27. února 2007 Brusel - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Dne 27. února 2007 proběhlo v Bruselu jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena ministrem financí Ing. Miroslavem Kalouskem.

Jednání  Rady ECOFIN dne 27. února 2007 mělo následující program:

1. Přijetí předběžného pořadu jednání
2. Schválení seznamu A-položek
3. Aplikace Paktu stability a růstu
   1. Stabilizační programy (první série) – Stanoviska Rady
   2. Konvergenční programy (první série) – Stanoviska Rady
   3. Postup při nadměrném schodku (EDP)
4. Příprava jarní Evropské rady (8. – 9. března 2007)
   1. Key Issues Paper – schválení
   2. Aktualizace Hlavních směrů hospodářské politiky (2005 – 2008)  vč. doporučení jednotlivým zemím – finalizace návrhu
   3. Snižování administrativní zátěže – Závěry Rady
5. Rozpočet Evropských společenství – Discharge procedura k plnění rozpočtu v roce 2005 – Doporučení Rady
6. Finanční služby – Zúčtování a vypořádání cenných papírů
   1. Target 2 – Securities: Informace ECB k projektu  - Závěry Rady
   2. Code of Conduct: Zpráva komise o procesu sledování naplňování cílů kodexu

Neformální část - Pracovní snídaně:
A) Hospodářská situace

Pracovní oběd:
B) Informace k jednání Evropské rady ve dnech 8. – 9. března 2007
C) Informace z jednání G7 v Essenu ve dnech 9. – 10. února 2007
D) Aktuální stav projednávání Směrnice o platebních službách

K jednotlivým bodům :

ad 2)  Schválení seznamu A-položek

Popis problematiky:
Takzvané A-položky jsou body, které Rada schvaluje bez rozpravy, neboť o nich členské státy již dosáhly shody na nižších stupních jednání (především ve Výboru stálých zástupců COREPER).

Výsledek jednání:
Seznam A-položek byl v předložené podobě schválen a je přílohou tohoto materiálu.

ad 3a+b)  Aplikace Paktu stability a růstu - Stabilizační a konvergenční programy -1. série) – přijetí Stanovisek Rady

Popis problematiky:
V souladu s Paktem stability a růstu předkládají každoročně členské státy EU Radě a Komisi své aktualizované stabilizační (členové eurozóny) resp. konvergenční (nečlenové eurozóny) programy, které směřují k naplňování cílů Paktu. Aktualizované programy vyhodnocuje Komise a projednává Hospodářský a finanční výbor (EFC). Ministři financí a hospodářství byli na únorovém zasedání vyzváni ke zhodnocení první série stabilizačních a konvergenčních programů dvaceti členských států EU a k přijetí Stanovisek Rady k těmto programům.

Vývoj jednání:
Programy byly diskutovány zjednodušeným postupem a pro tento účel byly rozděleny do tří skupin: země, které již dosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle (MTO) ¹ – Dánsko, Švédsko, Finsko, Nizozemí, Irsko, Estonsko, země, které ještě svého MTO nedosáhly – Slovinsko, Lotyšsko, Lucembursko, Kypr a Francie a státy v postupu při nadměrném schodku (EDP) ² – Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko, Velká Británie, Malta, Polsko, Slovensko a Maďarsko.

Nejprve vystoupil předseda Hospodářského a finančního výboru (EFC), který své vystoupení zaměřil na horizontální otázky společné pro všechny hodnocené státy. Konstatoval, že rozpočtová situace se zlepšuje, v současnosti se nacházíme v období hospodářského vzestupu. Programy vytyčují dobré strategie pro oblast veřejných financí, které jsou ve většině případů řádně provázány s mikroekonomickými programy a záměry. Nicméně existují některá rizika, a to zejména elasticita daňových příjmů. Je třeba si uvědomit, že příznivá hospodářská situace a spolu s ní vyšší než očekávané daňové příjmy nebudou trvat věčně, a zaměřit se na potřebné strukturální změny. Lze konstatovat, že státy, které již dosáhly svého MTO, mají dobře nastavený „policy mix“. Měly by se nicméně vyvarovat procyklického chování ve výdajových politikách. O státech, které jsou teprve na cestě k dosažení MTO, lze říci, že vyvinuly značné úsilí, u některých nicméně existuje částečná pochybnost o důvěryhodnosti zamýšlených opatření. V případě Francie a Německa nebyly dodatečné příjmy alokovány na snížení deficitu. U Slovinska, Slovenska a Velké Británie by plány nápravy měly být robustnější. Zamýšlená opatření Polska nejsou dostatečná a nevedou k dodržování nastavené trajektorie nápravy deficitu. Pokud jde o Maďarsko, opatření lze hodnotit jako dostatečná, nicméně vzhledem ke kritické výchozí situaci by opatření měla být ambicióznější.

Evropská komise (komisař J. Almunia) zdůraznila, že všechny státy procházejí dobrými ekonomickými časy, a proto je zapotřebí přistoupit k ambicióznější fiskální konsolidaci. Silný důraz musí být položen na preventivní část Paktu stability a růstu. Druhým důležitým aspektem je dlouhodobá udržitelnost. V souladu se zprávou, která byla předmětem diskuze ministrů financí ke konci loňského roku, většina členských států (vyjma sedmi) vykazuje střední nebo dokonce vysoké riziko dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Tento stav musí být napraven. Státy v proceduře při nadměrném schodku by měly striktně dodržovat doporučení Rady a nápravná opatření ještě posílit. Evropská centrální banka (guvernér J.C. Trichet) se připojila k hodnocení Komise a vyjádřila názor, že pokrok v konsolidaci je pomalý. Dobré časy nesmí být promarněny. Guvernér důrazně varoval před procycklickým chováním vlád a apeloval na zdravou rozpočtovou pozici, která je nejlépe vyjádřena dosažením MTO.

Do diskuze členských států se zapojila Francie a tři ze států, které se nacházejí v proceduře při nadměrném schodku. Nejprve předneslo Řecko příspěvek o svých zkušenostech s procesem nápravy stavu veřejných financí. Náprava deficitu, na níž Rada ve svém rozhodnutí o nadměrném schodku (červenec 2004) Řecku poskytla dvouleté období byla postavena na dvou pilířích, a to fiskální konsolidaci a strukturálních reformách. Ministr vyjádřil přesvědčení, že jeho země je na správné cestě k dosažení optimálního stavu, což demonstroval na připravované reformě sociálního zabezpečení. Dále vystoupilo Portugalsko, které ocenilo, že hodnocení jeho stabilizačního programu reflektuje pokrok dosažený ve fiskální konsolidaci. Portugalsko zpracovalo opatření, která odpovídají doporučení Rady pro snížení deficitu, navíc je odhodláno plánovaná opatření ještě více zesílit s cílem snížení deficitu pod 3% HDP v roce 2008 (z úrovně 6% v roce 2005, kdy bylo rozhodnutí o nadměrném schodku Portugalska přijato). Ministr zdůraznil, že přes pomalejší hospodářský růst jeho země stanovené cíle dodržuje. Rovněž informoval o zahájení reformy veřejné správy. Itálie (v EDP od července 2005) ve svém vystoupení podtrhla problém stárnutí populace, který má dopad do systému sociálního zabezpečení, nicméně uvedla, že je v letošním roce připravena snížit deficit pod 3 %. Francie vyjádřila přesvědčení, že je na správné cestě k dosažení vyrovnaného rozpočtu v roce 2010. Vedle snížení deficitu zaměřuje své úsilí na snižování dluhu.

Výsledek jednání:
Německé předsednictví (dále DE PRES) ve shrnutí uvedlo, že celkové hospodářské oživení přináší pozitivní výsledky v ekonomikách jednotlivých členských států. Dobrých časů je třeba využít ke snížení strukturálních deficitů a vlády se musí vyhnout procycklickým krokům. Důležitou výzvou zůstává co nejrychlejší dosažení střednědobých cílů (MTO). Rada Ecofin přijala dvacet stanovisek k hodnoceným stabilizačním a konvergenčním programům.

ad 3c)  Aplikace Paktu stability a růstu – Postup při nadměrném schodku

Popis problematiky:
V červenci 2004 přijala Rada rozhodnutí o nadměrném schodku Polska zároveň s doporučením na jeho odstranění. V listopadu 2006 Rada oficiálně rozhodla o nedostatečnosti dosavadních opatření pro nápravu deficitu do roku 2007. Na únorovém jednání měla Rada v souvislosti s hodnocením konvergenčního programu Polska přijmout i další doporučení pro odstranění nadměrného schodku, což v případě Polska, vzhledem k možnosti zápočtu nákladů na provedenou důchodovou reformu, znamená dosažení hodnoty 3,4% HDP za rok 2007.

Vývoj jednání:
Evropská komise vyjádřila názor, že opatření popsaná v konvergenčním programu nejsou zcela uspokojivá, navíc existují politická rizika v jejich implementaci. Komise považuje za nutné posílení opatření a snížení deficitu důvěryhodným a udržitelným způsobem.

Rovněž Evropská centrální banka vyjádřila názor, že polské fiskální plány nejsou dostatečné. Polsko ve svém vystoupení uvedlo, že souhlasí s navrženým souborem doporučení, nicméně se nedomnívá, že Komise vzala při svém hodnocení v potaz všechny relevantní faktory. Polsko uvedlo, že existuje velmi malé riziko překročení cíle deficitu 3,4% v letošním roce. Všechna makroekonomická data jsou pozitivní a rozpočet pro rok 2007 je velmi konzervativní. Vláda využívá období dobrých časů k uskutečnění strukturálních reforem. Snížení daní je vedeno cílem oživit trh práce a zvýšit zaměstnanost, neboť Polsko se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti.

Výsledek jednání:
Rada přijala rozhodnutí adresované Polsku se souborem opatření pro nápravu deficitu.

ad 4a)  Příprava jarní Evropské rady - Key Issues Paper – schválení

Popis problematiky:
Rada ECOFIN v rámci bodu přípravy jarního zasedání Evropské rady schvalovala tzv. Key Issues Paper (KIP), který obsahuje nejdůležitější výzvy pro letošní rok v hospodářské a finanční oblasti. KIP byl připraven německým Předsednictvím (PRES) a upraven na základě diskuse ve Výboru pro hospodářské a finanční záležitosti (EFC), Výboru pro hospodářskou politiku (EPC) a na lednového zasedání Rady ECOFIN. KIP bude po schválení odeslán jarní Evropské radě. Posledním bodem, ve kterém nedošlo na pracovní úrovni ke konsensu členských států, byla oblast daní – ta byla předmětem diskuse ministrů na únorové Radě ECOFIN. Kontroverzní text poukazoval na rozdíly v daňových pravidlech členských států a možnost zlepšit fungování vnitřního trhu přijetím opatření na úrovni EU v oblasti zdaňování podniků. Rada v navrhovaném textu vítala pokračující technické práce v této oblasti (rozuměj práci Komise na přípravě pravidel společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob - CCCTB). Text rovněž obsahoval výzvu k boji proti daňovým podvodům a dalšímu úsilí v odstraňování škodlivých daňových praktik.

Vývoj jednání:
DE PRES na úvod sdělilo, že řada členských států v KIPu požaduje zmínku o daních. Zdůraznilo, že problematika daní patří do gesce ministrů financí, kteří by měli mít zájem, aby tato otázka byla zmíněna v dokumentu pro Evropskou radu. Dále uvedlo, že také podnikatelský sektor podporuje větší daňovou harmonizaci, na což by ministři financí měli reagovat. Komise (komisař pro daně a cla L. Kovács) podpořila návrh předsednictví, dle jejího názoru je nutné mít v KIPu zmínku o daních. Předseda EFC (X. Musca) uvedl, že v diskusi o inkriminovaném odstavci se státy rozdělily na dvě skupiny. První z nich se domnívá, že otázka přímého zdanění nemá být prioritně řešena na úrovni EU a že není třeba harmonizovat základ daně. Druhá skupina je opačného názoru a prosazuje určitou harmonizaci i v přímých daní.

V diskusi vystoupila většina členských států a zazněly různé názory. Jednoznačnou podporu Německu vyjádřilo Rakousko, pro text se vyslovily také Itálie, Francie, Belgie, Španělsko, Slovinsko a Maďarsko. Rovněž Finsko, Lucembursko a Dánsko se domnívaly, že by KIP měl obsahovat zmínku o daních. Nizozemí, Kypr, Polsko, Rumunsko a Bulharsko žádaly obecnější a neutrálnější text, tj. nikoliv jednostranně zaměřený na přímé daně. K větší vyváženosti směřoval i požadavek Estonska na doplnění textu o oblast DPH. Švédsko a Lotyšsko se postavily proti odkazu na CCCTB v textu. Dle Švédska musí práva rozhodování v oblasti přímých daní zůstat na národní úrovni. Pro vypuštění celého textu se jednoznačně vyslovilo Irsko, raději žádný než navrhovaný text preferovaly také Velká Británie, Litva a Malta. Česká republika byla ochotna podpořit pouze neutrální text bez zmínky o přímých daních. V diskusi vyslovila názor, že přímé zdanění nepatří mezi hlavní výzvy pro následující rok a že vítat v KIP pokrok v technické práci na CCCTB je předčasné.

Po prvním kole diskuse navrhlo předsednictví kompromisní text, který byl na základě námitek některých členských států dále upraven. Předsednictví rovněž nabídlo možnost vyškrtnutí celého textu, proti tomu se ale postavily jiné státy s výzvou k dosažení kompromisu.

