Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 4. 2024
Územní rozpočty pokračují na konci dubna letošního roku v generování rekordních přebytků. O dobré finanční kondici vypovídá přebytek hospodaření, který dosáhl 29,8 mld. Kč. Pozitivní situace krajů a obcí je podpořena cenovou stabilitou a prosperitou tuzemské ekonomiky. Inflace v dubnu dosáhla 2,9 % a pohybovala se v horní hranici tolerančního pásma České národní banky. Česká ekonomika se navrací k růstu a nic by se na tom nemělo změnit ani po zbytek roku. Podle nejnovější predikce Ministerstva financí ekonomický růst v roce 2024 dosáhne 1,4 % a v příštím roce 2,6 %. Ekonomické oživení ve spojení s růstem mezd se pozitivně promítlo do zvýšeného inkasa daní z příjmů a DPH. To vedlo k posílení růstu vlastních příjmů krajů a obcí, které tvoří většinu příjmů územních rozpočtů. Růst se týkal i strany nedaňových příjmů. K oslabení došlo pouze u neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty. Významný růst byl zaznamenán naopak u investičních transferů, které meziročně rekordně vzrostly. Navzdory tomu investiční aktivita u krajů meziročně klesla.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v dubnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu 29,8 mld. Kč (meziroční růst o 17,9 mld. Kč) a i ve třetině roku zaznamenaly rekordní výsledek hospodaření (viz graf č. 1). Pokud očistíme saldo rozpočtu o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak přebytek hospodaření dosáhl 29,4 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 17,8 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové příjmy územních rozpočtů v dubnu 2024 činily 268,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 19,8 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 199,2 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 163 mld. Kč a meziročně vzrostly o 13,3 %, tj. o 19,1 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v dubnu letošního roku činila 81,9 % a meziročně se mírně navýšila. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí zejména nedaňové příjmy, které meziročně vzrostly o 49,8 %, tj. o 10,7 mld. Kč, na 32,1 mld. Kč. Důvodem byl růst ostatních nedaňových příjmů a ostatních přijatých vratek transferů. Dále pak daňové příjmy, které letos zaznamenaly meziroční růst 6,6 %, tj. o 8 mld. Kč, na 128,5 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty meziročně vzrostly pouze marginálně na 105,2 mld. Kč. To bylo způsobeno výlučně růstem investičních přijatých transferů, které meziročně vzrostly o 76,4 %, tj. o 4,5 mld. Kč, na 10,3 mld. Kč. Naopak neinvestiční přijaté transfery meziročně poklesly o 3,9 %, tj. o 3,8 mld. Kč a dosáhly 94,8 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové výdaje územních rozpočtů v dubnu 2024 činily 238,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 1 %, tj. o 1,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 169,8 mld. Kč. Běžné výdaje v dubnu dosáhly 208,7 mld. Kč (meziroční růst o 0,8 %, tj. o 1,6 mld. Kč), přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím. Kapitálové výdaje v dubnu činily 29,6 mld. Kč a meziročně se navýšily o 1,3 %, tj. o 0,4 mld. Kč.
I. Hospodaření krajů
Krajům se v dubnu letošního roku vedlo velmi dobře, neboť vykázaly přebytek rozpočtu ve výši 10,5 mld. Kč. O výrazném zlepšení jejich situace vypovídá i to, že jejich výsledek hospodaření přesáhl téměř dvacetinásobek salda rozpočtu z minulého roku. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 10,2 mld. Kč a meziročně se tak zvýšil o 9,9 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů ke konci dubna 2024 dosáhly 123 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8 %, tj. o 9,1 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 62,9 mld. Kč. Vlastní příjmyi krajů představovaly 40,1 mld. Kč (meziroční růst o 23,6 %, tj. o 7,6 mld. Kč) a tvořily 63,7 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily zejména kvůli růstu nedaňových příjmů (meziroční růst o 136,2 %, tj. o 5 mld. Kč), které v dubnu dosáhly 8,7 mld. Kč. Příčinou byl růst ostatních nedaňových příjmů a ostatních přijatých vratek transferů. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 9,4 %, tj. o 2,7 mld. Kč, na 31,3 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPH, a to o 5,9 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 17,1 mld. Kč, z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Dále rostlo inkaso DPFO o 13,2 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 7,2 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku (např. snížení pásma pro druhou sazbu daně, úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Vzrostlo také inkaso DPPO, a to o 12,4 %, tj. o 0,7 mld. Kč, na 6,7 mld. Kč, což má souvislost s dubnovým vyrovnáním daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna 2024. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze zlomek celkových daňových příjmů, se meziročně také navýšily.
