Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad regionů soudržnosti k 30. 11. 2021

Daňové příjmy územních samosprávných celků se vyvíjely v celém sledovaném období, tedy od listopadu roku 2013, rostoucím tempem (viz graf č. 2). V roce 2020 došlo k propadu daňových příjmů (pokles inkasa DPFO), a to zejména v důsledku přijatých protiepidemických opatření např. výplaty kompenzačního bonusu podnikatelům. Zrušení superhrubé mzdy bylo kompenzováno růstem podílů obcí a krajů na rozpočtovém určení daní. Toto navýšení způsobilo, že daňové příjmy územních rozpočtů v roce 2021 převýšily jejich úroveň roku 2019, a to dokonce o 10,1 mld. Kč, tj. o 3,6 %. Vývoj daňových příjmů obcí a krajů v roce 2021, který byl taktéž zasažen důsledky onemocnění COVID-19, dokonce překračuje hodnoty daňových příjmů z roku 2019, tedy roku, který jako poslední nebyl zasažen omezeními v souvislosti s opatřeními vlády ve snaze snížit šíření onemocnění COVID – 19. Tempo růstu daňových příjmů v listopadu roku 2021 v komparaci s rokem 2019 převýšilo tempo růstu daňových příjmů za stejné období v měsíci říjen. Kraje a obce v letošním roce obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 4,3 mld. Kč.

I. Kraje

Kraje hospodařily k 30. 11. 2021 s celkovými příjmy 278,5 mld. Kč, s celkovými výdaji 253,4 mld. Kč a dosáhly kladného výsledku hospodaření 25,1 mld. Kč (viz graf č. 3). V porovnání s předešlým rokem vzrostly příjmy o 26,3 mld. Kč, tj. o 10,4 %, a výdaje o 12,9 mld. Kč, tj. o 5,4 %. Saldo hospodaření krajů tak v letošním roce oproti listopadu roku 2020, kdy skončilo v přebytku 11,7 mld. Kč, výrazně vzrostlo. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání celkové příjmy činí 132 mld. Kč, výdaje 125 mld. Kč1 a saldo hospodaření tak dosáhlo 7 mld. Kč.

Příjmová strana rozpočtu krajů byla v roce 2020 ovlivněna snížením daňových příjmů v důsledku přijatých restriktivních protiepidemických opatření. Zatímco daňové příjmy v listopadu roku 2020 činily 62,5 mld. Kč a meziročně klesly o 17,7 %, tak v letošním roce činily 70,2 mld. Kč, meziročně tak vzrostly o 12,4 %, tj. o 7,7 mld. Kč. Kraje se dostávají opět do dobré kondice, o čemž vypovídá i objem daňových příjmů krajů, které i v listopadu roku 2021 nadále převyšují daňové příjmy z roku 2019 (tzv. „předcovidové období“), a to o 3,6 mld. Kč, tedy o 5,4 %. Růst daňových příjmů přitom v říjnu roku 2021 oproti říjnu roku 2019 činil 5,2 %, tzn., že tempo růstu daňových příjmů v listopadu zrychlilo. Na tomto kladném výsledku se především podílel růst daní z příjmů právnických osob a růst daně z přidané hodnoty. Na konci roku 2021 lze očekávat překročení inkasa daňových příjmů roku 2019.

Nejvýznamnější daňový příjem krajů v celém sledovaném období představuje příjem daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso na úrovni krajů k 30. 11. 2021 činilo 38,9 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 16 %. Výrazný meziroční nárůst byl vykázán v případě daní z příjmů právnických osob, kdy inkaso z těchto daní meziročně vzrostlo o 49,7 % na 16,5 mld. Kč. Daně z příjmů fyzických osob dosáhly hodnoty 14,5 mld. Kč a meziročně poklesly o 17,7 %, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy² a výplaty kompenzačního bonusu podnikatelům. Kraje v roce 2021 obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 1,1 mld. Kč. Marginální zastoupení měly ostatní daně, které činily 0,5 mld. Kč a meziročně se snížily o 0,1 % (viz graf č. 4).

Celkový objem přijatých transferů krajů k 30. 11. 2021 činil 200,8 mld. Kč. Meziročně se přijaté transfery zvýšily o 17 mld. Kč, tj. o 9,3 %. Růst byl vykázán zejména v části neinvestičních transferů, které dosáhly 187,9 mld. Kč, což bylo o 18,8 mld. Kč, respektive o 11,1 % více než v předešlém roce.

Dominantní část přijatých transferů představovaly transfery z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi na vzdělávání, které kraje rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením, a na dotace pro soukromé školy. Ke konci listopadu roku 2021 činila výše přijatých peněžních prostředků na přímé náklady na vzdělávání 146,5 mld. Kč (meziroční růst o 13,9 mld. Kč, tj. o 10,5 %), což oproti listopadu roku 2013 představuje nárůst o 77,2 mld. Kč, tedy o 111,4 %. Peněžní prostředky určené soukromému školství činily v listopadu roku 2021 7 mld. Kč (meziroční růst o 1,1 mld. Kč, tj. o 19 %). Vedle toho byly poskytnuty transfery z rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve výši 19,2 mld. Kč určené na neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb. V porovnání s loňským rokem 2020 byly tyto transfery vyšší o 3 mld. Kč, tj. o 18,7 %.

Přijaté investiční transfery k 30. 11. 2021 činily 12,9 mld. Kč. V komparaci s rokem 2020 klesly o 1,7 mld. Kč, tedy o 11,8 %. Největší část tvořily transfery poskytované z rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj (dále je „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu v hodnotě 6,3 mld. Kč (meziroční pokles o 0,3 mld. Kč, resp. o 4,5 %). Dále se jednalo o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury určené na financování dopravní infastruktury ve výši 2,1 mld. Kč a o peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu Ministerstva životního prostředí určené na Operační program Životní prostředí 2014–2020 ve výši 1 mld. Kč a program Nová zelená úsporám v hodnotě 0,7 mld. Kč.

Běžné výdaje krajů k 30. 11. 2021 představovaly 224,7 mld. Kč. Došlo k jejich meziročnímu růstu o 16,5 mld. Kč (tj. o 8 %). Přibližně tři čtvrtiny (75 %) celkových běžných výdajů byly tvořeny transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím. Hodnota těchto transferů činila 169,2 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 11,4 mld. Kč, tj. o 7,2 %. Kapitálové výdaje dosáhly 28,8 mld. Kč a v porovnání s listopadem předchozího roku poklesly o 3,6 mld. Kč, tj. o 11,1 %.

Výdaje z rozpočtů krajů v roce 2021 směřovaly především do oblasti vzdělávání a školských služeb, následované dopravou, sociálními službami aj. (viz graf č. 5). V této souvislosti je třeba zmínit, že výdaje krajů určené na vzdělávání a sociální služby jsou v naprosté většině financované ze státního rozpočtu.

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - září 2021.³

II. Obce

Obce k 30. 11. 2021 hospodařily s celkovými příjmy 346,4 mld. Kč, s celkovými výdaji 313,1 mld. Kč a dosáhly kladného salda hospodaření 33,3 mld. Kč. V komparaci s předchozím rokem vzrostly příjmy o 19,8 mld. Kč, tj. o 6,1 %, výdaje se zvýšily o 5,7 mld. Kč, resp. o 1,9 % a výsledek hospodaření se navýšil o 14,1 mld. Kč, tj. o 73,1 %. (viz graf č. 6). Saldo hospodaření obcí tak v letošním roce oproti listopadu roku 2019, kdy skončilo v přebytku 26,8 mld. Kč, vzrostlo, a to o 6,5 mld. Kč, tedy o 24,2 %.

Stejně jako u krajů, tak i příjmová strana rozpočtu obcí byla v roce 2020 ovlivněna úbytkem daňových příjmů v důsledku přijatých restriktivních protiepidemických opatření. Zatímco daňové příjmy v listopadu roku 2020 činily 203,3 mld. Kč a meziročně klesly o 7 %, tak v letošním roce činily 224,6 mld. Kč, meziročně tak vzrostly o 10,5 %, tj. o 21,4 mld. Kč (viz graf č. 7). Objem daňových příjmů obcí v listopadu 2021 dokonce převýšil jejich objem ve srovnatelném období roku 2019, a to o 6,6 mld. Kč, tedy o 3 %. Růst daňových příjmů obcí přitom v říjnu roku 2021 oproti říjnu roku 2019 činil 2,5 %, tzn., že tempo růstu daňových příjmů v listopadu zrychlilo. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daní z příjmů právnických osob, které vzrostly o 15 mld. Kč (tj. o 41,4 %) a daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso vrostlo o 14,9 mld. Kč (tj. o 16,1 %). Pokud se daňové příjmy obcí budou vyvíjet stejně dobře jako doposud, lze i v případě obcí očekávat na konci roku překročení inkasa jejich daňových příjmů roku 2019.

Daně z příjmů fyzických osob v listopadu roku 2021 dosáhly hodnoty 41,8 mld. Kč a meziročně poklesly o 18,4 %, a to z důvodu zrušení superhrubé mzdy⁴ a výplaty kompenzačního bonusu podnikatelům. Obce v roce 2021 obdržely příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu v hodnotě 3,2 mld. Kč.

