4. listopadu 2008, Brusel - Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN)

Dne 4. listopadu 2008 proběhlo v Bruselu jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství (ECOFIN). Česká delegace byla vedena ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Jednání Rady ECOFIN dne 4. listopadu 2008 mělo následující program:

Řádné jednání Rady ECOFIN:

1. Přijetí programu jednání
2. Schválení seznamu bodů „A“
3. Činnosti navazující na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. října 2008 - výměna názorů
   1. Příprava mezinárodních iniciativ v reakci na finanční krizi
   2. Podpora hospodářské činnosti v Evropě
4. Daně
   1. Snížené sazby DPH - obecný přístup
   2. Boj proti podvodům v oblasti DPH - Návrh novely směrnice o společném systému DPH (2006/112/ES) a nařízení o administrativní spolupráci (1798/2003) za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněními uvnitř Společenství - obecný přístup
   3. Návrh směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní - obecný přístup
   4. Vyjednávání dohody s Lichtenštejnskem o boji proti podvodům - současný stav
5. Změna klimatu a stabilizace cen povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi po roce 2012 - výměna názorů
6. Lisabonská strategie – informace

Pracovní snídaně:

• Opatření členských států EU v souvislosti s finanční krizí

Pracovní oběd:

• Státní investiční fondy

Na okraji jednání:

• Setkání se zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA)
• Makroekonomický dialog

K jednotlivým bodům:

Řádné jednání

2) Schválení seznamu bodů „A“

Popis problematiky:
Na úvod každého řádného zasedání Rady EU je zařazeno schválení seznamu tzv. „A“ položek, tzn. bodů, u kterých bylo dosaženo konsensu na nižších úrovních jednání (především COREPER I, II).

Výsledek jednání:
A položky byly bez diskuse schváleny. V rámci A-položek bylo schváleno mj. rozhodnutí Rady o poskytnutí střednědobé finanční pomoci Maďarsku. Společenství poskytne Maďarsku pomoc na financování schodku platební bilance v celkové výši 6,5 mld. eur.

 

bod 3) Činnosti navazující na zasedání Evropské rady ve dnech 15. - 16. října 2008 (výměna názorů):

1. Příprava mezinárodních iniciativ v reakci na finanční krizi
2. Podpora hospodářské činnosti v Evropě

Popis problematiky:
a) Říjnová Evropská rada se v reakci na finanční krizi mezi jiným shodla, že „Evropská unie musí spolu se svými mezinárodními partnery usilovat o skutečnou a úplnou reformu mezinárodního finančního systému založenou na zásadách transparentnosti, stability bank, odpovědnosti, integrity a globálního řízení.“ EU a USA se následně dohodly na sérii tzv. globálních summitů, jež by se měly zabývat otázkou, jak reformovat současnou mezinárodní finanční architekturu. Prvním z těchto globálních summitů bude summit G20 15.11. ve Washingtonu. Předcházet mu bude setkání ministrů financí G20 v Brazílii ve dnech 8.-9.11. Cílem diskuse v Radě ECOFIN bylo připravit společnou pozici/poselství EU pro nadcházející globální summit. Finálně by tato pozice měla být dohodnuta na mimořádném neformálním summitu EU dne 7.11.08. FR PRES připravilo pro jednání dokument s návrhem směrů, kterými by se reforma měla ubírat a rovněž návrhem konkrétních kroků, k nimž by se účastníci G20 mohli zavázat.

b) Evropská komise vydala 29.10.2008 sdělení „Od finanční krize k obnově – evropský rámec pro opatření“, které obsahuje postup, jenž má být podle EK základem celkového rámce EU pro překonání krize. EK zde nastiňuje tři směry aktivit: nová struktura finančních trhů na úrovni EU; řešení dopadu na reálnou ekonomiku a globální reakce na finanční krizi.

Dne 26.11.08 se Komise chystá vydat komplexnější plán obnovy, kde navrhne iniciativy s cílem čelit nepříznivým dopadům krize na celkové hospodářství v kontextu Lisabonské strategie.

Vývoj jednání a vystoupení členských států:

a) FR PRES shrnula principy, na kterých by měla spočívat společná pozice EU pro summit G-20: jediná světová tržní ekonomika, ne protekcionismu, regulace a dohled všech subjektů na finančním trhu, konvergence mezinárodních standardů, prevence orientace na krátkodobé hospodářské výsledky, klíčová role institucí a jejich pravomocí (význam MMF, který sdružuje i rychle rostoucí ekonomiky).

EK přednesla svou představu o hlavních směrech reformy mezinárodního finančního systému:

1. posílení mezinárodní konzistence a kvality regulatorních standardů;
2. posílení mezinárodní spolupráce mezi finančními dohledy;
3. posílení makroekonomického dohledu a prevence krizí na půdě MMF – dvoustranná a mnohostranná dohledová úloha MMF musí být zesílena tak, aby měl nástroje na implementaci a monitorování plnění svých doporučení;
4. rozvoj kapacity pro řešení finančních krizí na národní, regionální i globální úrovni. EK zdůraznila principy odpovědnosti (dohledových struktur vládám); adekvátního zastoupení (zastoupení rychle se rozvíjejících ekonomik v globálních strukturách a překonání fragmentované reprezentace EU); a dostatečné vynucovací kapacity zvolené mezinárodní instituce.

ECB zdůraznila že nová architektura musí pokrývat všechny systémově významné instituce, správně nastavit strukturu pobídek v systému, zajistit konsistentní aplikaci pravidel napříč národními okruhy a umožnit lepší rozpoznání rizik a odpovídající reakci na ně. ECB doporučila vyjít z cestovních map ECOFINu a doporučení Financial Stability Forum (FSF). ECB konečně vyzdvihla potřebu větší disciplíny v makroekonomické politice tak, aby se předešlo kumulaci mezinárodních nerovnovah.

Členské státy v diskusi přivítaly úsilí o společnou pozici EU pro globální summit. Řada států podpořila ústřední úlohu MMF v nové mezinárodní finanční architektuře, vyzdvižena byla i role FSF a úzká spolupráce těchto dvou institucí. Bylo podotknuto, že systém je třeba nastavit tak, aby byl funkční a akceschopný i po skončení krize, a rovněž, že mezinárodní jednání by neměla odvést pozornost od zlepšování pravidel na úrovni EU. Některé státy varovaly před přehnanou regulací a uspěchaným postupem.

b) Přímo ke sdělení EK se nikdo nevyjádřil. Jeden členský stát (Švédsko) rozhodně vystoupil proti změkčování Paktu stability a růstu a řešení (dopadů) krize fiskálními nástroji.

EK reagovala, že je možné využít jisté flexibility Paktu pro případy vážného hospodářského poklesu. Případná opatření fiskální politiky by měla vždy záviset na velikosti manévrovacího prostoru vůči hranici 3% HDP a měla by být zásadně krátkodobá, včasná a cílená. V příštím roce odhaduje EK průměrný schodek v EU na 2,6% HDP, přičemž několik zemí referenční hodnotu 3% HDP překročí (důvodem pro zvýšení deficitů jsou ovšem především automatické stabilizátory, nikoliv diskreční fiskální opatření). Namístě je dle EK pokračování ve strukturálních reformách, které usnadní obnovu růstu, a aplikace střednědobých rozpočtových pravidel.

ECB sdělila, že inflační tlaky ustoupily a inflační očekávání se znovu dostala pod kontrolu.

EIB stručně referovala o finančních nástrojích, jež hodlá na žádost neformální Rady ministrů financí v Nice v září 2008 navrhnout v oblasti energetiky a klimatické změny. Jedná se o nástroje na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, vědy a výzkumu, velkých energetických infrastrukturních projektů a investic do šetrnějších automobilových motorů (konkrétní návrhy budou předloženy v prosinci).

Výsledek jednání:
a) FR PRES shrnula hlavní závěry diskuse pro přípravu společné pozice EU na summit G-20: pozice EU by měla být ambiciózní a současně by neměla vyvolávat přehnaná očekávání. Cílem by měla být regulace všech hráčů na trhu, to by však nemělo vést k přemíře regulace. Pozice pro summit by měla být přesvědčivá a účinná, tj. dostatečně obecná, a současně praktická a odborná. Vazba MMF a FSF by měla být posílena. Práce na integraci dohledu v EU by v důsledku přesunu pozornosti na globální úroveň neměly zpomalit. Je nutné vzít v úvahu vazbu na rozvíjející se ekonomiky.

FR PRES ve svém dokumentu zohlední diskusi a postoupí jej jako příspěvek předsednictví k diskusi na mimořádném neformálním summitu EU 7.11.

b) FR PRES informovala, že EK průběžně posuzuje záchranné plány členských států (státní záruky za bankovní dluhy). Plány a jejich přiměřenost mohou být v každém případě revidovány co 6 měsíců. Podstatné je, aby státy EU nadále koordinovaly své kroky v reakci na krizi. Pakt stability a růstu zůstává nadále plně platný, lze ovšem využít všech jeho pravidel -včetně těch, která poskytují určitou pružnost hodnocení rozpočtové politiky. Hlavní díl pomoci ekonomice mají vykonat automatické stabilizátory, případná opatření fiskální politiky by měla zůstat krátkodobá, včasná a cílená. Rada ECOFIN vzala na vědomí připravenost EIB přijít s návrhem finančních nástrojů pro oblast energetiky a klimatické změny.

 

4) Daně

4a) Snížené sazby DPH (obecný přístup)

Popis problematiky:
Cílem FR PRES bylo dosáhnout obecného přístupu k návrhu ze 7. 7. 08, který se zaměřuje na některé místně poskytované služby s vysokým podílem lidské práce, u nichž možnost aplikace snížené sazby DPH vyprší koncem r. 2010. Návrh umožňuje všem ČS EU aplikaci snížených sazeb mimo jiné na restaurační služby, bytovou výstavbu, rozšiřuje jejich aplikaci i na audioknihy a upřesňuje některé stávající kategorie (jednoznačně zahrnuje např. dětské pleny). Diskutovat se mělo o principiálních otázkách, ne o konkrétních technických aspektech návrhu.

V současnosti na Radě k problematice snížených sazeb DPH probíhají paralelní diskuse. Vedle konkrétního legislativního návrhu ze 7. 7. 08 se vede všeobecná politická debata o revizi základních principů sazeb DPH (na neformálním ECOFINu v Nice a na ECOFINu 7. října). V listopadu se očekává další návrh, který by umožnil aplikaci snížených sazeb u ekologických produktů. Některé státy s tímto dvoukolejným přístupem nesouhlasí a požadují komplexní revizi systému snížených sazeb.

Vývoj jednání a vystoupení členských států:
FR PRES zmínilo otázky, na jejich základě by chtělo diskusi vést: 1. otázka trvalosti aplikace snížených sazeb u služeb s vysokým podílem lidské práce, 2. narovnání podmínek pro členské státy u místně poskytovaných služeb, 3. ukotvení pravidel pro zavádění snížených sazeb.

V diskusi členské státy zopakovaly své dlouhodobě zastávané pozice, které je zhruba dělí na tyto skupiny: státy, které dílčí návrh podporují, neboť snížené sazby u místně poskytovaných služeb s vysokým podílem lidské práce považují za důležitý nástroj podpory zaměstnanosti a omezení stínové ekonomiky; státy, které sice mají pochybnosti o účinnosti tohoto nástroje, na prvním místě je však pro ně princip subsidiarity a v dílčím návrhu nespatřují narušení vnitřního trhu, proto je pro ně přijatelný; státy, které odmítají návrh jako nekoncepční a požadují komplexní revizi systému snížených sazeb v EU (u některých k tomu přistupují obavy z rozpočtových dopadů dílčího návrhu).

EK zdůraznila, že předložený návrh se snaží odstranit diskriminaci mezi členskými státy. U služeb s vysokým podílem lidské práce má EK obavu, že nedojde-li k zachování snížených sazeb, může dojít v 18 státech, které je nyní uplatňují, ke zvýšení nezaměstnanosti a krachu malých podniků. EK chce rychlé přijetí návrhu, aby tyto malé podniky měly dostatečnou právní jistotu. V případě restauračních služeb chce EK narovnat podmínky mezi členskými státy – snížené sazby může v současnosti uplatňovat pouze 11 států.

Výsledek jednání:
Rada Ecofin nedospěla k žádnému konsensu. FR PRES vyzvalo pracovní skupinu pro daňové otázky a Coreper ke zintenzivnění prací v dané oblasti s tím, že problematika bude opět diskutována na prosincovém Ecofinu.

4b) Boj proti daňovým podvodům v oblasti DPH – Návrh novely směrnice o společném systému DPH (2006/112/ES) a nařízení o administrativní spolupráci (1798/2003) za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněními uvnitř Společenství (obecný přístup)

Popis problematiky:
V rámci boje proti daňovým únikům v oblasti DPH bylo jako jedno z vhodných opatření vyhodnoceno zkrácení lhůty pro podávání souhrnných hlášení o intrakomunitárních plněních z kalendářního čtvrtletí na měsíční období. S ohledem na obavu z přílišného nárůstu administrativní zátěže pro podniky však FR PRES nenavrhlo měsíční lhůtu jako absolutní pravidlo, ale stanovilo případy, kdy podniky budou moci hlášení předkládat čtvrtletně, a to v případě, kdy intrakomunitárně poskytují pouze služby anebo kdy dodávají zboží do určitého finančního limitu. Předmětem diskuse ministrů měla být především výše tohoto limitu, v návrhu předběžně stanovená na 50.000 € za čtvrtletí.

Vývoj jednání a vystoupení členských států:
PRES v úvodu stručně shrnulo hlavní prvky návrhu a zmínilo snahu o kompromisní řešení, které návrh představuje.

Jeden stát (Nizozemí) navrhnul kompromisní řešení, které spočívá v základním předpokladu měsíčního podávání souhrnných hlášení od r. 2010 s tím, že pro malé podniky bude dána státům možnost vyžadovat souhrnná hlášení v případě dodání zboží čtvrtletně, překročí-li hodnota dodávek obrat ve výši 100.000 eur za čtvrtletí. V r. 2011 předloží EK analýzu tohoto opatření a následně od r. 2012 bude obrat pro hodnotu dodávek zboží snížen na 50.000 eur. Pokud by však byla zpráva EK o efektivním využívání dat negativní, Rada Ecofin přehodnotí tuto druhou fázi návrhu.

Výsledek jednání:
Navržený kompromis byl ostatními státy přijat a FR PRES vyzvalo Coreper, aby dle dosažené dohody připravil text návrhu ke schválení na dalším zasedání Rady.

4c) Návrh směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní (obecný přístup)

Popis problematiky:
Rada se měla shodnout na obecném přístupu k návrhu, který poskytuje právní základ pro aplikaci EMCS (elektronický systém pro kontrolu oběhu výrobků podléhajících spotřební dani, který má nahradit papírové doklady a přispět tak k efektivnější kontrole při výběru spotřební daně). Návrh dále přináší změny v právní úpravě dopravy a způsobu zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu a integruje do směrnice rozhodnutí ESD. Před jednáním Rady byl sporný článek, který upravuje zákaz prodeje v duty tax free obchodech na silničních hraničních přechodech s třetími zeměmi. Zatímco Slovinsko bylo proti jejich zachování, Řecko a Rumunsko požadovaly přechodné období na zrušení těchto obchodů do roku 2018.

Vývoj jednání a vystoupení členských států:
FR PRES konstatovalo, že bylo již dosaženo dohody o celém obsahu směrnice s výjimkou další činnosti duty tax free obchodů na hraničních silničních přechodech se třetími zeměmi, kde PRES kompromisně navrhuje přechodné období na zrušení těchto obchodů do roku 2017.
Slovinsko zopakovalo svou parlamentní výhradu, kterou vzhledem k tomu, že jeho nový parlament dosud nepřijal příslušné rozhodnutí, zatím nemůže stáhnout.

Výsledek jednání: 
FR PRES konstatovalo, že Rada dosáhla dohody o celkovém obsahu návrhu a ke konečnému schválení dojde až po rozhodnutí Slovinska: po stažení parlamentní výhrady bude návrh zařazen jako bod „A“ na nejbližší Radu.

4d) Vyjednávání dohody s Lichtenštejnskem o boji proti podvodům (současný stav)

Popis problematiky:
V reakci na rozsáhlé daňové úniky občanů EU prostřednictvím lichtenštejnských (LI) nadací a bank se snaží některé státy EU využít vyjednávání dohody o boji proti podvodům a přinutit Lichtenštejnsko k výměně daňových informací, které by do budoucna měly takovým únikům zabránit. Dohodu, která má širší záběr než pouze daňové podvody, vyjednává jménem EU a jejích členských států Evropská komise na základě mandátu schváleného Radou EU v listopadu 2006.

Vývoj jednání a vystoupení členských států:
EK konstatovala, že sjednala takový návrh dohody, který zcela odpovídá mandátu. Je třeba si uvědomit, že v současné době není žádná spolupráce mezi státy EU a LI a že návrh dohody umožňuje určitou výměnu informací, včetně výměny informací ve vztahu k LI nadací. Dle dohody hospodářské subjekty musí spolupracovat se LI orgány, musí informace poskytnout a nemohou se odvolávat na bankovní tajemství.

V diskusi několik států (v čele s Německem) vyjádřilo nespokojenost s dohodou ve stávající podobě. Dohoda by dle jejich názoru měla zajistit výměnu informací podle  čl. 26 Modelové dohody OECD a docílit plné informovanosti. Jiné státy naopak považují tuto dohodu za úspěch a významný pokrok ve spolupráci s LI.

Výsledek jednání:
Rada Ecofin vyzvala Evropskou komisi, aby pokračovala ve vyjednávání dohody o boji proti podvodům a jiné nelegální činnosti s Lichtenštejnskem v rámci již poskytnutého mandátu a pokusila se získat od LI lepší záruky pro účinnou výměnu informací zejména ve vztahu k LI nadacím.

 

5) Změna klimatu a stabilizace cen povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi po roce 2012 (výměna názorů)

Popis problematiky:
Ministři měli být seznámeni s průběžnými výsledky pracovní skupiny Výboru pro hospodářskou politiku (EPC), která se zabývá ekonomickou dimenzí energií a klimatické změny (vč. makroekonomických a fiskálních důsledků, distribučních dopadů a rizika přesunu emisí CO2 mimo EU - tzv. carbon leakage) a s plánem další práce, který mj. zahrnuje ekonomické dopady biopaliv a obnovitelných zdrojů energie, či organizaci systému obchodování s emisními povolenkami. Očekávalo se vystoupení Polska k problému volatility cen emisních povolenek v systému obchodování s emisemi CO2 po roce 2012.

Vývoj jednání:
Polsko vystoupilo s anoncovaným návrhem na stanovení cenového prahu a stropu na pohyb ceny emisí CO2. Zalitovalo, že tak významná problematika s ekonomickými dopady byla přenechána ministrům životního prostředí a Rada ECOFIN ji zevrubně nediskutovala. Polsko se kriticky vyjádřilo k odhadům EK, pokud jde volatilitu cen emisí i celkové ekonomické náklady systému ETS - obojí pokládá za značně podhodnocené. Dále připomnělo, že nestabilní informace o ceně emisí ohrožuje dlouhodobé investice do technologií snižujících emise a vyslovilo požadavek na vytvoření mechanismů snížení cenové volatility. Polsko navrhlo, aby problematiku diskutoval Hospodářský a finanční výbor a připravil výstup pro prosincový Ecofin, který by byl v případě shody postoupen také Radě pro životní prostředí (ENVI). Tento návrh podpořily tři další státy.

EK vyjádřila nesouhlas se stanovením prahu a stropu ceny povolenek, neboť by to vedlo k nárůstu nákladů, vyjádřila nicméně ochotu k další diskusi na technické úrovni.

Výsledek jednání:
Výbor EFC bude vyzván k projednání této otázky a ve vhodný okamžik přijde s návrhem/výstupem, který bude postoupen Radě ECOFIN i Radě ENVI (zařazení již na prosincový ECOFIN nebylo potvrzeno). Rada ECOFIN bude rovněž bedlivě sledovat práci Rady ENVI a jejích pracovních orgánů.
Pozn.: Prezentace pracovní skupiny EPC neproběhla.

 

6) Lisabonská strategie (informace)

Popis problematiky:
FR PRES mělo informovat ministry financí o naplňování Lisabonské strategie v oblasti flexicurity (politiky trhu práce kombinující flexibilitu s jistotou), která byla předmětem podzimní tématické revize aktualizovaných Národních programů reforem. Očekávala se též informace FR PRES o práci na „Lisabonu po roce 2010“.

Vývoj jednání:
FR PRES stručně informovala, že práce v oblasti Lisabonské strategie pokračují a o její budoucnosti budou v prosinci 08 v Paříži jednat tzv. Lisabonští koordinátoři. Práce bude pokračovat za CZ PRES. K bodu neproběhla diskuse.

Výsledek jednání:
Rada ECOFIN vzala informaci o politice flexicurity v rámci Lisabonské strategie na vědomí.

 

Pracovní snídaně - Opatření členských států EU v souvislosti s finanční krizí

Na pracovní snídani byli ministři stručně informováni o návrhu poskytnout Maďarsku mimořádnou makrofinanční pomoc ze zdrojů Společenství ve výši 6,5 mld. eur (návrh byl následně schválen v rámci „A“ položek na hlavním jednání). Vzhledem k možnosti, že podobnou pomoc budou potřebovat i další státy, se ministři dohodli na zvýšení stropu pro střednědobou finanční pomoc platebním bilancím členských států EU mimo eurozónu na 25 mld. eur (ze stávajících 12 mld. eur ). EK byla požádána, aby předložila návrh na změnu příslušného nařízení – jeho schválení se očekává mezi položkami „A“ na některém z příštích zasedání Rady.

FR PRES dále informovalo, že v reakci na finanční krizi přijalo již 14 členských států opatření spočívající v rekapitalizaci postižených bank či státních zárukách za refinanční úvěry. Všechny kroky byly koordinovány a v souladu s principy přijatými říjnovou Evropskou radou.

V rámci pravidelné informace z Eurogroup EK (J. Almunia) představila svou podzimní prognózu: zpomalení růstu až recese, zejména vlivem poklesu vnější poptávky, zvyšování nezaměstnanosti a zhoršení fiskálních pozic. Eurogroup se shodla, že krize ve finančním sektoru nekončí, nýbrž se přelévá k pojišťovnám a hedgovým a penzijním fondům. Rozpočtové politiky by měly být nadále v souladu s Paktem stability a růstu.

 

Pracovní oběd - Státní investiční fondy

Na pracovní oběd ministrů byli pozváni zástupci tří státních investičních fondů (SIF). Během diskuse byla zdůrazněna pozitivní role SIF, které při současné krizi působí jako určitý stabilizační prvek – přinášejí firmám potřebnou likviditu, navíc zpravidla sledují dlouhodobý zisk, čímž přispívají ke stabilitě kapitálového trhu. Zástupci SIF potvrdili zaměření na dlouhodobé investice, dodržování etických zásad a přijetí tzv. santiagských principů v rámci MMF.

Na okraji jednání - Setkání se zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA)

Na okraji zasedání ECOFIN proběhlo setkání ministrů EU s ministry financí zemí EFTA (Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko, Island), pro které byla zvolena následující témata: aktuální situace na Islandu, spolupráce v oblasti dohledu nad finančním trhem a boj proti daňovým podvodům.

Členské státy EU demonstrovaly připravenost poskytnout pomoc Islandu, ovšem za podmínky, že narovná zacházení se zahraničními vkladateli islandských bank. Bylo dohodnuto, že pět subjektů (právní služba Rady a EK, EFTA, Nordický dohled ESA a pracovní skupina zřízená J.-C.Trichetem) vytvoří posouzení právního základu pomoci Islandu.

Byly zmíněny problémy spolupráce dohledových orgánů EU s Lichtenštejnskem a Švýcarskem – diskuse budou pokračovat na pravidelných setkáních na vysoké úrovni mezi EK a představiteli zemí EFTA.

EK informovala o vyjednávání dohody obsahující opatření obdobná opatřením ve směrnici o zdaňování úroků z úspor s Norskem. Rovněž připomněla, že dohody se Švýcarskem a Lichtenštejnskem lze novelizovat v reakci na novelu směrnice o zdaňování úspor. Vyjednávání dohody s Lichtenštejnskem o boji proti podvodům označila EK za významný pokrok, který může být základem pro jednání s dalšími třetími zeměmi. EK také hodlá vyvíjet snahu o vytvoření obdobného mechanismu, jako je v rámci EU Kodex chování pro zdaňování podniků, i se zeměmi EFTA. Lichtenštejnsko souhlasilo, že bude pokračovat společně s EK v dalším vyjednávání dohody o boji proti podvodům.

Makroekonomický dialog

Hlavním tématem makroekonomického dialogu, k němuž se každý půlrok pravidelně schází předsednictví EU se sociálními partnery (za účasti dalších zemí předsednického tria, Evropské komise a ECB) byl tentokrát dopad současné finanční krize na reálnou ekonomiku v EU.

EK (J. Almunia) představila svou novou podzimní hospodářskou prognózu: citelné zpomalení, v některých státech recese, a to v důsledku krize, hospodářského cyklu a vnějších šoků. Řada zemí dříve či později realizuje nadměrný rozpočtový schodek. EK zdůraznila nutnost dodržování pravidel reformovaného Paktu stability a růstu; k podpoře ekonomik by měly přispět automatické stabilizátory.

ECB (J.-C. Trichet) připomněla své hlavní dva kroky na pomoc finančnímu systému: poskytování likvidity a rozšíření podmínek pro poskytování finančních záruk za mezibankovní úvěry (kolaterál). Inflační tlaky ustoupily, nicméně hrozbou jsou jednotkové náklady práce, které při růstu kolem 1% stouply v EU v 1. čtvrtletí letošního roku o 2,6% a ve druhém o 3,2%.

Zástupce BusinessEurope (zaměstnavatelé, podnikatelé) uvedl, že pro podnikatele je klíčové obnovení důvěry. Při řešení dopadu krize na reálnou ekonomiku vidí prostor pro využití prostředků z rozpočtu EU (rekvalifikace, strukturální a kohezní politiky). Pakt stability a růstu by měl být respektován s určitou mírou flexibility, Lisabonská strategie musí pokračovat s důrazem mj. na kvalifikaci a výzkum a vývoj. Je třeba bojovat proti protekcionismu.

Zástupci ETUC (odbory) upozornili na rozpor mezi mzdovou umírněností u zaměstnanců a výrazným nárůstem platů v dozorčích radách v minulém roce. Mzdy by měly být zvýšeny, aby se stimulovala domácí poptávka. ETUC se dále vyslovil pro zřízení rozpočtového restabilizačního balíčku na pomoc nejslabším skupinám obyvatelstva. Zástupce UEAPME (malé a střední podniky) upozornil, že jeho zájmová skupina již hlásí problémy při přístupu k financování.

EK (V. Špidla) uvedla, že na místě je aktivní sociální politika podpory vzdělání, úspor, zdraví a důchodů. Je třeba demonstrovat, že neopouštíme ani banky, ani občany.

Na závěr zástupce ČR potvrdil, že nastupující CZ PRES se chce věnovat stávající i budoucí Lisabonské strategii, a informoval o pořádání nadcházejícího makroekonomického dialogu na politické úrovni 9. února 2009 v rámci přípravy jarní Evropské rady.