20. - 21. dubna 2007 Berlín - Informace o neformálním zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Ve dnech 20. a 21. dubna 2007 proběhlo v Berlíně neformální jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena náměstkyní ministra financí Danou Trezziovou, Česká národní banka byla zastoupena jejím guvernérem Zdeňkem Tůmou.

Neformální jednání Rady ECOFIN ve dnech 20. a 21. dubna 2007 mělo následující program:

1. Sociální mosty“: jak může fiskální a hospodářská politika povzbudit zaměstnanost a začleňování občanů do společnosti
2. Financování budoucnosti – zlepšování kvality veřejných financí:
3. 1. Hospodárnost a užitečnost vynakládání veřejných zdrojů – využívání informací o účinnosti vynakládání veřejných prostředků v rozpočtovém procesu
   2. Jak zajistit dostatek veřejných prostředků pro funkce státu v dlouhodobém horizontu; budoucí trendy ve struktuře veřejných příjmů v době globalizace
4. Systém Reverse – charge v kontextu boje s podvody při výběru DPH
5. Zpětná vazba z jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve dnech 14. a 15. dubna 2007 + otázka reformy kvót
6. Otázky finančních služeb
7. 1. Stabilita finančních trhů
   2. Aktivita hedgeových fondů a jejich vazba na systémové riziko
   3. Opatření na úrovni EU směrem k zajištění finanční stability

K jednotlivým bodům:
 
Ad 1) Sociální mosty“: jak může fiskální a hospodářská politika povzbudit zaměstnanost a začleňování občanů do společnosti

Popis problematiky:
Téma „Sociálních mostů“ bylo diskutováno na jednání Rady ECOFIN v dubnu 2006 na základě společného materiálu Velké Británie a Švédska v rámci debaty ke globalizaci a strukturálním změnám. V období rychlých změn struktury ekonomik by neměla být ochrana pracovních míst chápána jako udržení konkrétního místa na celý život. Sociální mostem je míněna podpora schopností pracovníků vedoucích k udržení jejich zaměstnatelnosti, začlenění do trhu práce a přizpůsobení se měnícím se podmínkám na trhu práce. Cílem diskuse ministrů a guvernérů byla výměna národních zkušeností a nejlepší praxe v nastavení vzdělávacích politik a v efektivním rozdělování veřejných zdrojů. Vzdělaná pracovní síla je předností EU a na výzvy globalizace musí politiky reagovat nabídkou kvalitního vzdělání, které by mělo být doplňováno celoživotně. Rámec vzdělávacích politik by měl poskytovat správné stimuly pro investice do lidského kapitálu, a to jak veřejné (minimálně předškolní, základní a střední školství), tak soukromé (na zvážení u vysokoškolského a firemního). Pro ministry financí je tato oblast důležitá i z hlediska udržitelnosti veřejných rozpočtů, vzhledem k nemalým veřejným výdajům do této oblasti. I zde platí hlavní poselství neformálního ECOFIN – důraz na kvalitu (hospodárnost a účinnost) veřejných financí.

Vývoj jednání:
Německé předsednictví (dále jen DE PRES) krátce představilo hlavní podkladový materiál. Následně předalo slovo profesoru Kielského institutu Dennisu J. Snowerovi, který pokračoval v prezentaci ve smyslu podkladového materiálu.

Výsledek jednání:
Hlavní je sdělení, že politiky podporující investice do lidského kapitálu jsou klíčové i z pohledu ministrů financí; jedná se o politiky umožňující  zvýšit zaměstnanost, zajistit dosažení stejného přístupu k pracovním příležitostem, a tím postavit tzv. „sociální mosty“.  V delším horizontu tyto politiky povedou ke zvýšení příjmů veřejných financí a také ke snížení tzv. sociálních výdajů. To bude vyžadovat dobře pochopit charakter globalizačních procesů, změn požadavků na lidský kapitál v podmínkách informační a telekomunikační „revoluce“ a změn v organizaci pracovních procesů. Vlády by měly opustit politiku podpory tradičních odvětví  a zaměřit se na novou kvalitu vzdělávání, zajistit více konkurence ve svých vzdělávacích systémech, komplementaritu jejich sub-systémů a zejména podporu forem vzdělávání při práci a celoživotního vzdělávání. Role ministrů financí by měla spočívat v silné podpoře reforem v souladu s dlouhodobou udržitelností veřejných financí.

Ad 2) Financování budoucnosti – zlepšování kvality veřejných financí

Ad 2a)  Hospodárnost a užitečnost vynakládání veřejných zdrojů: využívání informací o účinnosti vynakládání veřejných prostředků v rozpočtovém procesu

Popis problematiky:
Zvýšení efektivity veřejných výdajů (které představují velký podíl na HDP členských zemí EU) by mělo být klíčovou prioritou, zejména ze tří hlavních důvodů: (a) rozpočtový tlak v důsledku stárnutí populace a globalizace, (b) tlak/nárok občanů na informovanost o efektivnosti vynakládání jimi odvedených daňových prostředků a (c) kombinované závazky strukturálních reforem Lisabonské dohody a fiskální disciplíny vyplývající z revidovaného Paktu stability a růstu.

Vývoj jednání:
DE PRES zmínilo potřeby změn v alokaci výdajů (s odvoláním na diskusi k bodu 1), tyto změny však mohou narážet na nepochopení v národních parlamentech, které jsou zvyklé rozhodovat na základě „inputů“ (podle objemů alokovaných prostředků), nikoliv na základě dosahovaných výsledků, ať již ve smyslu outputů (objemu zajištěných výkonů) či kvalitativních výsledků. DE PRES vidí urgentní potřebu právě této reorientace na výkony a výsledky (performance a outcomes). 

Evropská komise (dále jen EK) komentovala výsledky studie Pracovní skupiny pro kvalitu veřejných financí a problémy měření efektivnosti. Je třeba rozlišovat kriteria hospodárnosti (porovnávající inputy a outputy: jak dosahovat stejné úrovně poskytování veřejných služeb s méně prostředky nebo případně poskytovat více služeb se stejným objemem prostředků) a efektivitu/účinnost ve smyslu kriterií efektů/účinků dosažených těmito výdaji. Tyto veličiny jsou však velmi obtížně měřitelné a porovnatelné, země vykazují různá specifika a používají různé metody. Nicméně, již jsou k dispozici výsledky u výdajů na výzkum a vývoj a na vzdělávání. V  druhém případě lze měřit např. výsledky 15-letých žáků podle metodiky PISA ¹ a sledovat, s jakými náklady měřenými podílem výdajů na vzdělávání na HDP (průměr EU 6% HDP) jich je dosaženo. Např. Portugalsko, Finsko a Rakousko vydávají shodně kolem 5,5% HDP na vzdělávání, výsledky však dosahují výrazných rozdílů. Nizozemí vydává  pouze 4,5% HDP a dosahuje srovnatelných výsledků se Švédskem, které vydává téměř 6,5% HPD. (ČR dosahuje srovnatelných výsledků např. s Dánskem, které vydává o 2,5 p.b. více).

Evropská centrální banaka (ECB) podpořila práci Rady, zároveň je pro ni problémem pochopit velikost rozptylu podílu výdajů na HDP v  EU (přitom není rozdíl mezi EU jako celkem a eurozónou, ale EU a jinými světovými regiony). Prostor vidí ve zpracování indikátorů (benchmarků).

Všichni vystupující z řad členských států přivítali téma a výsledky práce Pracovní skupiny a informovali o připravovaných krocích na národní úrovni. Například ministr financí  Nizozemí shrnul téměř 10-leté zkušenosti fiskálních reforem zaměřených na zlepšení efektivnosti alokace veřejných rozpočtů: na počátku Nizozemí chtělo dosáhnout zvýšení odpovědnosti za využívání veřejných peněz (orientace na výkonnost), tlačilo na snižování výdajů a omezování byrokracie; nyní vydává stále stejné množství finančních prostředků a ani objem vyžadovaných kvantitativních informací pro rozpočtování se nezměnil, výsledek je tak na hranici zklamání. Osvědčila se decentralizace a vytváření systémů stimulů pro místní politiku (např. v oblasti trhu práce), definování méně cílů, provedení privatizace. Nizozemí doporučilo též zavést odpovědnost osob za výkon. S prezentací obdobných zkušeností v této oblasti vystoupil též zástupce Velké Británie. Ten upozornil na nutnost zapojení co nejvíce osob do těchto reforem rozpočtu, včetně laické veřejnosti a národních parlamentů. V podobném duchu  se prezentovali i další zástupci členských zemí.

Výsledek jednání:
DE PRES shrnulo, že se jedná o společné téma, jak ušetřit a získat prostor pro jiné výdajové priority, na to současný zažitý přístup ročního rozpočtování není uzpůsoben; nejde o ideologické, ale pragmatické hodnocení; existují významné rozdíly mezi členskými zeměmi;  EK a Výbor pro hospodářskou politiku (EPC) resp. Pracovní skupina pro kvalitu veřejných financí, by měly pokračovat ve své práci a přijít za pár měsíců s dalším diskusním podkladem k indikátorům. DE PRES vítá, že portugalské předsednictví chce v problematice efektivnosti veřejných výdajů pokračovat.

Ad 2b)  Jak zajistit dostatek veřejných prostředků pro funkce státu v dlouhodobém horizontu; budoucí trendy ve struktuře veřejných příjmů v době globalizace

Popis problematiky:
Diskuse ministrů byla směřována na kvalitu příjmové strany rozpočtu. V posledních letech se projevuje určitá stabilizace celkových příjmů, stále však existují velké rozdíly mezi zeměmi. V Evropě se projevuje snaha přesunout zdanění od zdanění práce (a přímých daní obecně) na nepřímé daně, snížit daňovou zátěž pracovníkům s nízkým příjmem a zavádět nové daňové zdroje, např. v podobě ekologických daní. Stárnutí populace a globalizace způsobují tlaky nejen na výdajovou, ale i na příjmovou stránku. Další úsilí musí být vynaloženo na zvýšení kvality příjmů, zjednodušení daňových systémů a rozšíření daňového základu. Důležitá je transparentnost. Pokud jde o daňové příjmy, zůstávají otázky, které je třeba vyjasnit: jde o problémy přílišné internalizace ekologických daní, zdanění práce, volby daňového základu, nebo dopady na mobilitu faktorů.

Vývoj jednání:
Diskusi otevřel prof. Rick van der Ploeg z European University Institute ve Florencii, který se zaměřil na redistribuční efekty daňových systémů a na volbu mezi efektivností a daňovou spravedlností: upozornil, že při hledání optimálního daňového systému vždy musíme vyvažovat mezi náklady distorzí, které pro ekonomiku daňovým systémem  vyvolává a distribučními efekty, ty jsou nelineární (sleduje marginální sazby) a jde o identifikaci bodu, kde vzniká pro nízko-příjmové skupiny past chudoby.  Progresivita systému je o průměrných sazbách, nikoliv o marginálních. Rovná daň a zaručený základní příjem pro všechny je horší než nelineární daň. Jsou neefektivní, protože nevyužívají všech informací. Optimální daňový systém není pouze o marginálních sazbách, ale i o počtu lidí, ke kterým se v rámci celého příjmového spektra vztahují.  Profesor Rick van der Ploeg dále otevřel problém pasti chudoby, nutnosti stimulovat trh práce, vazby na problematiku stárnutí populace a problematiku ekologických daní.

Ve vystoupeních členských států zazněla rada vytvářet jednoduché daňové systémy, což je však komplikované, jako všechny změny v daňových systémech (většinou vyžadují též značnou politickou vůli). Švédsko uvedlo své poslední daňové změny (slevy na dani pro nízkopříjmové skupiny, snížení daní pro firmy zaměstnávající osoby nad 65 let, změny systému sociálních dávek, zrušení daně z bohatství a dividend).

EK připomněla řadu problémů jako je nutnost stabilizace daňového břemene, připravenost  na plné dopady procesu stárnutí a vyrovnání se s globalizací. Možné jsou dvě strategie – 1) hledat robustní základnu, která zajistí financování evropského sociálního modelu (prostřednictvím zdanění vysoko příjmových skupin, kapitálových příjmů a např. znečisťovatelů životního prostředí) nebo 2) přesun zdanění z práce na spotřebu, což ale vyvolá vysoké redistribuční náklady.

Výsledek jednání:
Závěrem prof. Rick van der Ploeg uvedl, že pokud lidé v EU nevěří, že se vyplatí riskovat (tzn. namáhat se a podnikat) a za to být odměněn, pak bude Evropa muset redistribuovat. Co se týká sociálních dávek, roli hraje to, že jsou vůbec dostupné – musí platit princip reciprocity: platím daně/mohu pobírat příspěvky.
V závěrečném shrnutí DE PRES vyzvalo členské státy ke vzájemné výměně informací o probíhajících daňových reformách.

Ad 3) Systém Reverse – charge v kontextu boje s podvody při výběru DPH

Popis problematiky:
Návrh na zavedení plošného systému reverse charge prosazují Německo a Rakousko jako možné řešení daňových úniků v důsledku podvodů, při kterých na jedné straně dodavatel neodvede daň, avšak na druhé straně odběratel uplatní nárok na odpočet daně. Jde o zvláštní opatření odchylující se od ustanovení Šesté směrnice k DPH (Směrnice Rady 77/388/EEC), jež může povolit Rada EU na návrh EK na základě čl. 27 směrnice v případech, kdy cílem takových opatření je zjednodušit postup výběru daně nebo zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Na základě dosavadní praxe opravňuje Rada EU členské státy k uplatňování reverse charge u vnitrostátních transakcí pouze v omezených případech u specifických sektorů.

Vývoj jednání:
DE PRES zahájilo diskusi s tím, že možnost aplikace obecného reverse-charge (RC) systému byla rozsáhle diskutována na pracovní úrovni s tím, že se nepodařilo dosáhnout konsensu ohledně dalšího postupu v této věci. Proto je třeba pokusit se najít na úrovni ministrů financí shodu, která bude impulsem pro další práci. Téma bude předmětem jednání Rady ECOFIN v červnu t. r.

Při diskusi členských států se opakovaně potvrdilo, že hlavními zastánci plošného zavedení RC jsou Německo a Rakousko. Hlavní argumenty ve prospěch RC jsou dle jejich názoru možnost lepší kontroly pohybu zboží, včetně zamezení podvodům plynoucích z nároků na odpočet daně na straně dodavatele. Systém RC je aplikován v řadě členských států ve vybraných sektorech (stavebnictví, nemovitosti, elektronika) na základě výjimek. S myšlenkou dočasného vyzkoušení systému přišlo Nizozemí, které následně podpořilo Lotyšsko. Řada členských států v čele s Itálií a Francií zopakovala argumenty proti plošnému zavedení RC mechanismu. V první řadě jde o opatření, které narušuje již dosaženou harmonizaci v systému DPH v EU. Při zavedení RC pouze v některých zemích hrozí přesun podvodů do států, které budou stát mimo systém, a zároveň RC vytvoří nové formy možných podvodů. Česká republika a Finsko též upozornily na administrativní náročnost systému. Prakticky všechny vystupující státy (s výjimkou Německa) se shodly, že by EK měla provést další analýzu efektů zavedení RC. Německo se domnívá, že poskytlo k RC ostatní členským státům již dostatek informací, analýzy by neměla provádět pouze EK.

Výsledek jednání:
DE PRES závěrem konstatovalo, že se nedomnívá, že je vhodné systém na chvíli zavést a potom opustit. Rovněž informací mají členské země k dispozici již dostatek.
EK uvedla, že je připravena na RC dále pracovat, ale analýzy si vyžádají další čas.

Ad 4) Zpětná vazba z jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve dnech 14. a 15. dubna 2007 + otázka reformy kvót

Popis problematiky:
Na jednání došlo k velmi stručnému předání informace z jarního zasedání MMF a SB a ke krátkému otevření otázky aféry prezidenta Světové banky P.Wolfowitze. EU nyní hledá pozici k reformě MMF v otázce hlasů a kvót. Hlavní otázka se nyní koncentruje na výběr proměnných a jejich vah v novém modelu výpočtu. Zatím není shoda, zda by se měly v novém modelu ponechat 4 proměnné – HDP přepočítaný tržním kursem, otevřenost (transakce běžného účtu), variabilita příjmů běžného účtu a rezervy.

