Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 11. 2024
Územní rozpočty v listopadu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 71,6 mld. Kč. I přes pokračující růst příjmů došlo k meziročnímu poklesu přebytku rozpočtového hospodaření. Významný podíl na růstu příjmů měly vlastní příjmy územních rozpočtů, které posilují jejich finanční soběstačnost. K růstu přispěly především nedaňové příjmy, které výrazně narostly díky mimořádným příjmům z výplaty věřitelů Sberbank CZ. Daňové příjmy také meziročně vzrostly, a to díky vyšším příjmům z DPFO odrážející růst mezd a změny zavedené v rámci ozdravného balíčku. Naopak inkaso DPPO zaznamenalo pokles, což souviselo s loňskou vysokou srovnávací základnou. U daně z nemovitých věcí došlo k významnému nárůstu, což přineslo obcím další peněžní prostředky.
Na výdajové straně rozpočtů došlo k růstu běžných i kapitálových výdajů. Běžné výdaje rostly zejména v souvislosti s příspěvky poskytnutými zřízeným příspěvkovým organizacím na silnice, zatímco kapitálové výdaje se zvyšovaly kvůli investicím do majetku místních samospráv. Hospodaření územních rozpočtů bylo také ovlivněno odstraňováním následků povodní způsobených tlakovou níží Boris. Na zmírnění jejich škod a obnovu infrastruktury bylo od září do listopadu 2024 vynaloženo 1,3 mld. Kč, přičemž největší škody byly zaznamenány v Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji. Většina těchto výdajů byla kompenzována ze státního rozpočtů a rozpočtu státního fondu.
Přestože došlo ke snížení investičních transferů, územní rozpočty pokračovaly ve svých investičních aktivitách, což ukazuje na jejich snahu udržet rozvojovou dynamiku. Celkový přebytek hospodaření potvrzuje stabilitu a schopnost územních rozpočtů přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) v listopadu 2024 hospodařily s přebytkem rozpočtu 71,6 mld. Kč. Meziročně se výsledek hospodaření snížil o 3,9 %, tj. o 2,9 mld. Kč, a to z důvodu nižšího tempa růstu příjmové strany územních rozpočtů vyvolané zejména meziročním snížením investičních přijatých transferů. Pokud očistíme výsledek hospodaření o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak saldo rozpočtu dosáhlo 50,6 mld. Kč2 a meziročně pokleslo o 22,3 %, tj. o 14,5 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové příjmy územních rozpočtů v listopadu 2024 činily 772,9 mld. Kč a zaznamenaly meziroční růst o 1,6 %, tj. o 12,3 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 576,8 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů dosáhly 480,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,8 %, tj. o 17,4 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, opakovaně posiluje a v listopadu letošního roku činila 83,4 %. Za meziročním navýšením vlastních příjmů stojí především nedaňové příjmy, které meziročně vzrostly o 18,4 %, tj. o 10,4 mld. Kč, na 66,9 mld. Kč. Příčinou byl zejména nárůst nedaňových příjmů z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ (meziroční růst o 16,7 %, tj. o 10,3 mld. Kč). Dále pak růst daňových příjmů, které meziročně vzrostly o 1,3 %, tj. o 5,3 mld. Kč, a dosáhly 400,5 mld. Kč. Dochází naopak k meziročnímu poklesu transferů přijatých územními rozpočty. To bylo způsobeno výlučně snížením investičních přijatých transferů (pokles o 16,4 %, tj. o 5,9 mld. Kč), které v listopadu dosáhly 30,2 mld. Kč. Neinvestiční přijaté transfery meziročně vzrostly marginálně (růst o 0,2 %, tj. o 0,5 mld. Kč) a dosáhly 241,5 mld. Kč.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové výdaje územních rozpočtů v listopadu 2024 činily 701,3 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly o 2,1 %, tj. o 15,2 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 526,1 mld. Kč. Běžné výdaje dosáhly 558,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,1 %, tj. o 11,4 mld. Kč, přičemž největší podíl na meziročním růstu měly neinvestiční příspěvky poskytnuté zřízeným příspěvkovým organizacím na silnice. Kapitálové výdaje v listopadu vyšplhaly na 142,9 mld. Kč a meziročně se navýšily o 2,7 %, tj. o 3,7 mld. Kč, a to v důsledku zvýšení nákupu majetkových podílů místních samospráv.
I. Hospodaření krajů
Kraje v listopadu hospodařily s přebytkem rozpočtu ve výši 29,6 mld. Kč. Jak je patrné z grafu č. 2, tak se saldo rozpočtu meziročně zvýšilo o 18,9 %, tj. o 4,7 mld. Kč. Pokud očistíme saldo rozpočtu krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1, tak výsledek hospodaření poté dosáhl 11,8 mld. Kč2 a meziročně se dokonce snížil o 24 %, tj. o 3,7 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů v letošním listopadu činily 332,7 mld. Kč a meziročně mírně vzrostly (o 0,5 %, tj. o 1,7 mld. Kč). Po očištění příjmů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 161,2 mld. Kč. Ke konci roku vlastní příjmyi krajů nadále rostou. V listopadu dosáhly 112,1 mld. Kč (meziroční růst o 6,1 %, tj. o 6,4 mld. Kč) a tvořily 69,6 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy krajů meziročně posílily v důsledku růstu nedaňových příjmů (o 37,5 %, tj. o 4,2 mld. Kč), které v listopadu dosáhly 15,4 mld. Kč, a to zejména z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále meziročně vzrostly daňové příjmy, a to o 2,3 %, tj. o 2,1 mld. Kč, na 96,3 mld. Kč. Jak je zřejmé z grafu č. 3, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil objem příjmů z DPFO o 12 %, tj. o 2,4 mld. Kč, na 22,2 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Dále se zvýšily příjmy z DPH o 3,9 %, tj. o 1,9 mld. Kč, na 50,1 mld. Kč, a to z důvodu vyšší spotřeby domácností a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené (12 %) do základní sazby (21 %) DPH. Poklesly naopak příjmy z DPPO o 8,4 %, tj. o 2,2 mld. Kč na 23,5 mld. Kč, což bylo způsobeno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze minoritu daňových příjmů, se meziročně také navýšily.
Kraje ke konci listopadu 2024 přijaly transfery ve výši 220,6 mld. Kč. Meziročně jich přijaly o 2,1 %, tj. o 4,7 mld. Kč méně, což bylo způsobeno výlučně poklesem investičních transferů. Neinvestiční transfery přijaté kraji v listopadu 2024 dosáhly 209,4 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 1,6 %, tj. 3,3 mld. Kč. Největší meziroční pokles byl zaznamenán zejména u kompenzačního příspěvku pro kraje – ubytování osob z Ukrajiny (pokles o 4,4 mld. Kč) poskytovaného z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji činily v listopadu 11,1 mld. Kč a meziročně se propadly o 41,9 %, tj. o 8 mld. Kč. Na tom se podílel meziroční propad transferů poskytovaných v rámci Integrovaného regionální operačního programu – finanční prostředky z EU (pokles o 3,4 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) a v rámci Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (pokles o 1,5 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“). Nejvýznamnější investiční transfery přijaté kraji jsou zachyceny na grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v listopadu 2024 činily 303,1 mld. Kč a zaznamenaly meziroční pokles o 1 %, tj. o 3 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 149,4 mld. Kč. Na meziročním poklesu celkových výdajů se podílely výlučně kapitálové výdaje, které se oproti minulému roku snížily o 16,7 %, tj. o 7,2 mld. Kč, na 35,7 mld. Kč. Významný meziroční pokles investičních aktivit krajů koresponduje s poklesem přijatých investičních transferů. Za meziročním snížením kapitálových výdajů stojí především snížení výdajů na pořízení drážních vozidel. Naproti tomu běžné výdaje meziročně vzrostly o 1,6 %, tj. o 4,1 mld. Kč, na 267,4 mld. Kč. Na tom se nejvíce podílely neinvestiční transfery poskytované zřízeným příspěvkovým organizacím na silnice. Transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 197,7 mld. Kč a tvořily 74 % celkových běžných výdajů. Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé výdaje na vzdělávání.
Hospodaření některých krajů bylo v listopadu ovlivněno povodněmi, které způsobila tlaková níže Boris. V souvislosti s tím kraje realizovaly v listopadu 2024 výdaje přímo související s přípravou a řešením krizových situací a na odstraňování následků škod způsobenými povodněmi ve výši 322,6 mil. Kč. Od září se tyto výdaje vyšplhaly na 611,4 mil. Kč.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný za září 20244 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2024.
II. Hospodaření obcí
Obce v listopadu hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 40,7 mld. Kč (viz graf č. 6). Výsledek hospodaření se meziročně snížil (o 17,1 %, tj. o 8,4 mld. Kč) z důvodu rychlejšího tempa růstu výdajů, a to zejména růstem investičních výdajů. Rozpočet hl. m. Prahy skončil v listopadu v přebytku 23,6 mld. Kč (meziroční pokles 5,5 %, tj. 1,4 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 127,1 mld. Kč a výdaji v hodnotě 103,5 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové příjmy obcí činily 321,9 mld. Kč, výdaje 304,8 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření skončil v přebytku 17,1 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v listopadu 2024 činily 448,9 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,5 %, tj. o 11 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 příjmy činí 424,3 mld. Kč. Ke konci roku vlastní příjmyi obcí nadále rostou. V listopadu dosáhly 367,4 mld. Kč (meziroční růst o 3,1 %, tj. o 11 mld. Kč) a tvořily 86,6 % celkových očištěných příjmů3.
Vlastní příjmy meziročně posílily zejména díky růstu nedaňových příjmů, které se navýšily o 12,4 %, tj. o 6,1 mld. Kč, na 55,5 mld. Kč, a to zejména z titulu výplaty věřitelů Sberbank CZ. Dále meziročně vzrostly daňové příjmy (růst o 1 %, tj. o 3,1 mld. Kč), které v listopadu dosáhly 304,2 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšily příjmy z ostatních daňových příjmů o 16 %, tj. o 5,2 mld. Kč, na 37,7 mld. Kč z důvodu zvýšení inkasa daně z nemovitých věcí. Dále vzrostly příjmy z DPFO o 8,7 %, tj. 5 mld. Kč, na 61,9 mld. Kč, a to v důsledku růstu mezd a změn přijatých v rámci ozdravného balíčku (např. snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). Meziročně mírně vzrostly příjmy z DPH o 0,7 %, tj. o 0,9 mld. Kč, na 134,1 mld. Kč. Naproti tomu se meziročně snížily příjmy z DPPO, a to o 10,2 %, tj. o 8 mld. Kč na 70,5 mld. Kč, což bylo způsobeno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022.
Obce ke konci listopadu letošního roku přijaly transfery v celkové výši 81,5 mld. Kč a meziročně se téměř nezměnily. Neinvestiční transfery se meziročně snížily (o 3,6 %, tj. o 2,3 mld. Kč) a činily 60,9 mld. Kč. Meziroční pokles byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT u Operačního programu Jan Amos Komenský (meziroční pokles o 5,9 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi meziročně vzrostly o 12,3 %, tj. o 2,3 mld. Kč, na 20,6 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 2,1 mld. Kč) z kapitoly MMR a transferů v rámci Operačního programu Životní prostředí 2021–2027 – finanční prostředky z EU (meziroční růst o 1,8 mld. Kč) poskytovaných z kapitoly MŽP. Nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v listopadu 2024 činily 408,2 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5 %, tj. o 19,4 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výdaje činí 386,8 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením kapitálových výdajů, které se oproti minulému roku zvýšily o 12 %, tj. o 11,6 mld. Kč, na 108,6 mld. Kč. Na tom se podílely především výdaje na nákup majetkových podílů. Běžné výdaje obcí dosáhly 299,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 2,7 %, tj. o 7,8 mld. Kč. Za meziročním růstem běžných výdajů stojí především zvýšení výdajů na platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech v místní samosprávě.
Hospodaření obcí bylo v listopadu ovlivněno povodněmi, které způsobila tlaková níže Boris. V souvislosti s tím obce realizovaly v listopadu 2024 výdaje přímo související s přípravou a řešením krizových situací a na odstraňování následků škod způsobenými povodněmi ve výši 371,9 mil. Kč. Od září se tyto výdaje vyšplhaly na 695,3 mil. Kč. Záplavy napáchaly nejvíce škod v obcích Moravskoslezského kraje, jejichž výdaje související s povodněmi přesáhly 501,9 mil. Kč. Dále nejvyšší výdaje realizovaly obce Olomouckého kraje (109 mil. Kč), obce Zlínského kraje (15,8 mil. Kč) a obce Jihomoravského kraje (13,2 mil. Kč).
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný za září 20244 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2024.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v listopadu 2024 s celkovými příjmy ve výši 6,4 mld. Kč (meziroční růst o 30,3 %, tj. o 1,5 mld. Kč) a celkovými výdaji ve výši 5,2 mld. Kč (meziroční růst o 14,3 %, tj. o 0,6 mld. Kč). Saldo rozpočtu skončilo v přebytku 1,3 mld. Kč (meziroční růst o 0,9 mld. Kč).
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Tento rozdíl je způsoben časovým nesouladem mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků ze státního rozpočtu kraji a hl. m. Prahou určených na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám a školským zařízením.
3 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
4 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy