Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2024
Územní rozpočty dosáhly k září 2024 mimořádně pozitivních výsledků, přičemž stabilní růst příjmů a efektivní řízení výdajů zajistily rekordní přebytky hospodaření. Kraje vykázaly meziroční růst salda rozpočtu a dosáhly historicky nejlepšího výsledku hospodaření. Obce, ačkoliv čelily poklesu salda ve srovnání s předchozím rokem, stále zaznamenaly druhý nejvyšší přebytek hospodaření od roku 2013. Tento pokles byl způsoben především meziročním zvýšením kapitálových výdajů, které jsou klíčové pro zlepšování veřejné infrastruktury, kvality života obyvatel a dlouhodobý rozvoj regionů. Příjmy obcí rostly pomaleji než výdaje, což ovlivnilo výsledné saldo, avšak celkově zůstávají územní rozpočty ve velmi dobré finanční kondici. Stabilitu dále podporuje klesající inflace, která v září dosáhla 2,6 % a zůstává v tolerančním pásmu České národní banky (dále jen „ČNB“).
Analýza příjmové strany územních rozpočtů ukazuje růst daňových i nedaňových příjmů. U daní bylo klíčové zvýšené inkaso DPFO, které odráží rostoucí mzdy a konsolidační opatření, a vyšší výběr DPH díky nárůstu spotřeby domácností. Naopak inkaso DPPO meziročně kleslo, což souvisí s úhradami záloh na dani. Významný růst zaznamenala daň z nemovitých věcí, což obcím přineslo dodatečné peněžní prostředky. Naopak příjmy neinvestičních transferů meziročně poklesly, zejména kvůli nižším kompenzačním příspěvkům pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny a u obcí kvůli snížení přijatých peněžních prostředků z Operačního programu Jan Amos Komenský. Krajům rovněž klesly přijaté investiční transfery z Operačního programu Životní prostředí a Integrovaného regionálního operačního programu. Obce však naopak vykazují růst investičních transferů, což posiluje jejich investiční aktivitu.
Hospodaření územních rozpočtů bylo v září ovlivněno povodněmi, které zasáhly většinu území České republiky. V souvislosti s přípravou a řešením krizových situací a s odstraněním následků škod způsobených tlakovou níží Boris územní rozpočty prozatím realizovaly výdaje ve výši 46,2 mil. Kč. Nejvíce postiženým krajem byl Moravskoslezský kraj, jehož výdaje v souvislosti s povodněmi v září činily 24,1 mil. Kč a výdaje jeho obcí dosáhly 20,3 mil. Kč.
ČNB v září 2024 opět snížila základní úrokovou sazbu, tentokrát o 0,25 p.b. na 4 %. Toto opatření, potřetí v pořadí od začátku roku, reflektuje snahu o další uvolnění měnové politiky s cílem podpořit ekonomický růst a snížit náklady na úvěry, zejména ty hypoteční. Současně se tím reaguje na zpomalující inflaci, která se přibližuje k inflačnímu cíli. Tento vývoj však má přímé dopady na spořicí produkty, jelikož komerční banky v návaznosti na pokles sazeb snižují úroky na bankovních účtech a termínovaných vkladech (dále jen „BÚ“). Snížení úrokových sazeb povede k nižším příjmům z finančních rezerv obcí a krajů, což může ovlivnit jejich rozpočty a motivovat k efektivnějšímu využití uložených peněžních prostředků. Levnější úvěrové financování zároveň poskytuje příležitost pro realizaci větších investic.
Kraje v září v komparaci s rokem 2023 snížily svůj dluh. Obce naopak kombinovaly snižování dluhu s navýšením kapitálových výdajů, což dokládá jejich schopnost financovat investiční projekty bez zapojení cizích zdrojů. Celkově se peněžní prostředky na BÚ územních rozpočtů nadále akumulují, a to i přes nízké úročení, což může naznačovat opatrnější přístup k financování rozvojových projektů.
Přes celkově pozitivní výsledky vyvolává současná situace otázky, zda jsou přebytky územních rozpočtů dostatečně využívány pro investice do rozvoje infrastruktury a zlepšení veřejných služeb. Současná vysoká finanční stabilita a nízké úrokové sazby vytvářejí příležitosti pro efektivní využití peněžních prostředků ve prospěch dlouhodobého rozvoje regionů.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) se nacházejí ve výborné finanční kondici, o čemž svědčí rekordně vysoký přebytek hospodaření, který v září dosáhl výše 78,6 mld. Kč (viz graf č. 1) a který se meziročně navýšil o 1,7 %, tj. o 1,3 mld. Kč. Pokud očistíme výsledek hospodaření o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak saldo rozpočtu dosáhlo přebytku 59,3 mld. Kč2 a meziročně se dokonce snížilo o 15,7 %, tj. o 11,1 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové příjmy územních rozpočtů v září 2024 činily 648,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 0,6 %, tj. o 3,7 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 482,7 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 402,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,5 %, tj. o 13,6 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, v září letošního roku činila 83,4 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 23 %, tj. o 11,5 mld. Kč, na 61,6 mld. Kč. Příčinou byl zejména nárůst ostatních nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále pak daňové příjmy, které letos zaznamenaly meziroční růst o 0,3 %, tj. o 1,1 mld. Kč a dosáhly 334,9 mld. Kč. Transfery přijaté územními rozpočty meziročně klesly o 4 %, tj. o 10,2 mld. Kč, na 245,8 mld. Kč. To bylo způsobeno zejména poklesem neinvestičních přijatých transferů (snížení o 3,4 %, tj. o 7,8 mld. Kč), které v září dosáhly 222,3 mld. Kč, ale i poklesem investičních přijatých transferů (snížení o 9,2 %, tj. o 2,4 mld. Kč), které v září činily 23,5 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové výdaje územních rozpočtů v září 2024 činily 570 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 0,4 %, tj. o 2,4 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 423,5 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 462,8 mld. Kč a zaznamenaly mírný meziroční pokles (o 0,1 %, tj. o 0,3 mld. Kč), a to v důsledku meziročního snížení neinvestičních transferů cizím příspěvkovým a zřízeným příspěvkovým organizacím (dále jen „PO“) na základní školy. Kapitálové výdaje v září činily 107,2 mld. Kč a meziročně se navýšily o 2,6 %, tj. o 2,7 mld. Kč), a to v důsledku zvýšení nákupu majetkových podílů místních samospráv.
I. Hospodaření krajů
Finanční situace krajů v září se v meziročním srovnání výrazně vylepšila. Kraje hospodařily s historicky nejvyšším přebytkem rozpočtu ve výši 32,1 mld. Kč. Meziročně se výsledek hospodaření navýšil o 49,1 %, tj. o 10,6 mld. Kč (viz graf č. 2). Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 12,9 mld. Kč2.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů v ke konci září 2024 činily 282,2 mld. Kč a v porovnání s minulým rokem nepatrně klesly o 0,6 %, tj. o 1,7 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 136,8 mld. Kč. V průběhu roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůi krajů. V září vlastní příjmy dosáhly 93,1 mld. Kč (meziročně vzrostly o 6,7 %, tj. o 5,8 mld. Kč) a tvořily 68 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy v září meziročně posílily zejména kvůli růstu nedaňových příjmů (meziroční růst o 67,1 %, tj. o 5,4 mld. Kč), které dosáhly 13,6 mld. Kč. Příčinou byl zejména nárůst ostatních nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále kvůli růstu daňových příjmů, které se meziročně navýšily o 0,6 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 79,2 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem příjmů z DPFO o 12 %, tj. o 1,9 mld. Kč, na 18 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Dále se zvýšil příjem z DPH o 4,3 %, tj. o 1,7 mld. Kč, na 40 mld. Kč, a to z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Naopak poměrně výrazně klesl příjem z DPPO (o 13,3 %), tj. o 3,2 mld. Kč na 20,7 mld. Kč z důvodu úhrady čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2023 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Ostatní daňové příjmy, které představují pouze minoritu daňových příjmů, se meziročně také navýšily.
Kraje v září 2024 přijaly transfery ve výši 189,2 mld. Kč, tedy o 3,8 %, tj. o 7,5 mld. Kč méně nežli v předchozím roce. Meziročně klesly neinvestiční transfery přijaté kraji o 1,4 %, tj. o 2,6 mld. Kč a dosáhly 179,8 mld. Kč. To bylo způsobeno zejména poklesem neinvestičních transferů v případě kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 76,1 %, tj. o 4,1 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dále jen „VPS“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji v září 2024 je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v letošním září 9,4 mld. Kč a meziročně klesly o 34,4 %, tj. o 4,9 mld. Kč. K tomu zásadně přispěl meziroční pokles transferů poskytovaných v rámci Operačního programu Životní prostředí – finanční prostředky z EU (pokles o 1,4 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) a také v rámci Integrovaného regionálního operačního systému 2021–2027 – finanční prostředky z EU (pokles o 1,2 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Významné investiční transfery přijaté kraji v září 2024 jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v září 2024 činily 250,1 mld. Kč a meziročně klesly o 4,7 %, tj. o 12,3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 124 mld. Kč. Největší podíl na meziročním poklesu celkových výdajů měly běžné výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 2,8 %, tj. o 6,4 mld. Kč, na 223,7 mld. Kč. Za meziročním snížením běžných výdajů stojí především snížení neinvestičních transferů cizím příspěvkovým a zřízeným PO na základní školy. Kapitálové výdaje se meziročně snížily o 18,1 %, tj. o 5,8 mld. Kč, na 26,4 mld. Kč. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na pořízení drážních vozidel. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 114,8 mld. Kč a tvořily 72,5 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání a dotace pro soukromé školy.