Vývoj jednání:
DE PRES oznámilo, že jedním z témat byla problematika hedgeových fondů, na kterém nadále pracuje skupina FSF (Financial Stability Forum, předseda M.Draghi) v rámci G8. Na jarním jednání MMF/SB došlo zároveň ke kontaktům se zástupci tohoto finančního odvětví a došlo ke shodě nad připravením Akčního plánu pro posílení transparentnosti hedgových fondů. Následovalo též setkání s africkými zeměmi, které jsou ze strany EU v kontextu revize MMF podporovány. Jednou z otázek fungování MMF je též budoucí financování. DE PRES oznámilo nutnost analýzy výdajů včetně administrativních nákladů. Zástupce Belgie upozornil na aféru P.Wolfowitze a žádal ministry o vyjádření, k diskusi však nedošlo.

Výsledek jednání:
Na neformálním jednání Rady ECOFIN, ani na jarním zasedání MMF a SB nedošlo k žádnému posunu ohledně pozice EU k revizi hlasů a kvót MMF. Taktéž nebyla zaujata pozice k aféře prezidenta SB P.Wolfowitze. Otázkou pozice EU k revizi financování MMF se bude zabývat podvýbor EFC pro záležitosti MMF.

Ad 5) Otázky finančních služeb

Ad 5a) Stabilita finančních trhů

Popis problematiky:
Sledování rizik potenciálně ovlivňující finanční stabilitu EU je, především v současné době při vysoké provázanosti finančních trhů, velmi důležité. Neformální zasedání ministrů financí a centrálních bankéřů se pravidelně na jaře a na podzim těmito riziky zabývá. Současný vývoj EU je charakterizován dobrou hospodářskou situací, ale existují rizika, která mohou hospodářský vývoj a potažmo finanční stabilitu EU ohrozit. Patří mezi ně např. cena ropy, politický vývoj ve světě, zadlužování domácností v EU a další.

Vývoj jednání:
Předseda EFC X.Musca stručně shrnul obsah podkladového materiálu. Za hlavní rizika pro finanční stabilitu pramenící z finančních trhů označil transfer rizik, pokles v úvěrových standardech (půjčování i méně bonitním klientům), některé nové finanční instrumenty a možná rizika vyplývající z nového rámce pro pojišťovnictví. Současná situace vyžaduje další sledování a monitoring zejména hedgeových fondů. Inovace ve finančních produktech přinášejí nové výzvy pro dohledy nad finančními trhy.
ECB je názoru, že finanční trhy bohužel vykazují vyšší volatilitu než dříve, náhlé korekce mohou mít negativní dopady. Zároveň se může v důsledku větších úspor snižovat likvidita finančních trhů. Rizika částečně řeší směrnice Rady Solvency II (zveřejnění EK je očekáváno dne 11. července 2007). Problémem mohou být investice zaměstnaneckých fondů, které mají za cíl zajistit své přispěvatele do budoucna. Probíhá značná expanze rizikových finančních derivátů, včetně investic do vysoce zadlužených společností. Problematické mohou být i některé úvěry bank méně bonitním klientům.

EK označila za možný problém též vysoký dluh veřejného sektoru a rizika pramenící z americké ekonomiky. Nedávné turbulence na finančních trzích by měly být viděny právě v tomto světle. Více ohrožené jsou v tomto smyslu menší ekonomiky EU a zvláště nedávno přistoupivší země.

Výsledek jednání:
DE PRES očekává další zhodnocení potenciálních rizik pro finanční stabilitu EU ve zprávě EFC na jednání ministrů a guvernérů na neformálním zasedání Rady ECOFIN v Portu v září 2007.

Ad 5b) Aktivita hedgeových fondů a jejich vazba na systémové riziko

Popis problematiky:
Hedge fondy (dále jen HF) představují alternativní formu kolektivního investování. Nejsou většinou regulovány a používají mnoho investičních strategií, často velmi rizikových. Mohou používat techniky, které mají podílové fondy zakázány, např. obchody na úvěr či derivátové obchody. Proto nejsou určeny retailovým investorům, ale velkým a zkušeným institucionálním investorům. Role hedge fondů ve finančním systému je pozitivní, protože poskytují tržní likviditu, prostřednictvím arbitráže zvyšují cenovou transparentnost a zajišťují diverzifikaci portfolia, a tak i rozložení rizik. Činnost tohoto odvětví však může, co se týče finanční stability, znamenat rizika 1) protistrany; 2) možnosti koncentrace rizik vyplývající ze společné investiční pozice a 3) riziko nákazy resp. přenesením poruchy do jiné země.

Vývoj jednání:
DE PRES zmínilo diskusi k hedge fondům (dále HF) na jarním setkání MMF/SB ve Washingtonu, zároveň přivítalo práci Financial Stability Forum (dále FSF) směřující k vytvoření „Best practises“ pro HF, které mají řešit zvládání rizik, správu a dostatečné informace ze strany HF. Otázkou je, jaké údaje mají HF investorům poskytovat, jaký je způsob implementace a dodržování jejich strategií.. Je také nutné určit, kdo bude aktivitu HF sledovat a jaký způsob dohledu nad těmito fondy zvolit. K problematice byly připraveny Závěry Rady, které by měly být přijaty na květnovém zasedání Rady ECOFIN.

Předseda EFC připomněl, že jsou s HF spojena některá rizika. Jejich problematika je celosvětovou otázkou. Nejvíce HF je registrováno v New Yorku nebo v tzv. daňových rájích, pouze menší část v EU. Efektivní kontrola HF musí probíhat na 3 úrovních – národní / EU / celosvětové. Na jednání G7 byly zjištěny nedostatky v regulatorním rámci. V souvislosti s tím je nutné lépe poznat fungování těchto fondů.

Předseda FSF upozornil na možnost nakupování HF na internetu a informoval, že na konec dubna 2007 plánuje zveřejnění zprávy k problematice. HF jsou dle předsedy FSF velmi významní hráči (na newyorské burze představují cca 20% transakcí, na některých emerging markets činí jejich podíl až 50%). Nutné je také zaměření na roli primary brokers a partnery HF. FSF sbírá data o tom, jaké vlastně chceme od HF informace a jak samotné HF hodnotí rizika.

V následující diskusi členské státy hodnotily možnosti regulace těchto fondů, řada členských států se domnívá, že není třeba přistupovat k přímé regulaci tohoto odvětví finančního trhu, jistá úroveň regulace je už nyní. Zúčastnění zároveň podpořili nutnost transparentnosti ze strany hedgeových fondů. Nezbytná je též větší spolupráce národních dohledů, včetně jejich konvergence. Nizozemí považuje za vhodné detailní zaměření na cíle některých HF, neboť často sledují krátkodobý zájem zisku a z něj mohou pramenit negativní jevy jako např. nesprávné vedení kontrolovaných subjektů apod.

Výsledek jednání:
Závěry by měly být přijaty na květnovém formálním zasedání Rady ECOFIN. Do té doby budou ještě diskutovány na jednáních na pracovní úrovni.

Ad 5c) Opatření na úrovni EU směrem k zajištění finanční stability

Popis problematiky:
Vzhledem k velké propojenosti finančních trhů a volnému pohybu kapitálu je třeba sledovat rizika, která z toho trendu plynou. Jedním takovým rizikem je i možnost prudkého propadu v cenách aktiv, případně vznik finanční krize. Finanční krize může nabývat mnoha forem, např. bankovní (kdy krachuje alespoň jedna banka) nebo může být zapříčiněna krachem velké předlužené firmy. Velká dluhová krize v rozvojovém světě, jako např. argentinská v roce 2002, má výrazný vliv na velké institucionální investory po celém světě (v tomto konkrétním případu velmi zasáhla mj. také penzijní fondy v Itálii a Německu). Členské státy EU si uvědomují význam připravenosti na takové situace a schopnosti je efektivně řešit.

Vývoj jednání:
Předseda EFC X.Musca stručně představil podkladový materiál, který popisuje možné mechanismy pro prevenci a řešení možných finančních krizí. V současnou chvíli je posuzována role národních dohledů a možnosti jejich spolupráce. Problematickou otázkou může být míra závaznosti pro spolupráci či možné finanční dopady.
Z vystoupení členských států bylo patrné, že tak, jak se propojují finanční trhy, by mělo zároveň docházet k větší míře konvergence jednotlivých národních dohledů. Řešení této konvergence je současně také předmětem  řešení otázky schémat pojištění vkladů. Jako problematické se jeví podle názoru většiny diskutujících finanční dopady na členské státy EU.

Výsledek jednání:
Podskupina EFC pro finanční stabilitu materiál rozpracuje na podzimní neformální zasedání ministrů a guvernérů Rady ECOFIN v Portugalsku.

---

 

¹ -  PISA - metodika OECD porovnávají dosažené výsledků testů žáků stejných věkových skupin