Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 28. 2. 2023
V roce 2023 hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) doprovázejí nadále události uplynulého roku. I v letošním roce se na příjmové a výdajové straně územních rozpočtů budou promítat důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajinu, a to v podobě výdajů na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, nebo energetická krize a inflace. Podle prognóz České národní banky (dále jen „ČNB“) lze očekávat stagflaci, tedy vyšší inflaci a zároveň nižší růst reálné ekonomiky, i v roce 2023. Očekávané rychlé oživení ekonomiky po pandemie nenastalo, a to se pravděpodobně nezmění ani do první poloviny roku 2023. Přesto se zatím zdá, že ÚSC budou schopny čelit hospodářské stagnaci bez pomoci státního rozpočtu i v letošním roce. Rozpočty ÚSC i na počátku roku hospodaří s přebytkem rozpočtu. Obce dokonce hospodařily v únoru 2023 s nejvyšším kladným saldem rozpočtu od roku 2014i.
Státní rozpočet v roce 2023 počítá s vyšším růstem příjmů než výdajů, a to v důsledku očekávaného ekonomického růstu a růstu spotřebitelských cen. Dle prognóz Ministerstva financí by se mělo zvýšit celorepublikové inkaso daňových příjmů (zejména z titulu růstu inkasa DPH). Obdobně jako v roce 2022 je pro rok 2023 očekáváno, že hospodaření územních rozpočtů skončí přebytkem.
Stejně jako u státního rozpočtu, tak i u územních rozpočtů lze očekávat v důsledku inflace navýšení jejich výdajů (např. růst cen stavebních prací, zvýšení cen energií), ale zároveň také zvýšení daňových příjmů ÚSC. Inflační tlaky mohou mít, obdobně jako v minulém roce, vliv na investice. Konkrétně by mohly vést k poklesu plánovaných investičních aktivit krajů a obcí. ČNB očekává na počátku roku stále ještě růst inflace, a to v důsledku růstu cen elektrické energie. To potvrzují zveřejněné údaje ČNB, dle kterých se inflace v únoru letošního roku meziročně zvýšila o 16,7 %. Od počátku roku sice zpomalila, ale nadále se nachází vysoko nad hranicí tolerančního cíle ČNB. Zpomalení cenového růstu na jednociferné hodnoty, a tedy přiblížení se inflačnímu cíli lze očekávat až v druhé polovině roku.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v únoru 2023 hospodaří s přebytkem rozpočtu 21,7 mld. Kč1. Výsledky územních rozpočtů se tak meziročně propadly o 10,7 %, tj. 2,6 mld. Kč. Saldo rozpočtu se zhoršilo také v komparaci s rokem 2021 (o 0,6 %, tj. 0,1 mld. Kč), ale i s rokem 2019. Důvodem je snížení přebytkového hospodaření krajů. I přesto hospodaření územních rozpočtů dopadlo lépe než v roce 20202, tedy obdobím před vypuknutím první vlny pandemie COVID-19 (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy3, tak výsledek hospodaření dosáhne 21,2 mld. Kč. Oproti minulému roku se očištěné saldo zvýšilo o 48,3 %, tj. o 6,9 mld. Kč. Územní rozpočty si na počátku roku 2023 vedou i tak nadále velmi dobře, a to navzdory hospodářské stagnaci a inflaci.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v únoru 2023 činily 126,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 23,6 %, tj. o 24,2 mld. Kč. Očištěné příjmyii krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 93,1 mld. Kč. Vlastní příjmyiii územních rozpočtů dosáhly 70,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,6 %, tj. o 8,5 mld. Kč. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 14,7 %, tj. o 7,6 mld. Kč, na 59,6 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty v únoru 2023 meziročně vzrostly o 38,8 %, tj. o 15,7 mld. Kč, na 56 mld. Kč. Na tomto navýšení se podílely výlučně neinvestiční přijaté transfery, které meziročně vzrostly o 42,3 %, tj. o 16,4 mld. Kč, na 55,1 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery meziročně poklesly o 42,1 %, tj. o 0,7 mld. Kč a dosáhly 1 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v únoru 2023 činily 104,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 34,4 %, tj. o 26,8 mld. Kč. Očištěné výdajeii krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) činí 71,9 mld. Kč. Běžné výdaje v únoru dosáhly 94,6 mld. Kč (meziroční růst o 37,4 %, tj. o 25,7 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v únoru činily 10,3 mld. Kč a meziročně se navýšily o 11,8 %, tj. o 1,1 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC na počátku roku 2023 konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 1,4 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 6,5 mld. Kč. Významná část těchto výdajů ÚSC byla a bude kompenzována ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině a jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 852,7 mil. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce ve výši 3,6 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje v únoru 2023 prozatím hospodaří s kladným saldem rozpočtu ve výši 8,9 mld. Kč. Saldo rozpočtu se meziročně snížilo o 33,5 %, tj. o 4,5 mld. Kč, a to z důvodu, že kraje v únoru 2022 nepřeposlaly přímé náklady na vzdělávání. Lepší výsledky kraje vykázaly i v roce 2021 nebo v roce 2019. Nicméně oproti předcovidovému období kraje hospodařily s lepším saldem rozpočtu. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy3, tak výsledek hospodaření dosáhne 8,5 mld. Kč. Oproti minulému roku se očištěné saldo dokonce zdvojnásobilo.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci února 2023 dosáhly 61,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 31,9 %, tj. o 14,8 mld. Kč. Očištěné příjmyii krajů činí pouze 32,2 mld. Kč. Vlastní příjmyiii krajů představovaly 16,1 mld. Kč (meziroční růst o 12,6 %, tj. o 1,8 mld. Kč).
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 14 %, tj.
o 1,7 mld. Kč, na 14,2 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti aktuální vysoká míra inflace. Meziročně se navýšil objem inkasa DPH o 9,9 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 9,7 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 34 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na 0,8 mld. Kč a DPFO o 22,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč, na 3,6 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů podružně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů od roku 2013 relativně roste (výjimku tvoří rok 2014 a 2020). Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.
Kraje na počátku roku 2023 přijaly prozatím transfery ve výši 45,3 mld. Kč, tedy o 40,3 %, tj. o 13 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Neinvestiční transfery v únoru dosáhly 44,8 mld. Kč a meziročně se navýšily o 41,8 %, tj. 13,2 mld. Kč. Investiční transfery přijaté kraji činily v únoru 0,5 mld. Kč a meziročně klesly o 28,9 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté kraji v únoru 2023 jsou zachyceny na grafu č. 4 a č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v únoru 2023 činily 52,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 58,4 %, tj. o 19,3 mld. Kč. Očištěné výdajeii krajů činí 23,7 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku zvýšily o 58,8 %, tj. o 18,2 mld. Kč, na 49,1 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 36,4 mld. Kč a tvořily 74,3 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kapitálové výdaje krajů v únoru vzrostly o 53,6 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 3,4 mld. Kč, a to i přes pokles přijatých investičních transferů nebo vysokou inflaci. Kraje ke konci února 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 1,2 mld. Kč. Od počátku konfliktu se tak tyto výdaje vyšplhaly na 4,8 mld. Kč. Největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za rok 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - prosinec 2022.
II. Hospodaření obcí
Obce v únoru 2023 hospodařily od roku 2014 s historicky nejvyšším přebytkem rozpočtu. Jeho výše dosáhla 12,5 mld. Kč a meziročně vzrostla o 16,2 % (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v únoru skončil v přebytku 6,6 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 20,3 mld. Kč a výdaji v hodnotě 13,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci února činily 45,9 mld. Kč, výdaje 40 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 5,9 mld. Kč. Oproti minulému roku se očištěné saldo snížilo téměř o dvojnásobek.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v únoru 2022 dosáhly 66,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 18,2 %, tj. o 10,2 mld. Kč. Očištěné příjmyii obcí činí 61,9 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyiii činily 54,3 mld. Kč (meziroční růst o 14 %, tj. o 6,7 mld. Kč) a tvořily většinu celkových očištěných příjmůii.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu daňových příjmů, které se navýšily o 14,9 %, tj. o 5,9 mld. Kč, na 45,4 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá od roku 2021 navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, nebo v současnosti aktuální vysoká míra inflace. Meziročně se zvýšilo inkaso DPH o 10,2 %, tj. 2,5 mld. Kč, na 26,8 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPPO o 30,1 %, tj. o 0,6 mld. Kč, na 2,5 mld. Kč a DPFO o 22,4 %, tj. o 1,9 mld. Kč, na 10,5 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Jak je patrné z grafu č. 7, tak objem daňových příjmů obcí od roku 2016 roste. Na základě daňových predikcí lze očekávat rostoucí trend i v průběhu letošního roku.
V únoru 2023 obce přijaly největší objem transferů od února roku 2013, a to v celkové výši 12 mld. Kč. Meziročně přijaté transfery vzrostly o 41,1 %, tj. o 3,5 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které ke konci února činily 11,3 mld. Kč, meziročně vzrostly o 51,7 %, tj. o 3,8 mld. Kč. Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly o 34 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 0,7 mld. Kč. Významné investiční a neinvestiční transfery přijaté obcemi v únoru 2023 jsou zachyceny na grafu č. 8 a č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v únoru 2023 činily 53,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 18,6 %, tj. o 8,4 mld. Kč. Očištěné výdajeii obcí činí 49,5 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 21,5 %, tj. o 8,3 mld. Kč, na 46,6 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 13,4 mld. Kč. V porovnání s únorem minulého roku se meziročně navýšily (konkrétně o 2,6 %, tj. o 0,2 mld. Kč) také kapitálové výdaje obcí, které dosáhly 7,1 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za rok 2022 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - prosinec 2022.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v únoru 2023 s celkovými příjmy ve výši 0,6 mld. Kč (meziroční pokles o 4,9 %, tj. o 0,03 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 0,4 mld. Kč (meziroční snížení o 11,6 %, tj. o 0,06 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,2 mld. Kč (meziroční růst o 22,9 %, tj. o 0,03 mld. Kč).
1 Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních rozpočtů od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
2 Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie vyvrcholila na počátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období únor 2020 lze považovat za „předcovidové“ období.
3 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
i Srovnávaným obdobím je vždy měsíc únor.
ii Očištěné příjmy/výdaje = celkové příjmy/výdaje - přímé náklady na vzdělávání - dotace pro soukromé školy
iii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy