10. října 2006 Lucemburk - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Dne 10. října 2006 proběhlo v Lucemburku jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena náměstkem ministra financí Ing. Tomášem Zídkem.

Jednání Rady ECOFIN dne 10. října 2006 mělo následující program:

1. Přijetí agendy
2. Schválení seznamu A položek
3. Better regulation – snižování administrativního břemene
4. Informace o aplikaci inflačního kritéria
5. Implementace Paktu stability a růstu (Německo, Velká Británie, Maďarsko)
6. Závěry Rady k bodům neformálního jednání Rady ECOFIN v Helsinkách – pracovní metody Rady ECOFIN, inovace, energetika, záležitosti finanční stability
7. Kvalita veřejných financí
8. Externí zápůjční mandát EIB
9. Finanční služby
   1. Clearing and Settlement – přeshraniční zúčtování a vypořádání cenných papírů
   2. Single Euro Payment Area (SEPA) - jednotný prostor plateb v eurech
10. Pracovní oběd - Externí reprezentace EU a eurozóny
11. Pracovní oběd - Diskuse k jednání v Singapuru se zaměřením na reformu MMF
12. Pracovní oběd - Diskuse k další práci ve věci stability finančních trhů

K jednotlivým bodům :

ad 2)  Schválení seznamu A položek

Popis problematiky:
Takzvané A-položky jsou body, které Rada schvaluje bez rozpravy, neboť o nich členské státy již dosáhly shody na nižších stupních jednání (především ve Výboru stálých zástupců COREPER).

Vývoj jednání:
Velká Británie oznámila, že nemůže přijmout bod 6 –Nařízení Rady o změně definice pro některé dovozní kvóty na vysoce jakostní hovězí maso (13096/06 AGRIORG 75 AGRIFIN 76 RELEX 613 OC 670) a požádalo o jeho vyjmutí ze seznamu bodů schvalovaných bez rozpravy

Výsledek jednání:
A-položky byly členskými státy schváleny bez bodu 6. V rámci seznamu A-položek schválila Rada Ecofin rovněž dva body, které nemohly být z časových důvodů řádně zařazeny na Radu pro životní prostředí. Seznam A- položek je přiložen.

ad 3) Better regulation – snižování administrativního břemene – přijetí Závěrů Rady

Popis problematiky:
Ministrům byl v rámci iniciativy snižování administrativní zátěže podniků předložen návrh Závěrů Rady, které vyzývají ke: i) konkrétním krokům na evropské úrovni, tj. snižování břemene plynoucího z legislativy EU; ii) k zaměření na prioritní oblasti identifikované členskými státy v rámci pilotního projektu (do něhož se zapojila i ČR); iii) co nejdříve identifikovat konkrétní evropskou legislativu, která by se mohla stát předmětem zjednodušení; iv) k tomu, aby se Rada k problematice vrátila v roce 2007 - zhodnotila pokrok a rozhodla o dalším postupu.

Vývoj jednání:
Finské předsednictví v úvodu navrhlo, aby se Rada ECOFIN na tomto zasedání soustředila pouze na evropskou legislativu a národní legislativě se věnovala v listopadu 2006.

Předseda Výboru pro hospodářskou politiku (EPC) shrnul hlavní myšlenky navržených závěrů, tj. že značná zátěž vychází z evropské legislativy, nicméně pro dosažení pokroku je třeba zabývat se administrativním břemenem jak na národní, tak na evropské úrovni. Mezi státy, které se této problematice aktivně věnují, jmenoval i Českou republiku. Podle předsedy EPC sehrála Rada ECOFIN společně s Radou pro konkurenceschopnost při snižování břemene důležitou úlohu. Plán postupu je jasně určen a již proběhly pilotní studie, které pomohly identifikovat prioritní oblasti pro snižování administrativní zátěže. Nyní je nutné začít jednat, tj. vytvořit Akční plán na komunitární úrovni. Cílem není rušení legislativy, ale především její efektivnější využití. Na závěr předseda EPC navrhl, aby se k tomuto tématu ECOFIN vrátil ještě před jarní Evropskou radou a zkoumal dosažený pokrok.

