Zadluženost územních samosprávných celků v roce 2009
I. Vývoj celkové zadluženosti územních samosprávných celků v roce 2009
A. Obce
Obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2009 celkový dluh ve výši 80,6 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2008 se jedná o nárůst o 0,6 %, přičemž v absolutním vyjádření činí nárůst 0,5 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se tak jedná o mírnější nárůst v absolutním i procentuálním vyjádření. I přesto je výše zadluženosti obcí ke konci roku 2009 stále nižší než v rekordnímu roce 2006.
V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty
- bankovní úvěry od peněžních ústavů,
- emitované komunální dluhopisy,
- přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.
| (v mld.Kč) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ukazatel | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Úvěry | 22,6 | 27,3 | 35,2 | 38,5 | 43,7 | 47,1 | 46,7 | 47,4 | 55,8 |
| Komunální dluhopisy | 13,3 | 15,9 | 21,7 | 23,9 | 23,5 | 22,9 | 22,6 | 22,7 | 14,7 |
| Přijaté návratné fin.výpomoci a ost.dluhy | 12,4 | 12,6 | 13,5 | 12,4 | 11,8 | 10,9 | 9,9 | 10,0 | 10,1 |
| Celkem | 48,3 | 55,8 | 70,4 | 74,8 | 79 | 80,9 | 79,2 | 80,1 | 80,6 |
Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že ke zvýšení celkové zadluženosti přispěl razantní růst položky úvěrů (o 8,4 mld. Kč). Naproti tomu na položce emitovaných komunálních dluhopisů došlo k významnému poklesu o 8,0 mld. Kč.
Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů byly, podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod), na předfinancování investičních projektů spolufinacovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Několik měst také čerpalo úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do místní infrastruktury. Až na několik výjimek byla většina úvěrů v roce 2009 obcím poskytnuta v domácí měně.
Většina úrokových sazeb je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Pevně stanovené sazby zpravidla nepřesahují 6 procentních bodů. Přirážka k sazbám vázaných na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahuje 2 p.b. Pro více než polovinu poskytnutých úvěrů jejich poskytovatelé nevyžadovaly ručení. Pokud je ručení vyžadováno, nejčastěji jde o ručení směnkou, majetkem obce či budoucími příjmy rozpočtu obce.
Emisi komunálních dluhopisů vykazují od roku 2004 stále pouze tři největší města, a to hl. m. Praha (9,5 mld. Kč), statutární město Brno (2,0 mld. Kč) a statutární město Ostrava (3,2 mld. Kč). Celková hodnota emitovaných komunálních dluhopisů koncem roku 2009 činila 14,7 mld. Kč.
Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala, podobně jako v roce 2008, velmi malý nárůst mírně přesahující 0,1 mld. Kč. Podílely se na něm zejména krátkodobé směnky k úhradě, které meziročně vzrostly o 1,1 mld. Kč. Naproti tomu stav přijatých návratných finančních výpomocí klesl o 0,9 mld. Kč.
V roce 2009 vykázalo zadluženost 3 250 obcí z celkového počtu 6 244 obcí, což je více než polovina (52,0 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný a meziročně došlo k jeho velmi mírnému růstu (o 21 obcí).
Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze konstatovat, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejnižší velikostní kategorii 1 – 100 obyvatel (podíl 22,5 %). Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají podíl obcí vykazujících dluh nad 90 % v každé kategorii. Oproti předchozímu období nedošlo k žádné výraznější změně.
Na celkové zadluženosti obcí se stále výrazně podílí 4 největší města, přestože jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 klesá a v roce 2009 se poprvé od roku 2000 tento podíl dostal pod 50 %.
| (v mld.Kč) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ukazatel | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Celková zadluženost ČR | 48,3 | 55,8 | 70,4 | 74,8 | 79 | 80,9 | 79,2 | 80,1 | 80,6 |
| Zadluženost 4 největších měst | 24,2 | 29,6 | 42,4 | 45,9 | 48,4 | 47,4 | 46,3 | 45,8 | 39,3 |
| % podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti | 50,1 | 53,0 | 60,2 | 61,4 | 61,3 | 58,6 | 58,5 | 57,2 | 48,8 |
Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Plzeň, Brno a Ostrava), jejichž zadluženost dosahuje výše 39,3 mld. Kč, činí zadluženost ostatních obcí celkem 41,3 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo ke zvýšení celkové zadluženosti o 7,0 mld. Kč.
| (v mld.Kč) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ukazatel | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Úvěry | 14,3 | 16,5 | 18,4 | 19,8 | 22 | 25,7 | 25,9 | 26,9 | 34,8 |
| Komunální dluhopisy | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Přijaté návratné fin. výpomoci a ost. dluhy | 9,8 | 9,7 | 9,6 | 9,1 | 8,6 | 7,8 | 7 | 7,4 | 6,5 |
| Celkem | 24,1 | 26,2 | 28 | 28,9 | 30,6 | 33,5 | 32,9 | 34,3 | 41,3 |
Celková zadluženost hl. m. Prahy (včetně jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku výše 26,3 mld. Kč, což je o 6,1 mld. Kč méně než v roce předchozím, zejména z důvodu splacení jistiny II. emise dluhopisů hl. m. Prahy v celkovém objemu 200 mil. €. Přesto zadluženost hl. m. Prahy stále činí 32,6 % celkové zadluženosti obcí. Oproti předchozímu roku jde však o pokles o téměř 8 p.b.
B. Dobrovolné svazky obcí
Dobrovolné svazky obcí (DSO) vykázaly ke konci roku 2009 zadluženost ve výši 2,6 mld. Kč, což oproti roku předchozímu znamená růst o 0,1 mld. Kč. Na zadluženosti se z 89 % podílí dlouhodobé bankovní úvěry.
Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury a na akce související s ochranou životního prostředí.
C. Kraje
Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2009 zadluženost v celkové výši 20,9 mld. Kč. Jedná se o meziroční nárůst o téměř 6,3 mld. Kč (o 42,9 %). Nárůst zadluženosti byl vykázán na položce úvěrů (o 5,5 mld. Kč), které se na celkové zadluženosti krajů podílejí 83,4 %, a přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o 0,8 mld. Kč). Kraje ani v roce 2009 neemitovaly komunální dluhopisy. Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost), cestovního ruchu, vědy a výzkumu. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, obvykle přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněžních ústavů za účelem předfinancování investičních projektů či oprav silnic. Kraje přijaly též bezúročné půjčky od Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 1,1 mld. Kč na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky ze strukturálních fondů EU.
D. Regionální rady regionů soudržnosti
Regionální rady regionů soudržnosti i v roce 2009 vykázaly velmi nízkou zadluženost. Jejich zadluženost se snížila ze 7,0 mil. Kč v roce 2008 na 1,0 mil. Kč v roce 2009. Celá tato částka představuje přijatou návratnou finanční výpomoc mezi rozpočty. Regionální rady regionů soudržnosti i nadále hospodaří bez přijatých úvěrů.
II. Monitoring hospodaření obcí
Vláda České republiky svým usnesením č. 1395/2008 schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce s vyšší mírou rizika hospodaření, tj. ty obce, jejichž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně, a požádal o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda zároveň uložila ministru financí informovat vládu vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu obcí.
Do monitoringu hospodaření obcí za rok 2009 bylo zahrnuto všech 6 244 obcí. Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům.
Po vyhodnocení všech podkladů bylo do kategorie obcí s rizikovým hospodařením (tj. obcí, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k 31.12.2009 v intervalu <0; 1>) zařazeno 367 obcí, z toho do kategorie obcí s vyšší mírou rizika hospodaření (tj. obcí, u nichž hodnoty obou monitorujících ukazatelů k 31.12.2009 nabývaly kritických hodnot) spadalo 44 obcí. Tato hodnota znamená meziroční nárůst o 18 obcí, přičemž opakovaný výskyt je zaznamenán u 18 obcí. Nově se tak do nejrizikovější skupiny obcí zařadilo 26 obcí.
Nejvíce obcí, v absolutním i relativním vyjádření, s vyšší mírou rizika hospodaření se nachází ve velikostní kategorii 101 – 1 000 obyvatel.
Z výsledků monitoringu hospodaření obcí za rok 2009 vyplývá, že i přes nepříznivý vývoj daňových příjmů v roce 2009 a častá zpoždění v proplácení přislíbených dotací z fondů EU hospodaří naprostá většina obcí odpovědně a možným rizikům, které by mohly negativně ovlivnit chod obce, se snaží při své činnosti předcházet.
I. Vývoj celkové zadluženosti územních samosprávných celků v roce 2009
A. Obce
Obce (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2009 celkový dluh ve výši 80,6 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2008 se jedná o nárůst o 0,6 %, přičemž v absolutním vyjádření činí nárůst 0,5 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se tak jedná o mírnější nárůst v absolutním i procentuálním vyjádření. I přesto je výše zadluženosti obcí ke konci roku 2009 stále nižší než v rekordnímu roce 2006.
V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty
- bankovní úvěry od peněžních ústavů,
- emitované komunální dluhopisy,
- přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státního rozpočtu a z rozpočtů státních fondů.
| (v mld.Kč) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ukazatel | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Úvěry | 22,6 | 27,3 | 35,2 | 38,5 | 43,7 | 47,1 | 46,7 | 47,4 | 55,8 |
| Komunální dluhopisy | 13,3 | 15,9 | 21,7 | 23,9 | 23,5 | 22,9 | 22,6 | 22,7 | 14,7 |
| Přijaté návratné fin.výpomoci a ost.dluhy | 12,4 | 12,6 | 13,5 | 12,4 | 11,8 | 10,9 | 9,9 | 10,0 | 10,1 |
| Celkem | 48,3 | 55,8 | 70,4 | 74,8 | 79 | 80,9 | 79,2 | 80,1 | 80,6 |
Z údajů uvedených v tabulce je patrné, že ke zvýšení celkové zadluženosti přispěl razantní růst položky úvěrů (o 8,4 mld. Kč). Naproti tomu na položce emitovaných komunálních dluhopisů došlo k významnému poklesu o 8,0 mld. Kč.
Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů byly, podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury (místní komunikace, kanalizace, čistírny odpadních vod), na předfinancování investičních projektů spolufinacovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce a rozšíření školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Několik měst také čerpalo úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou určené na financování investic do místní infrastruktury. Až na několik výjimek byla většina úvěrů v roce 2009 obcím poskytnuta v domácí měně.
Většina úrokových sazeb je pevně stanovena nebo je navázána na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR. Pevně stanovené sazby zpravidla nepřesahují 6 procentních bodů. Přirážka k sazbám vázaných na mezibankovní úrokovou sazbu PRIBOR obvykle nepřesahuje 2 p.b. Pro více než polovinu poskytnutých úvěrů jejich poskytovatelé nevyžadovaly ručení. Pokud je ručení vyžadováno, nejčastěji jde o ručení směnkou, majetkem obce či budoucími příjmy rozpočtu obce.
Emisi komunálních dluhopisů vykazují od roku 2004 stále pouze tři největší města, a to hl. m. Praha (9,5 mld. Kč), statutární město Brno (2,0 mld. Kč) a statutární město Ostrava (3,2 mld. Kč). Celková hodnota emitovaných komunálních dluhopisů koncem roku 2009 činila 14,7 mld. Kč.
Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala, podobně jako v roce 2008, velmi malý nárůst mírně přesahující 0,1 mld. Kč. Podílely se na něm zejména krátkodobé směnky k úhradě, které meziročně vzrostly o 1,1 mld. Kč. Naproti tomu stav přijatých návratných finančních výpomocí klesl o 0,9 mld. Kč.
V roce 2009 vykázalo zadluženost 3 250 obcí z celkového počtu 6 244 obcí, což je více než polovina (52,0 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, je stabilizovaný a meziročně došlo k jeho velmi mírnému růstu (o 21 obcí).
Z pohledu posuzování zadluženosti podle velikostních kategorií obcí lze konstatovat, že podíl obcí vykazujících dluh se zvyšuje s rostoucím počtem obyvatel obce. Nejnižší procentní podíl obcí vykazujících dluh lze nalézt v nejnižší velikostní kategorii 1 – 100 obyvatel (podíl 22,5 %). Velikostní kategorie obcí nad 5 000 obyvatel mají podíl obcí vykazujících dluh nad 90 % v každé kategorii. Oproti předchozímu období nedošlo k žádné výraznější změně.
Na celkové zadluženosti obcí se stále výrazně podílí 4 největší města, přestože jejich podíl na celkové zadluženosti od roku 2004 klesá a v roce 2009 se poprvé od roku 2000 tento podíl dostal pod 50 %.
| (v mld.Kč) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ukazatel | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Celková zadluženost ČR | 48,3 | 55,8 | 70,4 | 74,8 | 79 | 80,9 | 79,2 | 80,1 | 80,6 |
| Zadluženost 4 největších měst | 24,2 | 29,6 | 42,4 | 45,9 | 48,4 | 47,4 | 46,3 | 45,8 | 39,3 |
| % podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti | 50,1 | 53,0 | 60,2 | 61,4 | 61,3 | 58,6 | 58,5 | 57,2 | 48,8 |
Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Plzeň, Brno a Ostrava), jejichž zadluženost dosahuje výše 39,3 mld. Kč, činí zadluženost ostatních obcí celkem 41,3 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo ke zvýšení celkové zadluženosti o 7,0 mld. Kč.
| (v mld.Kč) | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ukazatel | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
| Úvěry | 14,3 | 16,5 | 18,4 | 19,8 | 22 | 25,7 | 25,9 | 26,9 | 34,8 |
| Komunální dluhopisy | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| Přijaté návratné fin. výpomoci a ost. dluhy | 9,8 | 9,7 | 9,6 | 9,1 | 8,6 | 7,8 | 7 | 7,4 | 6,5 |
| Celkem | 24,1 | 26,2 | 28 | 28,9 | 30,6 | 33,5 | 32,9 | 34,3 | 41,3 |
Celková zadluženost hl. m. Prahy (včetně jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku výše 26,3 mld. Kč, což je o 6,1 mld. Kč méně než v roce předchozím, zejména z důvodu splacení jistiny II. emise dluhopisů hl. m. Prahy v celkovém objemu 200 mil. €. Přesto zadluženost hl. m. Prahy stále činí 32,6 % celkové zadluženosti obcí. Oproti předchozímu roku jde však o pokles o téměř 8 p.b.
B. Dobrovolné svazky obcí
Dobrovolné svazky obcí (DSO) vykázaly ke konci roku 2009 zadluženost ve výši 2,6 mld. Kč, což oproti roku předchozímu znamená růst o 0,1 mld. Kč. Na zadluženosti se z 89 % podílí dlouhodobé bankovní úvěry.
Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury a na akce související s ochranou životního prostředí.
C. Kraje
Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2009 zadluženost v celkové výši 20,9 mld. Kč. Jedná se o meziroční nárůst o téměř 6,3 mld. Kč (o 42,9 %). Nárůst zadluženosti byl vykázán na položce úvěrů (o 5,5 mld. Kč), které se na celkové zadluženosti krajů podílejí 83,4 %, a přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů (o 0,8 mld. Kč). Kraje ani v roce 2009 neemitovaly komunální dluhopisy. Některé kraje pokračovaly v čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou, jimiž spolufinancují rozsáhlé investice do regionální infrastruktury (rekonstrukce silnic II. a III. tříd, občanská vybavenost), cestovního ruchu, vědy a výzkumu. Tyto úvěry jsou zpravidla čerpány v několika tranších s různou délkou splatnosti, obvykle přesahující 10 let. Ostatní úvěry přijaly kraje od peněžních ústavů za účelem předfinancování investičních projektů či oprav silnic. Kraje přijaly též bezúročné půjčky od Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 1,1 mld. Kč na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky ze strukturálních fondů EU.
D. Regionální rady regionů soudržnosti
Regionální rady regionů soudržnosti i v roce 2009 vykázaly velmi nízkou zadluženost. Jejich zadluženost se snížila ze 7,0 mil. Kč v roce 2008 na 1,0 mil. Kč v roce 2009. Celá tato částka představuje přijatou návratnou finanční výpomoc mezi rozpočty. Regionální rady regionů soudržnosti i nadále hospodaří bez přijatých úvěrů.
II. Monitoring hospodaření obcí
Vláda České republiky svým usnesením č. 1395/2008 schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce s vyšší mírou rizika hospodaření, tj. ty obce, jejichž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně, a požádal o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda zároveň uložila ministru financí informovat vládu vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu obcí.
Do monitoringu hospodaření obcí za rok 2009 bylo zahrnuto všech 6 244 obcí. Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací, přičemž za zásadní ukazatele jsou považovány ukazatel celkové likvidity a ukazatel podílu cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům.
Po vyhodnocení všech podkladů bylo do kategorie obcí s rizikovým hospodařením (tj. obcí, jejichž ukazatel celkové likvidity byl k 31.12.2009 v intervalu <0; 1>) zařazeno 367 obcí, z toho do kategorie obcí s vyšší mírou rizika hospodaření (tj. obcí, u nichž hodnoty obou monitorujících ukazatelů k 31.12.2009 nabývaly kritických hodnot) spadalo 44 obcí. Tato hodnota znamená meziroční nárůst o 18 obcí, přičemž opakovaný výskyt je zaznamenán u 18 obcí. Nově se tak do nejrizikovější skupiny obcí zařadilo 26 obcí.
Nejvíce obcí, v absolutním i relativním vyjádření, s vyšší mírou rizika hospodaření se nachází ve velikostní kategorii 101 – 1 000 obyvatel.
Z výsledků monitoringu hospodaření obcí za rok 2009 vyplývá, že i přes nepříznivý vývoj daňových příjmů v roce 2009 a častá zpoždění v proplácení přislíbených dotací z fondů EU hospodaří naprostá většina obcí odpovědně a možným rizikům, které by mohly negativně ovlivnit chod obce, se snaží při své činnosti předcházet.