Výsledek jednání:
Členské státy se nakonec shodly na kompromisním a neutrálním textu, který se omezuje na konstatování existence rozdílů mezi daňovými systémy členských států bez negativních poukazů a neobsahuje explicitní zmínky o přímých daních:
„National rules on taxation differ between Member States. The functioning of the internal market may be improved through co-operation on taxation among Member States and where appropriate at the European level, while respecting national competencies. The Council (Economic and Financial) has been informed of the ongoing technical work especially in the field of taxation and of action taken to tackle fiscal fraud and harmful tax practices.
Key Issues Paper byl jako celek schválen a postoupen jarní Evropské radě.

ad 4b) Příprava jarní Evropské rady - Aktualizace Hlavních směrů hospodářské politiky (2005 – 2008)  vč. doporučení jednotlivým zemím – finalizace návrhu

Popis problematiky:
Hlavní směry hospodářských politik (BEPGs) představují zásady, které by členské státy EU měly zohledňovat při tvorbě hospodářských / rozpočtových politik. Jejich každoroční aktualizace spočívá v připojení konkrétních doporučení jednotlivým členským zemím (country - specific recommendations). Letošní specifická doporučení spojují oblast hospodářské politiky i politiky zaměstnanosti a představují tedy zároveň aktualizaci Integrovaných směrů jako celku ³. Doporučení vycházejí z vyhodnocení plnění národních reformních programů (tzv. Lisabonských) a byla projednána ve Výboru pro hospodářskou politiku (EPC), v Hospodářském a finančním výboru (EFC) a ve Výboru pro zaměstnanosti (EMCO). Vedle doporučení jednotlivým členským státům je zvláštní doporučení adresováno souborně státům eurozóny.

Vývoj jednání:
DE PRES v úvodu stručně uvedlo základní informace k aktualizaci BEPGs a zvlášť ocenilo doporučení pro eurozónu.
Předseda EPC zdůraznil význam aktualizace BEPGs pro nadcházející období a pro podporu strukturálních reforem. BEPGs jsou ústředním nástrojem pro koordinaci hospodářských politik. Aktualizované BEPGs obsahují celkem asi 50 doporučení pro členské státy, přičemž předseda EPC identifikoval 3 základní skupiny:

1. doporučení z oblasti makroekonomické politiky (reformy důchodových systémů, zdravotnictví, atd.)  - zdůraznil nutnost více adresně využívat veřejné prostředky k dosažení udržitelnosti veřejných financí
2. doporučení z oblasti trhu práce (asi polovina všech doporučení) týkající se růstu zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců a modernizace systému daňových úlev
3. doporučení v oblasti mikroekonomických reforem (inovace, oblast vědy a výzkumu, liberalizace zboží a služeb, zvýšení konkurenceschopnosti v síťových odvětvích, zejména v energetice, atd.)

Dle předsedy EPC by měly být BEPGs jasně vidět v závěrech jarní Evropské rady. Dále zdůraznil nutnost zaměřit se nyní na jejich implementaci, pro níž je v současné fázi ekonomického cyklu výhodné období. 
Žádný členský stát v diskusi nevystoupil.

Výsledek jednání:
Rada schválila Doporučení Rady k aktualizaci hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství pro rok 2007 a k provádění politik zaměstnanosti členských států, obsahující specifická doporučení pro jednotlivé státy a pro eurozónu.

Další  postup v rámci ČR:
České republice jsou v Doporučení Rady adresována tato hlavní doporučení:

• zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí prostřednictvím reforem penzijního systému a zdravotnictví
• posílit spolupráci mezi privátním sektorem, univerzitami a veřejnými institucemi v oblasti vědy a výzkumu a zvýšit objem a efektivitu veřejných investic do výzkumu a vývoje
• dále modernizovat ochranu zaměstnanců vč. legislativy a daňových a dávkových systémů, zlepšit efektivitu a rovnost přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě, především s ohledem na požadavky trhu práce, poskytnout podněty pro investice do vzdělávání, zvláště u starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací, zvýšit diverzifikaci vysokoškolského vzdělávání

Česká republika by měla přijmout opatření v souladu s těmito doporučeními a podat o nich zprávu ve své příští výroční zprávě o pokroku v provádění Národního programu reforem.

ad 4c)  Příprava jarní Evropské rady - Snižování administrativní zátěže – Závěry Rady

Popis problematiky:
Jako další příspěvek pro jarní Evropskou radu diskutovala Rada ECOFIN Závěry k balíčku Evropské komise na zlepšování regulace z listopadu 2006 a Akčnímu programu z 24. ledna 2007. V Závěrech Rada (1) vítá Akční program Komise na snižování administrativní zátěže; (2) vítá  již dosažený pokrok v této oblasti a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých států; (3) doporučuje Komisi systematické využívání modelu „EU – Standard Cost Model“ při měření administrativní zátěže a vyzývá ji k započetí měření v létě 2007; (4) zdůrazňuje, že snížení administrativní zátěže zvýší produktivitu firem, podporuje redukční cíl 25% snížení administrativní zátěže pramenící z evropské legislativy do roku 2012 a vyzývá národní státy ke stanovení vlastních redukčních cílů do roku 2008 a (5) žádá Komisi o průběžné informování o pokroku. Členské státy by měly své zkušenosti uvést v rámci svých Národních programů reforem.

Vývoj jednání:
Komise (komisař G. Verheugen) podala krátkou informaci o dalším vývoji projektu snižování administrativní zátěže (AZ). Komisař připomněl podporu Komise cíli snížit AZ plynoucí z evropské legislativy o 25% do 2012, což by mělo přinést růst HDP EU o 1,5%. Dále zmínil i) model Komise na měření AZ s tím, že některé členské státy ho již používají; ii) vytipování 13 vybraných odvětví v rámci projektu, iii) předložení již 10 konkrétních opatření s tím, že legislativní návrhy potřebné k jejich realizaci by Komise měla přijmout 7. března 2007. Komisař Verheugen dále uvedl, že cíl snížení o 25% pokrývá pouze část administrativních nákladů evropských podniků a členské státy by si měly na národní úrovni vytyčit vlastní cíle. Komise nabízí k využití svůj model standardních nákladů (SCM). Členské státy mohou používat vlastní model měření AZ, který by však měl být s SCM kompatibilní. Komisař Verheugen podtrhl, že v rámci projektu snižování AZ se nejedná v žádném případě o změně politické substance evropské legislativy. Ocenil také ochotu států vytyčit si vlastní cíle. K cíli 25% uvedl, že se jedná o cíl pro EU jako celek, nikoliv pro každý jednotlivý členský stát. Na závěr komisař zdůraznil, že projekt je velmi sledován evropskými podniky, které mají velká očekávání, a požádal ministry financí o podporu i do budoucna.
V diskuzi členských států navrhlo Nizozemí zahrnutí cíle 25% do Key Issues Paper. Tento návrh nebyl přijat s ohledem na to, že daný cíl je již uveden v KIP Rady pro konkurenceschopnost. Litva zdůraznila, že členské státy by si měly stanovit vlastní cíle v souladu se svými tradicemi a legislativou.

Výsledek jednání:
Závěry Rady byly schváleny v předloženém znění.

ad 5)   Rozpočet Evropských společenství – Discharge procedura k plnění rozpočtu v roce 2005 – Doporučení Rady

Popis problematiky:
Ministři financí a hospodářství projednali Doporučení Rady Evropskému parlamentu k udělení absolutoria Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství za rok 2005. V listopadu 2006 vydal Účetní dvůr (ÚD) Výroční zprávu o plnění rozpočtu EU v roce 2005 zahrnující prohlášení o věrohodnosti (tzv. DAS). ÚD posuzuje jednak spolehlivost účetní závěrky a dále zákonnost a správnost uskutečněných operací. Výsledné stanovisko ÚD ke spolehlivosti účetní závěrky je bez výhrad (konsolidovaná účetní závěrka ES ve všech podstatných ohledech věrně odráží finanční situaci ES k 31.12.2005). Naopak ohledně zákonnosti a správnosti uskutečněných operací byl ÚD nucen, již po dvanácté v řadě, vydat stanovisko s výhradami u většiny oblastí rozpočtu (společná zemědělská politika, strukturální opatření, vnitřní politiky a vnější akce), neboť platby v těchto oblastech jsou stále významně postiženy chybami. Pouze v oblasti příjmů, závazků, administrativních výdajů a výdajů na předvstupní pomoc s výjimkou programu SAPARD byl ÚD schopen vydat stanovisko bez výhrad. Výroční zprávu ÚD prozkoumal Rozpočtový výbor a na tomto základě připravil návrh Doporučení Rady o absolutoriu. Samotné udělení absolutoria je v pravomoci Evropského parlamentu. Rada poskytuje pouze své doporučení.

Vývoj jednání:
Komise (komisař S. Kallas) uvedla tři aktuální aspekty procedury udělení absolutoria. Za prvé jde o potřebu rozvíjení koncepce jednotného auditu, která směřuje k dosažení pozitivního prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti uskutečněných transakcí (DAS). Komisař dále uvedl, že z odpovědí členských států na souhrnnou zprávu ÚD vyplynulo, že minimální plnění předepsaných požadavků státy není pro ÚD dostačující. Za třetí uvedl hodnocení Komise, dle kterého ÚD přeceňuje finanční dopad zjištěných chyb. Komisař vyjádřil zájem o více specifické DAS (v dělení na členské státy a sektory).

Nizozemí, Velká Británie, Dánsko a Švédsko upozornily na nevoli svých národních parlamentů vyplývající z opětovné (po dvanácté v řadě) absence pozitivního DAS. Vyzvaly ostatní členské státy, aby následovaly jejich příkladu ve vypracování národních prohlášení vztahujících se k transakcím z rozpočtu EU. Komise doplnila, že počátkem března t.r. dokončí zprávu o plnění Akčního plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly a uvítá následnou diskusi v Radě. DE PRES v reakci sdělilo, že Akční plán bude diskutován na příslušné pracovní úrovni Rady.

Výsledek jednání:
Návrh doporučení Rady k udělení absolutoria za plnění rozpočtu 2005 byl Radou ECOFIN schválen.

Ad 6a) Finanční služby – Zúčtování a vypořádání cenných papírů - Target 2 – Securities: Informace ECB k projektu  - Závěry Rady

Popis problematiky:
Evropská centrální banka (ECB) na jednání představila připravovaný systém pro vypořádání obchodů s cennými papíry Target 2 – Securities (T2S). Ministrům byly ke schválení předloženy Závěry Rady ECOFIN k projektu T2S. Hlavním cílem projektu je snížení nákladů na vypořádání obchodů s cennými papíry v eurozóně. Navrhovaný systém Target 2-Securities, jehož účastníky by měly být centrální depozitáře cenných papírů, by měl umožňovat převody cenných papírů z účtu na účet. Na druhé straně existující systém Target 1 a chystaný Target 2, jehož účastníky jsou centrální banky, resp. jimi provozované platební systémy, umožňuje odpovídající převody hotovosti za nákup či prodej cenných papírů. S uvedením systému T2S do provozu se počítá nejdříve v roce 2013.

Vývoj jednání:
Evropská centrální banka (guvernér J. C. Trichet) uvedla, že projekt T2S umožní vypořádání obchodů s cennými papíry na přeshraniční bázi stejným způsobem jako na národní úrovni. Existuje synergický vztah mezi projektem T2S a Kodexem jednání pro oblast zúčtování a vypořádání cenných papírů přijatým v minulém roce. Guvernér dále informoval, že Eurosystém pracuje na studii proveditelnosti projektu T2S, přičemž již i předběžné výsledky této studie ukazují na jeho pozitivní přínosy. Synergický efekt se systémem Target 2 by měl přinést úspory až ve výši 20%. Guvernér poukázal na skutečnost, že studie Eurosystému byla odvětvím přivítána a tři úvěrové asociace podpořily projekt T2S dopisem. Na závěr informoval, že konečné rozhodnutí Rady guvernérů nebude zatím přijato, protože ECB chce projekt T2S ještě konzultovat s trhem (market consultations) a jeho potencionálními uživateli. Problematika T2S bude znovu na programu některé z Rad Ecofin na podzim 2007.
Finsko znovu upozornilo, že projektu T2S zřejmě chybí řádný právní základ a že je třeba tuto záležitost ještě vyjasnit, ale jinak projektu vyjádřilo podporu.

Výsledek jednání:
Návrh závěrů byl schválen v předložené podobě. DE PRES informovalo, že se Rada Ecofin bude k projektu pravidelně vracet a ECB bude Radu pravidelně informovat o dalších krocích.

Ad 6b) Finanční služby – Zúčtování a vypořádání cenných papírů - Code of Conduct: Zpráva komise o procesu sledování naplňování cílů kodexu

Popis problematiky:
Dne 7. 11. 2006 podepsali představitelé tří evropských asociací finančního trhu ⁴ Evropský kodex jednání pro zúčtování a vypořádání cenných papírů (clearing and settlement). K podpisu došlo poté, co se Evropská komise v červnu 2006 rozhodla nezavádět pro danou oblast novou legislativu na úrovni EU a vyzvala subjekty v odvětví k uplatnění samoregulace ve formě kodexu jednání (Code of Conduct). Obsahem kodexu jsou opatření, která mají za cíl (1) zvýšit transparentnost cen /implementace do 31.12.2006/; (2) zajistit přístup a vzájemné propojení zúčtovacích a vypořádacích systémů /implementace do 30.6.2007/; (3) oddělit jednotlivé etapy transakce (obchodování od vypořádání a zúčtování) a zavést oddělené účetnictví /implementace do 1.1.2008/. Ke sledování dodržování kodexu ustavila Komise monitorovací skupinu (MOG). Na únorovém jednání byli ministři financí informováni Komisí o tom, jak probíhá monitoring implementace kodexu.

Vývoj jednání:
Komise (komisař J. Almunia) úvodem připomněla důvody vedoucí k přijetí Kodexu a časový harmonogram opatření a zdůraznila potřebu monitorovat jejich implementaci. Komise informovala, že 22. ledna 2007 se poprvé sešla expertní monitorovací skupina MOG, aby vyhodnotila realizaci první sady opatření týkajících se cenové transparentnosti. Komise konstatovala, že byl učiněn významný pokrok, nicméně některé otázky bude třeba znovu prodiskutovat na zasedání MOG dne 20. dubna 2007.

Výsledek jednání:
MOG bude pokračovat v hodnocení implementace opatření a Komise bude Radu Ecofin o výsledcích průběžně informovat.

ad A) Hospodářská situace (pracovní snídaně)

Popis problematiky:
V rámci pracovní snídaně byl ministrům Rady ECOFIN podán debriefing z jednání Eurogroup, které proběhlo v předvečer zasedání a stručná informace k aktuální hospodářské situaci.

Vývoj jednání:
Na Eurogroup v rámci diskuse o ekonomickém vývoji Komise stručně shrnula své poslední výhledy: předpokládá růst 2,4% v 2007 pro eurozónu oproti původnímu odhadu 2,1%; inflace je zdlouhodobého hlediska pod kontrolou – pod 2%, ale existují vnější rizika; nezaměstnanost v eurozóně pomalu klesá, nicméně je stále vysoká. Dále byl diskutován případ Německa – efekt zvýšení tamního DPH na 19% je zatím menší, než se očekávalo. Na Eurogroup proběhla také diskuse k vývoji mezd, ten byl zatím mírný v souladu s cenovou stabilitou (podíl na pozitivním výsledku má Německo). Zejména v eurozóně je nutná distribuce plodů hospodářského růstu (pokud mzdy rostou více než zisky z produktivity, může to mít negativní důsledky pro konkurenceschopnost). Během snídaně dále Komise prezentovala poslední ekonomické výsledky ve srovnání s pravidelnou podzimní prognózou. Růst v EU za minulý rok dosáhl 2,9%, což je více, než činil odhad v podzimní předpovědi. Tento dosažený růst je vyšší než potenciální, což odráží oživení nejen v investicích, ale i v poptávce. Komise pozitivně zhodnotila snížení rozdílů v tempech růstu členských států. Pro rok 2007 Komise předpovídá inflaci v EU 2,1%. Za přetrvávající rizika Komise označila vývoj cen ropy a vývoj v oblasti mezd. Pokud růst mezd nebude v souladu s vývojem produktivity, povede to k inflačním tlakům. Mezi riziky útlumu růstu Komise uvedla vliv očekávaného zpomalení americké ekonomiky a riziko globálních nerovnováh, které se nezmenšuje.
Evropská centrální banka oznámila, že nové výhledy bude publikovat na příštím jednání Rady ECOFIN 27. března 2007. Dle ECB jsou rizika růstu v krátkodobém výhledu víceméně vyvážená. Rizika vidí spíše v útlumu, resp. v růstu protekcionistického tlaku a globálních tlaků. Podle ECB by měla inflace do poloviny roku 2007 klesat a pak začít opět růst. Mezi tradiční rizika patří růst cen komodit, administrativních nákladů, zejména u daní a růst cen ropy.
DE PRES uzavřelo komentářem ke zvýšení DPH v Německu. Uvedlo, že je pravděpodobné, že zvýšení na 19% nebude mít tak ostrý dopad na vývoj inflace a růst, jak média očekávala. Očekává se, že pozitivní ekonomický vývoj v Německu bude pokračovat i v roce 2008.

ad B) Informace k jednání Evropské rady ve dnech 8. - 9. března 2007 (pracovní oběd)

Popis problematiky:
Ministři byli informování o nadcházejícím jednání Evropské rady, zejména s ohledem na společnou večeři ministrů financí.

Vývoj jednání:
DE PRES oznámilo, že na večeři ministrů financí, která se uskuteční v rámci Evropské rady, hodlá diskutovat otázku financování výzkumu a vývoje, zejména v oblasti energetiky. Upozornilo, že daňové oblasti bude věnováno neformální jednání Rady ECOFIN konané v dubnu v Berlíně. Následně vystoupil premiér Juncker (Lucembursko) s návrhem, aby se ministři při večeři zabývali také problematikou energetické politiky a klimatické změny v souvislosti se zdaněním automobilů. Vzhledem k tomu, že nebyla ze strany ostatních ministrů vznesena žádná námitka, předsednictví uzavřelo, že i toto téma bude na večeři ministrů financí diskutováno.

ad C) Informace z jednání G7 v Essenu ve dnech 9. – 10. února 2007 (pracovní oběd)

Popis problematiky:
Ministři financí a hospodářství byli informováni o zasedání skupiny G7 (ministrů financí a guvernérů centrálních bank) v Essenu ve dnech 9. – 10. února 2007. Německo skupině v roce 2007 předsedá.

Vývoj jednání:
DE PRES podalo informaci o zasedání G7 v Essenu. Velkým tématem se zdají být hedge fondy, neboť v případě finanční krize mohou být jejich prostřednictvím zasaženy všechny světové trhy. Na jednání G7 se ozývalo volání po zvýšené transparentnosti jejich činnosti a ochraně investorů. Rada ministrů financí se také musí touto otázkou zabývat.

Důležitým bodem byla debata o pokračování jednání o liberalizaci obchodu v rámci WTO. Partneři připomněli, že cokoliv jiného než uzavření jednání dohodou, ať už jakoukoliv, je horším řešením. EU byla požádána, aby vyslala signál, že je hluboce zainteresována na úspěchu. Pro průlom v jednáních zbývá již maximálně osm týdnů.
Posledním bodem debaty ministrů byla diskuze o reformě Mezinárodního měnového fondu (IMF). Předsednictví uvedlo, že je poměrně komplikované koordinovat členské státy. EU musí zformulovat společnou pozici, partikulární zájmy jednotlivých států musí jít stranou, jinak EU jako celek ztratí. Ozývají se hlasy, že členské státy eurozóny by měly mít postavení vyjadřující, že jde pouze o jednu měnu, což by znamenalo oslabení jejich pozic. Následně předseda EFC a předseda Stálého výboru pro IMF (SCIMF) podali informaci o průběhu jednání v rámci IMF. Předseda SCIMF upozornil, že členské státy EU, zejména ty „přereprezentované“, postupují zpátečnicky a pokud se nezmění jejich postoj, celá EU ztratí.

Výsledek jednání:
DE PRES diskuzi uzavřelo výzvou k vytvoření společné evropské pozice.

ad D) Aktuální stav projednávání Směrnice o platebních službách (pracovní oběd)

Popis problematiky:
DE PRES zařadilo tuto otázku na program pracovního oběda ministrů financí s cílem upozornit na aktuální stav v projednávání dané Směrnice a na krátký časový prostor pro dosažení dohody ke Směrnici v Radě před jejím projednáváním na půdě Evropského parlamentu.

Vývoj jednání:
DE PRES zdůraznilo, že existuje silná potřeba návrh přijmout, a apelovalo na ministry, aby dali svým úředníkům pokyn k nalezení kompromisu během krátké doby (14 dnů) v rámci Rady. Finskopoukázalo, že je třeba nalézt řešení v otázce creditingu a kapitálové přiměřenosti. Komise uvedla, že je připravena ke kompromisu, avšak v oblasti kapitálové přiměřenosti je třeba vzít v potaz fakt, že nelze aplikovat stejná pravidla pro všechny subjekty. Podobně vystoupila Velká Británie, která podtrhla, že je nutné, aby nebankovní subjekty i po přijetí této směrnice mohly pokračovat ve své činnosti.

Výsledek jednání:
DE PRES diskuzi shrnulo, že vidí ochotu k hledání kompromisu a uvedlo čtyři otevřené oblasti: kapitálová přiměřenost, crediting, doba pro provedení transakce a otázka odpovědnosti (liability). Na závěr opět požádalo ministry, aby dali svým úředníkům pokyn k maximální flexibilitě pro nalezení kompromisu. Připomnělo projekt SEPA (Jednotný evropský platební prostor) a jeho případné ohrožení či zpoždění, pokud se nepodaří návrh směrnice o platebních službách přijmout v prvním čtení.

 

---

¹  Tzv. střednědobý rozpočtový cíl (medium-term objective – MTO), který je ústředním prvkem programů, se stanoví jako strukturální deficit resp. přebytek v % HDP.

 

 ² Tzv. postup při nadměrném schodku (excessive deficit procedure – EDP) je mnohostranný dohled nad rozpočtovou politikou země, k němuž dává podnět Evropská komise v případě, že vládní deficit země překročí mezní hranici 3% HDP. V rámci EDP jsou ze strany Komise a Rady EU vydávána doporučení dané zemi na snížení nadměrného deficitu. Země zároveň musí prezentovat opatření, které k nápravě nadměrného schodku přijímá. V případě, že vláda nezajistí dostatečné snižování deficitu, je možné přistoupit až k finančním sankcím.

³ BEPGs tvoří spolu s hlavními směry politik zaměstnanosti tzv. integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost, které směřují k naplňování obnovené Lisabonské strategie a jsou zohledněny v národních programech reforem jednotlivých členských států. Letos jsou specifická doporučení pro jednotlivé členské státy v oblastech hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti shrnuta v jednom dokumentu, který je zároveň schvalován Radou ECOFIN a Radou pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). 

⁴ Evropská asociace burz, Evropská asociace clearingových institucí vystupujících jako ústřední protistrana a Evropská asociace centrálních depozitářů cenných papírů.