Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 11. 2023
Územní rozpočty mají v letošním roce nadále tendenci nevyužívat veškeré své disponibilní peněžní prostředky, o čemž svědčí i to, že v listopadu vykázaly historicky nejvyšší přebytek rozpočtu. Rekordní přebytky hospodaření vykazují územní rozpočty soustavně již od poloviny letošního roku, čímž jenom stvrzují svou výbornou finanční kondici, které dosahují bez ohledu na pokles tuzemské ekonomiky. Příjmová stránka územních rozpočtů je opakovaně posilována růstem inkasa daňových příjmů a vyšším objemem přijatých transferů (především neinvestičních transferů). Roste ale i investiční aktivita krajů a obcí, která v listopadu dosáhla nejvyšší úrovně od roku 2013.
Inflace v listopadu oproti předchozímu měsíci klesla o 1,2 procentního bodu a stále tak zpomaluje v souladu s prognózou České národní banky (meziročně inflace vzrostla o 7,3 % ). Inflace, která navzdory svým nepříznivým účinkům na ekonomiku, má pozitivní vliv na růst vlastních příjmů územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) a vede tedy k posílení jejich finanční soběstačnosti. Na tom se podílí zejména růst inkasa daňových příjmů, a to především inkasa DPPO.
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v listopadu roku 2023 hospodařily s historicky nejvyšším kladným saldem rozpočtu ve výši 74,5 mld. Kč. Územní rozpočty tak ke konci letošního roku nadále dosahují rekordních přebytků. Jak je patrné z grafu č. 1, tak výsledek hospodaření v komparaci s listopadem minulého roku meziročně vzrostl o 60,9 %, tj. o 28,2 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 65,1 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 69,1 %, tj. o 26,6 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v listopadu roku 2023 činily 760,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,6 %, tj. o 91,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1příjmy činí 575,1 mld. Kč. Vlastní příjmyii územních rozpočtů dosáhly 463,5 mld. Kč a meziročně posílily o 14,2 %, tj. o 57,5 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v listopadu letošního roku činila 80,6 % a meziročně se mírně snížila. Za meziročním růstem vlastních příjmů stojí majoritně daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 14,8 %, tj. o 51,1 mld. Kč, na 395,2 mld. Kč. Meziročně se zvýšily i transfery přijaté územními rozpočty, a to o 12,7 %, tj. o 33,5 mld. Kč, na 297,1 mld. Kč. Územní rozpočty přijaly v listopadu letošního roku neinvestiční transfery ve výši 261 mld. Kč (meziroční růst o 11,1 %, tj. o 26 mld. Kč) a investiční transfery ve výši 36,2 mld. Kč (meziroční růst o 26,3 %, tj. o 7,5 mld. Kč). K meziročnímu poklesu došlo pouze na straně kapitálových příjmů, které klesly o 32,4 %, tj. o 3,1 mld. Kč, na 6,4 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v listopadu roku 2023 činily 686,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,1 %, tj. o 62,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 510 mld. Kč. Běžné výdaje v listopadu dosáhly 546,9 mld. Kč (meziroční růst o 10,1 %, tj. o 50 mld. Kč), přičemž jejich dominantní část byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v listopadu činily 139,2 mld. Kč a meziročně se navýšily o 10,2 %, tj. o 12,9 mld. Kč.