Hospodaření krajů bylo v září ovlivněno povodněmi, které způsobila tlaková níže Boris. V souvislosti s tím kraje realizovaly v září 2024 výdaje přímo související s přípravou a řešením krizových situací a na odstraňování následků škod způsobenými povodněmi ve výši 24,5 mil. Kč. Záplavy napáchaly nejvíce škod v Moravskoslezském kraji, jehož výdaje související s povodněmi přesáhly 24 mil. Kč. Dále výdaje realizoval Plzeňský kraj (250 tis. Kč), Královéhradecký kraj (85,9 tis. Kč), Olomoucký (16,9 tis. Kč) a Zlínský kraj (12,1 tis. Kč).
Dluh a stav na BÚ krajů
Dluh krajů včetně jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“) na konci září 2024 činil 24 mld. Kč a v porovnání s koncem roku 2023 se snížil o 7,8 %, tj. o 2 mld. Kč. Mírný pokles dluhu sice odpovídá nižší investiční aktivitě krajů, ale nekoresponduje s poklesem základní úrokové sazby, kterou ČNB postupně snižuje od začátku letošního roku. V přepočtu na počet obyvatel byl dluh nejvyšší v Karlovarském kraji a poté v Libereckém kraji.
Výše zůstatků krajů na BÚ (včetně PO) činila v září letošního roku 132,3 mld. Kč, což představuje oproti konci roku 2023 navýšení úspor o 42,3 %, tj. o 39,3 mld. Kč. Po očištění o peněžní prostředky přijaté z kapitoly MŠMT na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, které kraje do konce měsíce září neposkytly školám a školským zařízením, zůstatky na BÚ krajů na konci září dosáhly 113 mld. Kč, takže vklady oproti konci roku 2023 vzrostly o 21,6 %, tj. o 20 mld. Kč. V přepočtu na počet obyvatel byl stav na BÚ nejvyšší v Kraji Vysočina, Karlovarském kraji a Jihočeském kraji. Jak je patrné z grafu č. 6, tak zatímco se dluh krajů od roku 2013 snížil o 10,6 %, tak stavy na BÚ dynamicky rostou, a to o více než pětinásobek (409,1 %4). Kraje navazují na tento trend a v září prozatím pokračují v navyšování úspor.
II. Hospodaření obcí
Obce v září 2024 vykázaly přebytek rozpočtu ve výši 45 mld. Kč a dosáhly druhého nejvyššího přebytku hospodaření od roku 2013. Oproti minulému roku, kdy bylo zaznamenáno historicky nejvyšší kladné saldo hospodaření, došlo k jeho propadu o 18,4 %, tj. o 10,1 mld. Kč (viz graf č. 7). Rozpočet hl. m. Prahy skončil v září v přebytku 18,8 mld. Kč (meziroční pokles 21 %, tj. o 5 mld. Kč) s celkovými příjmy 106,3 mld. Kč a výdaji 87,5 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí na konci září činily 267,7 mld. Kč, výdaje 241,5 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 26,2 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v září 2024 činily 374 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 1,5 %, tj. o 5,3 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 353,5 mld. Kč. V průběhu roku dochází k systematickému růstu vlastních příjmůi obcí, které na konci září činily 308,4 mld. Kč (meziroční růst o 2,6 %, tj. 7,7 mld. Kč) a tvořily 87,2 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy meziročně posílily především kvůli růstu nedaňových příjmů, které se navýšily o 14,7 %, tj. o 6 mld. Kč, na 46,9 mld. Kč. Příčinou byl zejména nárůst ostatních nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále také v důsledku meziročního růstu kapitálových příjmů (růst o 22 %, tj. o 1 mld. Kč), které dosáhly na 5,8 mld. Kč. Růst byl způsoben meziročním navýšením příjmů z prodeje pozemků. Daňové příjmy vzrostly o 0,3 %, tj. 0,6 mld. Kč, na 255,7 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 8, tak z daňových příjmů se meziročně nejvýrazněji navýšil příjem ostatních daňových příjmů o 22,2 %, tj. o 6,3 mld. Kč, na 34,9 mld. Kč, a to z důvodu zvýšení inkasa daně z nemovitých věcí. Dále vzrostl příjem z DPFO o 8,7 %, tj. o 4 mld. Kč, na 50,2 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Oproti tomu se meziročně snížil příjem z DPPO o 14,3 %, tj. o 10,5 mld. Kč, na 63,2 mld. Kč. Příjem z DPH se meziročně zvýšil o 0,8 %, tj. o 0,8 mld. Kč, na 107,4 mld. Kč.
Obce ke konci září letošního roku přijaly transfery v celkové výši 65,6 mld. Kč, a meziročně klesly o 3,5 %, tj. o 2,4 mld. Kč. Pokles transferů byl způsoben meziročním poklesem neinvestičních transferů (propad o 8,4 %, tj. o 4,7 mld. Kč), které ke konci září činily 50,7 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 5,8 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi do konce září 2024 je uveden v grafu č. 9.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 18,4 %, tj. o 2,3 mld. Kč, na 14,9 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1,5 mld. Kč) z kapitoly MMR a Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1,5 mld. Kč) z kapitoly MŽP. Významné investiční transfery přijaté obcemi v září 2024 jsou zachyceny v grafu č. 10.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v září 2024 činily 329 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,9 %, tj. o 15,5 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 308,6 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12,4 %, tj. o 9 mld. Kč, na 81,8 mld. Kč. Na tom se podílely především výdaje na nákup majetkových podílů v rámci činnosti místní správy, na stavby v rámci komunálních služeb a územního rozvoje. Běžné výdaje obcí dosáhly 247,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,7 %, tj. o 6,4 mld. Kč. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí především zvýšení výdajů na platy zaměstnanců v pracovním poměru a výdaje na opravy a údržbu silnic.
Hospodaření obcí bylo v září ovlivněno povodněmi, které způsobila tlaková níže Boris. V souvislosti s tím obce realizovaly v září 2024 výdaje přímo související s přípravou a řešením krizových situací a na odstraňování následků škod způsobenými povodněmi ve výši 45,8 mil. Kč. Záplavy napáchaly nejvíce škod v obcích Moravskoslezského kraje, jejichž výdaje související s povodněmi přesáhly 20 mil. Kč. Dále nejvyšší výdaje realizovaly obce Olomouckého kraje (6,3 mil. Kč), obce Středočeského kraje (3,6 mil. Kč) a obce Zlínského kraje (2,7 mil. Kč).
Dluh a stavy na BÚ obcí:
Dluh obcí (vč. PO) na konci září 2024 činil 62,5 mld. Kč a oproti minulému roku se snížil o 2,4 %, tj. o 1,6 mld. Kč. Meziroční snížení dluhu, a naopak navýšení kapitálových výdajů potvrzuje dobrou finanční situaci obcí, které jsou schopné ufinancovat své investiční aktivity z vlastních peněžních prostředků. Nejvyšší počet obcí s dluhem byl ve Středočeském kraji a v přepočtu na počet obyvatel v Kraji Vysočina.
Na konci září měly obce (vč. PO) uložené peněžní prostředky na BÚ v hodnotě 418,9 mld. Kč, což představuje v porovnání s koncem roku 2023 navýšení úspor o 8,3 %, tj. o 32,1 mld. Kč. S ohledem na klesající základní úrokovou sazbu, kterou ČNB v září snížila o 0,25 p. b., se musí počítat s menším zhodnocením peněz na spořících účtech a termínovaných vkladech. Jak je patrné z grafu č. 11, tak stavy na BÚ obcí od roku 2013 dynamicky rostou (+ 277,3 %), zatímco dluh obcí ve stejném období klesá (- 32,3 %). Stejně jako ostatní obce, tak i hl. m. Praha akumulovala vklady na BÚ, a to i přes nízké úrokové sazby.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v září 2024 s celkovými příjmy ve výši 5,4 mld. Kč (meziroční růst o 40,8 %, tj. o 1,6 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 4 mld. Kč (meziroční růst o 17,8 %, tj. o 0,6 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 1,4 mld. Kč (meziroční růst 1 mld. Kč).
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky poskytnuté z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Tento rozdíl je způsoben časovým nesouladem mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků ze státního rozpočtu kraji a hl. m. Prahou určených na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám a školským zařízením.
3 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
4 Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací pro soukromé školy stavy na BÚ vzrostly oproti roku 2013 o 335 %.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy