Zadluženost územních rozpočtů v roce 2016
Územní rozpočty (obce, kraje, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti a příspěvkové organizace) v souhrnu ke konci roku 2016 vykázaly zadluženost ve výši 95,6 mld. Kč, což je o 17,8 % (o 20,7 mld. Kč) méně než v roce předchozím.
Celkový objem přijatých půjčených prostředků územními rozpočty v roce 2016 (bez příspěvkových organizací) činil 5,2 mld. Kč, což je o 10,2 mld. Kč méně než v předchozím roce.
Tabulka č. 1: Stavy na účtech a stav zadluženosti územních rozpočtů v letech 2005–2016 (v mld. Kč) | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ukazatel | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Stav na účtech celkem | 77,8 | 84,2 | 94,6 | 114,1 | 93,4 | 96,6 | 97,2 | 112,3 | 126,3 | 138,7 | 145,2 | 197,8 |
Zadluženost celkem | 83,5 | 90,9 | 92,2 | 97,2 | 104,1 | 105,1 | 107,2 | 117,1 | 121,6 | 119,1 | 116,3 | 95,6 |
Rozdíl | -5,7 | -6,7 | 2,4 | 16,9 | -10,7 | -8,5 | -10 | -4,8 | 4,7 | 19,6 | 28,9 | 102,2 |
Stav finančních prostředků na bankovních účtech rozpočtového hospodaření obcí, DSO, krajů, regionálních rad a na běžných účtech příspěvkových organizací územních samosprávných celků se meziročně zvýšil o 52,6 mld. Kč (o 36,2 %) na 197,8 mld. Kč a převyšoval tak o 102,2 mld. Kč hodnotu dluhu.
A. Obce
Obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2016 celkový dluh1 ve výši 71,9 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 17,3 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh snížil o 15,0 mld. Kč.
V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státních fondů.
Tabulka č. 2: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR v letech 2005–2016 (v mld. Kč) | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ukazatel | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Úvěry | 43,7 | 47,1 | 46,7 | 47,4 | 55,8 | 59,9 | 60,9 | 68,3 | 68,8 | 67,7 | 66,1 | 51,5 |
Komunální dluhopisy | 23,5 | 22,9 | 22,6 | 22,7 | 14,7 | 15,8 | 14 | 13,8 | 15 | 11,8 | 10,7 | 10,7 |
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy | 11,8 | 10,9 | 9,9 | 10 | 10,1 | 7,6 | 7,5 | 7,9 | 8,4 | 9,4 | 10,1 | 9,7 |
Celkem | 79 | 80,9 | 79,2 | 80,1 | 80,6 | 83,3 | 82,4 | 90 | 92,2 | 88,9 | 86,9 | 71,9 |
Z uvedených údajů za rok 2016 vyplývá, že na položce úvěrů došlo k poklesu o 14,6 mld. Kč, na položce komunálních dluhopisů ke změně nedošlo a na položce přijatých návratných finančních výpomocí a ostatních dluhů došlo k poklesu o 0,4 mld. Kč.
Ve struktuře dluhu obcí mají dlouhodobě největší váhu úvěry, jejichž podíl ke konci roku 2016 činil 71,6 %, podíl emitovaných komunálních dluhopisů činil 14,9 % a zbývající část dluhu obcí (13,5 %) tvořily přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy.
Úvěry, které obce přijaly od peněžních ústavů, byly podobně jako v minulých letech, směrovány zejména na rekonstrukce a výstavbu technické infrastruktury, na předfinancování investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU a na regeneraci a výstavbu bytového fondu. Obce tyto prostředky rovněž použily na rekonstrukce školských zařízení, sportovních areálů a jiné občanské vybavenosti. Tyto úvěry se vyznačují relativně nízkým úročením a velmi dlouhou dobou splatnosti.
V poskytování úvěrů a půjček jsou aktivní i další právnické a fyzické osob, včetně obcí. Zhruba pro polovinu poskytnutých úvěrů a půjček jejich poskytovatelé nevyžadovali ručení. Pokud bylo ručení vyžadováno, nejčastěji šlo o ručení směnkou, majetkem obce nebo budoucími příjmy rozpočtu obce.
Komunální dluhopisy: k 31. 12. 2016 vykazovaly dluh z titulu vydaných dluhopisů pouze hl. m. Praha (ve výši 10,4 mld. Kč) a statutární město Liberec (ve výši 0,3 mld. Kč).
