Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 8. 2024
V srpnu 2024 vykázaly územní rozpočty přebytek ve výši 60,4 miliardy korun, což představuje druhý nejvyšší přebytek v historii. Tento výsledek odráží velmi dobrou finanční situaci územních samospráv, přičemž hlavní zásluhu na tom mají rostoucí vlastní příjmy. Nejvýraznější růst byl zaznamenán u nedaňových příjmů, které meziročně překonaly růst daňových příjmů, a to z důvodu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Investiční aktivita územních rozpočtů se meziročně zvýšila, což je pozitivní zpráva pro rozvoj regionů. Spolu s tím vzrostl i objem přijatých investičních dotací, které krajům a obcím poskytují finanční podporu pro realizaci klíčových projektů. Tyto investice nejen posilují ekonomický růst, ale také zlepšují infrastrukturu a kvalitu života v jednotlivých regionech.
Finanční kondice územních rozpočtů je do značné míry ovlivněna aktuálním vývojem ekonomiky a inflací. Mírný růst HDP v srpnu 2024 přinesl vyšší ekonomickou aktivitu, což vedlo k nárůstu příjmů krajů a obcí. Růst spotřeby domácností a zvyšování mezd podpořily vyšší výběr daní, zejména příjmy z DPH a DPFO. Kromě toho meziročně rostly i další daňové příjmy, například u obcí došlo k výraznému navýšení příjmů z daně z nemovitých věcí. Na druhou stranu poklesly příjmy z DPPO v důsledku vysoké loňské srovnávací základny, kdy došlo k jednorázovému vyrovnání daní za rok 2022. Pozitivní dopad na hospodaření územních rozpočtů měla i stabilizovaná inflace, která se v srpnu 2024 přiblížila inflačnímu cíli České národní banky. Nižší a stabilní inflace znamenala, že provozní i investiční výdaje obcí a krajů nebyly nadměrně zatíženy, což přispělo k celkově lepší finanční situaci územních rozpočtů.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v srpnu 2024 vykázaly kladné saldo rozpočtu 60,4 mld. Kč a hospodařily s historicky druhým nejvyšším přebytkem rozpočtu. Jak je patrné z grafu č. 1, tak se výsledek hospodaření v komparaci s minulým rokem nepatrně snížil (o 0,1 %) Pokud očistíme výsledek hospodaření o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak saldo rozpočtu dosáhlo 60 mld. Kč2 a meziročně se sice zvýšilo, ale pouze marginálně.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v srpnu 2024 činily 570 mld. Kč a meziročně vzrostly o 1,8 %, tj. o 10,2 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 435,3 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 361,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,8 %, tj. o 16,6 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, v srpnu letošního roku meziročně vzrostla a činila 83,1 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které meziročně vzrostly o 24,8 %, tj. o 11,1 mld. Kč, na 55,7 mld. Kč. Dále pak daňové příjmy, které letos zaznamenaly meziroční růst o 1,6 %, tj. o 4,8 mld. Kč, na 300,7 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty meziročně klesly o 3 %, tj. o 6,4 mld. Kč, na 208,2 mld. Kč. To bylo způsobeno výlučně poklesem neinvestičních přijatých transferů (pokles o 4,1 %, tj. o 7,9 mld. Kč), které v srpnu dosáhly 187,2 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery meziročně nadále rostou (růst o 7,5 %, tj. o 1,5 mld. Kč) a v srpnu dosáhly 21,1 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové výdaje územních rozpočtů v srpnu 2024 činily 509,6 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 2,1 %, tj. o 10,3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 375,3 mld. Kč. Běžné výdaje se vyšplhaly na 419,3 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,1 %, tj. o 8,6 mld. Kč, přičemž dominantní část těchto běžných výdajů byla tvořena transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) a podobným organizacím a jsou z významné části kryté přijatými transfery z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Kapitálové výdaje v srpnu činily 90,3 mld. Kč a meziročně se navýšily o 1,9 %, tj. o 1,7 mld. Kč), a to v důsledku zvýšení nákupu majetkových podílů místních samospráv.
I. Hospodaření krajů
Kraje na konci srpna vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 13,4 mld. Kč. Finanční situace krajů se v meziročním srovnání výrazně vylepšila (růst o 63,9 %, tj. o 5,2 mld. Kč). Jak je zřejmé z grafu č. 2, tak se jedná o historicky druhý nejlepší výsledek hospodaření. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 13 mld. Kč2 a meziročně se navýšil o 67,6 %, tj. o 5,2 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů v letošním srpnu činily 241,9 mld. Kč a v porovnání s minulým rokem vzrostly pouze o 0,9 %, tj. o 2 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 124,1 mld. Kč. V průběhu roku systematicky rostou vlastní příjmyi krajů, které v srpnu dosáhly 83,2 mld. Kč (meziročně vzrostly o 8,5 %, tj. o 6,5 mld. Kč) a tvořily 67 % celkových očištěných příjmů3.
Důvodem posílení vlastních příjmů byl růst nedaňových příjmů (meziroční růst o 77,7 %, tj. o 5,4 mld. Kč), které v srpnu dosáhly 12,3 mld. Kč. Příčinou byl nárůst ostatních nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ a ostatních přijatých vratek transferů. Dále meziročně vzrostly daňové příjmy, a to o 1,7 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 70,5 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem inkasa DPFO o 14,2 %, tj. o 2 mld. Kč, na 15,9 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Dále se zvýšilo inkaso DPH o 2,4 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 36 mld. Kč, a to z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Pokleslo naopak inkaso DPPO o 8,5 %, tj. o 1,7 mld. Kč na 18,2 mld. Kč, což bylo způsobeno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Ostatní daňové příjmy, které představují pouze minoritu daňových příjmů, se meziročně také navýšily.
