Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 11. 2022
Hospodaření územních samosprávných celků nadále dosahuje velice dobrých výsledků, přestože čelí negativním ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajině a vysoké inflace. Přebytek hospodaření územních rozpočtů sice meziročně zaznamenal nepatrný propad, avšak překonal výsledky hospodaření z období druhé vlny pandemie COVID-19, ale i z období před pandemií. Přetrvávající ruská invaze na Ukrajině vyvolává tlak na růst výdajové stránky územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) v souvislosti konfliktem, především v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, které jsou však do značné míry kompenzovány ze státního rozpočtu. V listopadu dochází v porovnání s říjnem ke zrychlení inflace, která se nadále nachází vysoko nad hranicí tolerančního pásma České národní banky (dále jen „ČNB“).
Daňové příjmy krajů a obcí jsou od minulého roku negativně poznamenány zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Objem daňových příjmů ÚSC však neklesl, ale naopak překonal objem daňových příjmů z roku 2019, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní a významným růstem inkasa daně z přidané hodnoty. V souladu s predikcí Ministerstva financí v listopadu letošního roku daňové příjmy ÚSC překonaly jejich inkaso z roku 2021.
Přetrvávající válka na Ukrajině má negativní dopad na globální ekonomiku, neboť vyvolala energetickou krizi a významně přispěla k růstu inflace, která vedla ke zpřísňování měnové politiky centrálních bank. Českou ekonomiku, která je závislá na dovozu plynu z Ruska, by ruské omezování plynu směrem do Evropy mohlo uvrhnout do hluboké recese s negativními dopady na růst ekonomiky. Obce však mají dobrou výchozí pozici, konkrétně dostatek vlastních příjmů, aby mohly čelit hospodářskému útlumu bez pomoci státního rozpočtu, což vyplývá i z významného přebytku provozního salda a výše úspor. Na výdajovou stránku veřejných rozpočtů má také dopad schválený Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou, který zahrnuje zajištění základních potřeb, ubytování, stravování nebo sociální a materiální pomoc.
Probíhající inflace (v listopadu meziroční růst o 16,2 %) sice zvyšuje výdaje ÚSC (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň přispívá ke zvýšení celorepublikového inkasa daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa daně z přidané hodnoty), a tedy i daňových příjmů ÚSC. Navzdory přetrvávající inflaci investiční aktivity ÚSC i v listopadu nadále rostou a překonávají investice z doby před vypuknutím pandemie.
Podrobná data za ÚSC lze nalézt v tabulkách ( 43,38 kB).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) hospodařily k 30. 11. 2022 s kladným saldem rozpočtu ve výši 46,3 mld. Kč1. V komparaci s minulým rokem se výsledek hospodaření sice meziročně propadl o 21,1 %, tj. 12,4 mld. Kč, avšak oproti období druhé vlny pandemie COVID-19 vzrostl o 49,4 %, tj. 15,3 mld. Kč. Saldo hospodaření se zásadně zlepšilo i v porovnání s „předcovidovým“ obdobím, a to o 12,4 %, tj. 5,1 mld. Kč (viz graf č. 1). Očištěné saldo hospodaření krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy2 činí 38,6 mld. Kč, a to z důvodu časového nesouladu mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků kraji a hl. m. Prahou určených na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám. Meziročně očištěné saldoi hospodaření kleslo pouze mírně, a to o 9,6 %, tj. o 4,1 mld. Kč. Je podstatné zdůraznit, že územní rozpočty si vedou v současnosti velice dobře a nadále navyšují své úspory, a to i přes hospodářský útlum způsobený invazí ruských vojsk na Ukrajině a inflací.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů k 30. 11. 2022 činily 669,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 49,8 mld. Kč. Očištěné příjmy krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 500,2 mld. Kč. Celkové příjmy ÚSC kontinuálně rostou, a to i bez ohledu na současnou a očekávanou nepříznivou hospodářskou situaci. Ke konci listopadu vlastní příjmyii územních rozpočtů dosáhly 406 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17 %, tj. o 59,1 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 16,7 %, tj. o 49,3 mld. Kč, na 344,2 mld. Kč. Naopak propad byl zaznamenán na straně transferů přijatých územními rozpočty, které v listopadu meziročně klesly o 3,4 %, tj. o 9,4 mld. Kč, na 263,6 mld. Kč. Pokles se týkal, jak přijatých neinvestičních transferů, které se snížily o 3 %, tj. o 7,3 mld. Kč, na 235 mld. Kč, tak investičních přijatých transferů, které meziročně klesly o 6,7 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 28,6 mld. Kč. Na základě podílu vlastních příjmů na celkových příjmech očištěnýchii, který ke konci listopadu činil 81,2 % a meziročně vzrostl, lze konstatovat, že územní rozpočty jsou finančně soběstačné a relativně nezávislé na přijatých transferech, a to zejména zásluhou vysokého podílu vlastních příjmů obcí.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů k 30. 11. 2022 činily 623,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,1 %, tj. o 62,2 mld. Kč. Očištěné výdajeii krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 461,6 mld. Kč. V absolutním vyjádření se na meziročním růstu podílely zejména běžné výdaje, které se na konci listopadu zvýšily o 42,4 mld. Kč a dosáhly 497 mld. Kč. Dominantní část běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. V procentuálním vyjádření byl meziroční růst celkových výdajů vyvolán především růstem kapitálových výdajů, které ke konci listopadu vzrostly o 18,6 % na 126,2 mld. Kč.
V souvislosti s pokračující invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací obyvatel Ukrajiny do České republiky, realizovaly ÚSC k 30. 11. 2022 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 4,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). Prozatím byly ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 2 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje k 30. 11. 2022 hospodařily s přebytkovým saldem rozpočtu ve výši 16,7 mld. Kč, které meziročně pokleslo o 33,6 %, tj. o 8,4 mld. Kč. Tento výsledek hospodaření sice představuje výrazné meziroční snížení salda, ale v komparaci s rokem 2020 nebo oproti období před vypuknutím pandemie COVID-19, se stále jedná o lepší výsledek (viz graf č. 2). Očištěné saldo hospodařeníi krajů dosáhlo 9 mld. Kč a meziročně dokonce vzrostlo, a to o 28,6 %, tj. o 2 mld. Kč. Z hlediska jednotlivých krajů hospodařil s deficitem pouze Kraj Vysočina.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů v listopadu 2022 dosáhly 286,7 mld. Kč a meziročně narostly o 2,9 %, tj. o 8,2 mld. Kč. Očištěné příjmyii krajů činí pouze 138,4 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyiii představovaly 90,8 mld. Kč (meziroční růst o 16,6 %, tj. o 13 mld. Kč) a tvořily 65,6 % celkových očištěných příjmůii. Kraje jsou oproti obcím méně soběstačné, neboť vykazují relativně vyšší závislost na přijatých transferech, což je v návaznosti na jejich postavení a funkci opodstatnitelné.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 15,9 %, tj. o 11,2 mld. Kč, na 81,4 mld. Kč. K tomu přispělo především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021 z 8,92 % na 9,78 %, postupné oživení hospodářského růstu po pandemii a také probíhající inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa daně z přidané hodnoty o 19,1 %, tj. o 7,4 mld. Kč, na 46,3 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 12,8 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 18,6 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 11,4 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 16,1 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.
Kraje do konce letošního listopadu přijaly celkové transfery ve výši 195,9 mld. Kč, což znamenalo meziroční pokles o 2,5 %, tj. o 4,9 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které v listopadu činily 184,6 mld. Kč, se meziročně snížily o 1,7 %, tj. 3,2 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější neinvestiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytované z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) na přímé náklady na vzdělávání ve výši 140 mld. Kč a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v hodnotě 20,4 mld. Kč. Kraje také do konce listopadu 2022 obdržely příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny ve výši 1,5 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4.
K poklesu došlo i na straně přijatých investičních transferů, které se meziročně snížily o 13 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 11,2 mld. Kč. Mezi nejvýznačnější investiční transfery se pravidelně řadí transfery poskytnuté z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná z EU, které dosáhly 5,4 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – část spolufinancovaná ze SR ve výši 0,3 mld. Kč. Dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování dopravní infrastruktury ve výši 3,9 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů k 30. 11. 2022 dosáhly 270 mld. Kč a meziročně vzrostly pouze o 6,5 %, tj. o 16,6 mld. Kč. Očištěné výdajeii krajů činí 129,5 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 6,7 %, tj. o 15 mld. Kč, na 239,6 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek neinvestiční transfery nefinančním podnikatelům/právnickým osobám (o 15,3 mld. Kč více) a neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím (o 7 mld. Kč více). Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 178,6 mld. Kč a tvořily 74,5 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6.
Meziroční růst byl zaznamenán u kapitálových výdajů, které ke konci listopadu vzrostly o 5,6 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 30,4 mld. Kč, a to i přes omezení investičních transferů nebo významný růst cen stavebního materiálu. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu došlo u položek investiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím (o 1,4 mld. Kč více) a stavby (o 1 mld. Kč více). Zvýšená investiční aktivita koresponduje s tím, že kraje převážně uskutečňují investiční akce v druhé polovině a před koncem rozpočtového roku.
Kraje dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 14,3 %. Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank. O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v listopadu dosáhl 37 % a meziročně poklesl. Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoiv představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část provozního salda pak zvyšuje úspory. Ke konci listopadu letošního roku očištěné provozní saldoiv krajů činilo 31 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 19,2 mld. Kč. Kraje nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 11,9 mld. Kč.
K 30. 11. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 2,9 mld. Kč. Největší výdaje se týkaly Středočeského a Moravskoslezského kraje. Detailní zachycení výdajů krajů na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách ( 79,27 kB).
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za září 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - září 2022 3.
II. Hospodaření obcí
Obce k 30. 11. 2022 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 29,6 mld. Kč, který meziročně klesl o 11,3 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Oproti roku 2019 však vzrostl dokonce o 10,1 %, tj. o 2,7 mld. Kč (viz graf č. 7). Očištěné saldo hospodařeníi všech obcí dosáhlo 29,5 mld. Kč a meziročně kleslo o 17,4 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku obcí, v listopadu letošního roku skončil v přebytku 17,2 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 108 mld. Kč a výdaji v hodnotě 90,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci listopadu činily 282 mld. Kč, výdaje 269,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 12,4 mld. Kč. V tomto období hospodařilo s deficitem 1 869 obcí (29,9 % z celkového počtu obcí).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí na konci listopadu letošního roku dosáhly 390 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,6 %, tj. o 43,6 mld. Kč. Očištěné příjmyii obcí činí pouze 369 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyiiičinily 314 mld. Kč (meziroční růst o 17,4 %, tj. o 46,5 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmůii. Obce jsou v porovnání s kraji relativně více soběstačné a nevykazují významnou závislost na přijatých transferech.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 17 %, tj. o 38,1 mld. Kč, na 262,7 mld. Kč a dosáhly tak své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní z 23,58 % na 25,84 %, postupné oživení hospodářského růstu a probíhající inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty o 19 %, tj. o 20,4 mld. Kč, na 127,8 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso daně z příjmů právnických osob o 13,8 %, tj. o 7 mld. Kč, na 57,9 mld. Kč a daně z příjmů fyzických osob o 11,5 %, tj. o 4,8 mld. Kč, na 46,6 mld. Kč. Inkaso daní z příjmů fyzických osob od konce dubna meziročně roste, a to i přes skutečnost, že v roce 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy a k výplatě kompenzačního bonusu podnikatelům. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 8, tak objem daňových příjmů obcí v celém sledovaném období permanentně roste (výjimka rok 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat stejný trend i v nadcházejících letech.