Evropská komise (G. Verheugen) zmínila dvě dimenze snižování administrativní zátěže: politickou ve vazbě na zlepšení obrazu EU u evropské veřejnosti a ekonomickou. Komise informovala, že se již provádějí nezávislá hodnocení prostřednictvím externích firem. Komise předpokládá, že do roku 2008 navrhne ke zjednodušení zhruba 220 právních norem EU, v současné době je na cestě již 22 návrhů. Jako další krok plánuje Komise předložit v listopadu 2006 návrh modelu pro výpočet administrativních nákladů. Komise si vytkla za cíl snížit do roku 2010 břemeno o 25%. Dle odhadu expertů by splnění tohoto cíle mohlo přispět v roce 2010 ke zvýšení HDP o několik mld. Eur a také zvýšit produktivitu podniků, kterým by díky snížení břemene zbylo více prostředků na inovace.

Členské státy ve svých vystoupeních ocenily a podpořily práci Komise. Některé státy informovaly o svých přístupech ke snižování administrativního břemene na národní úrovni a o dosavadních výsledcích. Francie podotkla, že i samotná evropská legislativa může přispět ke snižování zátěže, Lotyšsko zase upozornilo na důležitost hodnocení nově vznikající legislativy (hodnocení ex-ante).

Výsledek jednání:
Předložené Závěry Rady byly v nezměněné podobě schváleny. Mezi členskými státy existuje silná podpora práce Evropské komise a všeobecné přání rychlejšího pokroku při snižování administrativní zátěže podniků. Je potřeba rychle identifikovat prioritní oblasti pro zjednodušení a využít již existujících výsledků. Rada Ecofin očekává Sdělení Komise v listopadu 2006 a je možné, že se k této otázce ještě jednou vrátí před jarní Evropskou radou v roce 2007.

Další postup v rámci ČR: Z daného jednání neplynou pro ČR žádné konkrétní důsledky.

ad 4) Informace o aplikaci inflačního kritéria

Popis problematiky:
Na jaře tohoto roku požádaly o vstup do eurozóny Slovinsko a Litva. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) zpracovaly zprávy o splnění konvergenčních kritérií a dalších povinností nutných pro vstup do eurozóny těmito státy, které v Rada ECOFIN projednala v červnu 2006. Přijetí společné měny bylo navrženo pouze v případě Slovinka. Vstup Litvy do eurozóny nebyl doporučen z důvodu těsného nesplnění inflačního kritéria. Vzhledem k nepatrnosti odchylky, která Litvě ve vstupu zabránila, i specifickým ekonomickým podmínkám této země požadovala řada nových členských států v čele s Českou republikou zahájení diskuse o interpretaci a aplikaci Maastrichtských kritérií, zejména kritéria inflačního, v kontextu současné hospodářské situace v EU a nových členských státech. Ministři byli na Radě ECOFIN dne 10. října 2006 informováni o výsledcích této diskuse, která se vedla především na půdě Hospodářského a finančního výboru (EFC).

Vývoj jednání:
Předseda EFC podal zprávu o proběhlé diskusi na půdě EFC. Uvedl, že cílem diskuse bylo vyjasnění a zvýšení transparentnosti, pokud jde o interpretaci a aplikaci kritéria. Z diskuse vyplynula shoda v tom, že je zapotřebí mít stanoven objektivní systém pravidel. Ustanovení zakládací Smlouvy žádný členský stát nezpochybnil. Nicméně nadále zůstávají odlišné názory, jak aplikovat inflační kritérium. Především státy eurozóny jsou přesvědčeny, že dosavadní výklad a aplikace kritéria jsou správné a neměly by se měnit. Jiné členské státy (zejména EU-10) mají o interpretaci a aplikaci stále pochyby. Tyto státy přednesly několik návrhů, jak upravit interpretaci, zejména pokud jde o výběr tří států s nejnižší inflací („3 best performers“), včetně otázky „outliers“ (států, které nejsou členy eurozóny nebo je jejich situace nestandardní). Diskutována byla rovněž problematika udržitelnosti. Výměna názoru na půdě EFC skončila konstatováním, že řada států i Komise a ECB se domnívají, že další diskuse není politicky a hospodářsky žádoucí, neboť může dávat negativní signály o rozmělňování kritérií a vytvářet tlak na ECB. Závěr na úrovni EFC zní, že dohody o revizi interpretace tohoto kritéria nebylo dosaženo.

Pět nových členských států (Estonsko, Česko, Slovensko, Litva a Lotyšsko) vyjádřilo ve svém vystoupení zklamání nad přístupem EK a ECB a uvedlo, že diskusi nelze považovat za uzavřenou. Bylo zdůrazněno, že i pro státy, které mají dobrou hospodářskou a fiskální politiku, je inflační kritérium z důvodu používané interpretace nepřekonatelné a uzavírá jim na dlouhou dveře do eurozóny. Polsko vystoupilo v podobném smyslu a dodalo, že je nutné buď v diskusi pokračovat nebo jasně říci všem občanům, že v budoucnu nedojde k žádné změně, což jistě bude mít negativní dopady, zejména v nových členských státech EU.

Jménem celé eurozóny vystoupilo Německo, které sdělilo, že země eurozóny plně podporují stanovisko Komise a ECB. Interpretaci považují za velmi jasnou a diskusi o ní je zapotřebí okamžitě ukončit, neboť by mohla jednak mít negativní dopad na finanční trhy, jednak ohrozit důvěryhodnost eurozóny a jejích principů. Je třeba razantně odmítnout podsouvanou myšlenku, že eurozóna je uzavřený klub. Vstup Slovinska jasně dokázal, že státy, které řádně splní všechny kritéria, jsou v eurozóně vítány. V žádném případě však nelze přistoupit na individuální interpretaci v jednotlivých případech.

Podobně důrazné bylo i vystoupení Komise, která prohlásila, že aplikaci považuje za velmi korektní a spravedlivou a odmítá pokračovat v akademické debatě. Úkolem Komise je zajistit princip rovného zacházení, k čemuž může dojít pouze při stejné aplikaci shodné interpretace. Vývoj inflace v Litvě potvrzuje očekávání Komise a ukazuje, že kritérium bylo aplikováno řádně. Komise si je vědoma obtížnosti politických rozhodnutí, která mají sladit hospodářský růst se splněním kritérií. Tato rozhodnutí ovšem nelze přesouvat ze zodpovědnosti členských států na evropskou úroveň. Závěrem Komise naznačila možnost diskutovat tuto otázku na lednovém ECOFINu.

Evropská centrální banka (ECB) podpořila stanovisko Německa a Komise s tím, že jakákoliv změna by byla škodlivá z hlediska důvěryhodnosti.

Výsledek jednání:
Finské předsednictví diskusi uzavřelo s tím, že se jedná o mimořádně zajímavou a užitečnou debatu, na jejímž pokračování však neexistuje společný zájem. Předsednictví dále zdůraznilo, že Komise a ECB mají výhradní odpovědnost v dané věci, která jim vyplývá přímo ze Smlouvy, a nezávislost těchto dvou institucí v této záležitosti v žádném případě nelze zpochybňovat. Z diskuse dle shrnutí Finska jasně vyplynulo následující: i) není potřeba změny Smlouvy a Protokolu, ii) nebylo dosaženo konsensu pro případnou změnu dosavadního přístupu a iii) zodpovědnost za Konvergenční zprávy má pouze Komise a ECB.

Další postup v rámci ČR:
Trvat na pokračování debaty zřejmě není v daném okamžiku vhodné. Otázku nicméně nelze považovat za uzavřenou a při jejím případném projednávání v budoucnu je třeba dbát na lepší koordinaci postupu nových členských států.

ad 5) Implementace Paktu stability a růstu (Německo, Velká Británie, Maďarsko) – přijetí stanoviska a doporučení Rady

Popis problematiky:
Rada ministrů se zabývala otázkami odstraňování nadměrného vládního schodku v rámci tzv. Procedury při nadměrném schodku (EDP - Excessive Deficit Procedure) u Německa, Velké Británie a Maďarska.

Vývoj jednání:
V případě Německa došlo pouze k formálnímu potvrzení dohody z neformálního zasedání Rady Ecofin v Helsinkách v září 2006. K Velké Británii proběhla velmi krátká diskuse, ve které bylo konstatováno, že země sice nepřijala žádná specifická opatření, ale lze očekávat, že k požadovanému snížení deficitu pod 3% dojde v důsledku autonomního vývoje hospodářství. Komise bude monitorovat další vývoj. Velká Británie avizovala, že chce udržet schodek pod úrovní  3% v letech 2006 i 2007.

Více prostoru bylo věnováno Maďarsku. Komise obšírně pohovořila o negativním stavu maďarských veřejných financí a konstatovala známou skutečnost, že letošní vládní deficit se odhaduje na 10,1 % HDP. Rok 2007 byl zdůrazněn jako klíčový pro implementaci nápravných opatření a dodržení předložené trajektorie. Rizika vidí Komise ve slabé kontrole rozpočtového procesu a absenci řady detailů v plánu strukturálních reforem. Pozitivně zhodnotila Komise závazek Maďarska předkládat dvakrát ročně zprávu o implementaci nápravných opatření a vývoji situace.

Předseda EFC konstatoval, že situaci v Maďarsku je nutno považovat za tím vážnější, že nebyla způsobena vnějšími šoky, nýbrž vesměs neuváženými kroky (snížení daní a zvýšení výdajů). Situace si vyžaduje rychlou a velmi důslednou nápravu, neboť vede k zhoršení finanční stability země, ale také celého regionu.

Samotné Maďarsko ve svém vystoupení uvedlo, že vláda začala stabilizovat situaci ihned v červenci a v Parlamentu již byly schváleny některé změny, např. daňové. Vláda se vydala cestou snižování výdajové strany a zvýšení daní. Dále maďarský ministr připomněl složitost politické situace ve své zemi. Na závěr Maďarsko vyjádřilo souhlas, že rok 2009 by měl být finálním termínem pro úpravy.

Výsledek jednání:
Na Maďarsko bylo apelováno, aby razantně přistoupilo k nápravě stávajícího stavu. Rada ministrů přijala jak stanovisko k upravené aktualizaci Konvergenčního programu, tak nová doporučení, na která má Maďarsko reagovat do 10. dubna 2007. Rovněž zbývající texty k Velké Británii a Německu byly přijaty.

Další postup v rámci ČR:
Výsledky jednání nemají přímý dopad na ČR. Problematiku je ovšem třeba nadále úzce sledovat a aktivně se jí zabývat v souvislosti s EDP proti ČR a současnou rozpočtovou situací v ČR, kdy plánované schodky neumožňují ani minimální konsolidaci dle Paktu stability a růstu. Do 1.12.2006 má ČR Komisi předložit aktualizovanou verzi svého Konvergenčního programu.

ad 6) Závěry Rady k bodům neformálního jednání Rady ECOFIN v Helsinkách – pracovní metody Rady ECOFIN, inovace, energetika, záležitosti finanční stability

Popis problematiky:
Ministrům financí a hospodářství byl předložen ke schválení návrh Závěrů Rady, dotýkající se několika otázek, na kterých se členské státy shodly na neformálním zasedání Rady ECOFIN v Helsinkách v září t.r. Jedná se o pracovní metody Rady ECOFIN, inovace a oblast rizikového kapitálu, energetiku a finanční stabilitu v rámci EU. Závěry obsahují v příloze „Klíčová sdělení“ k budoucí energetické police EU.

Výsledek jednání:
K bodu vystoupily pouze dva státy s marginální poznámkou. Závěry Rady byly schváleny v navrhovaném znění.

Další postup v rámci ČR:
Ze závěrů vyplývá omezení delegací přítomných v zasedací místnosti na ministr + 3, oproti dřívějšímu formátu 1 + 4. Členské státy by měly ve svých Národních programech reforem referovat o národních podmínkách pro rizikový kapitál.

ad 7) Kvalita veřejných financí – přijetí Závěrů Rady

Popis problematiky:
Pro diskusi ministrů k tématu kvality veřejných financí Výbor pro hospodářskou politiku (EPC) společně s Evropskou komisí připravily Zprávu o národních fiskálních pravidlech a nezávislých institucích. Závěry Rady, které navrhl EPC spolu s Hospodářským a finančním výborem (EFC) obsahují myšlenku, že národní institucionální zabezpečení rozpočtového procesu je velmi důležité pro úspěšné dodržování fiskálních cílů. To vše je však možné pouze, existuje-li shoda na nutnosti dodržovat spolehlivou a zdravou fiskální politiku, silná identifikace s pravidly a fiskálními cíli na národní úrovni a jasný a transparentní proces monitoringu dodržování pravidel.

Vývoj jednání:
Předseda EPC stručně okomentoval předloženou Zprávu. Uvedl, že cílem bylo získat celkový přehled o jednotlivých členských státech. Národní fiskální soustavy jsou nastaveny různě, což není na závadu, pokud to vede ke splnění fiskálních cílů. Dále předseda EPC zdůraznil 2 poznámky: i) institucionální rámec musí pokrýt všechny relevantní oblasti veřejných financí, a to na různých úrovních; ii) důležité je střednědobé plánování a zohlednit je nutné i dlouhodobé aspekty výdajů. Na závěr předseda přislíbil, že EPC bude nadále zkoumat dopady stárnutí populace.

Předseda EFC Musca připojil tři komentáře: i) kvalita veřejných výdajů je závislá na kvalitě fiskálních pravidel v jednotlivých členských státech; ii) pravidla a orgány mohou efektivně fungovat pouze, pokud existuje politická vůle v daném státě; opatření na evropské úrovni nejsou tudíž zapotřebí a členským státům by se měla ponechat volná ruka; iii) Komise by měla sledovat hlavní vývoj v oblasti kvality veřejných financí a zjištění zapracovat do zprávy, kterou bude vydávat k problematice Paktu stability a růstu v roce 2007. Žádný členský stát k tomuto bodu nevystoupil.

Výsledek jednání:
Závěry Rady byly schváleny, Evropská komise by měla připravit přehled o implementaci existujících fiskálních pravidel v jednotlivých státech EU na základě aktualizace Stabilizačních a konvergenčních programů (SCP) v roce 2007.

Další  postup v rámci ČR:
Členské státy by měly v rámci SCP podávat pravidelné informace o svém institucionálním nastavení fiskálních pravidel. Pro ČR to neznamená žádnou novou povinnost, v rámci svého Konvergenčního programu již toto pravidelně činí. ČR by měla monitorovat (případně se zapojit) další analýzu kvality veřejných financí na úrovni EPC a EFC a přípravu přehledu Komise o implementaci stávajících fiskálních pravidel.

ad 8) Externí zápůjční mandát EIB – politická orientace

Popis problematiky:
Rada Ecofin diskutuje tuto otázku již od jara t.r. Cílem finského předsednictví je dosáhnout dohody o novém mandátu pro léta 2007-2013 do konce roku 2006. Na říjnovém Ecofinu ministři vedli politickou debatu o otázkách, ve kterých členské státy dosud nedosáhly shody, tj. o celkové výši mandátu a jeho regionálním rozdělení.

Vývoj jednání:
Finské předsednictví na úvod jednání připomnělo, že rozhodnutí o novém mandátu by mělo padnout nejpozději do konce roku 2006, protože stávající mandát vyprší již v lednu 2007. S cílem dosažení kompromisu navrhlo předsednictví dvě varianty finančního stropu a regionálního rozdělení oproti původnímu návrhu Komise. Z diskuse na EFC vyplynula největší podpora variantě A (nižší), mnohem méně států bylo pro variantu B (vyšší), pouze jeden stát podpořil původní návrh Komise. Některé státy žádaly o celkové snížení finančního stropu oproti variantě A.

Předseda EFC X. Musca doplnil, že všeobecnou podporu má navržený dvoufázový přístup (základní strop a druhá potenciální tranše – nepovinný mandát - v závislosti na revizi mandátu v roce 2010). Spory přetrvávají nejen o celkovém objemu mandátu (viz jednotlivé varianty), ale i o jednotlivých regionálních prioritách a zavedení rezervního mandátu Shoda panuje pouze o tom, že prioritu by v novém mandátu měly dostat kandidátské a sousedské země.

Evropská komise uvedla, že aktivity EIB by měly být v souladu s politickými závazky EU. EIB by měla dostat jasný mandát, který bude signálem pro další vztahy se zeměmi Asie a Latinské Ameriky (ALA) a zeměmi AKT (Afrika, Karibik, Tichomoří).

Evropská investiční banka (EIB) zopakovala, že návrh nového mandátu neznamená navýšení základního kapitálu EIB a že byla stanovena hranice 10% z celkových operací EIB pro maximální objem poskytnutých vnějších zápůjčních mandátů. EIB sice rovněž podporuje dvoufázový přístup, musí ovšem plánovat své aktivity na sedm let dopředu a mít tudíž jasno, jaké částky bude mít k dispozici pro jednotlivé regiony od roku 2010. Závěrem EIB upozornila na posilující spolupráci s ostatními mezinárodními finančními institucemi a vyjádřila přání, aby do budoucna všechny instituce zavedly stejnou metodologii stanovování cen.