Kraje ke konci srpna 2024 přijaly transfery ve výši 158,7 mld. Kč a meziročně jich přijaly o 2,8 %, tj. o 4,5 mld. Kč méně. Pokles se týkal jak strany neinvestičních transferů, tak i těch investičních. Neinvestiční transfery přijaté kraji v srpnu 2024 dosáhly 150,3 mld. Kč a meziročně se snížily o 2,2 %, tj. 3,3 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 3,8 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v srpnu 2024 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním srpnu 8,5 mld. Kč a meziročně klesly o 11,9 %, tj. o 1,1 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční propad transferů poskytovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 - finanční prostředky z EU (pokles o 1,3 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“). Nejvýznamnější investiční transfery přijaté kraji v srpnu 2024 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v srpnu 2024 činily 228,5 mld. Kč a meziročně klesly o 1,4 %, tj. o 3,2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 111,1 mld. Kč. Na meziročním poklesu celkových výdajů se podílely výlučně kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 23,7 %, tj. o 6,8 mld. Kč, na 22 mld. Kč. Významný meziroční pokles investičních aktivit krajů koresponduje s poklesem přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na pořízení drážních vozidel. Běžné výdaje meziročně vzrostly o 2 %, tj. o 3,7 mld. Kč, na 206,5 mld. Kč. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 151,3 mld. Kč a tvořily 73,2 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný za červen 20244 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2024.
II. Hospodaření obcí
Obce na konci srpna vykázaly kladné saldo rozpočtu ve výši 45,6 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 6, tak výsledek hospodaření se sice meziročně snížil (o 11,9 %, tj. o 6,2 mld. Kč), ale i tak dosáhl historicky druhé nejvyšší hodnoty. Pokud očistíme saldo rozpočtu obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření dosáhl 45,5 mld. Kč a meziročně se dokonce navýšil o 20,7 %, tj. o 7,8 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy skončil v srpnu v přebytku 16,8 mld. Kč (meziroční pokles 20,7 %, tj. o 4,4 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 94,1 mld. Kč a výdaji v hodnotě 77,3 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí činily 241,2 mld. Kč, výdaje 212,4 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 28,8 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v srpnu 2024 činily 335,2 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,4 %, tj. o 7,8 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 318,3 mld. Kč. Od počátku roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůi obcí, které v srpnu dosáhly 277,6 mld. Kč (meziroční růst o 3,7 %, tj. o 10 mld. Kč) a tvořily 87,2 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy meziročně posílily zejména díky růstu nedaňových příjmů, které se navýšily o 15,2 %, tj. o 5,6 mld. Kč, na 42,4 mld. Kč. Příčinou byl růst ostatních nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ a přijatých vratek transferů. Dále meziročně vzrostly daňové příjmy (růst o 1,6 %, tj. o 3,6 mld. Kč), které v srpnu dosáhly 230,2 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšilo inkaso ostatních daňových příjmů o 22,2 %, tj. o 6 mld. Kč, na 32,9 mld. Kč, a to z důvodu zvýšení inkasa daně z nemovitých věcí. Dále vzrostlo inkaso DPFO o 10,8 %, tj. 4,3 mld. Kč, na 44,4 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Meziročně se naopak snížilo inkaso DPPO, a to o 9,8 %, tj. o 6,1 mld. Kč na 56,4 mld. Kč, což bylo způsobeno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Meziročně také kleslo inkaso DPH o 0,6 %, tj. o 0,6 mld. Kč, na 96,5 mld. Kč.
Obce ke konci srpna letošního roku přijaly transfery v celkové výši 57,7 mld. Kč a meziročně poklesly o 3,7 %, tj. o 2,2 mld. Kč. Meziroční propad přijatých transferů byl způsoben poklesem neinvestičních transferů (snížení o 9 %, tj. o 4,4 mld. Kč), které ke konci srpna činily 44,5 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 0,7 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi v srpnu 2024 je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 20,1 %, tj. o 2,2 mld. Kč, na 13,1 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů v rámci Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1,4 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly MŽP a transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1,3 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj. Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi v srpnu 2024 jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v srpnu 2024 činily 289,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,1 %, tj. o 14 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 272,8 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 14,7 %, tj. o 8,9 mld. Kč, na 69,2 mld. Kč. Na tom se podílely především výdaje na nákup majetkových podílů. Běžné výdaje obcí dosáhly 220,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,4 %, tj. o 5,1 mld. Kč. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí především zvýšení výdajů na silnice na nákup ostatních služeb.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný za červen 20244 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 6. 2024.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v srpnu 2024 s celkovými příjmy ve výši 4,9 mld. Kč (meziroční růst o 46,2 %, tj. o 1,5 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 3,4 mld. Kč (meziroční růst o 19,3 %, tj. o 0,6 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 1,4 mld. Kč (meziroční růst o 1 mld. Kč).
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Tento rozdíl je způsoben časovým nesouladem mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků ze státního rozpočtu kraji a hl. m. Prahou určených na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám a školským zařízením.
3 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
4 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy