Zveřejňování dokumentů – rozpočet, střednědobý výhled, závěrečný účet, smlouvy o poskytnutí dotace

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“) výslovně neupravuje formu ani formát výše uvedených dokumentů, které je územní samosprávný celek (dále jen „ÚSC“) povinen zveřejňovat. Obecně je třeba postupovat při zveřejňování těchto dokumentů v souladu nejen se zákonem č. 250/2000 Sb., ale i v souladu s ostatními právními předpisy upravujícími zveřejňování nebo zpřístupňování informací, tj. především Listina práv a svobod, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv, zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, správní řád atd.

1. Rozsah zveřejňovaných údajů

K rozsahu zveřejňovaných údajů se vyjádřil Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém stanovisku č. 2/2015. V něm uvedený úřad vyšel z toho, že ústavně garantované právo na informace o činnosti veřejné správy a samosprávy je upraveno zejména v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Tento zákon je v případě, že zvláštní zákon regulující zveřejňování či zpřístupňování informací neobsahuje vlastní úpravu, nutno uplatnit jako obecný předpis. S ohledem na to, že zákon č. 250/2000 Sb. neobsahuje žádnou speciální úpravu zveřejňování nebo zpřístupňování informací je třeba vycházet z obecného právního předpisu, kterým je zákon o svobodném přístupu k informacím (§ 8b).

• Smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci

Veřejnoprávní smlouvy, mezi něž patří i smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se zveřejňují postupem podle § 10d odstavců 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb. V případě, že veřejnoprávní smlouva nebo její dodatek obsahuje informace, jež nelze zpřístupnit ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů nebo dle práva Evropské unie, zveřejní se smlouva či dodatek bez těchto údajů. Tato úprava bere zřetel na čl. 10 odst. 3 Listiny, podle něhož má každý právo na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě. Taková ochrana zůstává zachována, neboť dokument obsahující údaj nebo informaci, jejichž zveřejnění zákon vylučuje, může být zveřejněn až po vyloučení tohoto údaje nebo informace jejich znečitelněním. 

Údaje o fyzických osobách, které jsou uvedeny ve veřejnoprávních smlouvách, jsou osobními údaji. Dle tohoto ustanovení je osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů, fyzické osoby. V případě zveřejnění osobních údajů se jedná o jejich zpracování. Ten, kdo takové zpracování provádí, v tomto případě poskytovatel dotace nebo návratné finanční výpomoci, se dostává do postavení správce osobních údajů ve smyslu § 5 zákona č. 110/2019 Sb.

Ustanovení odstavců § 10d odstavců 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb. je právním titulem ke zveřejnění předmětných dokumentů a tím i ke zpracování osobních údajů.

Jak je uvedeno výše, § 10d zákona č. 250/2000 neuvádí rozsah osobních údajů, které mohou být zveřejněny ve veřejnoprávní smlouvě zpřístupněné prostřednictvím internetu. Odstavec 3 výše uvedeného ustanovení pouze obecně konstatuje, že ze zveřejnění jsou vyloučeny chráněné informace s obecným poukazem na zákon o zpracování osobních údajů.

V případě poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se jedná o dispozici s veřejnými prostředky. Dle Úřadu pro ochranu osobních údajů je nutno relevantní právní úpravu vyložit tak, aby byla v praxi v maximální možné míře uplatňována obě dotčená práva, právo na informace o hospodaření s veřejnými prostředky a právo na ochranu soukromí a osobních údajů. 

Z tohoto důvodu je pro určení rozsahu zveřejňovaných informací vhodné aplikovat obecný předpis, který zveřejňování či zpřístupňování informací o příjemcích veřejných prostředků upravuje, tj. § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Účelem této normy je veřejná kontrola hospodaření povinného subjektu s jeho majetkem. Proto ji lze jako obecnou normu uplatnit i tam, kde jiný zákon rovněž upravuje zpřístupňování či zveřejňování informací o hospodaření s veřejným majetkem, aniž by však upravoval veškeré náležitosti, v tomto případě především rozsah zveřejňovaných informací. 

Rozsah osobních údajů příjemce veřejných prostředků, které lze zveřejnit, je tedy vymezen v § 8b odst. 3 zák. o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt, tj. poskytovatel dotace nebo návratné finanční výpomoci, může o příjemci prostředků poskytnout tyto údaje: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výši, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. Žádné další osobní údaje, které ve smlouvě o poskytnutí dotace či návratné finanční výpomoci mohou být obsaženy, nesmí povinný subjekt zpřístupnit. 

Veřejnoprávní smlouvu je před zveřejněním nutno upravit tak, aby v ní nebyly žádné informace nad rámec výše uvedených kategorií. To znamená, že nesmějí být poskytnuty další identifikační ani popisné údaje příjemce, jako je např. celé datum narození, přesná adresa trvalého pobytu či doručovací adresa, číslo bankovního účtu, podpis příjemce dotace či návratné finanční výpomoci a ani osobní údaje jiných osob než příjemců veřejných prostředků. Tyto údaje by bylo možné zveřejnit pouze na základě souhlasu dotčené osoby, tj. příjemce dotace. Získání dotace nesmí být podmiňováno tím, že o jejím příjemci budou zveřejněny informace nad rámec výše uvedeného rozsahu.

2. Forma zveřejňovaných údajů,

tj. především, zda má zveřejňovaný dokument obsahovat podpis či nikoliv a jakým způsobem má být dokument podepsaný

Zákon č. 250/2000 Sb. nestanoví podpis jako povinnou náležitost návrhu rozpočtu, závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku hospodaření ani závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku hospodaření, ani schválených verzí těchto dokumentů.

U smluv o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci je podpis podmínkou pro to, aby smlouva nabyla platnosti a byla účinná, viz § 164 správního řádu – tj. podpisy obou smluvních stran musí být na téže listině.

• Zveřejnění dokumentu na úřední desce (tj. zveřejnění analogových dokumentů)

Postup pro zveřejnění je stanoven ve správním řádu a v zákoně o archivnictví, které definují pojmy jako úřední deska, stejnopis dokumentu atp.

Má-li být dokument vyvěšen na úřední desce, činí se tak vyvěšením jeho stejnopisu opatřeného datem vyvěšení, viz § 65 odst. 3 zákona o archivnictví, a v případě, že originál dokumentu obsahuje podpis (např. rozhodnutí dle správního řádu), připojí se jméno a příjmení s dovětkem v. r., viz § 69 odst. 1 správního řádu.

Po sejmutí se vyvěšený stejnopis opatří datem sejmutí a zařadí do příslušného spisu jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřední desce.

Pro zveřejnění veřejnoprávní smlouvy, jejíž účastníkem je fyzická osoba platí navíc pravidla uvedená, viz bod 1.

• Zveřejnění dokumentu ve webovém prostředí (elektronická úřední deska, webové stránky atp.)

Ustanovení věty první a druhé § 65 odst. 3 zákona o archivnictví se nevztahuje na zveřejňování dokumentů na elektronické úřední desce.

Originály dokumentů, které existují pouze v analogové podobě a mají být zveřejněny, je třeba dle zákona o archivnictví převést do elektronické podoby prostřednictvím konverze s tím, že pokud obsahují vlastnoruční podpis, nahradí se podpisem elektronickým.

Pro zveřejnění veřejnoprávní smlouvy, jejichž účastníkem je fyzická osoba platí navíc pravidla uvedená výše pod bodem 1.