30. ledna 2007 Brusel - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Dne 30. ledna 2007 proběhlo v Bruselu jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena náměstkem ministra financí Ing. Tomášem Zídkem.

Jednání  Rady ECOFIN dne 30. ledna 2007 mělo následující program:

1. Schválení agendy jednání
2. Přijetí seznamu A-položek
3. Pracovní program předsednictví – prezentace, veřejná diskuse
4. Aplikace Paktu Stability a růstu – Procedura při nadměrném schodku omezené složení
5. Konvergenční zprávy Komise a Evropské centrální banky – prezentace
6. Rozšíření eurozóny – přijetí společné měny ve Slovinsku: Zpráva Komise – prezentace
7. Příprava jarní Evropské rady (8. – 9. března 2007)
8. 1. Key Issues Paper – orientační diskuse
   2. Lisabonská strategie: Výroční zpráva Komise – orientační diskuse
   3. Aktualizace Hlavních směrů hospodářských politik 2005 – 2008 (Doporučení jednotlivým zemím) – orientační diskuse
   4. Snižování administrativní zátěže: Zpráva Komise – orientační debata

Neformální část:

K jednotlivým bodům :

ad 2)  Schválení seznamu A-položek

Popis problematiky:
Takzvané A-položky jsou body, které Rada schvaluje bez rozpravy, neboť o nich členské státy již dosáhly shody na nižších stupních jednání (především ve Výboru stálých zástupců COREPER).

Vývoj jednání:
Předsedající Radě ECOFIN, německý ministr financí Peer Steinbrück, představil seznam tzv. A-položek. Oznámil, že Rumunsko nevyjádřilo dosud souhlas k bodu 9 (Přijetí rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi evropským společenstvím pro atomovou energii a vládou Japonska o společné realizaci činností v rámci širšího postupu v oblasti výzkumu energie a z jaderné syntézy ze strany Komise). Dále informoval, že se Rumunsko v průběhu jednání ještě k bodu vyjádří.

Výsledek jednání:
V závěru zasedání Rady ECOFIN oznámil předsedající souhlasné stanovisko Rumunska k bodu 9 seznamu A-položek, který tak byl jednomyslně schválen.

ad 3)  Pracovní program předsednictví – prezentace, veřejná diskuse

Popis problematiky:
Ministrům financí a hospodářství byly představeny ze strany německého předsednictví (dále DE PRES) prioritní otázky, které budou diskutovány na nadcházejících setkáních Rady ECOFIN a na jednání Evropské rady (v březnu tohoto roku).

Vývoj jednání:
DE PRES ocenilo pozitivní hospodářský vývoj, který je očekáván v prvním pololetí roku 2007. Z pozitivní hospodářské situace by mělo vyplývat úsilí k zlepšení budoucí situace např. prostřednictvím strukturálních změn a konsolidací veřejných rozpočtů. Předsedající země se jako první účastní tzv. společného předsednictví 3 zemí (Německo + Slovinsko + Portugalsko), pro které představila 3 hlavní cíle 18-měsíčního předsednictví:

• efektivnější a účinnější procedury koordinace hospodářské a finanční politiky;
• dokončení vnitřního trhu (zejména v oblasti daní a finančních služeb);
• zlepšení kvality veřejných financí.

Jako hlavní priority DE PRES označil ministr Steinbrück:

1. efektivnější a jasnější koordinační procedury v oblasti hospodářské politiky (v únoru 2007 se chce DE PRES zaměřit na vyhodnocení stabilizačních a konvergenčních programů),
2. kvalitu veřejných financí (DE PRES by např. rádo diskutovalo, jak změnit orientaci rozpočtové politiky z diskuse o objemu zdrojů na diskusi k efektivnějšímu využívání zdrojů a na dosažené výsledky z vynakládaných zdrojů,
3. zlepšení daňových podmínek a podmínek pro boj proti daňovým podvodům (DE PRES chce podporovat Evropskou komisi (dále EK) v práci na projektu konsolidovaného harmonizovaného daňového základu právnických osob (CCCTB), primárně ale usiluje o spravedlivou soutěž spíše než o harmonizaci sazeb. DE PŘES dále plánuje diskutovat otázku balíčku DPH, přičemž avizovalo smířlivější národní přístup a připravenost pomoci schválení balíčku; DE PRES také naznačilo, že některé členské státy by se mohly v rámci diskuse k boji proti daňovým podvodům nasměřovat k jinému systému výběru daní (zmínilo přitom reverse-charge mechanismus),
4. integrovanější trh finančních služeb (na únorovém jednání Rady ECOFIN by DE PRES chtělo dosáhnout pokroku v projektu jednotného eurového platebního prostoru tzv. SEPA)
5. better regulation (DE PRES chce v práci na tomto tématu postupovat paralelně s EK).

Kromě těchto hlavních priorit zmínilo DE PRES svůj záměr zařadit téma hedgových fondů na neformální jednání Rady ECOFIN v dubnu 2007.

EK zhodnotila předložený program jako ambiciózní, ale zároveň realistický, podporuje ho a vítá koordinaci v rámci 3 předsednictví. Za důležité body programu EK považuje:

• rozšíření eurozóny;
• nové hodnocení stabilizačních a konvergenčních programů (na jednání Rady ECOFIN v únoru a březnu proběhne zhodnocení 25 programů, v případě Rakouska a ČR se očekává projednání v červnu 2007);
• revizi Paktu stability a růstu, která přináší své viditelné výsledky (ukončení řady procedur proti členským státům EU);
• témata vztahující s k vnitřnímu trhu a k finančním službám (Směrnice o platebních službách, fůze a akvizice ve finančním sektoru, Code of Conduct k řešení sporů);
• iniciativu Better regulation a kroky vedoucí ke snižování administrativních překážek / zátěže ze strany státní zprávy;

EK vítá kroky ke snižování administrativní zátěže a snahu o zjednodušení daňových pravidel a souhlasí s pokračováním boje proti daňovým podvodům. Také očekává další diskusi k CCCTB, neboť k problematice zamýšlí předložit v roce 2008 legislativní návrh.

V následných vystoupeních členských států zazněla především podpora koordinace hospodářských politik (včetně Lisabonského procesu), zlepšování kvality veřejných financí, iniciativy better regulation a snižování administrativní zátěže a zaměření se na vnitřní trh (včetně finančních služeb a energetických témat). Co se týká daňové oblasti, některé státy nastíněný program DE PRES podporují (např. Rakousko podporuje práci na projektu CCCTB a balíček DPH), jiné považují dosažení pokroku v daných otázkách za méně realistické (Irsko, Lotyšsko, Švédsko).

Výsledek jednání:
DE PRES konstatovalo, že zavedení společného programu 3 předsednictví má ze strany členských států všeobecnou podporu a poděkovalo za pozitivní vyjádření k prioritám DE PRES. V blízké budoucnosti lze očekávat žádosti Kypru a Malty o vstup do eurozóny, z čehož bude vyplývat navazující diskuse. Rada ECOFIN by měla také diskutovat makroekonomické aspekty otázky energetiky. Obtížnější situace bude v oblasti daní, nicméně DE PRES chce dosáhnout pokroku, neboť daná oblast je diskutována dlouhodobě a bohužel bez zjevných výsledků. DE PRES považuje za svůj úkol zviditelnit občanům EU pozitiva a přínosy pramenící z členství v EU.

ad 4)  Aplikace Paktu Stability a růstu – Procedura při nadměrném schodku  - omezené složení

Popis problematiky:
V červnu 2003 byla na Francii uvalena tzv. Procedura při nadměrném deficitu (dále EDP), tedy mnohostranný dohled nad rozpočtovou politikou země . V rámci EDP jsou ze strany EK a Rady EU vydávána doporučení dané zemi na snížení nadměrného deficitu. Země zároveň musí prezentovat opatření, které k nápravě nadměrného schodku přijímá. V případě, že vláda nezajistí dostatečné snižování deficitu, je možné přistoupit až k finančním sankcím. Na základě předběžné Zprávy EK bylo konstatováno, že vládní deficit Francie klesl v roce 2006 pod 3% hranici, a to znamená, že je možné EDP vůči zemi ukončit.

Vývoj jednání:
Po krátkém úvodu ze strany DE PRES se slova ujal zástupce EK. Ten zrekapituloval poslední hospodářský a rozpočtový vývoj ve Francii, očekávaná výše vládního deficitu za rok 2006 je 2,7% HDP a je možné očekávat jeho další snížení. Zároveň dochází k postupnému poklesu vládního dluhu k hranici 60% HDP. Obdobné stanovisko potvrdil předseda Hospodářského a finančního výboru. Zástupce ECB však i přes příznivé prognózy upozornil na nutnost dalšího reformního úsilí ze strany Francie.

Francie v reakci na tato vystoupení připomněla rozsáhlou veřejnou diskusi o potřebě snížit veřejné zadlužení. Země prokázala konsolidační úsilí a to i v době před volbami. Cíl je snížit dluh pod 60% do roku 2011. Výsledek deficitu byl pozitivně ovlivněn příznivým konjunkturním vývojem spojeným s vyšším výběrem daní z příjmů.

Výsledek jednání:
Rada ministrů přijala své rozhodnutí, kterým ukončuje EDP vůči Francii.

ad 5)  Konvergenční zprávy Komise a Evropské centrální banky – prezentace

Popis problematiky:
Ministrům financí a hospodářství byly předloženy ze strany EK a Evropské centrální banky (ECB) 2 konvergenční zprávy. V rámci předložených zpráv došlo k vyhodnocení stupně plnění ekonomických (tzv. maastrichtských) kritérií a dalších legislativních požadavků nezbytných k přijetí společné měny ze strany zemí stojících mimo eurozónu.

Co se týče ekonomické konvergence ČR, letošní hodnocení ČR ze strany EK konstatuje, že ČR plní kritéria cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb . V oblasti legislativy došla EK i ECB k závěru, že zákon o České národní bance není plně kompatibilní s příslušným článkem 109 Smlouvy a statutem ESCB .

Vývoj jednání:
EK ve své prezentaci ocenila pokrok u většiny zemí, které dosud nezavedly společnou měnu. Zaměřila se především na maastrichtská kritéria stability cenových hladin (inflace) a dlouhodobých úrokových měr. Pogratulovala Slovinsku, které splnilo všechny požadavky nutné ke vstupu do společné měny, kterou zavedlo od 1. ledna 2007 (viz též dále). Nejblíže ke vstupu jsou nyní Malta a Kypr, jejichž žádosti o vyhodnocení možnosti přistoupení ke společné měně se očekávají již v tomto roce. V závěru svého vystoupení EK zdůraznila nutné další úsilí o přistoupení ke společné měně, rozšíření eurozóny přispěje ke stabilitě společné měny a síle EU jako celku.

ECB se ve svém vystoupení soustředila zejména na právní hodnocení jednotlivých zemí, proces harmonizace legislativy je dokončen na Maltě, Kypru a v Estonsku. Nadále pokračuje reálná konvergence.

Výsledek jednání:
Konvergenční zprávy byly Radou EU vzaty na vědomí.

ad 6)  Rozšíření eurozóny –přijetí společné měny ve Slovinsku:  - Zpráva Komise – prezentace

Popis problematiky:
Členové Rady ECOFIN byli informováni o přechodu Slovinska na společnou měnu. Slovinsko zavedlo euro k 1. lednu 2007, a to formou tzv. velkého třesku (jednorázové zavedení bezhotovostního i hotovostního platebního styku s duálním oběhem národní měny do 14. ledna 2007). Hlavním přínosem prezentace bylo upozornit na vybrané důležité aspekty přechodu na společnou měnu.

Vývoj jednání:
DE PRES pogratulovalo Slovinsku k úspěšnému zavedení eura a požádalo o jeho vyjádření.

Slovinsko zhodnotilo svůj přechod na společnou měnu jako úspěšný a bez komplikací. Celý proces zavádění eura vystihuje zpráva EK. Již 4. ledna 2007 bylo staženo z oběhu 50% původní měny, v polovině ledna potom 80%. Jako zneklidňující se jeví vyšší inflace u cen služeb, které nejsou vystaveny mezinárodní konkurenci jako jsou např. restaurace, kadeřnictví a další. Výše inflace však není výrazná (ve Zprávě EK se hovoří o 3,2% v prosinci 2006). Slovinsko bude situaci v oblasti vývoje inflace dále monitorovat.

EK se připojila ke gratulaci DE PRES k zavedení společné měny ve Slovinsku. Po technické stránce byl přechod zajištěn výborně a Slovinsko tak může být vzorem pro další země vstupující do eurozóny. Slovinsko jako první země použilo metodu velkého třesku (viz výše). V případě Slovinska identifikovala EK tři specifika:

1. země měla již před 1. lednem 2007 zkušenost s eurem, obyvatelstvo znalo bankovky;
2. kvalitní technická příprava se projevila v tom, že k 15. lednu 2007 bylo staženo 80% původní měny a
3. je třeba kvalitní příprava přechodu cen, aby bylo zabráněno zvyšování cen v důsledku zavedení nové hotovostní měny.

Na posledně jmenovaný bod upozornila EK i v souvislosti se zavedením společné měny v roce 2002, obyvatelstvo vnímá vyšší inflaci, i když k změnám cen fakticky nedochází. Problém je žádoucím tématem pro budoucí diskusi Rady ECOFIN.

ECB sdílí obavy Slovinska a EK směrem k inflaci (zejména potom vnímané). Je třeba posilovat pozitivní vnímání společné měny mezi občany.

Výsledek jednání:
Na některém z příštích zasedání Rady ECOFIN se očekává diskuse k otázkám vnímání dopadů zavedení společné měny na ceny.

ad 7)  Příprava jarní Evropské rady (8. – 9. března 2007)

1. Key Issues Paper – orientační diskuse
2. Lisabonská strategie: Výroční zpráva Komise – orientační diskuse
3. Aktualizace Hlavních směrů hospodářských politik 2005 – 2008 (Doporučení jednotlivým zemím) – orientační diskuse

Popis problematiky:
Součástí diskuse na jarní Evropské radě (JER) bude, ve vazbě na Lisabonský proces, situace v oblasti koordinace hospodářských politik na úrovni EU.

Ministrům Rady ECOFIN byly předloženy k diskusi v rámci přípravy na JER tři dokumenty, které navrhlo DE PRES projednávat díky jejich logické návaznosti dohromady.

1. Key issues paper (KIP) obsahuje hlavní výzvy pro oblast hospodářských politik v roce 2007;
2. Výroční zpráva EK (APR) hodnotí pokrok v hospodářských reformách jak na úprovni EU, tak na úrovni jednotlivých států – včetně závěrečných doporučení, tzv. country – specific recommendation a
3. Aktualizace hlavních směrů hospodářských politik (tzv. BEPGs) spočívá ve stanovení cílů hospodářských politik, o které mají jednotlivé země usilovat.

Nově jsou do nich vkomponovány specifické úkoly vyplývající z výše zmiňovaných doporučení ze strany EK a Rady EU.

Vývoj jednání:
Na úvod DE PRES zdůraznilo důležitost KIP pro jednání JER a představilo jeho sedm částí:

1. makroekonomické rámcové podmínky;
2. Výroční zpráva EK;
3. fungování hospodářské a měnové unie;
4. oblast kvality veřejných financí;
5. daňová politika;
6. oblast finančního trhu a
7. better regulation. DE PRES ještě avizovalo možnost zařazení energetických otázek – s ohledem na diskusi tohoto tématu na pracovním obědě ministrů.

EK v kontextu své APR vnímá pozitivně výsledky, které se dostavují jako výsledek provádění reforem, zejména v oblasti trhu práce. Pokrok je dosažen v oblasti vědy a výzkumu, investic a u některých zemí také v rámci udržitelnosti veřejných financí. Je třeba dále vyvíjet proreformní úsilí. Doporučení pro členské státy vyplývající z APR budou diskutováno na Radě ECOFIN v únoru 2007. KIP by dle EK měl obsahovat jasnější sdělení příspěvku Rady ECOFIN ke zlepšení hospodářského vývoje. Cíle by měly být více zdůrazněny a promítnuty do konkrétních opatření.

Předseda Hospodářského a finančního výboru potvrdil dosažení značného konsensu k textu KIP na jednání nižší úrovně. Z diskuse výboru vyplynuly náměty na možné následující změny:

1. v části k rozpočtové politice by měla být zdůrazněna potřeba na větší využívání „dobrých časů – ve smyslu Paktu stability a růstu“ tzn. větší konsolidační úsilí při příznivé hospodářské situaci, zároveň by měl být v textu připomenut význam revize Paktu stability a růstu;
2. nutnost dodatečných technických prací v oblasti daní a proto zvážit vypuštění této části KIP a
3. dosud se v textu příliš neodráží oblasti vnitřního trhu a energetiky.

V reakci DE PRES souhlasilo se zdůrazněním témat v kompetenci ministrů financí a vyslovilo ochotu jednat o zařazení energetického tématu do textu. DE PRES sdílí výhrady k daňové části KIP, znění textu by nemělo explicitně jmenovat přímé zdanění a nutná bude tudíž změna v odstavci.

Předseda Výboru pro hospodářskou politiku zhodnotil práci výboru v uplynulých měsících (např. hodnocení cílů a pokroku Lisabonské strategie, BEPGs a další). V rámci hodnocení pokroku v oblasti hospodářských politik, předseda jmenoval 2 oblasti, ve kterých výbor považuje pokrok za nedostatečný:

1. hospodářská soutěž ve službách a síťových odvětvích a
2. flexibilita trhu práce (různé daňové a dávkové systémy).

Rada ECOFIN je velmi významná pro JER a měla by sehrát důležitou roli.

Ve většině vystoupení členských států zazněly výhrady k části KIP k daním (Dánsko, Lotyšsko, Polsko, ČR, Švédsko, Velká Británie). Poukazováno bylo především na nutnost dokončit technické práce na nižších úrovních před předložením návrhů ministrům financí a hospodářství. Mezi dalšími názory zazněla absence výzvy v KIPu k vyššímu konsolidačnímu úsilí v dobrých časech, začlenění energetiky do KIP a další informace k integraci společného trhu finančních služeb. Švédsko vyzvalo k obezřetnosti při hodnocení úspěchů v strukturálních reformách na trzích práce a v oblasti služeb – jedná se spíše než o strukturální, tak o cyklické zlepšení a je třeba vynaložit další úsilí.

V závěru diskuse DE PRES upozornilo, že premiéři na jednání JER obdrží 7 KIPů různých formací Rady EU. Z toho důvodu je třeba, aby KIP Rady ECOFIN byl jasný a stručný. Daně by měly být jeho přirozenou součástí, neboť spadají do výlučné kompetence ministrů financí a hospodářství.

Výsledek jednání:
Diskuse byla shrnuta DE PRES následovně:

• V KIPu je třeba zdůraznit oblast finančních služeb, zlepšování podnikatelského prostředí (zejména pro malé a střední podniky) a energetiku;
• V části hospodářská a měnová unie dojde k rozšíření formulace definice zemí nad rámec eurozóny.
• Proběhne reformulace části k daním, kde se bude hledat společná pozice velmi obtížně.
• KIP musí zůstat stručný.

ad 7d)  Snižování administrativní zátěže: Zpráva Komise – orientační debata

Popis problematiky:
Ministrům financí a hospodářství představila EK svoji zprávu o snižování administrativní zátěže (tzv. Akční program). Zpráva navazuje na již proběhlé aktivity v oblasti snižování administrativní zátěže i iniciativy zlepšení právních předpisů, tzv. better regulation.

Vývoj jednání:
EK uvedla cíl stanovený v Akčním programu snížit administrativní zátěž (AZ) o 25%. Za účelem dosažení tohoto cíle je stanoveno 13 prioritních oblastí, kde chce EK zkoumat možnosti snižování AZ. Zároveň vyzvala členské státy i Evropský parlament, aby její návrhy byly posuzovány jako prioritní a vyzvala členské státy k aktivitě.

Tradiční zastánce snižování AZ Nizozemí se postavilo k Akčnímu programu EK pozitivně. Definování kvantitativního cíle, stejně jako existence skupiny expertů, je prospěšné. Externí experti mohou na národní úrovni vhodně působit a vytvářet tak větší tlak na snižování AZ.

Předseda Výboru pro hospodářskou politiku uvedl, že administrativní náklady tvoří 3,5% celkového HDP EU. Rada ECOFIN by se měla nadále touto otázkou intenzivně zabývat. Za klíčovou považuje otázku definice cílů snižování AZ. Z diskuse výboru vyplynulo, že některé členské státy již podobné cíle na národní úrovni mají. Zároveň se však řada států vyjadřuje k definici cílů na národní úrovni odmítavě. Problematiku z důvodu její důležitosti považuje za vhodné otevřít na jednání JER.

Stanovování cíle na úrovni EU a na úrovni členských států bylo hlavním předmětem diskuse. Většina zemí (CZ, BE, LT, PT, EK) se vyjádřila pro stanovení 1 politického cíle na úrovni EU, čímž dojde k vyslání pozitivního signálu obyvatelstvu EU. Část zemí (LT, PT, NL, SI) se vyjádřila odmítavě k definování závazných národních cílů na úrovni EU pro jednotlivé země. Argumentem byla zejména rozdílná výchozí situace mezi jednotlivými členskými státy a rozdílný již dosahovaný pokrok. Na úrovni EU by se měla řešit AZ vyplývající např. z evropské legislativy.

Výsledek jednání:
DE PRES shrnulo diskusi k bodu tak, že může probíhat současně úsilí o snižování AZ na EU úrovni i na úrovni jednotlivých členských států;

1. Rada EU podporuje EK v její další práci a
2. Rada EU by měla společně s EK přispívat k tomu, aby nová AZ vůbec nevznikala – např. nižším využíváním legislativních nástrojů.

ad a)  Hospodářská situace (pracovní snídaně)

Popis problematiky:
Ministři financí a hospodářství byli informováni jednak o proběhlém zasedání ministrů financí a hospodářství eurozóny (tzv. eurogroup), jednak o aktuální hospodářské situaci.

Vývoj jednání:
DE PRES informovalo o tom, že eurogroup diskutovala svůj program na nadcházející 2 roky. Za hlavní oblasti k diskusi byly označeny:

1. koordinace hospodářských politik a zkoumání dosaženého pokroku;
2. prostředky podporující ekonomický růst eurozóny;
3. finanční trhy;
4. vnější reprezentace eurozóny a
5. vývoj mezd, mobility a flexibility na trhu práce.

Na jednání došlo také ke zhodnocení ekonomického vývoje v EU, který je pozitivní, např. se snižuje míra nezaměstnanosti. Obavy je možné spatřovat ve vývoji mezd. Eurogroup se také zaměřila na témata jednání Rady ECOFIN, konkrétně na hospodářský a rozpočtový stav Francie a Hlaví směry hospodářských politik. V rámci přípravy na setkání G7 v únoru 2007 byla připomenuta očekávaná diskuse k vývoji směnných kurzů.

Co se týká hospodářské situace (nejen) EU, EK připomněla dobré ekonomické výsledky. Pozvolný pokles hospodářství USA (prozatím není zřejmé, zda nebude recese v USA hlubší) je pro EU pozitivní. Cena ropy se snižuje a výhledově by se měla pohybovat na úrovni 50 – 55 USD za barel. Dochází ke zvyšování spotřebitelské důvěry v EU.

DE PRES upozornilo na svoji hospodářskou situaci (zejména na silný růst založený částečně i na poptávce) a na zvýšení DPH z 16 na 19%. Hospodaření eurozóny a celé EU se zlepšuje, důležitou úlohu při celkovém oživení hraje soukromý sektor. DE PRES také zmínilo pozitivní efekty prováděných strukturálních reforem v posledních letech, zejména potom penzijních reforem, u států, které je provedly. Na úrovni EU bylo vytvořeno v roce 2006 přibližně 2 miliony pracovních míst. Je třeba pokračovat ve strukturálních reformách.

ECB věří, že hospodářský vývoj v roce 2006 bude pokračovat i v tomto roce. Jako riziko vnímá cenu ropy.

Výsledek jednání:
DE PRES uzavřelo diskusi s tím, že EU vykazuje dobré hospodářské výsledky. Je tedy vhodná doba přistoupit v hospodářské oblasti k řadě důležitých a obtížných kroků.

ad b)  Makroekonomické aspekty Energetického balíčku Komise (pracovní oběd)

Popis problematiky:
EK zveřejnila 10. ledna 2007 pod společným názvem "Energie pro měnící se svět" komplexní soubor materiálů o „Energetické politice pro Evropu“. Hovoří se o tzv. energetickém balíčku, který obsahuje návrhy a opatření v boji proti klimatickým změnám a pro posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU. Klíčovým strategickým dokumentem balíčku je sdělení nazvané přímo „Energetická politika pro Evropu“, obsahující strategický přezkum v oblasti energetiky, první svého druhu. Balíček usiluje o řešení současných úkolů prostřednictvím tří hlavních pilířů: skutečný vnitřní trh s energií, urychlení přechodu k nízkouhlíkové energii a energetická účinnost.

Vývoj jednání:
EK představila svoji dlouhodobou strategii v energetické politice ministrům. Došlo k upozornění na nestabilitu trhu s ropou, potřebu řešit klimatické změny a nutnost zvyšovat konkurenceschopnost evropského průmyslu. Z toho pramení potřeba strukturálních změn evropských energetických zdrojů. EU je dovozcem energetických zdrojů a i to je důvodem trvale rostoucích cen energií. Ve svém výhledu EK navrhuje zajistit 20% redukci skleníkových plynů (nové zdroje energie, např. strategie používání neobnovitelného uhlíku, „karbonové investice“) a posílení společné infrastruktury transportu energií. Díky novým opatřením je možné snížit spotřebu energií o 20 až 25% - nejvýznamnější opatření jsou energeticky úsporné budovy, úsporné automobily, certifikace energetických zařízení. Navrhuje se větší diversifikace energetických zdrojů (ropa a plyny z nových oblastí např. Azerbajdžán) a větší poměrné používání obnovitelných zdrojů energie (navržený cíl pro EU do roku 2020 je 20% podíl obnovitelných zdrojů a 10% cíl pro využití biopaliv). V té souvislosti je nutná propagace nových technologií na evropském trhu pro jejich zavádění. EK nechce diskutovat otázku nukleární energie na evropské úrovni, rozhodnutí o využívání patří do kompetence jednotlivých členských států EU. EK ustaví kancelář s cílem dohledu nad energetickými otázkami. Následně došlo k výzvě ministrů k diskusi, zohlednit je třeba propagaci obnovitelných zdrojů energie a snahu o úspory. V kompetenci ministrů financí a hospodářství jsou především makroekonomické souvislosti energetické politiky, zejména s ohledem na konkurenceschopnost evropského průmyslu.

V navazujících vyjádření ministrů zazněly následující myšlenky: Nelze očekávat snížení cen energie, závislost EU na státech, které mají zdroje energie, stoupá. V rámci EU je nutno zajistit bezpečnost zásobování energií. Zásadní otázkou je, mají-li být privatizovány evropské energetické sítě. Základem úspěchu je vývoj nových technologií, k tomu je nutná finanční podpora výzkumu.Veřejnost se obává dalšího vývoje v oblasti energetických zdrojů a stále více se o tyto otázky zajímá. Podpora nových investic v oblasti obnovitelných energetických zdrojů je přínosem i z hlediska nových pracovních míst. Je nutno diskutovat o efektivnosti jednotlivých obnovitelných zdrojů. Ethanol je produkován 3 - 5 x efektivněji v Brazílii než v Evropě. Je nutná daňová podpora biopaliv. Je nutná mezinárodní koordinace zdanění CO2, které musí zvýšit ceny konvenční energie, jinak nelze očekávat docílení úspor. Zatím je otázka úspor energií a obnovitelných zdrojů energií individuální téma jednotlivých ČS, to je nevýhodné, požaduje se koordinace ze strany EK s přihlédnutím k tomu, že podmínky nejsou ve všech ČS stejné a že některá doporučení EK mohou být velmi nákladná. Zvýšení daní na CO2 zvedne cenu dalších druhů zboží a služeb a je nutno vyhodnotit makroekonomické efekty tohoto kroku. EU není významným producentem skleníkových plynů, emitujeme pouze 14% z celosvětové produkce, pokud docílíme např. 10% snížení, lze očekávat, že celkový efekt na globální úrovni bude nulový vzhledem k výraznému zvýšení emisí CO2 v Číně, je tedy nutná celosvětová globální strategie. Problém je, že máme 27 různých národních energetických trhů, bylo by ideální vytvořit jednotný evropský energetický trh, což je ale mimořádně obtížný úkol. Dotování obnovitelných zdrojů není vhodné, neboť nepřispívá ke zvýšení poptávky. DE PRES uvedlo, že díky rozvoji obnovitelných zdrojů bude v jejich zemi tento sektor nabízet více pracovních míst, než celý automobilový průmysl.

Výsledek jednání:
DE PRES považuje energetické téma za velmi důležité, připraví jeho zařazení do KIPu a předpokládá další diskusi na úrovni Rady ECOFIN.