Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 12. 2024
Hospodaření územních rozpočtů v roce 2024 skončilo vysokým přebytkem 52,1 mld. Kč. Tento výsledek ukazuje na ne zcela efektivní nakládání s veřejnými prostředky územními rozpočty a odhaluje nevyužitý investiční potenciál, který mohl přispět k rozvoji infrastruktury a zkvalitnění veřejných služeb. Přebytek rozpočtu proto nelze automaticky vnímat jako pozitivní jev, pokud je dosažen na úkor investiční aktivity. Výsledek hospodaření hlavního města Prahy (dále jen „hl. m. Praha“) tvoří více než polovinu přebytku obcí a hospodaření hl. m. Prahy výrazně přispělo k nevyužití investičního potenciálu na úrovni samospráv. Nicméně i po odečtení vlivu hlavního města zůstává patrné, že obce jako celek plně nevyužily své investiční možnosti. Tento konzervativní přístup může v dlouhodobém horizontu vést k zaostávání ve výstavbě a modernizaci veřejné infrastruktury, což může negativně ovlivnit kvalitu života obyvatel a odporuje základnímu poslání obcí – zajišťovat rozvoj svého území a vytvářet podmínky pro spokojený a důstojný život svých občanů.
Dlouhodobý vývoj hospodaření územních rozpočtů, včetně roku 2024, reflektuje opatrný a konzervativní přístup územních samospráv k sestavování rozpočtů. Územní rozpočty při sestavování svých rozpočtů dlouhodobě podhodnocují očekávané daňové příjmy a i v letošním roce plánovaly jejich pokles, přestože predikce Ministerstva financí počítaly s jejich růstem. Naopak u kapitálových výdajů dochází k jejich systematickému nadhodnocování, což vede k dalšímu zkreslení plánovaného výsledku hospodaření. Systematické podhodnocování příjmové strany a nadhodnocování výdajů při tvorbě rozpočtů vede k tomu, že namísto plánovaného deficitního hospodaření územní rozpočty opakovaně dosahují výrazných přebytků.
V roce 2024 byly výdaje územních rozpočtů ovlivněny výdaji souvisejícími s mimořádnými událostmi. Mezi největší položky patřila pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 1,7 mld. Kč a výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris, které činily 2,7 mld. Kč. Většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
Územní samosprávné celky nadále upřednostňují trend snižování zadlužení a akumulace peněžních prostředků na bankovních účtech (dále jen „BÚ“). Tento přístup však vyvolává otázky ohledně efektivity fiskální politiky, zejména v souvislosti s nevyužitým investičním potenciálem a rostoucím státním dluhem. Zatímco zůstatky na běžných účtech územních rozpočtů a zřízených příspěvkových organizací dále rostou, jejich dluh soustavně klesá, což svědčí o pokračující preferenci konzervativní strategie úspor, což v kombinaci s nižší investiční aktivitou může mít negativní dopad na dlouhodobý růst a infrastrukturní rozvoj regionů. Kapitálové výdaje územních rozpočtů vykazují do určité míry závislost na přijatých investičních transferech, přestože územní samosprávy disponují značnými peněžními rezervami, které by jim umožňovaly realizovat investice i bez výrazného objemu přijatých investičních transferů. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby se aktuálně pohybují na relativně nízké úrovni, mohly by územní samosprávy zvážit investice nejen z vlastních zdrojů, ale i prostřednictvím úvěrového financování, aby podpořily rozvoj a modernizaci územních celků.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
V roce 2024 hospodařily obce, dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) a kraje s přebytkem 52,1 mld. Kč, čímž dosáhly třetího historicky nejvyššího kladného salda rozpočtu. V porovnání s minulým rokem, kdy bylo zaznamenáno historicky nejvyšší saldo, došlo k poklesu o 27,9 %, tj. o 20,1 mld. Kč (viz graf č. 1). Na to, že územní rozpočty na rok 2024 rozpočtovaly schodek ve výši 96,7 mld. Kč, se skutečný výsledek hospodaření od tohoto plánu výrazně odchýlil. Tento výrazný nesoulad byl způsoben zejména podhodnocením příjmové strany rozpočtu (rozpočtované daňové příjmy byly překročeny o 19,3 %, nedaňové příjmy o 59 %, zejména v důsledku výplaty věřitelů Sberbank CZ, a přijaté transfery o 31,6 %) a zároveň k nadhodnocení výdajů (zejména těch kapitálových). Tento negativní trend podhodnocování daňových příjmů a nadhodnocování kapitálových výdajů se však opakuje každý rok.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů se v roce 2024 meziročně navýšily (o 1,1 %, tj. o 9,2 mld. Kč) a dosáhly 850,8 mld. Kč. Po očistění celkových příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činily 649,9 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů v roce 2024 opět vzrostly (meziročně o 3,9 %, tj. o 20,2 mld. Kč) a dosáhly 544,7 mld. Kč. V roce 2024 došlo k dalšímu posílení soběstačnosti2 územních rozpočtů, která na konci roku dosáhla 84 %. Tento ukazatel potvrzuje, že územní samosprávy jsou schopny financovat většinu svých výdajů z vlastních příjmů, čímž snižují svou závislost na přijatých transferech. Vlastní příjmy výrazně vzrostly v důsledku růstu nedaňových příjmů (meziročně o 13,6 %, tj. o 9,5 mld. Kč), které činily 79,3 mld. Kč, a to zejména z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Významnou roli sehrál také nárůst daňových příjmů (meziročně o 2 %, tj. o 8,7 mld. Kč) na 456,1 mld. Kč.
Územní rozpočty v roce 2024 obdržely transfery ve výši 305,8 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 3,5 % (tj. o 11,2 mld. Kč). K výraznějšímu propadu došlo na straně investičních transferů (meziročně o 16,2 %, tj. o 6,7 mld. Kč), které ale tvoří menšinový podíl na celkových přijatých transferech. U neinvestičních přijatých transferů nastal mírný pokles (meziročně o 1,6 %, tj. o 4,4 mld. Kč) na 270,8 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v roce 2024 zaznamenaly také růst (meziročně o 3,8 %, tj. o 29,3 mld. Kč) a dosáhly 798,7 mld. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činily 597,8 mld. Kč. Na tom se podílel především růst běžných výdajů (meziroční růst o 3,6 %, tj. o 22 mld. Kč), které tvoří největší část výdajů územních rozpočtů a v roce 2024 dosáhly 625,2 mld. Kč. Dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím, a to do oblasti školství. Meziročně vzrostly i kapitálové výdaje (o 4,4 %, tj. o 7,4 mld. Kč), které sice tvoří menší část celkových výdajů, avšak hrají klíčovou roli v dlouhodobém rozvoji územních celků.
Územní rozpočty se musely v roce 2024 potýkat s mimořádnými výdaji. Jednalo se o výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu ve výši 1,7 mld. Kč, a to především kraje a hl. m. Praha, ale i výdaje přímo související s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris ve výši 2,7 mld. Kč. Je důležité upozornit, že většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
I. Hospodaření krajů
Hospodaření krajů skončilo v roce 2024 v přebytku 9,8 mld. Kč. Přestože saldo meziročně kleslo (o 38,5 %, tj. o 6,2 mld. Kč), jejich finanční kondice zůstává nadále stabilní. Historicky se jedná o třetí nejvyšší přebytek hospodaření.3 S největším saldem rozpočtu skončil Kraj Vysočina (4,1 mld. Kč) v důsledku výplaty věřitelů Sberbank CZ a Karlovarský kraj (1,1 mld. Kč). Naopak v deficitu hospodařil Královéhradecký kraj (0,7 mld. Kč) a Středočeský kraj (0,1 mld. Kč). Vzhledem k tomu, že původně schválené rozpočty na rok 2024 předpokládaly schodek ve výši 16,2 mld. Kč, skutečný výsledek hospodaření se od této prognózy výrazně lišil.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů zaznamenaly ke konci roku 2024 meziroční pokles (o 1,1 %, tj. o 3,8 mld. Kč) a dosáhly 353 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 177,1 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů v tomto roce opět posílily (meziročně o 5,2 %, tj. o 6,2 mld. Kč) a dosáhly 126 mld. Kč. S tím souvisí i zvýšení jejich soběstačnosti2, která je sice oproti obcím nižší, ale stále relativně vysoká (za rok 2024 činila 71 %).
Jak vyplývá z grafu č. 3, tak objem daňových příjmů krajů má od roku 2013 výrazně rostoucí trend4. Daňové příjmy krajů na konci roku činily 109,1 mld. Kč (meziroční růst o 2,3 %, tj. o 2,5 mld. Kč) a v komparaci s rokem 2013 se inkaso zvýšilo více než dvojnásobně (růst o 62,4 mld. Kč). K nejvýraznějšímu růstu došlo u inkasa DPFO (meziroční růst o 11,8 %, tj. o 2,6 mld. Kč) na 24,8 mld. Kč. Důvodem byl růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Meziročně vzrostlo inkaso DPH (o 3,1 %, tj. o 1,6 mld. Kč) na 55,2 mld. Kč, do kterého se promítl růst výdajů domácností na spotřebu, redukce počtu sazeb daně na základní 21% a sníženou 12% a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby DPH. Naopak k poklesu došlo u inkasa DPPO (meziročně o 6 %, tedy o 1,8 mld. Kč) na 28,5 mld. Kč, což bylo ovlivněno vyrovnáním daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Meziročně vzrostly také ostatní daňové příjmy, které však tvoří pouze minoritní část daňových příjmů. Navzdory predikci Ministerstva financí kraje schválily své rozpočty s očekávaným poklesem daňových příjmů, což vedlo k již zmíněnému zkreslení jejich plánovaného výsledku hospodaření.
Kraje v roce 2024 přijaly transfery ve výši 227 mld. Kč (meziroční pokles o 4,2 %, tj. o 10 mld. Kč). Neinvestiční transfery, které k prosinci činily 214,9 mld. Kč, se meziročně snížily (o 0,6 %, tj. 1,4 mld. Kč) zejména v důsledku nižší výplaty peněžních prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa na kompenzační příspěvek na ubytování osob z Ukrajiny (o 4,5 mld. Kč méně). Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 4.
Výraznější pokles nastal na straně investičních transferů (meziročně o 41,6 %, tj. o 8,6 mld. Kč) na 12,1 mld. Kč, a to zejména z důvodu nižší výplaty peněžních prostředků z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) na Integrovaný regionální operační program – prostředky z EU (o 4,4 mld. Kč méně). Nejvýznamnější investiční transfery přijaté kraji jsou graficky zachyceny v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů ke konci prosince 2024 dosáhly 343,2 mld. Kč a zaznamenaly pouze mírný růst (meziročně o 0,7 %, tj. o 2,3 mld. Kč). Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 167,3 mld. Kč. Výlučný podíl na růstu celkových výdajů měly běžné výdaje, které meziročně vzrostly (o 3,4 %, tj. o 9,9 mld. Kč) na 299,8 mld. Kč. Největší část běžných výdajů (téměř 75 %) tvořily neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“), které v roce 2024 činily 223,7 mld. Kč, přičemž většina těchto transferů byla určena pro organizace působící v oblasti školství. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především růstem výdajů na silnice a dopravní obslužnost. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 6.
Kraje v roce 2024 nepokračovaly v rekordní míře investování jako minulý rok, o čemž vypovídá meziroční pokles kapitálových výdajů (o 14,8 %, tj. o 7,5 mld. Kč) na 43,4 mld. Kč. Propad v kapitálových výdajích byl způsoben zejména poklesem investic do silnic a drážních vozidel.
Jedním z negativních jevů v oblasti investic krajů je určitá závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování a značné možnosti zapojení cizích zdrojů (např. využitím standardních úvěrových produktů komerčních bank). O této závislosti vypovídá podíl investičních transferů na kapitálových výdajích, který v prosinci dosáhl 27,9 % a meziročně klesl. Jak je patrné z grafu č. 7, tak vývoj investičních transferů v celém sledovaném období kopíruje vývoj kapitálových výdajů. Výjimkou je rok 2017 a rok 2022, kdy kraje zvýšily investice, přestože meziročně obdržely nižší objem investičních transferů. Korelace mezi vývojem investic a investičních transferů značí závislost krajů na investičních dotacích.
Investiční potenciál krajů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoii představující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice, nevyužitá část pak zvyšuje úspory. Očištěné provozní saldoii krajů v roce 2024 činilo 37,4 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 31,2 mld. Kč (viz graf č. 8). Kraje tak v roce 2024 nevyužily svůj investiční potenciál ve výši 6,2 mld. Kč. Kraje měly dostatečné možnosti k financování investic z vlastních zdrojů, avšak tuto příležitost nevyužily. Vzhledem k nevyužitému investičnímu potenciálu by tak mohly realizovat plánované projekty bez nutnosti výrazného zadlužování. Pokud se podíváme na data od roku 2021, tak kraje ve sledovaném období nevyužily ani jednou plně svůj investiční potenciál a naopak tvořily úspory. V souvislosti s vysokou inflací, která probíhala od roku 2022, se úspory krajů zbytečně znehodnocovaly.
Rozpočty krajů se v roce 2024 musely potýkat s mimořádnými výdaji, které byly spojené s válečným konfliktem na Ukrajině a povodněmi způsobenými tlakovou níží Boris. Výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu dosáhly 1,3 mld. Kč (především Středočeský a Moravskoslezský kraj) a výdaje přímo související s přípravou a řešením krizových situací a na odstraňování následků škod způsobenými povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris činily 2,1 mld. Kč (především Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj). Je důležité upozornit, že téměř všechny tyto výdaje byly kompenzovány ze státního rozpočtu.
Dluh a stav na BÚ krajů:
Dluh krajů (vč. jimi zřízených PO) v roce 2024 se meziročně mírně snížil (o 2,5 %, tj. o 0,6 mld. Kč) a činil 25,4 mld. Kč V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji, poté v Libereckém kraji a Olomouckém kraji. V kontextu klesající investiční aktivity to může naznačovat obezřetnější přístup krajů k financování rozvojových projektů, což může mít dopad na dlouhodobý růst a infrastrukturní rozvoj regionů. V současné době jsou úrokové sazby na relativně nízké úrovni, což může být vhodné pro zvážení investic nebo financování potřeb prostřednictvím úvěru. Jak demonstruje graf č. 9, růst dluhu krajů od roku 2019 koresponduje s poklesem základních úrokových sazeb, které Česká národní banka v reakci na pandemii v březnu roku 2020 snížila na 1 % a v květnu dokonce na 0,25 %. Dluh rostl i v roce 2022, a to i přesto, že od počátku roku se úrokové sazby vzrostly o 3,25 p.b. a dosáhly na své historické maximum od roku 1999.
Kraje aktuálně upřednostňují spoření, což dokládají i zvýšené zůstatky na jejich BÚ vč. PO (meziroční růst o 13,4 %, tj. o 12,5 mld. Kč), které na konci roku 2024 dosáhly 105,5 mld. Kč. Kraje tedy disponují dostatečnými peněžními prostředky, které mohou být využity k financování investic. Jak je patrné z grafu č. 9, tak stavy na BÚ krajů v posledních letech dynamicky rostou, zatímco jejich dluh měl v letech 2013–2019 klesající tendenci. Zatímco dluh krajů mezi lety 2013 a 2024 poklesl o 5,4 %, objem peněžních prostředků na jejich BÚ vzrostl ve stejném období o 305,9 %. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na bankovních účtech nejvyšší v Plzeňském kraji, Jihočeském kraji a Kraji Vysočina.
II. Hospodaření obcí
Obce v letošním roce hospodařily s přebytkem 41,2 mld. Kč. I když meziročně došlo k jeho poklesu (o 26,1 %, tj. o 14,5 mld. Kč), stále se jednalo o historicky druhý nejvyšší přebytek hospodaření5, což svědčí o stabilním a obezřetném hospodaření obcí (viz graf č. 10). Vzhledem k tomu, že původně schválené rozpočty na rok 2024 předpokládaly schodek ve výši 80,5 mld. Kč, skutečný výsledek hospodaření se od této prognózy výrazně lišil. Hospodaření hl. m. Prahy skončilo v přebytku 23 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 141 mld. Kč a výdaji v hodnotě 118,1 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí ke konci prosince činily 366,6 mld. Kč, výdaje 348,3 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 18,2 mld. Kč. Za rok 2024 vykázalo deficit celkem 2 082 obcí (33,3 % z celkového počtu obcí).
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí zaznamenaly ke konci roku 2024 meziroční růst (o 2,9 %, tj. o 14,5 mld. Kč) a dosáhly 507,6 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 482,6 mld. Kč. Vlastní příjmyiobcí kontinuálně posilují (meziročně o 3,5 %, tj. o 14,1 mld. Kč) a dosáhly 417,1 mld. Kč. S tím souvisí i zvýšení jejich soběstačnosti2, která je oproti krajům značně vyšší (v roce 2024 činila 86 %).
Jak vyplývá z grafu č. 11, tak inkaso daňových příjmů obcí má od roku 2013 rostoucí tendenci6. Objem daňových příjmů obcí na konci roku činil 346,9 mld. Kč (meziroční růst o 1,8 %, tj. o 6,2 mld. Kč) a v komparaci s rokem 2013 se inkaso více než zdvojnásobilo (růst o 185,2 mld. Kč). K nejvýraznějšímu růstu došlo u příjmů z daně z nemovitých věcí (meziročně o 84,3 %, tj. o 10,5 mld. Kč) na 23 mld. Kč. Meziročně vzrostly příjmy z DPFO (o 8,5 %, tj. o 5,4 mld. Kč) na 69,4 mld. Kč. Důvodem byl růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Naopak došlo k meziročnímu poklesu u příjmů z DPFO (o 8,2 %, tj. o 7,5 mld. Kč) na 84,1 mld. Kč, kde bylo primární příčinou vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Klesl také příjem z DPH (meziročně o 0,1 %, tj. o 0,1 mld. Kč) na 147,8 mld. Kč. Navzdory predikci Ministerstva financí obce schválily své rozpočty s očekávaným poklesem daňových příjmů, což vedlo k již zmíněnému zkreslení jejich plánovaného výsledku hospodaření.
Obce v roce 2024 přijaly transfery ve výši 90,5 mld. Kč (meziroční růst o 0,5 %, tj. o 0,4 mld. Kč). Neinvestiční transfery, které k prosinci činily 65,9 mld. Kč se meziročně snížily (o 2,5 %, tj. 1,7 mld. Kč) zejména v důsledku nižší výplaty peněžních prostředků z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na Operační program Jan Amos Komenský (o 5,8 mld. Kč méně). Nejvýznamnější neinvestiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 12.
Naopak investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly (o 9,6 %, tj. o 2,1 mld. Kč) na 24,5 mld. Kč, a to z důvodu vyšší výplaty peněžních prostředků z kapitoly MMR na Integrovaný regionální operační program 2021-2027 – prostředky z EU (o 2,6 mld. Kč více). Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou graficky zachyceny v grafu č. 13.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí ke konci prosince 2024 dosáhly 466,4 mld. Kč a zaznamenaly meziročně výraznější růst než příjmy (o 6,6 %, tj. o 29 mld. Kč). Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1výdaje činí 441,4 mld. Kč. Většina peněžních prostředků obcí směřovala do neinvestičních transferů PO, které v roce 2024 činily 79,8 mld. Kč, přičemž majorita těchto transferů byla určena pro organizace působící v oblasti školství. Běžné výdaje meziročně vzrostly (o 4,2 %, tj. o 13,4 mld. Kč) na 335 mld. Kč. Meziroční růst běžných výdajů byl způsoben především růstem výdajů na platy místní samosprávy a na opravy a údržbu silnic. Odvětvové výdaje krajů jsou uvedeny v grafu č. 14.
Významný podíl na růstu celkových výdajů měly kapitálové výdaje, které meziročně vzrostly o 13,5 %, tj. o 15,7 mld. Kč, na 131,4 mld. Kč. Navýšení kapitálových výdajů bylo způsobeno zejména růstem investic do nákupů majetkových podílů v rámci činnosti místní správy a do staveb v rámci komunálních služeb a územního rozvoje. Obce v letošním roce výrazně zvýšily své investice, čímž reagují na předchozí útlum, který nastal v minulém roce.
Jak je patrné z grafu č. 15, obce v letech 2017 a 2022 navyšovaly investice, přestože obdržely nižší objem investičních transferů. V letech 2019 a 2023 došlo k opačné situaci, kdy přes meziroční růst přijatých investičních transferů obce snížily své kapitálové výdaje. Podíl investičních transferů na kapitálových výdajích v roce 2024 dosáhl 19 % a meziročně klesl. Korelace mezi vývojem investic a investičních transferů značí určitou mírnou závislost obcí na investičních transferech. S ohledem na vysokou míru inflace, která provázela rok 2023, byla nízká investiční aktivita obcí (zejména hl. m. Prahy) zcela nepochopitelná.
V roce 2024 Očištěné provozní saldoii obcí činilo 130,1 mld. Kč, přičemž kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů činily 106,9 mld. Kč. Obce v tomto roce neprofinancovaly 23,2 mld. Kč a významně tak nevyužily svůj investiční potenciál. V případě hl. m. Prahy očištěné provozní saldoii dosáhlo 43,9 mld. Kč, zatímco kapitálové výdaje bez přijatých investičních transferů dosáhly 20,4 mld. Kč. Z toho hl. m. Praha v letošním roce neprofinancovalo 21,7 mld. Kč. Jak vyplývá z grafu č. 16, tak přebytky z provozního salda obcí ve sledovaném období rostly (výjimka roky 2016 a 2019). Obce ve většině sledovaného období nevyužily svůj investiční potenciál (výjimka roky 2013, 2014 a 2018) a stejně tak hl. m. Praha, které dostatečně neinvestovalo po celé sledované období. V době vysoké inflace, tak obce zbytečně přišly o část svých úspor.7
Rozpočty obcí se v roce 2024 musely potýkat s mimořádnými výdaji, které byly spojené s válečným konfliktem na Ukrajině a povodněmi způsobenými tlakovou níží Boris. Výdaje na pomoc Ukrajině a jejímu obyvatelstvu dosáhly 0,4 mld. Kč (zejména hl. m. Praha) a výdaje související s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi vyvolanými tlakovou níží Boris činily 1,5 mld. Kč (především obce Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje). Je důležité upozornit, že většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtu.
Dluh a stav na BÚ obcí:
Dluh obcí (vč. jimi zřízených PO) v roce 2024 zůstal na téměř stejné hodnotě (meziroční růst o 0,2 %, tj. o 0,1 mld. Kč) a činil 64,2 mld. Kč. Nejvyšší dluh na obyvatele byl zaznamenán v obcích v Kraji Vysočina, Jihočeském kraji a Středočeském kraji. Obdobně jako kraje, tak obce volí konzervativní přístup k zadlužování. V současné době jsou úrokové sazby na relativně nízké úrovni, což může být vhodné pro zvážení investic a financování investičních potřeb prostřednictvím úvěru. Jak demonstruje graf č. 17, tak dluh obcí rostl od roku 2019, a to v závislosti na poklesu základních úrokových sazeb. Meziroční snížení dluhu obcí v roce 2021 bylo pravděpodobně reakcí na nejistou ekonomickou situaci v souvislosti s rychle rostoucí inflací a na to navazující růst základní úrokové sazby. Naopak pouze mírné zvyšování dluhu obcí v roce 2020 zcela neodpovídá postupnému poklesu základních úrokových sazeb, které výrazně zlevnily úvěry. V případě hl. m. Prahy došlo v roce 2020 a 2021 k meziročnímu snížení dluhu.
Obce preferují spoření, což dokládají i zvýšené zůstatky na jejich BÚ vč. PO (meziroční růst o 9,1 %, tj. o 35,2 mld. Kč), které na konci roku 2024 dosáhly 421,9 mld. Kč (z toho 40 % tvořily zůstatky hl. m. Prahy). Obce tedy disponují dostatečnými peněžními prostředky, které by mohly být využity k financování investic z vlastních zdrojů. Jak je patrné z grafu č. 17, tak zůstatky na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (růst o 280 %), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (pokles o 30,5 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovalo vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby (v roce 2024 stavy na BÚ činily 170,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,8 %, tj. o 20,6 mld. Kč). Nízké úrokové sazby z vkladů a probíhající inflace vedly k tomu, že peněžní prostředky obcí včetně hl. m. Prahy na BÚ ztrácely na hodnotě.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v roce 2024 s celkovými příjmy ve výši 7,2 mld. Kč (meziroční růst o 24 %, tj. o 1,4 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 6,1 mld. Kč (meziroční růst o 13,6 %, tj. o 0,7 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku ve výši 1,1 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Soběstačnost územních rozpočtů představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech, tedy na celkových příjmech očištěných o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Vyššího výsledku bylo dosaženo pouze v roce 2023, kdy kraje hospodařily s rekordními 16 mld. Kč, a v roce 2016 s přebytkem 12,7 mld. Kč.
4 Výjimku tvoří rok 2015, kdy došlo k časovému posunu ve výběru DPH a rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací.
5 Nejvyšší saldo bylo zaznamenáno v roce 2023 ve výši 55,7 mld. Kč.
6 Výjimku tvoří rok 2020, kdy inkaso daňových příjmů meziročně pokleslo v důsledku výplaty kompenzačního bonusu a zároveň probíhající ekonomické recese v souvislosti s epidemiologickou situací.
7 Obce by mohly být teoreticky schopné ufinancovat většinu svých investičních aktivit právě z těchto úspor (bez investičních transferů) generovaných v daném roce.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ii Očištěné provozní saldo = daňové příjmy + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery - běžné výdaje - výše splátek půjčených peněžních prostředků