Kraje na konci dubna 2024 přijaly transfery ve výši 82,9 mld. Kč, tedy meziročně více o 1,7 %, tj. o 1,4 mld. Kč. Neinvestiční transfery přijaté kraji dosáhly 77,9 mld. Kč a meziročně se snížily o 1,6 %, tj. 1,3 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u Operačního programu Jan Amos Komenský (pokles o 1,2 mld. Kč), který je poskytován z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 1,7 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v dubnu 2024 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním dubnu 5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 112,8 %, tj. o 2,7 mld. Kč. K tomu podstatně přispěl meziroční nárůst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu - finanční prostředky z EU (růst o 2,2 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji v dubnu 2024 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v dubnu 2024 činily 112,5 mld. Kč a meziročně klesly o 0,8 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 52,8 mld. Kč. Na meziročním poklesu celkových výdajů se podílely výlučně kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 12,3 %, tj. o 1 mld. Kč, na 7,5 mld. Kč, a to navzdory významnému navýšení přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na dopravní prostředky v oblasti drážních vozidel a na účelové investiční transfery nepodnikatelským fyzickým osobám na změnu technologií vytápění. Běžné výdaje meziročně mírně vzrostly o 0,1 %, tj. o 0,1 mld. Kč, na 105 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 75,7 mld. Kč a tvořily 72 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný za březen 20243 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2024.
II. Hospodaření obcí
Obce si v dubnu 2024 drží dobrou finanční kondici a hospodaří s kladným saldem rozpočtu ve výši 18,4 mld. Kč. Výsledek rozpočtového hospodaření se oproti dubnu minulého roku téměř zdvojnásobil (viz graf č. 6). Rozpočet hl. m. Prahy, který tvoří více jak polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, v dubnu skončil v přebytku 7 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 40,9 mld. Kč a výdaji v hodnotě 33,8 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí ke konci dubna činily 107,4 mld. Kč, celkové výdaje 96,1 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 11,4 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v dubnu 2024 dosáhly 148,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 7,5 %, tj. o 10,4 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 139,3 mld. Kč. Z toho jejich vlastní příjmyi činily 122,5 mld. Kč (meziroční růst o 10,2 %, tj. o 11,4 mld. Kč) a tvořily 87,9 % celkových očištěných příjmů2.
Vlastní příjmy meziročně posílily kvůli růstu nedaňových příjmů, které se navýšily o 32 %, tj. o 5,6 mld. Kč, na 22,9 mld. Kč. Příčinou byl zejména růst ostatních nedaňových příjmů a přijatých neinvestičních příspěvků a náhrad. Dále vzrostly daňové příjmy o 5,8 %, tj. o 5,3 mld. Kč, na 97,3 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso DPFO o 10,1 %, tj. 1,9 mld. Kč, na 20,3 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd, ale i opatření v rámci konsolidačního balíčku. Dále významně meziročně vzrostlo inkaso DPH o 3,2 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 45,9 mld. Kč z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Vzrostlo také inkaso DPPO o 5,1 %, tj. o 1 mld. Kč, na 21,2 mld. Kč, což má souvislost s dubnovým vyrovnáním daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 2. dubna 2024.
Obce přijaly transfery v celkové výši 25,8 mld. Kč a v porovnání s dubnem 2023 jich přijaly o 3,8 %, tj. o 1 mld. Kč méně. Neinvestiční transfery, které ke konci dubna činily 20,6 mld. Kč, meziročně klesly o 11,3 %, tj. o 2,6 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 1,6 mld. Kč) a u příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí) z kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (pokles o 0,5 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v dubnu 2024 je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 46,5 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 5,1 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 – finanční prostředky z EU (zvýšení o 0,6 mld. Kč) z kapitoly MMR a v rámci Operačního programu Životního prostředí 2021-2027 z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (snížení 0,5 mld. Kč). Významné investiční transfery přijaté obcemi v dubnu 2024 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v dubnu 2024 činily 129,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,3 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 121 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které meziročně vzrostly o 7,3 %, tj. o 1,5 mld. Kč, na 22,3 mld. Kč. Běžné výdaje se oproti minulému roku zvýšily o 1,3 %, tj. o 1,4 mld. Kč, na 107,6 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 29,1 mld. Kč.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za březen 20243 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2024.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v dubnu 2024 s celkovými příjmy ve výši 2,2 mld. Kč (meziroční růst o 34,2 %, tj. o 0,6 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 1,3 mld. Kč (meziroční růst o 11,5 %, tj. o 0,1 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 0,9 mld. Kč (meziroční růst o 0,4 mld. Kč).
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy