Odstranění následků škod způsobených tlakovou níží Boris (mimořádná událost MU 02 – Povodně 2024) – rozpočtové zachycení

Ministerstvo financí zveřejňuje postup k zajištění jednotného zatřídění výdajů, příjmů a přijatých půjčených peněžních prostředků územních rozpočtů souvisejících s odstraňováním následků škod způsobených tlakovou níží Boris.

Mimořádná událost MU č. 02 – Povodně 2024

Na webových stránkách Ministerstva financí Číselník mimořádných událostí byla s platností od 13. 9. 2024 vyhlášena a zveřejněna MU 02 – Povodně 2024. Od tohoto okamžiku obce, kraje a dobrovolné svazky obcí veškeré výdaje, případně příjmy a přijaté půjčené peněžní prostředky související s touto mimořádnou událostí sledují a vykazují pod MU 02.

Pod touto MU jsou sledovány zejména výdaje, ale i příjmy a přijaté půjčené peněžní prostředky obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí souvisejících s předcházením a odstraňováním následků škod způsobených tlakovou níží Boris (např. v důsledku povodní, záplav, větru, sesuvů půdy, pádů stromů atd.), a to bez ohledu na skutečnost, zda v kraji byl vyhlášen krizový stav (v případě živelní pohromy se jedná o stav nebezpečí nebo nouzový stav), či nikoliv. Tedy tuto MU použijí obce, kraje a dobrovolné svazky obcí napříč Českou republikou, a to i v případě, že nebyly ohroženy tlakovou níží Boris, ale budou realizovat výdaj např. za účelem finanční nebo věcné pomoci právnickým nebo fyzickým osobám v zasažených oblastech.

Konkrétně jsou sledovány zejména výdaje na nákupy (např. opravy, pořízení věcí a ostatních služeb), transfery (např. poskytnuté peněžní dary postiženým obcím, peněžní dary občanům) nebo půjčené peněžní prostředky (např. poskytnuté návratné finanční výpomoci) realizované za účelem předcházení a odstraňování následků škod. Předcházením následků škod pro účely sledování MU 02 se rozumí výdaje přímo související se zabráněním následků škod způsobených tlakovou níží Boris (např. pořízení pytlů s pískem), nikoliv následná realizace protipovodňových opatření, např. za účelem předcházení budoucím povodňovým situacím. Samozřejmě jsou sledovány i příjmy (např. přijaté transfery z rozpočtů ústřední úrovně v souvislosti s řešením krizové situace a odstraňováním následků škod, přijaté peněžní dary od právnických a fyzických osob) a přijaté půjčené peněžní prostředky za účelem financování odstraňování následků škod (např. přijaté úvěry nebo návratné finanční výpomoci). 

Při přiřazování MU 02 – Povodně 2024 k výdajům, příjmům a přijatým půjčeným peněžním prostředkům se postupuje v obecné rovině obdobně, jako v případě MU 01 – Pomoc Ukrajině. Z metodického pokynu Pomoc Ukrajině – rozpočtové zachycení (platnost od 1. července 2022) lze využít některé uvedené položky rozpočtové skladby, pokud takový druh výdaje v souvislosti MU 02 u účetní jednotky nastane). Pod MU 02 – Povodně 2024 tak budou zatříděny i výdaje na platy a obdobné a související výdaje v případě zaměstnanců, kteří byli přijati za účelem řešení této mimořádné události, zaměstnanců dlouhodobě vyčleněných na aktivity související s touto mimořádnou událostí, a případně další osoby podílející se na aktivitách souvisejících s touto mimořádnou událostí ve výši podílu práce související s mimořádnou událostí.

Třídění výdajů, případně příjmů a půjčených peněžních prostředků z hlediska jejich druhu bude prováděno v souladu s obsahovou náplní jednotlivých položek rozpočtové skladby, viz Pokyn k postupu podle vyhlášky MF č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, verze od 1.7.2024. V případě odvětvového třídění bude postupováno v souladu s obsahovou náplní jednotlivých paragrafů.

Zatřídění transakcí v souvislosti s vyhlášením krizového stavu

Podle § 25 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků.

Krizovou situací podle předmětného zákona je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“).

Použití položky 5903 – Rezerva na krizová opatření 

Obsahová náplň položky 5903 – Rezerva na krizová opatření:
„Tuto položku používají jen kraje a obce, které na ni zařazují výdaje potřebné k zajištění přípravy na krizové situace a na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků podle § 25 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb., a to jen v rozpočtu. Skutečné výdaje na zajištění přípravy na krizové situace, jejich řešení a odstraňování jejich následků se zařazují na položky odpovídající jejich povaze. V odvětvovém třídění rezervu na krizová opatření i skutečné výdaje zařazují kraje a obce na paragraf 5213. Ústřední orgány státní správy tyto výdaje i jejich rozpočet zařazují v druhovém třídění na položky odpovídající jejich povaze a jako celek na dílčí průřezový ukazatel 34.“.

Rozpis rozpočtu účelové rezervy na položce 5903 – Rezerva na krizová opatření se vždy kombinuje s paragrafem 5213.

Pokud jsou splněny podmínky stanovené krizovým zákonem, tak čerpání účelové rezervy peněžních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků a peněžních prostředků potřebných k zajištění přípravy na krizové situace rozpočtovaných na položce 5903 – Rezerva na krizová opatření se vždy zatřídí na konkrétní položku podle druhu výdaje¹ v kombinaci s paragrafem 5213 – Krizová opatření. Účelovou rezervu je možné čerpat i po skončení krizového stavu na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. 

Pokud účetní jednotka nemá stanovena svá pravidla a postupy pro tvorbu a čerpání účelové rezervy podle krizového zákona, tak pro identifikaci možností čerpání peněžních prostředků z účelové rezervy tvořené podle krizového zákona rozpočtovaných na položce 5903 – Rezerva na krizová opatření lze využít Přílohu usnesení vlády ze dne 27. září 2023 č. 703². Přestože se zásady uvedené v příloze týkají účelové rezervy vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa, tak lze zejména Čl. 3 Použití peněžních prostředků využít i pro účelové rezervy obcí a krajů jako metodické vodítko.

Použití peněžních prostředků z účelové rezervy

Rezerva na řešení krizových situací je určena na akce a nezbytná opatření přijatá v rámci řešení krizové situace po vyhlášení krizového stavu, realizovaná běžnými i investičními výdaji v souladu s krizovým zákonem. Jedná se zejména o:

1. výdaje na nouzové přežití,
2. nákup materiálu a služeb,
3. nezbytné opravy základní infrastruktury území,
4. náklady JSDHO zasahujících na správním území svého zřizovatele i mimo území obce svého zřizovatele, vzniklé při řešení krizové situace, a to pokud jde o výdaje na péči o zasahující členy JSDHO a o technické náklady spojené se zásahem.

Dále v komentáři k § 25 krizového zákona jsou uvedeny konkrétní příklady běžných, případně kapitálových výdajů: 

1. nouzové přežití - doprava, ubytování a stravování evakuovaných osob, dodávky a nákup pitné vody, možné řešení náhradní dodávky energií apod.,
2. materiál a služby - například nákup nezbytných vysoušečů zdiva, odvlhčovačů, ventilátorů, čerpadel, elektrocentrál a jejich opravy při poničení při krizové situaci, vyprošťovacího zařízení, zdravotnického materiálu, léků a případně i nákup očkovacích látek, dezinfekčních a úklidových prostředků, insekticidních prostředků proti komárům a proti šíření přenosu nákazy z kontaminovaných prostor létajícím a lezoucím hmyzem, na nezbytné ochranné pomůcky, nezbytný nákup a opravy při krizové situaci poničeného zařízení, na nutné stavební a terénní úpravy, provizorní opravy komunikací, odstranění a odvoz stavební sutě a zbytků zničených objektů, odvlhčení a vysoušení objektů, na provizorní přechody a mosty, demolice nebezpečných a život ohrožujících staticky narušených objektů, odstranění a likvidaci překážejících poškozených dřevin, odčerpání vody ze zasažených objektů, likvidaci kadáverů, revize elektroinstalace, revize plynové instalace a rozvodů plynu, posudky statika, monitorování půdy apod.,
3. nezbytné opravy základní infrastruktury území neinvestičního charakteru - nezbytné opravy k obnově dodávek pitné vody, pokud se jedná o jediný zdroj veřejného zásobování pitnou vodou v obci (úpravny pitné vody, vrty, studny, vodovod), na nezbytné opravy čistíren odpadních vod k jejich zprovoznění, na vyšetření vzorků vody před uvedením zdroje pitné vody do provozu, na nezbytné opravy veřejného osvětlení, dodávky energií, nutné provizorní opravy komunikací, přechodů a mostů apod.,
4. náklady Jednotek sboru dobrovolných hasičů, zasahujících na správním území svého zřizovatele i mimo území obce svého zřizovatele, vzniklé při řešení krizové situace, a to pokud jde o náklady na péči o členy Jednotek sboru dobrovolných hasičů (stravování, ubytování, náhradu za ušlý příjem člena Jednotek sboru dobrovolných hasičů apod.) a dále o opravy poškozené techniky, opravy nebo nákup věcných prostředků, pohonných hmot, maziv apod.

Použití paragrafu 5213 - Krizová opatření

Obsahová náplň paragrafu 5213 – Krizová opatření:
„Tento paragraf používají jen kraje a obce, které na něj zařazují výdaje potřebné k zajištění přípravy na krizové situace a na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků podle § 25 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 430/2010 Sb., a to rozpočet těchto výdajů i skutečné výdaje. Rozpočet těchto výdajů (rezerva na krizová opatření) kraje a obce v druhovém třídění zařazují na položku 5903. Ústřední orgány státní správy tyto výdaje i jejich rozpočet zařazují v odvětvovém třídění na příslušné paragrafy oddílu 52 a jako celek na dílčí průřezový ukazatel 34.“.

Paragraf 5213 použijí obce, kraje a dobrovolné svazky obcí v případě zatřídění všech výdajů přímo souvisejících s přípravou a řešením krizových situací a odstraňováním jejich následků (např. odbahnění, demoliční práce, opravy atd.) pouze v oblastech (např. v Libereckém kraji pouze Frýdlantsko), kde byl vyhlášen krizový stav podle krizového zákona, a to po dobu trvání krizového stavu, bez ohledu na skutečnost, zda je čerpána účelová rezerva na krizové situace podle krizového zákona, či nikoliv. Výdaje, které přímo nesouvisí s přípravou a řešením krizových situací a odstraňováním jejich následků, nebo výdaje po skončení krizového stavu budou již zatříděny na konkrétní paragrafy v souladu s jejich obsahovou náplní. 

Na paragraf 5213 – Krizová opatření budou dále zatříděny výdaje v souvislosti s čerpáním účelové rezervy rozpočtované na položce 5903 – Rezerva na krizová opatření, které se vždy zatřídí na konkrétní položku podle druhu výdaje¹, a to i po skončení krizového stavu.

Rozpis schváleného rozpočtu na ostatních položkách nemůže být v kombinaci s paragrafem 5213 – Krizová opatření, tedy ani rozpis rozpočtu na položku 5901 – Nespecifikované rezervy. V případě rozpisu rozpočtu na položku 5901 se použije např. paragraf 6409, pouze pokud není znám druh činnosti, v ostatních případech se použijí konkrétní paragrafy podle druhu činnosti.

Zatřídění výdajů na další paragrafy

Výdaje, které přímo nesouvisí s přípravou a řešením krizových situací a odstraňováním jejich následků, nebo výdaje po skončení krizového stavu realizované např. za účelem obnovy infrastrukturních nebo ostatních staveb nebudou zatříděny na paragraf 5213, ale budou odvětvově zatříděny na konkrétní paragraf podle druhu činnosti, na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření činnosti příjemce, kterému jsou peněžní prostředky poskytnuty za účelem jeho podpory.

Na paragrafu 5213 nemohou být zatříděny ani výdaje na činnost orgánů krizového řízení a výdaje související se správou v oblasti krizového řízení. Ty se zatřídí na následující paragrafy:

5272 – Činnost orgánů krizového řízení na územní úrovni a dalších územních správních úřadů v oblasti krizového řízení
„Zahrnuje zabezpečení řídících činností zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací, včetně zabezpečení připravenosti k obraně státu nebo s ochranou kritické infrastruktury.“.

5273 – Ostatní správa v oblasti krizového řízení
„Činnost související s výdaji na pracoviště krizového řízení, jejich zřizování a technické vybavování, zajištění komunikačních prostředků, výdaje na informační podporu krizového řízení, odbornou podporu pro kraje, příprava orgánů krizového řízení, základní vzdělání, získávání a zvyšování kvalifikace a odborné způsobilosti, ostatní výdaje na zvládnutí krizových situací.“.

Obce, kraje nebo dobrovolné svazky obcí, kde nedošlo k vyhlášení krizového stavu, přestože realizované výdaje, příjmy nebo přijaté půjčené peněžní prostředky jsou tříděny podle MU 02 – Povodně 2024 a souvisí s předcházením a odstraňováním následků škod způsobených tlakovou níží Boris, a to včetně poskytování finanční nebo věcné pomoci právnickým a fyzickým osobám v zasažených oblastech, zatřídí příslušné výdaje na konkrétní paragraf podle druhu činnosti, na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření činnosti příjemce, kterému jsou peněžní prostředky poskytnuty za účelem jeho podpory. Tyto paragrafy použijí i obce, kraje nebo dobrovolné svazky obcí pro zatřídění výdajů, případně příjmů, které přímo nesouvisí s přípravou a řešením krizových situací a odstraňováním jejich následků, nebo výdaje po skončení krizového stavu.

Jedná se zejména o následující paragrafy:

5212 – Ochrana obyvatelstva
„Činnost orgánů a složek při zabezpečování úkolů civilní ochrany související s výstavbou a přípravou personálu zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity, přípravě obyvatelstva, včetně zabezpečení didaktických pomůcek pro základní a střední školy, pořízením, výstavbou, provozem, údržbou a opravami prvků jednotného systému varování a vyrozumění, činnost související s hospodařením se speciálním materiálem civilní ochrany, s úkrytovým fondem a ochrannými systémy dopravních staveb, zjišťováním a označováním nebezpečných oblastí, prováděním dekontaminace a dalšími ochrannými opatřeními, evakuací civilního obyvatelstva, nouzovým ubytováním, zásobováním pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití civilního obyvatelstva.“.

5219 – Ostatní záležitosti ochrany fyzických osob
Zde budou zatříděny další výdaje související s ochranou fyzických osob, které nejsou zatříděny na paragrafu 5212 – Ochrana obyvatelstva.

5299 – Ostatní záležitosti civilní připravenosti na krizové stavy
Na tomto paragrafu budou zatříděny poskytované transfery (např. peněžní dary a dotace) právnickým a fyzickým osobám v zasažených oblastech, a to i prostřednictvím neziskových organizací³. 

V případě následné obnovy např. silnic, silničních mostů, chodníků a cyklostezek se bude jednat o paragrafy z pododdílu 221 – Pozemní komunikace, konkrétně:

2212 – Silnice
„Činnosti spojené se správou, údržbou (včetně zimní údržby), opravami, technickou obnovou a výstavbou silniční sítě a jejích součástí, včetně komunálních komunikací.“.

2219 – Ostatní záležitosti pozemních komunikací
„Zahrnuje i výdaje spojené se správou, údržbou a výstavbou apod. chodníků, odstavných ploch, parkovišť a cyklistických stezek.“.