V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu realizovaly ÚSC od ledna letošního roku konsolidované výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 6,4 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha. Od počátku vypuknutí konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly na 11,5 mld. Kč. Téměř všechny tyto výdaje ÚSC jsou kompenzovány ze státního rozpočtu (např. ubytování osob z Ukrajiny, zajištění provozu Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině, jazykové kurzy a adaptační skupiny pro děti osob z Ukrajiny). V letošním roce byly prozatím ze státního rozpočtu kompenzovány výdaje ÚSC související s pomocí Ukrajině ve výši 8,7 mld. Kč. Od počátku vypuknutí konfliktu dokonce přes 11 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Kraje hospodařily v listopadu 2023 s kladným saldem rozpočtu ve výši 24,9 mld. Kč a poprvé od poloviny letošního roku nevykázaly rekordní přebytek rozpočtu. Jednalo se až o druhý historicky nejvyšší přebytek rozpočtu3. Jejich saldo rozpočtu se meziročně zvýšilo o 49,6 %, tj. o 8,3 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření dosáhl 15,6 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 75 %, tj. o 8,9 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci listopadu 2023 dosáhly 331 mld. Kč a meziročně vzrostly o 15,5 %, tj. o 44,3 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1příjmy činí 168,7 mld. Kč. Z toho vlastní příjmyii krajů představovaly 105,7 mld. Kč (meziroční růst o 16,4 %, tj. o 14,9 mld. Kč) a tvořily 62,7 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy krajů opakovaně posilují zejména kvůli růstu daňových příjmů. V listopadu letošního roku se daňové příjmy meziročně navýšily o 15,6 %, tj. o 12,7 mld. Kč, na 94,1 mld. Kč. Na nárůstu daňových příjmů se podílí zejména inflace. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak meziročně se nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPPO o 38 %, tj. o 7,1 mld. Kč, na 25,6 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPFO o 22,7 %, tj. o 3,7 mld. Kč, na 19,8 mld. Kč a DPH o 4,2 %, tj. o 1,9 mld. Kč, na 48,2 mld. Kč. Meziročně vzrostly i ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část celkových daňových příjmů.
V listopadu 2023 kraje přijaly transfery ve výši 225,3 mld. Kč, tedy meziročně o 15 %, tj. o 29,5 mld. Kč více. K tomu přispěl především růst neinvestičních transferů, které se meziročně navýšily o 11,7 %, tj. 21,5 mld. Kč, na 206,1 mld. Kč. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán zejména u přímých nákladů na vzdělávání (růst o 9,5 %, tj. o 13,2 mld. Kč), které jsou poskytovány z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (růst o 283,7 %, tj. o 4,3 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji, které v listopadu dosáhly 19,2 mld. Kč, meziročně vzrostly o 70,8 %, tj. o 8 mld. Kč. Na tom se podílel především meziroční nárůst transferů poskytovaných v rámci nově implementovaného programu Pořízení a modernizace železničních kolejových vozidel - EU z kapitoly Ministerstvo dopravy (růst o 3 mld. Kč) a transferů na financování dopravní infrastruktury poskytovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury (růst o 33,9 %, tj. o 1,3 mld. Kč). Významné investiční transfery přijaté kraji v listopadu 2023 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v listopadu 2023 činily 306,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,4 %, tj. o 36,1 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 168,7 mld. Kč. Největší podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti listopadu 2022 zvýšily o 9,8 %, tj. o 23,6 mld. Kč, na 263,2 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především růstem neinvestičních transferů PO, a to zejména základním školám. Dále se jednalo o růst výdajů na přímou humanitární pomoc (výdaje na paušální náhradu nákladů na ubytování osob z Ukrajiny). Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 196,8 mld. Kč a tvořily 74,8 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy. Kraje v listopadu letošního roku realizovaly investice ve výši 42,9 mld. Kč, přičemž jejich objem meziročně vzrostl o 41,1 %, tj. o 12,5 mld. Kč. Růst byl způsoben zejména kapitálovými výdaji na dopravní prostředky (drážní vozidla).
Za listopad 2023 realizovaly kraje výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,2 mld. Kč, přičemž největší výdaje na pomoc Ukrajině zaznamenaly Středočeský a Moravskoslezský kraj. V letošním roce kraje v této souvislosti vynaložily peněžní prostředky v celkové výši 5,3 mld. Kč. Od počátku konfliktu tyto výdaje činí 8,9 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh krajů/obcí je dostupný pouze za září 20234 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023.
II. Hospodaření obcí
Obce ke konci listopadu vykázaly opět rekordní přebytek rozpočtu ve výši 49,1 mld. Kč. Meziročně výsledek hospodaření vzrostl o 66,1 %, tj. o 19,5 mld. Kč (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který v listopadu tvořil více než polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, skončil v přebytku 25 mld. Kč s celkovými příjmy 125,7 mld. Kč a výdaji 100,8 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí v listopadu činily 312,2 mld. Kč, výdaje 288 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 24,2 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí ke konci listopadu 2023 činily 437,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 12,3 %, tj. o 47,9 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1příjmy činí 414,8 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyiičinily 356,4 mld. Kč (meziroční růst o 13,5%, tj. o 42,4 mld. Kč) a tvořily 85,9 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy opakovaně posilují zvláště kvůli růstu daňových příjmů, které se v listopadu letošního roku meziročně navýšily o 14,6 %, tj. o 38,4 mld. Kč, na 301,1 mld. Kč. K nárůstu daňových příjmů přispívá v současnosti zejména inflace. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPPO o 35,7 %, tj. 20,6 mld. Kč, na 78,5 mld. Kč. Vzrostlo také inkaso DPFO o 22,2 %, tj. o 10,3 mld. Kč, na 57 mld. Kč a DPH o 4,2 %, tj. o 5,4 mld. Kč, na 133,2 mld. Kč. K meziročnímu růstu celkových daňových příjmů zanedbatelně přispěly také ostatní daňové příjmy.
Obce ke konci listopadu letošního roku přijaly transfery v celkové výši 81,5 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 7,3 %, tj. o 5,5 mld. Kč, více. Neinvestiční transfery ke konci listopadu činily 63,2 mld. Kč, meziročně vzrostly o 9,8 %, tj. o 5,7 mld. Kč. Meziroční nárůst byl způsoben zejména transfery poskytovanými z kapitoly MŠMT, a to u nového Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční růst o 190,3 %, tj. o 6 mld. Kč) a přímých nákladů na vzdělávání (růst o 10,2 %, tj. o 1,8 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně mírně klesly o 0,7 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 18,3 mld. Kč. Na tom se zejména podílel pokles transferů na financování dopravní infrastruktury poskytovaných ze Státního fondu dopravní infrastruktury (snížení o 43,8 %, tj. o 1 mld. Kč) a transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (snížení o 26,6 %, tj. o 0,9 mld. Kč) a transferů z Národního programu Životní prostředí ze Státního fondu životního prostředí (snížení o 41,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč). Významné investiční transfery přijaté obcemi v listopadu 2023 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ke konci listopadu 2023 činily 350,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,7 %, tj. o 27,9 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 331 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben navýšením běžných výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 11,5 %, tj. o 27,5 mld. Kč, na 266,2 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především výdaji na dopravní obslužnost a neinvestičními transfery PO, a to základním školám. Na objemu běžných výdajů se hlavně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 73 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí meziročně mírně vzrostly o 0,5 %, tj. o 0,5 mld. Kč a dosáhly 84,7 mld. Kč. Růst výdajů byl zaznamenán především u provozu veřejné silniční dopravy (investiční transfery nefinančním podnikatelům) a u výdajů na stavbu základních škol.
Obce v listopadu 2023 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 0,07 mld. Kč. V roce 2023 byla obcemi na tuto oblast vynaložena 1,1 mld. Kč. Od počátku konfliktu se tyto výdaje vyšplhaly už na 2,7 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 20234 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2023.
III. DSO
DSO hospodařily v listopadu 2023 s celkovými příjmy ve výši 4,9 mld. Kč (meziroční růst o 4,3 %, tj. o 0,2 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 4,5 mld. Kč (meziroční snížení o 4 %, tj. o 0,2 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,4 mld. Kč (meziroční růst o 1 486 %, tj. o 0,4 mld. Kč).
1 Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé náklady na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Nejvyšší přebytek hospodaření byl vykázán v listopadu 2021, a to ve výši 25,1 mld. Kč.
4 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Meziroční růst spotřebitelských cen byl v listopadu ovlivněn úsporným tarifem z minulého roku. Po očištění vlivu úsporného tarifu inflace zpomalila na 4,7 %.
ii Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy