4.- 5. dubna 2008 Brdo ve Slovinsku - Informace o neformálním zasedání ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Ve dnech 4.-5. dubna 2008 proběhlo v Brdu ve Slovinsku neformální setkání ministrů financí a hospodářství (ECOFIN) za účasti guvernérů centrálních bank. Česká delegace byla vedena náměstkem ministra financí Tomášem Zídkem.

Neformální jednání ECOFIN v Brdu 4.-5. dubna 2008 mělo následující program:

Pátek, 4. dubna 2008

Pracovní oběd

• 1)  Západní Balkán: makro-finanční situace a finanční nástroje pro tento region

Odpolední zasedání

• 2) Hospodářská a finanční situace se zaměřením na finanční trhy a hodnocení rizik
• 3) Finanční stabilita, opatření dohledu a zvládání přeshraničních finančních krizí
• 4) Infrastruktura finančního trhu

Sobota, 5. dubna 2008

• 5) Kvalita veřejných financí – efektivita sociálních výdajů
• 6) Příprava jarních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu

K jednotlivým bodům:

1) Západní Balkán: makro-finanční situace a finanční nástroje pro tento region

Popis problematiky:
Ministři financí diskutovali celkový ekonomický vývoj na západním Balkánu a cesty, jak lépe koordinovat různé nástroje finanční pomoci směřující do tohoto regionu. Evropská komise (EK) spolu s Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Rozvojovou bankou Rady Evropy (CEB) vytvořily Infrastructure Project Facility (IPF) pro technickou asistenci v oblasti infrastruktury a chystají se jí rozšířit na Western Balkans Infrastructure Initiative. Do té se budou moci zapojit další mezinárodní finanční instituce a bilaterální donoři. Na tomto základě by měl do roku 2010 vzniknout investiční rámec pro západní Balkán, v němž by se sjednotily existující nástroje pro podporu infrastruktury. Založená řídící skupina, složená ze zástupců EK, EIB, EBRD a CEB, bude revidovat různé mechanismy podpory a zkoumat varianty dalšího postupu. K lepší koordinaci finanční pomoci přispěje i společná webová stránka, která by měla být spuštěna v tomto roce a kde zájemci najdou informace o možnostech financování. Následně by též mělo být vytvořeno jedno kontaktní místo (one-stop shop) pro podávání projektů.

Vývoj jednání:
Slovinské předsednictví úvodem připomnělo, že v současné době existuje dvacet různých finančních nástrojů pro západní Balkán. Komisař J. Almunia ve svém obecněji zaměřeném příspěvku upozornil na kroky potřebné k posílení ekonomické stability regionu: zlepšení fungování institucí, zajištění vnější ekonomické rovnováhy, rozvoj finančních trhů a posílení finančního dohledu a strukturální reformy. K investičnímu rámci pro západní Balkán uvedl, že řídící skupina by měla zajistit propojení všech plánovaných aktivit. EIB spatřuje největší problém infrastrukturních projektů na západním Balkáně v jejich technické přípravě. Zdrojů financování je dle EIB dostatek a jako optimální způsob jejich koordinace navrhuje EIB jejich spojení ve svěřeneckém fondu (trust fund).EBRD poukázala na neuspokojivou politickou situaci v regionu, nezaměstnanost a nedostatečné energetické zajištění. Evropské unii dle EBRD chybí jednotná politika pro region jako celek. V diskusi členských států Česká republika zdůraznila potřebu zpracování přehledu o finanční pomoci směřující v současnosti na západní Balkán a podpořila plán na vytvoření jednoho kontaktního místa. Francie avizovala, že bude během svého předsednictví v 2. polovině 2008 pracovat na zjednodušení a zrychlení procesu přípravy projektů pro daný region.

Výsledek jednání:
Slovinské předsednictví přislíbilo, že v květnu předloží návrh dalšího postupu, o kterém pak budou členské státy diskutovat. Pozn.: Je pravděpodobné, že ČR bude během svého předsednictví pokračovat v nastartovaném procesu, jenž má vést ke zefektivnění finanční pomoci pro západní Balkán, a realizovat rozhodnutí, která budou případně přijata za předsednictví Francie.

2) Hospodářská a finanční situace se zaměřením na finanční trhy a hodnocení rizik

Popis problematiky:
Hospodářská situace a finanční stabilita jsou tradiční položkou v agendě neformálních setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank. Vzhledem k pokračujícím otřesům na finančních trzích se zároveň jedná o velmi aktuální téma. Současná hospodářská situace se vyznačuje určitým ochlazením globálního růstu v důsledku recese americké ekonomiky a dalším prohloubením rizik a nejistoty na finančních trzích. Ministři a guvernéři vyslechli hodnocení EK a Evropské centrální banky (ECB) a diskutovali o vhodné reakci formou regulatorních opatření. Součástí diskuse bylo i zhodnocení pokroku v plnění závěrů přijatých Radou ECOFIN v říjnu 2007 (tzv. Turmoil roadmap) a formulace společného prohlášení ministrů a guvernérů.

Vývoj jednání:
EK popsala stručně aktuální situaci na finančních trzích a dopady turbulencí na hospodářství EU. Díky dobré výchozí kondici evropské ekonomiky a prováděným strukturálním reformám se EU zatím daří krizi čelit, avšak rizika přetrvávají. Negativnímu vývoji, obdobnému tomu v USA, by se EU mohla vyhnout. Je třeba se zaměřit na obnovu důvěry, náležité zveřejňování informací ze strany finančních institucí, obezřetný dohled a zlepšení stability finančního trhu. ECB zaznamenává především přetrvávající tlak na cenovou stabilitu a riziko nesplácení úvěrů. Měnovou politiku doporučuje zaměřit na inflační očekávání a prevenci proti druhotným efektům zvyšování cen. ECB souhlasí s EK, že evropská ekonomika je celkově odolná. Na krátkodobém peněžním trhu přetrvává napětí. Na úvěrovém trhu je patrných několik pozitivních signálů, např. snižování rizik ze strany bank, zvyšování úvěrových standardů, či zvyšování půjček nefinančnímu sektoru. Je třeba usilovat o prevenci vzniku obdobných krizí v budoucnu. Předseda Hospodářského a finančního výboru (EFC), X. Musca uvedl na základě diskuse ve výboru, jaké kroky považuje za nutné provést v krátkém a v dlouhém období. V krátkém období je potřeba zajistit dostatečné poskytování likvidity a obnovit tak důvěru, a dále podpořit banky, aby zveřejňovaly údaje o svých ztrátách V dlouhém období musí EU pokračovat v plnění cestovní mapy z října 2007. Předseda Financial Stability Forum (FSF) uvedl, že příští týden FSF představí na jednání Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu svou zprávu. Hlavní doporučení FSF se budou týkat kapitálových požadavků, pravidel likvidity, řízení rizik, transparentnosti, ratingových agentur, spolupráce mezi dohledy a role centrálních bank. Hlavním cílem je nyní obnovení tržní důvěry a zabránění procyklickým efektům. Ve vystoupeních členských států zazněla podpora zvyšování transparentnosti, posilování pravidel likvidity a řízení rizik bank.

Výsledek jednání:
Ministři a guvernéři se shodli na společném prohlášení, které hodnotí současnou situaci na finančních trzích a uvádí potřebná opatření na evropské úrovni. Prohlášení je zveřejněno na webové stránce slovinského předsednictví.

3) Finanční stabilita, opatření dohledu a zvládání přeshraničních finančních krizí

Popis problematiky:
Ministři a guvernéři měli na jednání zhodnotit plnění závěrů, které Rada ECOFIN v říjnu a prosinci 2007 přijala v záležitosti krizového řízení a revize Lamfalussyho procesu (přístupu k regulaci sektoru finančních služeb na evropské úrovni). Současně bylo na programu dosažení dohody nad revidovaným Memorandem o porozumění v oblasti spolupráce při řešení přeshraničních krizí ve finančních sektoru.

Vývoj jednání:
Projednání tohoto bodu bylo rozděleno do 3 částí: projev barona A. Lamfalussyho, otázky dohledového uspořádání a Memorandum o porozumění.

Baron A. Lamfalussy, jehož pracovní skupina ustanovená v roce 2000 navrhla systém víceúrovňového regulatorního uspořádání pro oblast finančních služeb, přednesl svá doporučení, jak podpořit supervizní konvergenci v EU a systém prevence vzniku finančních krizí. Ve svém projevu zdůraznil potřebu zajistit řádný systém krizového řízení a řešení finančních krizí. Vyjádřil názor, že není vhodné snažit se bránit finančním inovacím a finanční globalizaci. Na zvážení baron Lamfalussy navrhnul vytvoření systému včasného varování, který by měl být založen na těchto principech:

1. centrální banky i regulátoři by měli dostávat co nejrychlejší privilegované informace o dění v bankách a na trzích,
2. hlavními poskytovateli makro-obezřetnostních informací o stavu bank by měly být dohledové orgány,
3. mezi bankovními dohledy by měl vzniknout horizontální informační systém o významných rizicích, která se vyskytují v expozicích konkrétních bank.

Baron Lamfalussy se rovněž vyslovil pro vytvoření specifického dohledového režimu pro 30 - 40 největších bankovních skupin, které jsou ze systémového hlediska zásadní. Na závěr poukázal na nutnost věnovat pozornost nástrojům centrálních bank k řízení likvidity.

K dohledovému uspořádání nejprve slovinské předsednictví připomnělo hlavní závěry Rady ECOFIN z prosince 2007 a oblasti, ve kterých byly stanoveny konkrétní úkoly. Jedná se především o supervizní konvergenci, reporting, vztah domácího a zahraničního dohledového orgánu (home/host), kolegia dohledů, roli tzv. výborů třetí úrovně (evropských výborů dohledu nad jednotlivými segmenty finančního trhu) a mandáty národních dohledových orgánů. Předseda EFC označil za zásadní odpověď na otázku, jak zajistit efektivnější dohled a současně neohrozit institucionální rovnováhu. Dále představil svou zprávu k jednotlivým výše uvedeným oblastem. Dle EK není stávající situace finančního dohledu v EU rozhodně uspokojivá. Revize Lamfalussyho procesu společně s fungováním kolegií dohledových orgánů je žádoucí. Ve vyjasnění role výborů třetí úrovně EK podporuje ponechání jejich právního statutu, vyjasnění jejich postavení v evropské legislativě a zakládajících právních aktech. K fungování kolegií vydá EK zprávu na podzim 2008. Další vyjasnění bude rovněž potřeba v otázce sdílení nákladů a zajištění interoperability depozitních garančních témat. Na obou problematikách EK intenzivně pracuje. ECB podpořila přístup EK a vyjádřila názor, že by kolegia měla zůstat operativním systémem spolupráce mezi dohledy. V diskusi členských států vystoupila Itálie s příspěvkem na téma praktických problémů způsobených nedostatkem harmonizace, které na aktuálním systému dohledového uspořádání spatřuje přeshraniční skupina UniCredit. Řada států explicitně podpořila větší konvergenci dohledů a lepší spolupráci mezi nimi, nikoliv však vytvoření jednotného evropského dohledu. ČRpoukázala na problém rovnováhy pravomocí a povinností home a host orgánu dohledu v rámci kolegií. Německo upozornilo na otázku regionálních finančních institucí – je názoru, že jejich dohled by měl být i nadále organizován na národní bázi.

Výsledek jednání:
Situace v dohledovém uspořádání EU byla vyhodnocena tak, že řadu problémů je možné řešit v rámci stávajícího systému, ale některé změny by byly jistě žádoucí. Na mandátech národních dohledových orgánů a základních pravidlech fungování evropských výborů dohledu i přeshraničních kolegií dohledových orgánů panuje široká shoda. Řešení otázky home/host se bude odvíjet od jednání ke sdílení nákladů. Na řešení dílčích otázek bude dále pracovat výbor EFC, který též připraví formální závěry Rady k otázkám finanční stability a uspořádání dohledu v EU pro květnový ECOFIN. Memorandum bylo schváleno bez diskuse, pod názvem Memorandum o porozumění v oblasti spolupráce mezi orgány finančního dohledu, centrálními bankami a ministerstvy financí EU na přeshraniční finanční stabilitě.

4) Infrastruktura finančního trhu

Popis problematiky:
Evropské uspořádání poobchodních služeb dosáhlo v poslední době vyšší efektivity díky započatým aktivitám jak na straně soukromého, tak veřejného sektoru. Přesto je zapotřebí dalšího úsilí pro odstranění zbývajících přeshraničních bariér a iniciativy je nutné řešit ve vzájemném kontextu. Na jednání neformálního ECOFINu proběhla diskuse nad vývojem a současnou situací v oblasti infrastruktury finančního trhu, zejména pokud jde o následující konkrétní iniciativy: implementace Kodexu pravidel pro zúčtování a vypořádání cenných papírů, odstraňování tzv. Giovanniniho bariér v této oblasti (právních a daňových), standardy ESCB/CESR pro bezpečnost a finanční zdraví poobchodních služeb a projekt ECB Target 2 Securities (T2S).

Vývoj jednání:
Předseda EFC vyzdvihl především pokrok směrem k dohodě členských států o standardech ESCB/CESR. EK zhodnotila celkovou situaci tak, že pokroku bylo jistě dosaženo na straně privátního sektoru, především naplňováním Kodexu pravidel, ale další úsilí je třeba vyvinout i na straně veřejného sektoru. Členské státy by měly především odstranit legislativní bariéry přeshraničního vypořádání. K úkolu stanovit časový rámec pro odbourávání Giovanniniho bariér EK uvedla, že na začátku roku 2009 předloží návrh na odstranění daňových překážek a v polovině 2009 pak návrh na odstranění právních bariér. ECB podpořila kompromis dosažený na standardech ESCB/CESR, jejichž aplikace by měla probíhat od roku 2009. Projekt T2S pokračuje ve fázi identifikace požadavků uživatelů. ECB předloží zprávu o pokroku Radě ECOFIN na konci roku 2008. Dva státy, které vystoupily v diskusi, rovněž vyjádřily podporu dosaženému kompromisu v otázce standardů ESCB/CESR.

Výsledek jednání:
Oficiální závěry k tomuto tématu budou přijaty na jednání ECOFIN v červnu t.r.

 
5) Kvalita veřejných financí – efektivita sociálních výdajů

Popis problematiky:
Ministři financí diskutovali problematiku efektivity sociálních výdajů, které v EU představují zhruba polovinu celkových veřejných výdajů. Ministři se zabývali např. otázkami, jak nejlépe nastavit sociální systémy v aktuálních podmínkách globalizace a stárnutí populace, či jak dosáhnout pomocí veřejných prostředků co nejlepších výsledků v zaměstnanosti, vzdělání, a potírání chudoby. Jako hostující řečník byl na jednání pozván profesor Tony Atkinson, který se zabývá veřejnými financemi na univerzitě v Cambridge. S příspěvky vystoupili také zástupci Švédska a Irska, jakožto zemí s úspěšnými sociálními reformami.

Vývoj jednání:
Komisař J. Almunia uvedl, že sociální výdaje musí reagovat na vlivy globalizace (mobilita daňového základu) a stárnutí populace. Záchranná sociální síť má vysoké rozpočtové náklady, a proto je třeba dbát na její efektivitu. Pokud jde o vztah cílů hospodářského růstu a rovnosti, nemusí být nutně v rozporu - např. kvalitní vzdělávací politika podporuje obojí. Za nejúčinnější sociální politiku považuje komisař podporu vysoké zaměstnanosti. Příklady nejlepší praxe spatřuje především ve skandinávských státech, které uplatňují politiky aktivního začleňování do trhu práce a nastavení daní a dávek podporující zaměstnanost. Pro efektivní realizaci sociální politiky je důležitá také moderní veřejná správa. Sociální politiky a výdaje je třeba systematicky vyhodnocovat z hlediska účinnosti. Není nutné zvyšovat celkové sociální výdaje, ale spíše měnit jejich strukturu.

Profesor Atkinson zaměřil svůj projev na vztah mezi efektivitou a rovností, měření efektivity a možné způsoby analýzy sociálních politik v EU. Modernizace státu blahobytu je dlouhodobá záležitost a musí reagovat na nové výzvy, jimiž jsou v současnosti stárnutí populace a klimatická změna. Země EU jsou úspěšné ve zvyšování zaměstnanosti straších pracovníků. Důležité pro udržení tohoto trendu je nastavení sociálních dávek a důchodů (např. možnost postupného odchodu do důchodu po dosažení statutárního důchodového věku). Sociální politiky by měly také reagovat na distribuční dopady boje proti klimatické změně. Sociální programy je třeba vždy konfrontovat s hospodářskou politikou dané země. Pokud jde o měření účinnosti sociálních výdajů, analýzu je třeba provádět na úrovni jednotlivých politik (nikoliv agregátně), přičemž je třeba se zaměřit na výsledky. Jednou z možností hodnocení efektivity je porovnání výsledků soukromého a veřejného sektoru u obdobné sociální služby. Lze se též učit z příkladů úspěšných zemí, ačkoliv ty jsou vždy zatíženy specifickými podmínkami dané ekonomiky. Další možností je testování konkrétních sociálních programů (např. kupóny na nákup služeb školek) přímo v praxi, jak to provádějí např. USA.

Předseda Výboru pro hospodářskou politiku (EPC) Ch. Kastrop poukázal na vysoký podíl sociálních výdajů na celkových veřejných výdajích a jejich poměr k HDP. Z tohoto důvodu patří hospodárnost a účinnost těchto výdajů mezi priority ministrů financí a výbor EPC začíná pracovat na analýze v této oblasti. Souvislost mezi vstupy (výdaji) a výstupy (např. omezení chudoby) není vždy jednoznačná. Do hry vstupují další faktory jako např. demografie, společensko-sociální vzorce, institucionální nastavení, vnější šoky, atd. Výbor EPC společně s EK budou pokračovat v práci v oblasti kvality veřejných financí. Výsledky analýzy trendů veřejných výdajů (tzv. COFOG data) budou k dispozici v první polovině roku 2009.

Ministr financí Švédska prezentoval účastníkům švédský sociální model, který se snaží současně zajistit hospodářský růst i sociální začlenění. Základem je vysoká participace na trhu práce, jakožto nejlepší prostředek pro prevenci chudoby. Tomu je podřízen systém daní (důraz na individuální zdanění oproti společnému zdanění rodin, daňové kredity) a dávek (služby ve formě školek a jeslí namísto peněžních dávek pro rodiny). Dávky v nezaměstnanosti či po dobu nemoci jsou vysoké, jejich zneužívání však zamezuje přísná kontrola. Vysoké participaci také napomáhá kvalitní vzdělávací systém. Na sociální oblast není třeba pohlížet ideologicky - pravicové politiky (společné zdanění rodin) mohou vést k plýtvání zdroji stejně jako levicové (vysoké dávky).

Zástupce Irska uvedl, že v jeho zemi se nástroje v oblasti sociální politiky zaměřují spíše na daňové úlevy a sociální služby než na sociální výdaje. Irsko bylo velmi úspěšné ve snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Přitom kombinovalo vzdělávací programy pro nezaměstnané s následnou podporou začlenění do trhu práce. Nezaměstnaní, kteří vstoupili na trh práce, podléhali nízkému zdanění pro většinu svého příjmu a také sociální dávky jim byly omezovány postupně.

Do diskuse přispěly svými zkušenostmi i další členské státy. Řecko poukázalo na domácí problém nízké kvality veřejné správy při poskytování sociálních služeb. Proto raději volí přímé finanční transfery pro sociálně slabé vrstvy. Finsko se snaží v oblasti sociálních služeb otevřít prostor i pro privátní poskytovatele. Pestřejší nabídka by měla přinést větší efektivitu. Španělsko a Belgie využívají v sociální politice spíše daňových úlev než sociálních transferů. Lucembursko má negativní zkušenost se štědrostí dávek i daňových úlev, které snižují motivaci sociálně vyloučených k návratu na trh práce. Rakousko podtrhlo jako velkou výzvu pro sociální politiky zajištění péče o starší občany. K tomu se připojil i profesor Atkinson, který upozornil, že EU bude potřebovat pro tyto služby kvalitní pracovní sílu, ať již budou financovány státem nebo soukromými subjekty.

Výsledek jednání:
Pro květnové jednání Rady ECOFIN bude připraven návrh závěrů Rady k efektivitě sociálních výdajů a výdajů na vzdělání, o nichž ministři financí diskutovali v předvečer jarní Evropské rady v březnu t.r.. Součástí závěrů by měl být mandát pro budoucí práci v oblasti kvality veřejných financí.

6) Příprava jarních zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky ve Washingtonu

Popis problematiky:
Ministři financí a guvernéři centrálních bank schválili prohlášení předsedy Rady ECOFIN, slovinského ministra financí Andreje Bajuka, adresované Mezinárodnímu měnovému a finančnímu výboru (IMFC) u příležitosti jarních zasedáních MMF a Světové banky ve dnech 12.-13. dubna t.r. ve Washingtonu. Projev obsahuje části k hospodářskému vývoji a reformám MMF, kde EU mimo jiné vítá dohodu dosaženou v otázce hlasů a kvót MMF na jednání Výkonné rady (28.3.2008).

Vývoj jednání:
Předseda EFC připomněl, že EU patří mezi ty, kdo nejvíce přispěli k dosažení dohody. Další oblastí pro reformu jsou příjmy a výdaje MMF. Jeden stát na jednání vystoupil se silnou podporou záměru navýšení zdrojů pro zajištění makroekonomické stability.

Výsledek jednání:
Slovinské předsednictví uzavřelo jednání konstatováním, že diskuse k reformě kvót a hlasů MMF byla dlouhá a obtížná a ocenilo, že se podařilo na úrovni EU dosáhnout širokého konsensu.

Různé

Předseda výboru EFC Xavier Musca využil příležitosti a připomněl, že dne 16. června 2008 se v Koreji uskuteční zasedání ASEM (Asia – Europe meeting) na úrovni ministrů financí. Slovinské předsednictví vyzvalo členské státy k zajištění co největší účasti na tomto jednání na úrovni ministrů.