Ke konci listopadu 2022 obce přijaly transfery v celkové výši 76 mld. Kč, které meziročně klesly o 3,7 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Objem přijatých transferů sice nepřekonal hodnoty z roku 2020, ale oproti předcovidovému období vzrostl o 14,6 %, tj. o 9,7 mld. Kč.
Neinvestiční transfery, které v listopadu letošního roku činily 57,6 mld. Kč, meziročně poklesly o 4,7 %, tj. o 2,8 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější přijaté transfery se řadí peněžními prostředky přijaté hl. m. Prahou z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 17,9 mld. Kč a dotace pro soukromé školy ve výši 3,2 mld. Kč. Z kapitoly MŠMT byly přijaty peněžní prostředky na Operační program s názvem Jan Amos Komenský v hodnotě 2,1 mld. Kč. Obce přijaly ke konci listopadu příspěvek na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu ve výši 0,9 mld. Kč. Další významné neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly na 18,5 mld. Kč, ale jejich pokles byl pouze marginální (konkrétně o 0,5 %, tj. o 0,09 mld. Kč). Významná část těchto transferů je poskytována z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – část financovaná z EU, které dosáhly 3,9 mld. Kč, dále se jedná o transfery poskytované ze Státního fondu dopravní infrastruktury na Financování dopravní infrastruktury v hodnotě 2,4 mld. Kč. Další významné investiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí k 30. 11. 2022 činily 360,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,1 %, tj. o 47,4 mld. Kč. Očištěné výdajeii obcí činí 339,4 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,4 %, tj. o 29,1 mld. Kč, na 264,6 mld. Kč. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek nákup ostatních služeb (více o 22,3 mld. Kč) a neinvestiční transfery právnickým osobám (více o 9,4 mld. Kč). Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 66,4 mld. Kč. Odvětvové výdaje obcí jsou uvedeny v grafu č. 11.
Ke konci listopadu se meziročně navýšily (konkrétně o 23,6 %, tj. o 18,3 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 95,9 mld. Kč. Tento růst zcela koresponduje s navýšením investičních transferů a s ponecháním základních úrokových sazeb ze strany ČNB. K výraznějšímu meziročnímu navýšení došlo u položek stavby (více o 13,1 mld. Kč) a investiční transfery právnickým osobám (více o 1,7 mld. Kč). Obce dokonce investovaly více než před vypuknutím pandemie, a to o 25,5 %. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech. K 30. 11. 2022 očištěné provozní saldoiv obcí činilo 88,9 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 77,5 mld. Kč. Z toho plyne, že obce prozatím v tomto roce neprofinancovali 11,4 mld. Kč. U hl. m. Prahy očištěné provozní saldoiv dosáhlo 30,5 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů dosáhly 14,1 mld. Kč. Hlavní město Praha tak v listopadu neprofinancovalo 16,4 mld. Kč.
K 30. 11. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 1,3 mld. Kč, které jsou a budou do určité míry kompenzovány ze státního rozpočtu. Výdaje jsou největší v případě hl. m. Prahy (685,3 mil. Kč). Detailní zachycení výdajů obcí na Ukrajinu je uvedeno v tabulkách ( 79,27 kB).
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - červen 2022.3
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 30. 11. 2022 s celkovými příjmy ve výši 4,7 mld. Kč (meziroční růst o 7,2 %, tj. o 0,3 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 4,7 mld. Kč (meziroční růst o 13 %, tj. o 0,5 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 0,03 mld. Kč a meziročně tak pokleslo o 89,5 %, tj. o 0,2 mld. Kč.
1 Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
2 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Očištěné saldo hospodaření = saldo hospodaření - přímé náklady na vzdělávání - dotace pro soukromé školy
ii Očištěné příjmy/výdaje = celkové příjmy/výdaje - přímé náklady na vzdělávání - dotace pro soukromé školy
iii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
iv Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery - běžné výdaje - výše splátek půjčených peněžních prostředků