 ovlivněna úbytkem daňových příjmů v důsledku přijatých restriktivních protiepidemických opatření. Zatímco daňové příjmy v říjnu roku 2020 činily 184,3 mld. Kč a meziročně klesly o 7,6 %, tak v letošním roce činily 204,4 mld. Kč, meziročně tak vzrostly o 10,9 %, tj. o 20,2 mld. Kč (viz graf č. 7). Objem daňových příjmů obcí v roce 2021 dokonce převýšil jejich objem v roce 2019, a to o 5 mld. Kč, tedy o 2,5 %. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daní z příjmů právnických osob, které vzrostly o 15 mld. Kč (tj. o 42,3 %) a daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso vrostlo o 12,9 mld. Kč (tj. o 16 %). Pokud se daňové příjmy budou vyvíjet stejně jako doposud, pak lze očekávat na konci roku překročení inkasa daňových příjmů roku 2019.

Daně z příjmů fyzických osob v říjnu roku 2021 dosáhly hodnoty 37,7 mld. Kč a meziročně poklesly o 17,9 %, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy⁵ a výplaty kompenzačního bonusu podnikatelům. Obce v roce 2021 obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu v hodnotě 3,2 mld. Kč.

Celkový objem transferů přijatých do rozpočtů obcí k 31. 10. 2021 dosáhl 69 mld. Kč. V komparaci s minulým rokem to bylo o 6,9 mld. Kč, resp. o 9 % méně. Meziroční pokles transferů přijatých obcemi je způsoben především zrušením jednorázového příspěvku obcím pro rok 2020 vyplaceného ve výši 13,4 mld. Kč z kapitoly Všeobecná pokladní správa na kompenzaci propadu daňových příjmů způsobeného výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům. V roce 2021 je vyplácen příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu, jehož výpočet je založen na jiném principu respektující fiskální politiku. Majoritní část přijatých transferů byla tvořena neinvestičními transfery, které činily 53,6 mld. Kč (meziroční pokles o 5,9 mld. Kč, tj. o 9,9 %). Investiční transfery dosáhly 15,4 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1 mld. Kč, tj. o 6 %.

Nejvýznamnější část neinvestičních transferů tvořily peněžní prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 15,5 mld. Kč (růst o 1,5 mld. Kč, tj. o 10,5 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 2 mld. Kč (růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 19,4 %). Dále se jednalo například o příspěvek obcím ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 ve výši 3,2 mld. Kč, o neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách z rozpočtu MPSV ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 20 %), o peněžní prostředky na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,1, tj. o 7,6 %) a peněžní prostředky určené na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi v hodnotě 1,5 mld. Kč (růst o 0,7 mld. Kč, tj. o 91,9 %).

Největší část investičních transferů byla obcím poskytnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR ve výši 4,5 mld. Kč (meziroční pokles o 1,1 mld. Kč, tj. o 20,2 %). Dále lze zmínit peněžní prostředky určené na podporu rozvoje regionů 2019+ ve výši 1,3 mld. Kč (meziroční růst o 80,8 %, tj. o 0,6 mld. Kč) či Operační program Životní prostředí ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční pokles o 39,5 %, tj. o 1,1 mld. Kč).

Běžné výdaje obcí k 31. 10. 2021 meziročně vzrostly o 6,8 mld. Kč, tj. o 3,3 %, na 212,6 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 59 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 3,8 mld. Kč, tj. o 6,8 %). Kapitálové výdaje činily ke konci října letošního roku 67,1 mld. Kč a proti předchozímu roku klesly o 2 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Kapitálové výdaje obcí mířily především do oblasti bydlení, komunálních služeb a dopravy.

Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do vzdělávání a školských služeb, dopravy, státní správy a územní samosprávy, jak je patrné z grafu č. 8.

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - září 2021. ⁶

III. DSO

DSO vykázaly ke konci října roku 2021 příjmy 4 mld. Kč a výdaje 3,7 mld. Kč. Proti předešlému roku jejich příjmy vzrostly o 282 mil. Kč, tj. o 7,6 %, a jejich výdaje klesly o 58 mil. Kč, tj. o 1,6 %.

ⁱ Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení peněžních prostředků z regionálních operačních programů, úloha regionálních rad nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.+
¹ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
² Zrušení superhrubé mzdy bylo kompenzováno navýšením podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 8,92 % na 9,78 % od roku 2021.
³ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
⁴ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
⁵ Zrušení superhrubé mzdy bylo kompenzováno navýšením podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 23,58 % na 25,84 % od roku 2021.
⁶ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.