Položka přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy vykázala meziroční pokles o 0,4 mld. Kč. Na jedné straně došlo k poklesu přijatých návratných finančních výpomocí dlouhodobých (o 187,4 mil. Kč), jiných krátkodobých půjček (o 30,5 mil. Kč), krátkodobých směnek k úhradě (o 160,2 mil. Kč) a přijatých návratných finančních výpomocí krátkodobých (o 114,4 mil. Kč); na druhé straně došlo k nárůstu dlouhodobých směnek k úhradě (o 102,3 mil. Kč), dlouhodobých závazků z ručení (o 28,1 tis. Kč) a ostatních dlouhodobých závazků (o 51,2 mil. Kč).
Obce také na své účty přijaly půjčky z rozpočtů Státního fondu životního prostředí ve výši 7,8 mil. Kč (Operační program životní prostředí) a Všeobecné pokladní správy ve výši 10,6 mil. Kč (Neinvestiční půjčky a návratné finanční výpomoci územním rozpočtům).
V roce 2016 vykázalo zadluženost 3 266 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je více než polovina (52,2 %) obcí z celkového počtu. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost zůstává v zásadě stabilizovaný, meziročně došlo k mírnému nárůstu (o 11 obcí).
Dluh obce sám o sobě nelze hodnotit negativně. Bez půjčky nebo úvěru řada obcí nemůže financovat svůj rozvoj (plynofikace, místní komunikace, kanalizace, vodovody, čističky odpadních vod, předškolní a školní zařízení apod.). Záleží tedy na tom, na co si obce půjčují, zda výše půjčky umožní bezproblémové splácení a jak dobře je projekt připraven.
Dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti splňuje 93 % obcí pravidlo rozpočtové odpovědnosti pro ÚSC (tj. dluh k průměru příjmů za posl. 4 roky nesmí překročit 60%). Dle Monitoringu hospodaření obcí za rok 2016, který mimo jiné sleduje míru zadlužení a likviditu obcí, hospodařilo s vyšší mírou rizika pouze 11 obcí.
Tabulka č. 3: Údaje o zadluženosti obcí ČR bez hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně v letech 2005-2016 (v mld. Kč) | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ukazatel | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Úvěry | 22 | 25,7 | 25,9 | 26,9 | 34,8 | 35,5 | 36,3 | 36,4 | 34,9 | 35 | 34,8 | 30,3 |
Komunální dluhopisy | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 2 | 2 | 2 | 2 | 1,3 | 0,3 | 0,3 |
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy | 8,6 | 7,8 | 7 | 7,4 | 6,5 | 5,7 | 5,7 | 6,1 | 6,1 | 7,3 | 8 | 8 |
Celkem | 30,6 | 33,5 | 32,9 | 34,3 | 41,3 | 43,2 | 44 | 44,5 | 43 | 43,6 | 43,1 | 38,6 |
Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 38,6 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu poklesu celkové zadluženosti o 4,5 mld. Kč.
Tabulka č. 4: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí v letech 2005–2016 (v mld. Kč) | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ukazatel | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Celková zadluženost obcí v ČR | 79 | 80,9 | 79,2 | 80,1 | 80,6 | 83,3 | 82,4 | 90 | 92,2 | 88,9 | 86,9 | 71,9 |
Zadluženost 4 největších měst | 48,4 | 47,4 | 46,3 | 45,8 | 39,3 | 40,1 | 38,4 | 45,5 | 49,2 | 45,3 | 43,8 | 33,3 |
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti | 61,3 | 58,6 | 58,5 | 57,2 | 48,8 | 48,1 | 46,6 | 50,6 | 53,4 | 51 | 50,4 | 46,3 |
Na celkové zadluženosti obcí se v roce 2016 podílela 4 největší města ČR z 46,3 %, hodnota jejich dluhu dosáhla výše 33,3 mld. Kč.
Celková výše dluhu hl. m. Prahy (včetně zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku 2016 hodnoty 23,0 mld. Kč, což je o 9,6 mld. Kč méně než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 32,0 %.
B. Dobrovolné svazky obcí
Dobrovolné svazky obcí vykázaly ke konci roku 2016 dluh ve výši 2,5 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč méně než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.
C. Kraje
Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2016 dluh v celkové výši 21,3 mld. Kč. Meziročně se hodnota dluhu snížila o 5,1 mld. Kč (o 19,3 %). Na položce úvěrů byl vykázán meziroční pokles dluhu o 5,7 mld. Kč; podíl úvěrů na celkové zadluženosti krajů dosáhl 87,3 %. Kraje ani v roce 2016 neemitovaly komunální dluhopisy.
Tabulka č. 5: Souhrnné údaje o zadluženosti krajů ČR v letech 2005–2016 (v mld. Kč) | ||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ukazatel | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
Úvěry | 1,8 | 6,5 | 9,4 | 11,9 | 17,4 | 16,6 | 19,6 | 22,2 | 23,5 | 24,4 | 24,3 | 18,6 |
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy | 1,1 | 1,2 | 1 | 2,7 | 3,5 | 2,5 | 2,7 | 2,3 | 3,3 | 3,2 | 2,1 | 2,7 |
Celkem | 2,9 | 7,7 | 10,4 | 14,6 | 20,9 | 19,1 | 22,3 | 24,5 | 26,8 | 27,6 | 26,4 | 21,3 |
D. Regionální rady regionů soudržnosti
Regionální rady regionů soudržnosti vykázaly k 31. 12. 2016 nulovou zadluženost.
II. Monitoring hospodaření obcí za rok 2016
Vláda České republiky usnesením č. 1395/2008 (vč. změn přijatých usneseními č. 695/2010 a č. 722/2012) schválila postup Ministerstva financí při monitoringu hospodaření obcí a současně uložila ministru financí, aby po vyhodnocení všech podkladů oslovil dopisem obce, u nichž byl k 31. 12. příslušného roku ukazatel celkové likvidity (podíl oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům) v intervalu <0; 1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů k celkovým aktivům vyšší než 25 % včetně a požádal o zdůvodnění a o stanovisko zastupitelstva obce. Vláda dále uložila ministru financí, aby ji informoval vždy nejpozději k 30. září každého kalendářního roku o výsledcích monitoringu hospodaření obcí.
Do monitoringu hospodaření obcí, který není primárně určen pro hodnocení míry zadlužení jednotlivých obcí, ale pro hodnocení jejich hospodářské situace, bylo za rok 2016 zahrnuto všech 6 254 samosprávných obcí České republiky (vč. hl. m. Prahy). Monitoring hospodaření obcí je založen na sledování soustavy šestnácti informativních a dvou monitorujících ukazatelů (SIMU) u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací.
K 31. 12. 2016 byl ukazatel celkové likvidity v intervalu <0; 1> u 110 obcí, podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům byl vyšší než 25 % u 122 obcí a oba ukazatele zároveň překročilo 11 obcí. Jde o meziroční pokles o 17 obcí, přičemž 4 obce tyto hodnoty překročily už v některém z minulých let.
Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů a zejména dodatečných podkladů poskytnutých samotnými obcemi.
Na základě provedených analýz je možné konstatovat, že:
-
z hlediska platební schopnosti jsou nadále nejvíce ohroženy obce, jimž byl nařízen odvod za porušení rozpočtové kázně a obce, které učinily chybné investiční rozhodnutí;
-
i nadále lze spatřovat největší rizika pro hospodářskou situaci obcí v nedodržení dotačních podmínek projektů podpořených z fondů EU, ale i z národních programů. Tato rizika vyplývají jednak z pochybení v přípravné a realizační fázi; v případě evropských projektů také z udržitelnosti projektu po stanovenou dobu, což vyžaduje každoroční vynakládání nemalých provozních výdajů z vlastních prostředků obce;
-
většina obcí, u nichž došlo k překročení stanovených hodnot monitorujících ukazatelů, by se i přes výše uvedená rizika neměla dostat do vážných problémů se svou platební schopností, neboť se u nich identifikované riziko ukázalo pouze jako dočasné;
-
vysoké riziko platební neschopnosti bylo identifikováno u obce Prameny.
Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření obcí jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor → https://monitor.statnipokladna.cz/ (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce v záložce Monitoring a audit).
1 Do údajů o zadluženosti jsou od 1.1.2010 zahrnovány stavy na syntetických účtech 281, 282, 283, 289, 322, 326, 362, 451, 452, 453, 456, 457 a 459.