V diskusi členských států zazněla řada různorodých postojů. Německo, Rakousko, Nizozemí, Švédsko, Polsko a Česká republika podpořily variantu A, Španělsko původní návrh Komise, Portugalsko a Belgie variantu B. Francie a Itálie vyzdvihly prioritu zemí ve středomořském regionu, pro přednostní podporu kandidátských a sousedských zemí obecně se vyslovilo více států. Španělsko naopak zdůraznilo podporu zemí Latinské Ameriky s konkrétním poukazem na Brazílii. Slovinsko požaduje ještě nižší částky než jsou stanoveny variantou A. Několik států vyslovilo pochybnosti o rezervním mandátu.

Výsledek jednání:
Zavedení rezervního mandátu je nejisté. Je třeba dopracovat kriteria pro hodnocení v roce 2010 a případnou aktivaci nepovinného mandátu. Finské předsednictví předloží zcela nový návrh, který bude obsahovat celkový finanční strop a regionální rozdělení a který bude po projednání v EFC a následně v Coreperu znovu předložen k diskusi na listopadovém zasedání Rady ECOFIN.

Další  postup v rámci ČR:
O externím zápůjčním mandátu EIB budou ministři znovu jednat na pracovním obědě v rámci Rady ECOFIN dne 7. listopadu 2006 ve snaze dosáhnout konsensu tak, aby mohl být mandát schválen na Radě 28. listopadu 2006. Hlavní prioritou ČR zůstává zaměření mandátu na sousedské a kandidátské země.

ad 9) Finanční služby - 9a) Přeshraniční zúčtování a vypořádání cenných papírů - orientační debata

Popis problematiky:
Ecofin na svém květnovém zasedání přijal závěry k Bílé knize pro oblast finančních služeb na léta 2005 – 2010, ve kterých vyzval Komisi a Výbor pro finanční služby, aby v otázce systému vypořádání cenných papírů přezkoumaly možnosti pokroku do podzimu 2006. Komise v této souvislosti nejprve zvažovala předložení návrhu rámcové směrnice, která měla odstranit již dříve identifikované překážky hlubší integrace, následně se však na základě výsledků konzultací se zainteresovanými subjekty finančního trhu a členskými státy rozhodla pro řešení prostřednictvím Kodexu pravidel (Code of Practice). Tuto myšlenku Komise poprvé prezentovala na zasedání Ecofinu v červenci t.r.

Vývoj jednání:
Finské předsednictví v úvodu řeklo, že je nutné sdělit jasné stanovisko Komisi do konce října, včetně otázek, které by měla Komise řešit v příštím roce.

Komise (komisař McCreevy) zdůraznila, že zajištění efektivního přeshraničního vypořádání cenných papírů je jednou ze základních priorit pro nadcházející období, protože umožňuje subjektům trhu nejen efektivně operovat na evropských finančních trzích, ale zároveň jim přinese i nemalé ekonomické výhody. Řešení prostřednictvím Kodexu však není zcela bez rizika. Aby Kodex vedl ke stanoveným cílům, musí se všichni zainteresovaní aktéři zavázat k jeho bezpodmínečnému respektování. Podle Komise nemůže být samotný Kodex jediným prostředkem pro odstranění identifikovaných bariér, na národní úrovni budou muset hrát významnou roli zejména národní dozorové orgány. Závěrem Komise uvedla, že je připravena přijmout další kroky v případě, že řešení prostřednictvím Kodexu se ukáže jako nedostatečné.

Evropská centrální banka (ECB) vyjádřila podporu řešení prostřednictvím Kodexu. Guvernér ECB se v této souvislosti dále zmínil o nové službě – TARGET2 – pro vypořádání cenných papírů v eurozóně. Spuštění této služby, o němž se definitivně rozhodne až na začátku roku 2007 by znamenalo značné úspory v důsledku technické harmonizace. ECB přislíbila, že bude Radu ECOFIN o tomto projektu pravidelně informovat.

Čtyři členské státy, které k bodu vystoupily, vyjádřily podporu řešení prostřednictvím Kodexu.

Výsledek jednání (shrnutí PRES):
Řešení prostřednictvím Kodexu získalo všeobecnou podporu a návrh Kodexu bude až do konce října 2006 připomínkován zainteresovanými subjekty finančního trhu. Otázka vypořádání cenných papírů bude znovu diskutována na listopadovém zasedání Ecofinu, kdy Rada Ecofin očekává informaci o dalším vývoji.

9b) Jednotný prostor plateb v eurech – přijetí Závěrů Rady

Popis problematiky:
Ministři v rámci daného bodu přijímaly Závěry Rady, které politicky posvětí další práci na projektu Single Euro Payments Area (SEPA). Jednotný prostor plateb v eurech je prostor, kde všechny platby v měně euro mají charakter plateb domácích, tj. mizí současná diferenciace mezi národními a přeshraničními platbami. Cílem projektu je nejen zefektivnit přeshraniční platby, ale také vytvořit standardy pro společné instrumenty, procedury a infrastrukturu pro zajištění co nejvyšších úspor z rozsahu. Standardy SEPA mohou zavést i země mimo eurozónu (zájem má např. Švýcarsko).

Vývoj jednání:
Finské předsednictví předložilo ministrům nový návrh Závěrů – byl přepracován sporný odstavec č. 9, který ukládal členským státům závazek k urychlenému přechodu na produkty SEPA, budou-li tyto produkty pro uživatele platebních služeb cenově výhodné a lepší než stávající produkty nebo alespoň jim rovnocenné pokud jde o cenu a kvalitu a též z hlediska bezpečnosti plateb.

S ohledem na dva základní argumenty – nemožnost zavázat členské státy k urychlenému zavedení nových produktů SEPA a nemožnost porovnat nové produkty SEPA se stávajícími produkty - byl do závěrů odstavce č. 9 vložen nový text, kde se již nehovoří o závazku, nýbrž členské státy jsou vyzývány provést v případě potřeby analýzu pro ověření, že produkty SEPA jsou lepší nebo alespoň rovnocenné. Toto nové znění reflektuje výsledek debaty na EFC, kde skupina členských států požadovala svobodné rozhodnutí, zda produkty SEPA zavést či nikoliv.

Komise na jednání zopakovala přínosy projektu SEPA – zjednodušení a úspory pro soukromý i veřejný sektor. Připomněla, že počáteční investiční náklady bank jsou odhadované ve výši 5 mld. EUR (technické inovace a přepracování smluv s klienty), měly by se však vrátit na budoucích úsporách - dle Komise až 100 mld. EUR ročně ve fázi úplného zavedení všech SEPA produktů. Komise zároveň vyzvala členské státy k větší politické podpoře tohoto projektu, aby se tak zvýšila vůle bank uskutečnit počáteční investiční výdaje. K tomuto apelu se připojila i ECB.

Z členských států vystoupilo pouze Dánsko, které upozornilo na specifika dánských platebních systémů (platební karty) a nutnost jejich zohlednění při přípravě SEPA.

Výsledky jednání:
Upravený návrh Závěrů byl státy jednomyslně podpořen a schválen. Rada ECOFIN byla vyzvána, aby dala jasnou politickou podporu celému projektu SEPA.

Pracovní oběd:

10) Externí reprezentace EU a eurozóny

Ministři diskutovali otázku vystupování EU a eurozóny vůči mezinárodním finančním organizacím a reprezentace EU při jednáních G7 a G20. Předseda EFC prezentoval materiál EFC k této problematice obsahující konkrétní návrhy na zlepšení koordinace v rámci EU a vnější reprezentace. Byla shledána podpora členských států pro všechny tyto návrhy až na reprezentaci Evropské komise ve fóru pro finanční stabilitu, se kterou nesouhlasí jeden stát.

11) Diskuse k jednání v Singapuru se zaměřením na reformu MMF

Byl představen podkladový materiál EFC ke kvótám a hlasům v rámci Mezinárodního měnového fondu. V diskusi ministrů byla potvrzena sdělení tohoto materiálu, tj. řešení problematiky kvót ve dvou fázích v souladu s rezolucí přijatou v Singapuru a podpora posílení hlasů nízkopříjmových a transformujících se zemí.

12) Diskuse k další práci ve věci stability finančních trhů

Předseda EFC informoval o mandátu ad-hoc pracovní skupiny pro opatření finanční stability EU. Ministři se k dané problematice vrátí na neformálním zasedání na jaře 2007, kde by pracovní skupina měla předložit svou zprávu.