Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 10. 2023
Hospodaření územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) zaznamenává i na počátku posledního kvartálu roku 2023 rekordní přebytky hospodaření. Letos již počtvrté v řadě vykázaly kraje i obce historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu, čímž nadále potvrzují jejich výbornou finanční kondici. Mezi nejdůležitější faktory, které přispívají k tomu, že přebytky hospodaření ÚSC dosahují od poloviny roku historicky nejvyšších hodnot, patří zejména posílené inkaso daňových příjmů a vyšší objem přijatých transferů (především neinvestičních transferů).
Inflace, která v říjnu meziročně zrychlila na 8,5 %i, stále vede k růstu vlastních příjmů ÚSC a tedy i k posílení jejich soběstačnosti. Na tom se podílí zejména růst inkasa daňových příjmů, a to především inkasa DPPO z důvodu mimořádného a dočasného zdanění zejména energetických firem. Daňové příjmy územních rozpočtů se tak na začátku čtvrtého kvartálu vyvíjejí v souladu s predikcí MF, která počítá v letošním roce s jejich rostoucím trendem.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v říjnu roku 2023 vykázaly historicky nejvyšší kladné saldo rozpočtu, a to ve výši 63,4 mld. Kč. Územní rozpočty i v říjnu pokračují v trendu generování rekordních přebytků. Jak je patrné z grafu č. 1, tak se výsledek hospodaření v komparaci s říjnem minulého roku takřka zdvojnásobil (meziroční růst o 73,5 %, tj. o 26,9 mld. Kč). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 62,9 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 73,9 %, tj. o 26,7 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v říjnu roku 2023 činily 687,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 14,4 %, tj. o 86,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 526,3 mld. Kč. Vlastní příjmyii územních rozpočtů dosáhly 423,4 mld. Kč a meziročně posílily o 15 %, tj. o 55,1 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v říjnu letošního roku činila 80,4 % a meziročně se mírně snížila. Za meziročním růstem vlastních příjmů stojí majoritně daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 15,7 %, tj. o 48,9 mld. Kč, na 361,2 mld. Kč. Meziročně se zvýšily i transfery přijaté územními rozpočty, a to o 13,6 %, tj. o 31,8 mld. Kč, na 264,6 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly v říjnu letošního roku neinvestiční transfery ve výši 233,5 mld. Kč (meziroční růst o 12 %, tj. o 24,9 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 31,2 mld. Kč (meziroční růst o 28,2 %, tj. o 6,8 mld. Kč). K meziročnímu poklesu došlo pouze na straně kapitálových příjmů, které klesly o 35,6 %, tj. o 3,1 mld. Kč, na 5,7 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v říjnu roku 2023 činily 624,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,6 %, tj. o 59,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 463,4 mld. Kč. Běžné výdaje v říjnu dosáhly 502,7 mld. Kč (meziroční růst o 10,8 %, tj. o 48,9 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v říjnu činily 121,8 mld. Kč a meziročně se navýšily o 10 %, tj. o 11 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 6,1 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 11,2 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 8,3 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce přes 11 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje vykázaly v říjnu letošního roku opět rekordní přebytek hospodaření, a to ve výši 15,4 mld. Kč. Jejich saldo rozpočtu se meziročně zvýšilo o 79,4 %, tj. o 6,8 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 14,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 81,7 %, tj. o 6,7 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci října 2023 dosáhly 297,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,8 %, tj. o 40,5 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 155,8 mld. Kč. Z toho vlastní příjmy krajůii představovaly 96,2 mld. Kč (meziroční růst o 17,2 %, tj. o 14,1 mld. Kč) a tvořily 61,7 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů, které se v říjnu letošního roku meziročně navýšily o 16,5 %, tj. o 12,2 mld. Kč, na 85,9 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPPO o 34,2 %, tj. o 6,3 mld. Kč, na 24,8 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPFO o 22,9 %, tj. o 3,3 mld. Kč, na 17,8 mld. Kč a DPH o 6,2 %, tj. o 2,5 mld. Kč, na 42,8 mld. Kč. Meziročně vzrostly i ostatní daňové příjmy, které však představují pouze minoritní část celkových daňových příjmů. Nadále se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů.
V říjnu 2023 kraje přijaly transfery ve výši 201,3 mld. Kč, tedy o 15,1 %, tj. o 26,4 mld. Kč meziročně více. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 11,3 %, tj. 18,6 mld. Kč, na 184 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 7,5 %, tj. o 9,5 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (růst o 399,3 %, tj. o 4,5 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Meziročně vzrostly i investiční transfery přijaté kraji, které v říjnu dosáhly 17,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 82,7 %, tj. o 7,8 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů z nově implementovaného programu Pořízení a modernizace železničních kolejových vozidel - EU poskytovaných z kapitoly Ministerstvo dopravy (růst o 3 mld. Kč) a transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (růst o 32,5 %, tj. o 1,4 mld. Kč). Významné investiční transfery přijaté kraji v říjnu 2023 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v říjnu 2023 činily 282,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,6 %, tj. o 33,7 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 140,9 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti říjnu 2022 zvýšily o 10,2 %, tj. o 22,6 mld. Kč, na 244,4 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především růstem výdajů na přímou humanitární pomoc (výdaje na paušální náhradu nákladů na ubytování osob z Ukrajiny) a růstem neinvestičních transferů příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to zejména základním školám. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 183,9 mld. Kč a tvořily 75,3 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kraje v říjnu letošního roku realizovaly investice ve výši 37,7 mld. Kč, přičemž jejich objem meziročně vzrostl o 41,8 %, tj. o 11,1 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla).
Za říjen 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,2 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Jihomoravský kraj. V letošním roce kraje v této souvislosti vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 5,1 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 8,7 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh krajů/obcí je dostupný pouze za září 20233 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obce ke konci října hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem salda rozpočtu, a to ve výši 47,4 mld. Kč. Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 71,3 %, tj. o 19,7 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří téměř polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, skončil v říjnu v přebytku 22,9 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 114 mld. Kč a výdaji v hodnotě 91,1 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci října činily 284,3 mld. Kč, výdaje 259,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 24,5 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí ke konci října 2023 činily 398,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 13,6 %, tj. o 47,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 378,4 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyii činily 325,9 mld. Kč (meziroční růst o 14,3 %, tj. o 40,8 mld. Kč) a tvořily 86,1 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy opakovaně posilují zvláště kvůli růstu daňových příjmů, které se v říjnu letošního roku meziročně navýšily o 15,4 %, tj. o 36,7 mld. Kč, na 275,3 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPPO o 32,3 %, tj. 18,6 mld. Kč, na 76,3 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPFO o 22,2 %, tj. o 9,3 mld. Kč, na 51,3 mld. Kč a DPH o 6,2 %, tj. o 6,9 mld. Kč, na 118,2 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy. Dále se naplňuje predikce MF, která počítá v letošním roce s rostoucím trendem daňových příjmů.
Obce ke konci října letošního roku přijaly transfery v celkové výši 72,4 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 10,5 %, tj. o 6,9 mld. Kč více. Neinvestiční transfery, které ke konci října činily 57,5 mld. Kč, meziročně vzrostly o 15,4 %, tj. o 7,7 mld. Kč. Meziroční nárůst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT, a to u nového Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční růst o 5,8 mld. Kč) a přímých nákladů na vzdělávání (růst o 8,5 %, tj. o 1,4 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně klesly o 4,9 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 14,9 mld. Kč. Na tom se zejména podílel pokles transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (snížení o 26,6 %, tj. o 0,9 mld. Kč) a transferů na financování dopravní infrastruktury poskytovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury (snížení o 38,3 %, tj. o 0,7 mld. Kč). Významné investiční transfery přijaté obcemi v říjnu 2023 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ke konci října 2023 činily 350,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. o 27,9 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 331 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 11,5 %, tj. o 27,5 mld. Kč, na 266,2 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především výdaji na dopravní obslužnost a neinvestičními transfery příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), a to základním školám. Na objemu běžných výdajů se hlavně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 73 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí meziročně mírně vzrostly o 0,5 %, tj. o 0,5 mld. Kč a dosáhly 84,7 mld. Kč. Růst výdajů byl zaznamenán především u provozu veřejné silniční dopravy (investiční transfery nefinančním podnikatelům) a u výdajů na stavbu základních škol.
Obce v říjnu 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,03 mld. Kč. V roce 2023 byla obcemi v této oblasti vynaložena 1 mld. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,6 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 20233 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023.
III. DSO
DSO hospodařily v říjnu 2023 s celkovými příjmy ve výši 4,4 mld. Kč (meziroční růst o 2,1 %, tj. o 0,09 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 3,9 mld. Kč (meziroční snížení o 5,4 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč (meziroční růst o 154,2 %, tj. o 0,2 mld. Kč).
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Inflace v říjnu 2023 meziročně vzrostla z důvodu úsporného tarifu z minulého roku. Po očištění vlivu úsporného tarifu by inflace nadále zpomalovala na 5,8 %.
ii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy