7.-8. duben 2006 Vídeň - Informace o neformálním zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Ve dnech 7.-8. dubna 2006 proběhlo ve Vídni neformální jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena velvyslancem ČR při EU Janem Kohoutem.

Neformální jednání Rady ECOFIN  ve dnech 7.-8. dubna 2006 mělo následující program:

Zasedání 7. dubna 2006

Pracovní oběd

• 1) Společný konsolidovaný základ daně z příjmu korporací, Home State Taxation
• 2) Pracovní metody Rady ECOFIN

Odpolední zasedání

• 3) Aktuální hospodářská situace a rozpočtový vývoj
• 4) Stabilita finančních trhů (stabilita a krizové řízení, konvergence dozorů v rámci EU)
• 5) Příprava na jarní zasedání Bretton – Woodských institucí (projev předsednictví k výboru IMFC, otázky kvót Mezinárodního měnového fondu)

Zasedání 8. dubna 2006

Dopolední zasedání

• 6) Globalizace (atraktivita Evropy jako místa pro podnikání a investice, přínosy a negativní aspekty globalizace, sociální odpovědnost mezinárodních firem)

Pracovní oběd

• 7) Podnikání v globalizovaném světě

K jednotlivým bodům:

Vzhledem k neformálnímu charakteru nebyly na zasedání přijímány body bez rozpravy (tzv. A-položky).

1) Společný konsolidovaný základ daně z příjmu korporací, Home State Taxation

Na pracovním obědě, který předcházel odpolednímu jednání, diskutovali ministři o projektech společného konsolidovaného daňového základu korporací a společného zdanění malých a středních podniků dle daňových pravidel platných ve státě sídla mateřské společnosti. Předsednictví opět poskytlo základní informace k oběma projektům. Na jednání se nehovořilo o konkrétních návrzích, práce na projektech má dále pokračovat na úrovni Komise.

2) Pracovní metody Rady ECOFIN

Dále ministři diskutovali o návrzích na zlepšení práce Rady ECOFIN. Předseda Rady na úvod předeslal, že se oproti minulosti změnil kontext a postavení Rady (větší zaměření na horizontální otázky, zejména Lisabonský proces). Rada nedospěla ke konsensu v otázce omezení počtu míst na pravidelných zasedáních a zdůraznění formátu neformálních jednáních (pracovní snídaně a obědy) směrem k možnému přijímání Závěrů Rady.

3) Aktuální hospodářská situace a rozpočtový vývoj

Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia na úvod zopakoval závěry průběžné zprávy Komise (Interim Forecast) ze dne 17. 2. 2006. V Evropě podle některých signálů sílí ekonomický růst, nicméně otázkou zůstává, jak se vývoj zobrazí v reálných indikátorech. Zvyšují se zisky a investice firem. Postupně se zvyšuje spotřeba domácností, její úroveň (zejména ve starých členských zemích) je však nadále nízká  a je třeba přijmout další opatření na její podporu. V návaznosti na nezdravý růst cen nemovitostí existuje riziko zadlužování domácností. Mezi celosvětová rizika patří vysoká cena ropy, nerovnováhy mezi platebními bilancemi nejvýznamnějších zemí (zejména dvojí deficit USA) a ptačí chřipka. Co se týká rozpočtového vývoje, dochází k celkovému zotavení. Konečné výsledky fiskálních notifikací členských států vydá Eurostat 24. dubna 2006. Veřejný deficit v rámci celé EU má činit za rok 2005 2,3% HDP, pro rok 2006 se počítá s další konsolidací v rozpočtech jednotlivých zemí EU.

Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy promluvil o pokračující integraci v rámci finančních trhů a o konvergenci dozorů. Za nejdůležitější v současnou chvíli označil dodržení stanoveného harmonogramu postupu integrace a implementaci všech nařízení a směrnic vyplývajících z Akčního plánu finančních služeb (FSAP), přijatého Evropskou radou v roce 2000 v Lisabonu.
Zástupce Evropské centrální banky (ECB) ve svém vystoupení mimo jiné uvedl, že se růst HDP jednotlivých zemí blíží potenciálu. Upozornil na rizika veřejných investic, naopak za pozitivní označil zejména růst soukromých investic a akumulaci kapitálu firmami. Hlavní rizika vidí ECB v růstu cen ropy a v celosvětové nerovnováze. Problémem je i protekcionismus na vnitřním trhu EU. Na měnových trzích pokračuje díky nízkým úrokovým sazbám monetární expanze. Obavu má ECB z vývoje na finančních trzích, kde podle ní dochází k nesprávnému vnímání rizika a přílišnému zadlužení domácností. Velké množství neuváženě braných úvěrů ze strany domácností může vést i k problémům bank. Jako pozitivní vnímá ECB pokračující sjednocování finančního trhu, ale upozorňuje na velmi fragmentovaný retailový trh, zejména trh hypoték.

Předseda Hospodářského a finančního výboru (EFC) přednesl zprávu výboru, podle níž se v EU zlepšila makro – finanční situace a zesílil bankovní sektor. Celková ekonomická situace je podle EFC dobrá, výsledky firem zůstávají na dobré úrovni. Možná rizika pro další období spatřuje EFC v  přílišném svázání společností administrativou a v komplexních finančních produktech.
K předneseným zprávám se následně vyjádřily některé členské státy. Předsedající Rakousko shrnulo diskusi tak, že aktuální hospodářská situace je pozitivní, nastává mírné zlepšení ekonomického růstu. V této souvislosti by mělo dojít k větší konsolidaci veřejných rozpočtů a k aplikaci dalších strukturálních opatření.

4) Stabilita finančních trhů (Stabilita a krizové řízení, konvergence dozorů v rámci EU)

Předseda EFC na úvod diskuse informoval, že ve dnech 5. – 7.dubna 2006 proběhlo simulační cvičení ve Frankfurtu, zaměřené především na komunikaci mezi jednotlivými účastníky – zástupci národních orgánů dohledu (ministerstvy, centrálními bankami, dohledy bank). Poté proběhla diskuse nad zprávou Výboru pro finanční služby (FSC). Předseda EFC vyzdvihl jako aktuální témata vyjednávání o komitologii (meziinstitucionální dohoda) a spolupráci tzv. 3L3 výborů (CESR, CEBS, CEIOPS – dozorové výbory pro oblasti cenných papírů, bankovnictví a pojišťovnictví) při dohledu nad finančními konglomeráty. Na květnové Radě ECOFIN mají být schváleny Závěry Rady ke konvergenci dohledů a k diskusi o Bílé knize obsahující strategii v oblasti finančních služeb pro léta 2005 – 2010.

5) Příprava na jarní zasedání Bretton-Wodských institucí (projev předsednictví k výboru IMFC, otázky kvót MMF)

V rámci tohoto bodu byly diskutovány jednak projev předsednictví k Mezinárodnímu měnovému a finančnímu výboru (IMFC), jednak otázka kvót Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Předseda EFC sdělil, že k aktuálnímu znění projevu již ve Výboru nastala shoda, diskutabilní zůstává otázka kvót. Země EU by mohly podpořit první krok původně navrženého dvoukrokového systému pro reformu kvót. Všeobecná shoda panuje v tom, že je nutná změna systému. Dále proběhla stručná debata, kterou předsednictví shrnulo tak, že projev byl schválen a otázky kvót a řízení a správy MMF (včetně externí reprezentace EU) musí být dále projednávána.

6) Globalizace (atraktivita Evropy jako místa pro podnikání a investice, přínosy a negativní aspekty globalizace, sociální odpovědnost mezinárodních firem)

V rámci tohoto bodu vystoupili s prezentací tři výkonní ředitelé mezinárodních firem – Bernd Pischetsrieder (Volkwagen), César Alierta (Telefónica) a Peter Brabeck-Letmathe (Nestlé).
Bernd Pischetsrieder zaměřil svoji prezentaci zejména na automobilový průmysl. Poukázal na přílišnou míru regulace odvětví v Evropě (velké množství technických předpisů), která vyvolává dodatečné náklady. Na vnitřním trhu automobilů existují překážky, pramenící z nejednotného přístupu k výběru daní a poplatků, ke klasifikaci automobilů i k otázce emisí. Ředitel Pischetsrieder rovněž hovořil o podpoře podnikání, projektu sociální odpovědnosti společnosti a alternativních pohonech, v nichž vidí budoucnost odvětví.

César Alierta ve svém vystoupení zdůraznil důležitost sektoru telekomunikací pro zaměstnávání osob. Uvítal by dokončení společného trhu, které by napomohlo již existujícím společnostem v další konsolidaci.

Peter Brabeck-Letmathe si v úvodu položil otázku, co Evropa potřebuje, aby byla více konkurenceschopná. Společnosti musí dle jeho slov investovat do budoucnosti a flexibilně reagovat na přicházející výzvy, zejména změny v poptávce. Globalizace velmi urychlila vnější prostředí – změny jsou stále rychlejší. Ředitel Nestlé vidí hlavní klíč k úspěchu státu nikoliv v politicích, ale v podnikatelích. Pro budoucí směřování Evropy v kontextu globalizace považuje za nezbytné, aby se vlády chovaly jako podniky, pokud jde o tlak na efektivnost, a aby do diskuse o globalizaci byli zapojeni občané. Globalizaci je možné využít jako podnětu ke změně.

Předsednictví shrnulo prezentace tří společností s tím, že jasně ukazují na potřebu jednotného trhu založeného na tržním konceptu a principech better regulation, s jednotnými daněmi a lepší konkurenceschopností.

Dále vystoupil komisař Joaquín Almunia, který uvedl, že odpovědí Evropy na postupující globalizaci je Lisabonská strategie. Evropská unie se může ubírat směrem ke koncepci „flexicurity“ (flexibilita při zachování sociální ochrany) a „social bridges“ (sociální ochrana ve spojení s aktivizací obyvatelstva). V dohledné době bude zřízen European Globalisation External Fund, jehož zdroje mají sloužit zejména ke vzdělávání obyvatelstva a vyhledávání pracovních příležitostí. Protekcionismus není na místě, globalizaci pouze brzdí a zvyšuje náklady na přizpůsobení. Nezbytná je adaptace, otevřené konkurenční trhy, lepší vzdělávání a informování obyvatelstva.

V následující diskusi členských států opakovaně zazněla nutnost komunikace směrem k občanům, podpory vzdělání a zaměstnanosti a odsouzení protekcionismu. Velkou důležitost přikládají členské země v souvislosti s globalizací energetické otázce.

7) Podnikání v globalizovaném světě

V rámci pracovního oběda, který následoval po dopoledním jednání, proběhla diskuse s C. J. Schrammem (prezident a výkonný ředitel Ewing Marion Kauffman Foundation). Předmětem diskuse byla úloha podnikání v národním hospodářství. Byla vyslovena myšlenka, že úspěch jednotlivých států velmi záleží na podnikavosti jejich obyvatel. Stát by se měl chovat tak, aby vytvořil vhodné podnikatelské prostředí s minimem bariér pro podnikání.