24. ledna 2006 Brusel - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Dne 24. ledna 2006 proběhlo v Bruselu jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena 1. místopředsedou vlády a ministrem financí Mgr. Bohuslavem Sobotkou.

Jednání Rady ECOFIN dne 24. ledna 2006 mělo následující program:

1. Body schválené bez rozpravy
2. Pracovní program předsednictví  – prezentace
3. Implementace paktu stability a růstu
4. 1. Stabilizační programy: první série členských států – přijetí rozhodnutí Rady
   2. Konvergenční programy: první série členských států – přijetí názoru Rady
   3. Procedura nadměrného deficitu
5. Příprava Evropské rady (23. – 24. března 2006)
6. 1. Lisabonská strategie: pravidelná roční zpráva Komise o vývoji
   2. Zpráva o kvalitě veřejných financí – přijetí rozhodnutí Rady
7. Daně : snížené sazby DPH
8. Energetická otázka

K jednotlivým bodům:

Ad 1. Body schválené bez rozpravy

Předložený seznam A bodů byl bez diskuse schválen. Seznam tzv. položek „A“ odsouhlasených bez rozpravy je přiložen.

 Ad 2. Pracovní program předsednictví

Rakousko, které  v  první polovině tohoto roku 2006 předsedá Radě EU v rámci tohoto bodu představilo společný program předsednictví, resp. témata, kterým by se chtělo věnovat v roce 2006 společně s Finskem, které bude předsedat v druhé polovině roku. Rakušané by se chtěli během svého předsednictví soustředit zejména na přípravu jarní Evropské rady, přípravu Key Issues Paper (KIP) a následné přijetí společných závěrů k tomuto bodu, stabilizační a konvergenční programy, Výroční zprávu o pokroku veřejných financí, interinstitucionální dohodu s EP ve věci finanční perspektivy, výzvy globalizace a otázky sociální odpovědnosti podniků v souvislosti s globalizací. Záměrem předsednictví je také diskuse k otázkám zvyšování atraktivity Evropy. V neposlední řadě se země chtějí soustředit na boj proti daňovým podvodům v oblasti DPH či zlepšení právního rámce EIB. Finsko zmínilo, že se chce v průběhu svého předsednictví věnovat otázkám zrychlení ekonomického růstu a tvorbě většího počtu pracovních míst či vnějšímu mandátu EIB. Rovněž očekává v průběhu svého předsednictví významná rozhodnutí v otázce přijetí Eura. Za důležitou tématiku také považuje integraci finančních trhů jako součásti reforem Lisabonské strategie. Evropská komise (EK) k prezentovanému programu řekla, že se podle ní Rakousku podaří realizovat záměry spojené s implementací Paktu stability a růst (SGP). Avizovala, že se také hodlá v nadcházejících měsících vracet k implementaci SGP. Jedním z bodů, které chce Komise diskutovat v průběhu r.2006 je rozšíření eurozóny. Na závěr naznačila, že se bude zabývat i otázkami zlepšení postupů v oblasti daňové koordinace.

 

Ad 3. Implementace Paktu stability a růstu

1. Stabilizační programy: první série členských států
2. Konvergenční programy: první série členských států
3. Procedura nadměrného deficitu –Velká Británie

A + B : Stabilizační a Konvergenční programy: první série členských států

Nejprve EK obecně zhodnotila první sérii Stabilizačních a Konvergenčních programů (SCP). Zmínila skutečnost, že poprvé jsou SCP hodnoceny podle nového revidovaného Paktu stability a růstu. K SCP třech skandinávských zemí (Finska, Dánska, Švédska) EK uvedla, že předpokládají pokračování stávajících rozpočtových pozic a významné rozpočtové přebytky. Za jediný požadavek v rámci nového SGP EK označila vyvarování se procyklické politiky v dobrých časech. Následně se EK vyjádřila k SCP České republiky, Maďarska a Slovenska, přičemž u České republiky a Slovenska uvedla, že oba státy jsou na cestě k dosažení cíle – odstranění nadměrných schodků (ČR v r.2008, SK v r.2007). V případě Maďarska vyzdvihla fakt, že HU počítá s ohledem na plánované daňové škrty s omezením výdajů zhruba o 7% HDP, což je velmi nejisté. Vyzvala Maďarsko, aby předložilo upravený program do 1.9.2006 a současně v mezidobí přistoupilo k řadě potřebných opatření.  Francie v rámci svého vystoupení k tomuto bodu konstatovala u Slovenska pozitivní hodnocení i přes určité odložení procesu přizpůsobení. Českou republiku hodnotila celkově kladně, i když určité drobné problémy zde trvají. Naopak k programu Maďarska uvedla, že situace je závažná. V této podobě předložený konvergenční program není akceptovatelný a Maďarsko musí předložit nový program, jak již zaznělo na předchozích jednáních. Finsko označilo za správnou cestu snižování nákladů a zvyšování zaměstnanosti. Za důležité považuje, aby SCP byly posuzovány z kritického hlediska ze všech možných stran. Slovensko ke svému programu vystoupilo s vyjádřením, že celkově souhlasí s hodnocením a danými doporučeními. Slovensko zareagovalo na výhradu ohledně nerovnoměrné fiskální konsolidace. Uvedlo, že předpokládá rychlejší fiskální konsolidaci, tj. kladnou produkční mezeru již v období 2006/2007 (oproti předpokladu EK až v období 2007/2008). ČR ke svému konvergenčnímu programu nevystoupila vzhledem k absenci problematických prvků. Maďarsko rovněž vyjádřilo souhlas s hodnocením EK k maďarskému konvergenčnímu programu. Zdůraznilo, že deficit zůstal v rámci projekce a deklarovalo, že se mu podaří splnit to, co je uvedeno v konvergenčním programu. Předsednictví uzavřelo tento bod s konstatování, že Stanoviska Rady k jednotlivým SCP byla přijata. V případě Maďarska vyjádřilo pochopení pro obtížnou situaci, nicméně očekává přepracovaný program do září 2006.
 
C: Procedura nadměrného deficitu –Velká Británie

Na začátku EK shrnula vývoj situace v otázce nadměrného deficitu v případě Velké Británie (UK). Konstatovala, že deficit nad 3% existuje již od období 2003/2004. V květnu 2004 EK zhodnotila stav tak, že se jedná o dočasný nadměrný deficit, tudíž procedura EDP nebyla zahájena. Nicméně s ohledem na trvající deficit nad 3% v září 2005 došla EK k závěru, že nadměrný deficit UK se vyznačuje 3 charakteristikami: i) je blízko k hranici 3%, ii) není výjimečný, iii) nadměrný deficit se dá předpokládat i v období 2006/2007, tudíž není dočasný.
EK doporučuje Radě, aby přijala Závěry ve smyslu čl. 104.6 a čl.104.7 a aby Rada doporučila UK ukončit nadměrný deficit do roku 2006/2007, resp. 1 rok od zjištění nadměrného deficitu. Předseda EFC uvedl, že je třeba, aby UK realizovalo rozpočtová opatření v souladu s předrozpočtovou zprávu. Velká Británie zopakovala, že v předrozpočtové zprávě předpokládá pokles deficitu na 2,7% a  počítá se snižováním strukturálního i cyklické deficitu. Rada přijala Rozhodnutí o existenci nadměrného deficitu a Doporučení na jeho odstranění.
 

Ad 4. Příprava Evropské rady (23. – 24. března 2006)

A: Lisabonská strategie: Pravidelná zpráva Komise o vývoji

Jelikož Zpráva v den konání ECOFINu nebyla zatím přijata, EK pouze shrnula, že Zpráva má dvě části a to horizontální a hodnocení jednotlivých zemí. Hlavním cílem Zprávy je dát hodnocení Národních programů reforem a aby členské státy realizovaly doporučená opatření. Komise avizovala, že Zpráva bude předložena na příští jednání Rady ECOFIN dne 14.2.2006.

B: Zpráva o kvalitě veřejných financí

K předložené Zprávě předsednictví uvedlo, že je zaměřena na dobré zdroje. EK uvítala, že kvalita veřejných financí (VF) je projednávána na úrovni ministrů, a zdůraznila 3 aspekty veřejných financí:

1. tlak VF na růst a zaměstnanost,
2. tlak na výdajové trendy,
3. omezení, co se týče otevřených veřejných rozpočtů.

 EK zdůraznila, že klíčové pro analýzu veřejných výdajů je zlepšení jejich dostupnosti. K  tématu se vyjádřil i zástupce výboru EPC, který se zaměřil na tyto aspekty:

1. trendy a složení VF v EU jako celku,
2. důležitost fiskální konsolidace,
3. otázka veřejného sektoru a jeho efektivnosti.

Dále výbor považuje za důležitý efektivní systém zdanění. Francie podpořila přístup výboru EPC, tedy, že je zapotřebí mít lepší údaje o veřejných financích a mít správné nástroje pro měření efektivity VF.

 Ad 5. Daně: snížené sazby DPH

Na úvod jednání rakouský ministr financí Grasser poprosil všechny země, aby přispěly k dosažení shody. Komise deklarovala, že podpoří jakékoliv řešení. Dále navrhla „technickou změnu“ Šesté DPH směrnice, a to doplnění čl. 12 odst. 3 o dálkové vytápění. Česká republika deklarovala, že nový rakouský návrh je v předložené podobě pro ni nepřijatelný. Dle ČR tento návrh nerespektuje princip rovného zacházení mezi všemi členskými státy a prohlubuje rozdíly mezi starými a novými členskými státy. ČR požádala prodloužit přechodná období pro aplikaci snížené sazby daně na stavební práce pro bydlení, včetně nové výstavby a na dodání tepla. Také Polsko uvedlo, že předložený návrh nezaručuje rovné zacházení mezi všemi členskými státy a proto nelze s tímto návrhem souhlasit. S tímto souhlasilo i Slovinsko. O rovné zacházení požádalo také Maďarsko. Litva původní návrh nepodpořila. Lotyšsko také návrh nepodpořilo a navíc předložilo room dokument (který byl podpořen HU a ČR), ve kterém požadovalo, aby nové členské státy byly oprávněny pokračovat v aplikaci snížené sazby daně a osvobození od daně, které byly platné ke dni vstupu, do 31.12.2015. Německo znovu deklarovalo, že jeho postoj je stále stejný, že usiluje o zjednodušení a harmonizaci systému DPH a že bude pouze souhlasit s prodloužením platnosti přílohy K, a to do 31.12.2008. Nesouhlasí s návrhem EK týkající se dálkového vytápění. Dánsko vyjádřilo stejnou pozici jako Německo. Francie zdůraznila, že služby s vysokým podílem lidské práce mají vliv na trh práce a požádala připojit do návrhu restaurační služby. Portugalsko vystoupilo s požadavkem aplikace snížené sazby daně na mýtné na mostech. Estonsko je ochotno se vzdát svých výjimek, snížené sazby DPH nejsou prostředkem k řešení ekonomických problémů. Podle Francie by nemělo docházet k diskriminaci mezi jednotlivými členskými státy, proto by měla být příloha K zpřístupněna pro všechny.

Na základě proběhlé debaty Předsednictví navrhlo zpřístupnit přílohu K také novým členským státům s tím, že se nové členské státy do 31.3.2006 rozhodnou, zda k experimentu se službami s vysokým podílem lidské práce přistoupí či nikoliv. Dále pak navrhuje, ať Komise vypracuje do konce roku 2007 analýzu dopadů snížených sazeb DPH na zaměstnanost a aby bylo dálkové teplo zařazeno do čl. 12 odst. 3  Šesté DPH směrnice a zdaňováno sníženou sazbou daně. Na základě pozměněného návrhu rakouského předsednictví je Německo ochotno akceptovat prodloužení platnosti přílohy K do 31.12.2010, i když původně chtělo pouze do konce roku 2008. Dále požaduje, aby zařazení dálkové teplo do čl. 12 odst. 3  Šesté DPH směrnice bylo interpretováno jako technická změn a nikoliv jako prodloužení přechodných období a aby byl následně opraven čl. 8 Šesté DPH směrnice. Francie není s návrhem celkem spokojena, ale návrh podpoří jako jediné možné řešení. Tento postoj podpořila i Belgie. Česká republika s návrhem Rakouska znova nesouhlasilo, svůj nesouhlas vyjádřilo také Polsko a Kypr. Svůj souhlas s předloženým návrhem vyjádřily Litva. Itálie, Lucembursko a Španělsko. Návrh akceptovali také Slovensko, Dánsko, Švédsko a Finsko. Portugalsko nesouhlasilo se návrhem, který se týká se dálkového vytápění., a zopakovala svůj požadavek ohledně mýtného. Komise se zavázala, že její požadavek později přezkoumá. Komise zdůraznila, že dnes je diskutována pouze příloha K a pokud nebude vyřešena, zahájí řízení pro porušení práva Evropského společenství. Komise přislíbila, že se otázkou rovného zacházení bude i nadále zabývat.
Rakouské předsednictví předložilo finální kompromisní návrh, ve kterém ještě upřesnilo, že Komise vypracuje studii dopadu do poloviny roku 2007 a že studie se bude týkat snížených sazeb na místně poskytované služby včetně restauračních služeb. S předloženým návrhem vyjádřilo souhlas 22 členských států. Polsko, Česká republika a Kypr slíbili svá vyjádření k návrhu do pátku 27. ledna 2006.

 Ad 6. Energetické otázky

Francie jako iniciátor tohoto bodu prezentovala materiál týkající se budoucí energetické politiky v Evropě. Deklarovala, že chce přispět k vypracování nové Zelené knihy k nové energetické politice Evropy. V rámci prezentace svého Memoranda představila řadu návrhů v oblasti energetické politiky. Předsednictví uvedlo, že podrobná diskuse k francouzskému Memorandu není na místě, jelikož členské státy neměly možnost a dostatek času na prostudování. Komise deklarovala, že připravuje Sdělení ve formě Zelené knihy ke společné energetické politice pro jarní zasedání Evropské rady. Velká Británie, která měla toto téma v programu, označila některé klíčové prvky, na které je třeba se zaměřit. Jedná se o dokončení jednotného energetického trhu, zlepšení spolehlivosti a transparentnosti regulačního rámce jednotlivých členských států,  podpořit tržní opatření, které by podporovaly čistou energii. Polsko v souvislosti s konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou uvedlo, že je potřeba mít přístup k dalším zdrojům a nebýt závislý jen na ruských zdrojích. Předsednictví shrnulo diskusi s tím, že mezi členskými státy panuje shoda v tom, že je potřeba silná spolupráce a koordinace. Dále avizovalo, že toto téma bude opět na březnovém zasedání Rady ECOFIN, kdy by měla být již k dispozici Zpráva Komise k Zelené knize ke společné energetické politice.