Celkový objem transferů přijatých do rozpočtů obcí k 30. 11. 2021 dosáhl 78,9 mld. Kč. V komparaci s minulým rokem to bylo o 6,5 mld. Kč, resp. o 7,6 % méně. Meziroční pokles transferů přijatých obcemi je způsoben především zrušením jednorázového příspěvku obcím pro rok 2020 vyplaceného ve výši 13,4 mld. Kč z kapitoly Všeobecná pokladní správa na kompenzaci propadu daňových příjmů způsobeného výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům. V roce 2021 je vyplácen příspěvek ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu, jehož výpočet je založen na jiném principu respektujícím fiskální politiku. Majoritní část přijatých transferů byla tvořena neinvestičními transfery, které činily 60,4 mld. Kč (meziroční pokles o 5,6 mld. Kč, tj. o 8,5 %). Investiční transfery dosáhly 18,5 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 0,9 mld. Kč, tj. o 5 %.

Nejvýznamnější část neinvestičních transferů tvořily peněžní prostředky přijaté hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 18,6 mld. Kč (růst o 1,8 mld. Kč, tj. o 10,8 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 2,7 mld. Kč (růst o 0,4 mld. Kč, tj. o 18,4 %). Mezi další významné neinvestiční transfery v listopadu roku 2021 se řadily transfery na Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání v hodnotě 2,5 mld. Kč (růst o 1,2 mld. Kč, tj. o 91,2 %). Dále se jednalo například o příspěvek obcím ke zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 výši 3,2 mld. Kč, o neinvestiční nedávkové transfery podle zákona o sociálních službách z rozpočtu MPSV ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 20 %), o peněžní prostředky na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve výši 1,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,1, tj. o 7,1 %) a peněžní prostředky určené na řešení naléhavých potřeb při zabezpečení provozu sociálních služeb zřízených a provozovaných obcemi v hodnotě 1,5 mld. Kč (růst o 0,5 mld. Kč, tj. o 42,8 %).

Největší část investičních transferů byla obcím poskytnuta v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z rozpočtu MMR ve výši 5,2 mld. Kč (meziroční pokles o 15,9 %, tj. o 1 mld. Kč). Dále lze zmínit peněžní prostředky určené na podporu rozvoje regionů 2019+ ve výši 1,6 mld. Kč (meziroční růst o 75,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč) nebo Operační program Životní prostředí ve výši 2 mld. Kč (meziroční pokles o 38,8 %, tj. o 1,3 mld. Kč).

Běžné výdaje obcí k 30. 11. 2021 meziročně vzrostly o 7,9 mld. Kč, tj. o 3,5 %, na 235,5 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 65 mld. Kč (meziročně se zvýšily o 4,3 mld. Kč, tj. o 7,1 %). Kapitálové výdaje činily ke konci listopadu letošního roku 77,6 mld. Kč a proti předchozímu roku klesly o 2,2 mld. Kč, tj. o 2,7 %. Kapitálové výdaje obcí mířily především do oblasti bydlení, komunálních služeb a dopravy.

Výdaje obcí směřovaly z hlediska oblastí především do dopravy, vzdělávání a školských služeb, státní správy a územní samosprávy, jak je patrné z grafu č. 8.

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - září 2021. ³

III. DSO

DSO vykázaly ke konci listopadu roku 2021 příjmy 4,4 mld. Kč a výdaje 4,2 mld. Kč. Proti předešlému roku jejich příjmy vzrostly o 261 mil. Kč, tj. o 6,3 %, a jejich výdaje klesly o 71,2 mil. Kč, tj. o 2,5 %.

ⁱ Od poloviny roku 2016 již nedochází k proplácení peněžních prostředků z regionálních operačních programů, úloha regionálních rad nyní spočívá především v kontrole projektů po období udržitelnosti a v postupném ukončování programů. Vzhledem k tomu, že příjmy a výdaje regionálních rad se již týkají pouze provozních výdajů a jsou tedy relativně velmi nízké, přičemž změny mezi jednotlivými měsíci roku se pohybují pouze v řádu jednotek milionů Kč, není již uváděna samostatná kapitola o hospodaření regionálních rad.
¹ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
² Zrušení superhrubé mzdy bylo kompenzováno navýšením podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 8,92 % na 9,78 % od roku 2021.
³ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
⁴ Zrušení superhrubé mzdy bylo kompenzováno navýšením podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 23,58 % na 25,84 % od roku 2021.