Zadluženost územních rozpočtů v roce 2017

I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2017

Obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2017 celkový dluh ve výši 69,0 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 4,0 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh snížil o 2,9 mld. Kč.

V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státních fondů.

Tabulka č. 1: Souhrnné údaje o zadluženosti obcí ČR v letech 2006–2017 (v mld. Kč)

Ukazatel	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017
Úvěry	47,1	46,7	47,4	55,8	59,9	60,9	68,3	68,8	67,7	66,1	51,5	49,5
Komunální dluhopisy	22,9	22,6	22,7	14,7	15,8	14	13,8	15	11,8	10,7	10,7	10,4
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	10,9	9,9	10	10,1	7,6	7,5	7,9	8,4	9,4	10,1	9,7	9,1
Celkem	80,9	79,2	80,1	80,6	83,3	82,4	90	92,2	88,9	86,9	71,9	69

V roce 2017 vykázalo zadluženost 3 262 obcí z celkového počtu 6 254 obcí, což je více než polovina (52,2 %) obcí. Počet obcí, které vykázaly v posledních letech zadluženost, zůstává v zásadě stabilizovaný, meziročně došlo k mírnému poklesu (o 4 obce).

Tabulka č. 2: Údaje o zadluženosti obcí ČR bez hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně v letech 2006-2017 (v mld. Kč)

Ukazatel	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017
Úvěry	25,7	25,9	26,9	34,8	35,5	36,3	36,4	34,9	35	34,8	30,3	30,1
Komunální dluhopisy	0	0	0	0	2	2	2	2	1,3	0,3	0,3	0,3
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	7,8	7	7,4	6,5	5,7	5,7	6,1	6,1	7,3	8	8	7,5
Celkem	33,5	32,9	34,3	41,3	43,2	44	44,5	43	43,6	43,1	38,6	37,9

 

Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 37,9 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu poklesu celkové zadluženosti o 0,7 mld. Kč.

Tabulka č. 3: Vývoj podílu zadluženosti hl. m. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně na celkové zadluženosti obcí v letech 2006–2017 (v mld. Kč)

Ukazatel	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017
Celková zadluženost obcí v ČR	89,2	79,2	80,1	80,6	83,3	82,4	90	92,2	88,9	86,9	71,9	69
Zadluženost 4 největších měst	47,4	46,3	45,8	39,3	40,1	38,4	45,5	49,2	45,3	43,8	33,3	31,1
% podíl 4 největších měst na celkové zadluženosti	58,6	58,5	57,2	48,8	48,1	46,6	50,6	53,4	51	50,4	46,3	45,1

 

Na celkové zadluženosti obcí se v roce 2017 podílela 4 největší města ČR ze 45,1 %, hodnota jejich dluhu dosáhla výše 31,1 mld. Kč. Současně však tato města vykazují vysoký stav finančních prostředků na bankovních účtech, u všech čtyř měst zhruba dvojnásobně převyšuje hodnotu jejich dluhu.

Celková výše dluhu hl. m. Prahy (včetně zřízených příspěvkových organizací) dosáhla ke konci roku 2017 hodnoty 21,9 mld. Kč, což je o 1,1 mld. Kč méně než v roce předchozím. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 31,7 %.

Dobrovolné svazky obcí vykázaly ke konci roku 2017 dluh ve výši 2,1 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč méně než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.

Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2017 dluh v celkové výši 19,7 mld. Kč. Meziročně se hodnota dluhu snížila o 1,6 mld. Kč (o 7,5 %). Na položce úvěrů byl vykázán meziroční pokles dluhu o 1,9 mld. Kč; podíl úvěrů na celkové zadluženosti krajů dosáhl 84,8 %. Kraje ani v roce 2017 neemitovaly komunální dluhopisy.

Tabulka č. 4: Souhrnné údaje o zadluženosti krajů ČR v letech 2006–2017 (v mld. Kč)

Ukazatel	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017
Úvěry	6,5	9,4	11,9	17,4	16,6	19,6	22,2	23,5	24,4	24,3	18,6	16,7
Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy	1,2	1	2,7	3,5	2,5	2,7	2,3	3,3	3,2	2,1	2,7	3
Celkem	7,7	10,4	14,6	20,9	19,1	22,3	24,5	26,8	27,6	26,4	21,3	19,7

 

Regionální rady regionů soudržnosti vykázaly k 31. 12. 2017 nulovou zadluženost.

Územní rozpočty v souhrnu vykázaly ke konci roku 2017 zadluženost ve výši 90,8 mld. Kč, což je o 5,0 % (o 4,8 mld. Kč) méně než v roce předchozím.

Podrobnější informace o zadluženosti územních rozpočtů v roce 2017 lze nalézt ve Státním závěrečném účtu územních rozpočtů v bodě 5.

 

II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2017

Monitoring hospodaření územních samosprávných celků navazuje na dřívější Monitoring hospodaření obcí, který Ministerstvo financí provádělo od roku 2009. V roce 2017 provedlo Ministerstvo financí změnu v metodice monitoringu hospodaření obcí, kterou došlo ke zrušení usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395 a zároveň k přijetí nového usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2017 č. 742 o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků.

Vytvoření nového Monitoringu hospodaření územních samosprávných celků bylo reakcí na přijetí zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zákon nabyl účinnosti dne 21. února 2017). V této souvislosti bylo potřebné sjednotit parametry stávajícího Monitoringu hospodaření obcí s uvedeným zákonem.

Souhrnné výsledky:

Do monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2017 bylo zahrnuto všech 6 267 územních samosprávných celků České republiky (tj. 6 254 obcí vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).

• monitorující ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti byl u 456 obcí vyšší než 60 %,
• monitorující ukazatel celkové likvidity byl u 107 obcí v kritickém intervalu <0; 1>,
• monitorující ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byl u 101 územních samosprávných celků (93 obcí a 8 krajů) vyšší než 25 %. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykazují obce Turovice (709 %) a Prameny (224 %),

Do kategorie územních samosprávných celků s vyšší mírou rizika hospodaření se zařadilo 6 obcí. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně.

Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů.

Vysoké riziko ohrožení platební schopnosti bylo k 31. 12. 2017 identifikováno u obcí Prameny a Turovice. Tyto obce nedisponují dostatečnými rezervami pro včasné uhrazení splatných závazků vzniklých především z důvodu chybných investičních rozhodnutí nebo z nařízeného odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor → https://monitor.statnipokladna.cz/ (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit).