Peněžní fondy obce

Dotaz:

Může obec vytvořit několik sociálních fondů?

Odpověď:

Podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, územní samosprávný celek (ÚSC) a svazek obcí mohou zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení.

Z výše uvedeného ustanovení jednoznačně vyplývá, že ÚSC nemá povinnost, ale pouze možnost, zřizovat peněžní fondy na základě svého vlastního uvážení (a to jak fondy účelové, tak i bez účelového určení). Zákon nestanoví, jaké peněžní fondy má ÚSC zřídit, kolik jich má zřídit, na jaký účel, atd. Zákon rovněž neobsahuje taxativní výčet zdrojů peněžních fondů. Stejně tak zákon nestanoví, že prostředky peněžního fondu musí být vedeny na samostatném účtu. Prostředky peněžních fondů tedy mohou být vedeny na běžném účtu obce, ale musí být v účetnictví analyticky odděleny.

Zřízení trvalých a dočasných peněžních fondů obce je podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vyhrazeno zastupitelstvu obce.

Pokud zastupitelstvo obce rozhodne o zřízení sociálního fondu pro své zaměstnance a uvolněné zastupitele obce, jedná se o zřízení účelového fondu. Zastupitelstvo obce by tedy mělo při jeho zřízení stanovit a schválit zásady jeho naplňování a použití. K tomu si dovolujeme upozornit, že vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů se na ÚSC nevztahuje.

Zastupitelstvo obce má pochopitelně i možnost rozhodnout, že žádný sociální fond nezřídí. Odborová organizace nemůže rozhodovat o tom, že město je povinno zřídit sociální fond, když zákon tuto povinnost městu neukládá.

 

Dotaz:

Možnost poskytování voucherů občanům z rozpočtu obce na rekreaci, zdravotní pomůcky, léky atd.

Odpověď:

Hospodaření obce se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona obec mimo jiné v samostatné působnosti sestavuje a schvaluje svůj rozpočet na příslušný rozpočtový rok. Schválení rozpočtu je vyhrazeno zastupitelstvu obce. V § 9 zákona č. 250/2000 Sb. je obsažen pouze demonstrativní (příkladmý) výčet výdajů obce. Vouchery, resp. poukázky pro občany jsou svým charakterem dary. Záleží tedy výhradně na zastupitelstvu obce, zda v rozpočtu obce schválí objem finančních prostředků určených na dary občanům obce, které bude obec poskytovat na stanovené účely. Můžeme pouze doporučit, aby si obec stanovila v rámci své samostatné působnosti zásady pro poskytování těchto finančních prostředků.

O poskytování finančních prostředků na účely stanovené v § 85 písm. b) [dary] a c) [dotace] zákona o obcích v případech, kdy se jedná o poskytnutí finančních prostředků v nižších částkách, než jsou uvedeny v těchto ustanoveních (aktuálně 20 000 Kč), a to za předpokladu, že si zastupitelstvo obce toto rozhodování nevyhradilo, rozhoduje rada obce.

 

Dotaz:

Hospodaření příspěvkových organizací (PO) – má PO povinnost požadovat po svém zřizovateli úplatu za přenechání (pronájem) ve výši odpovídající ceně obvyklé nebo alespoň ve výši nákladů s tím spojených (elektřina, vytápění, zajištění bezpečnosti apod.)?

Odpověď:

Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí (viz § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.). Zřizovatel příspěvkové organizaci poskytuje

• příspěvek na provoz
• příspěvek na investice, který je jedním ze zdrojů fondu investic.

Příspěvek na provoz zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Zřizovatel by měl příspěvkové organizaci v příspěvku na provoz zohlednit náklady, které jí vzniknou v souvislosti s akcemi pořádanými zřizovatelem.

 

Dotaz:

Zveřejňování dokumentů příspěvkovou organizací – je povinností toho, kdo zveřejňuje rozpočet, vyvěsit každou jeho schválenou změnu, jak postupovat v případě dotace MŠMT pro školy, kdy se o výši poslední platby škola dozví před koncem roku a věcně příslušný odbor zřizovatele nestihne zpracovat včas podklady pro změnu rozpočtu?

Odpověď:

Příspěvková organizace (PO) je podle § 28a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, povinna zveřejnit návrh střednědobého výhledu rozpočtu, návrh rozpočtu a tyto schválené dokumenty jedním ze způsobů uvedených v tomto ustanovení zákona. Zákon však příspěvkové organizaci neukládá zveřejňovat změny schválených dokumentů.

Rozpočet PO bude zveřejněn v podobě, v jaké ho schválil zřizovatel bez ohledu na to, kdy škola obdrží prostředky z MŠMT. Rozpočet je finanční plán, a proto nemusí obsahovat přesné částky; do rozpočtu lze proto zahrnout odhad očekávaných částek. Zveřejňování úprav rozpočtu zákon příspěvkové organizaci neukládá, proto může být schválený rozpočet zveřejněn až do zveřejnění rozpočtu na následující rok.

 

Dotaz:

Jakým způsobem se projednává a schvaluje závěrečný účet a účetní závěrka obce?

Odpověď:

Podle § 84 odst. 2 písm. b) obecního zřízení je zastupitelstvu obce vyhrazeno schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce. K platnému usnesení zastupitelstva obce je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (např. § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů).

Závěrečný účet

Podle § 43 obecního zřízení závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.“ Uvedené ustanovení, ani jiné ustanovení obecního zřízení nestanoví zastupitelstvu lhůtu pro schválení závěrečného účtu, ale pouze stanoví, lhůtu do kdy nejpozději má zastupitelstvo obce závěrečný účet projednat.

Z právní úpravy vyplývá, že závěrečný účet může schválit pouze usnášeníschopné zastupitelstvo. Pokud obec zastupitelstvo nemá nebo není usnášeníschopné, závěrečný účet může (nemusí) schválit až nové zastupitelstvo obce.

Účetní závěrka

Proces schvalování účetní závěrky by měl být průběžným procesem, který začíná již počátkem účetního období. Když tento proces dospěje do svého závěru, schvalující orgán hlasuje o schválení či neschválení dané účetní závěrky. O hlasování schvalujícího orgánu je pořizován písemný záznam a každý z členů schvalujícího orgánu má právo požadovat, aby bylo zaznamenáno, jak hlasoval. V případě, že o to jakýkoliv člen požádá, má právo způsob svého hlasování písemně odůvodnit.

Jestliže schvalující orgán neschválí účetní závěrku, je nezbytné uvést v zápisu skutečnosti, které vedly k nechválení účetní závěrky. Může se jednat např. o významné skutečnosti nezachycené v účetní závěrce. Výsledkem procesu by tedy měla být informace o schválení, či neschválení účetní závěrky, která se předává do Centrálního systému účetních informací státu pomocí zaslání výkazu Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících informací. Informace o schválení nebo neschválení účetní závěrky musí být předána do CSÚIS:

• v případě řádné účetní závěrky by uvedená informace měla být předána do 31. 7. roku následujícího po účetním období, za které je účetní závěrka schvalována;
• v případě mimořádné účetní závěrky do 3 měsíců od rozvahového dne.

Z právní úpravy vyplývá, že dodatečné schválení účetní závěrky, tedy její schválení později než do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, se neprovádí a platí, že účetní závěrka schválena nebyla.