Dále se použijí např. následující paragrafy:

1037 – Celospolečenské funkce lesů
„Podpora mimoprodukčních funkcí lesa mající celospolečenský význam, jako např. práce lesnicko-technických meliorací a hrazení drobných vodních toků - bystřin, výstavba a údržba lesních cest, svážnic a chodníků v lesích se zvláštním režimem hospodaření, protierozní a protilavinová opatření, ochrana a zvelebování chovů ohrožených druhů zvířat, zvelebování myslivosti v celospolečenském zájmu, ochrana ustupujících a ohrožených druhů lesních dřevin, protipožární ochrana v lesích, mimořádná opatření při přemnožení hmyzích škůdců a chorob, ostatní práce celospolečenského významu, lesní stráž, myslivecká stráž.“.

2321 – Odvádění a čistění odpadních vod a nakládání s kaly
„Včetně kanalizačních sítí a septiků. Tyto výdaje obecně zahrnují sběr a čistění odpadních vod (ve společných, veřejných i individuálních systémech), tj. odvádění odpadních vod, srážkových vod, kanalizační sítě a čistírny odpadních vod, včetně předčisťování a speciálních provozů pro odpadní vody z určitých průmyslových procesů (např. neutralizační stanice, odfenolovací zařízení, retenční a akumulační nádrže pro řízené vypouštění odpadních vod, septiky).“.

2331 – Úpravy vodohospodářsky významných a vodárenských toků
„Podélné úpravy těchto vodních toků (rekonstrukce, výstavba, údržba).“.

2333 – Úpravy drobných vodních toků
„Činnosti úprav drobných vodních toků a průtočných nádrží včetně péče o přirozená koryta, rekonstrukce, výstavba, údržba.“.

2334 – Revitalizace říčních systémů
„Činnosti spojené s revitalizací vodních toků, pramenišť a vodních ploch.“.

2339 – Záležitosti vodních toků a vodohospodářských děl jinde nezařazené

2341 – Vodní díla v zemědělské krajině
„Činnosti spojené s neprůtočnými nádržemi, rybníky, náhony, odvodňovacími a závlahovými zařízeními. Na tento paragraf patří i budování tůněk a mokřadů a další činnosti k zadržování vody v krajině, nepatří-li na paragraf 1037.“.

3744 – Protierozní, protilavinová a protipožární ochrana
„Jedná se o ochranu nezahrnutou v jiných funkcích, včetně ochrany proti povodním (viz pododdíly 103, 233, 234).“.

3749 – Ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny
„Stráž ochrany přírody. Výdaje na napravování následků vichřic, smrští a krupobití, které nepředstavuje opravy a neprobíhá v rámci krizového stavu, například výdaje na odstraňování bláta.“.

¹  Zatřídění výdaje na poskytnutí věcné pomoci v souvislosti s bezúplatným předáním občanům: zejména položka 5194 – Výdaje na věcné dary. V případě, že dochází k nákupu materiálu nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, který není určen za účelem bezúplatného předání občanům (např. nákup karimatek, matrací, rychlovarných konvic, žehliček, praček nebo postelí) se použije podseskupení položek 513 – Výdaje na nákup materiálu. Peněžní dary nebo poskytnuté půjčené peněžní prostředky tuzemským osobám patří na položky ze seskupení 52, 53, 54, 57 a 67 a podseskupení 561 až 566, 631 až 637 a 641 podle toho, jsou-li neinvestiční či investiční, jakým osobám jsou poskytovány a případně podle právního titulu poskytnutí. Výdaje na opravy se zatřídí na položku 5171 – Opravy a udržování.
²  ODok Portál - zVlády - 2023-09-27 
³ Příklady položek pro zatřídění transferů podle druhu:

• podseskupení 522 – Neinvestiční transfery neziskovým a podobným osobám (peněžní dary a ostatní transfery např. nadacím, spolkům, obecně prospěšným společnostem a ústavům), 
• položka 5229 – Ostatní neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím (transfery poskytnuté do veřejné sbírky, jejímž organizátorem je územní samosprávný celek),
• podseskupení 532 – Neinvestiční transfery rozpočtům územní úrovně (peněžní dary a ostatní transfery obcím, krajům a dobrovolným svazkům obcí),
• položka 5492 – Dary fyzickým osobám (peněžní dary fyzickým osobám),
• položka 5493 – Účelové neinvestiční transfery fyzickým osobám (dotace fyzickým osobám).