Na pojistném trhu České republiky působí na základě povolení uděleného Českou národní bankou tuzemské pojišťovny, které se podle charakteru pojišťovací činnosti člení na pojišťovny životní neživotní a pojišťovny se smíšenou činností a tuzemské zajišťovny. Na základě jednotného evropského pasu působí pojišťovny se sídlem v jiném členském státě EU než České republice, a to formou pobočky (usazení) umístěné na našem území nebo na základě práva dočasně poskytovat služby. Povolení České národní banky je nezbytné i pro činnost pojišťoven a zajišťoven z třetích států.

Důležitou součástí pojistného trhu jsou i pojišťovací zprostředkovatelé, kteří provozují distribuci pojištění na základě registrace u České národní banky, jestliže mají svoje bydliště nebo sídlo na území České republiky a pojišťovací zprostředkovatelé s bydlištěm nebo sídlem v jiném členském státě EU než České republice, a to obdobně jako pojišťovny na základě jednotného evropského pasu. Registrace u České národní banky je také podmínkou pro provozování činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí.

Aktuální seznamy pojišťoven, zajišťoven, včetně poboček a dále pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů naleznete na stránkách České národní banky.

Nedílnou součástí českého pojistného trhu je i Česká kancelář pojistitelů, která je právnickou osobou sui generis a která plní povinnosti společné pojistitelům provozujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zejména správu garančního fondu, fondu zábrany škod, informační povinnosti a povinnosti spojené s členstvím v Radě kanceláří. Na tomto trhu působí také Česká asociace pojišťoven jako profesní sdružení pojišťoven a profesní sdružení pojišťovacích zprostředkovatelů, jakými jsou Asociace českých pojišťovacích makléřů, Komora pojišťovacích zprostředkovatelů, Unie společností finančního zprostředkování a poradenství, Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců a také Česká komora samostatných likvidátorů pojistných událostí profesní sdružení těchto specializovaných likvidátorů.

Spotřebitelské spory týkající se životního pojištění (ve smyslu občanského zákoníku) lze řešit mimosoudně prostřednictvím finančního arbitra. V případě spotřebitelských sporů z většiny ostatních typů pojištění (v nichž nemá působnost finanční arbitr) se lze obracet na Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven.

V širším pojetí lze do českého pojistného trhu zařadit také Ministerstvo financí, které má hlavní roli regulátora, tj. veřejnoprávní instituce, do jejíž gesce spadá tvorba zákonů regulujících oblast pojišťovnictví, a také Českou národní banku jako dohledový orgán, jehož hlavním úkolem je povolovací a kontrolní činnost v tomto segmentu finančního trhu.

S ohledem na členství České republiky v Evropské unii je třeba zmínit Evropský orgán dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) zřízený nařízením č. 1094/2010/EU. Jeho hlavním úkolem je zlepšení fungování vnitřního trhu EU, především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu s ohledem na různé zájmy všech členských států a na rozdílnou povahu finančních institucí a chránit veřejné zájmy, jako je stabilita finančního systému, průhlednost trhů a finančních produktů a ochrana pojistníků, účastníků penzijních systémů a oprávněných osob. K tomu je vybaven řadou práv, včetně práva vypracovávat návrhy technických norem, které pak Evropská komise přijímá formou prováděcích nařízení (čl. 249 až 297 SFEU).