Česká republika převzala od Francouzů předsednictví Radě Ecofin
Jednalo se především o hospodářských dopadech války na Ukrajině, úpravě Národních plánů obnovy, nových vlastních zdrojích EU a únikové doložce z fiskálního pravidla EU. Ministři financí také schválili Národní plán obnovy Polska a plnění všech kritérií pro přijetí eura ze strany Chorvatska. ČR představila své priority předsednictví Radě ECOFIN.
Jedním z hlavních bodů Rady ECOFIN byla debata o změnách financování Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) včetně navýšení zdrojů v rámci programu REPower EU. Ten má pomoci členským zemím EU snížit závislost na fosilních palivech zejména z Ruské federace a je tak naším důležitým strategickým zájmem. ČR zároveň navrhuje celkovou změnu alokačního klíče, který by měl lépe akcentovat současnou geopolitickou situaci. „Během českého předsednictví budeme prosazovat dílčí revize a možnost flexibilnějšího čerpání národního plánu obnovy tak, abychom mohli část těchto peněz přesunout na zvládnutí uprchlické krize. Kompenzování výdajů na integraci ukrajinských žen a dětí z evropských peněz je pro nás klíčové, protože s více než 360 tisíci uprchlíky patříme mezi nejvíce pomáhající země Evropy,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Diskuse ministrů financí se dále týkala nových vlastních zdrojích EU, které mají přispět k financování obnovy evropské ekonomiky po covidové pandemii. Jedná se zejména o dodatečné příjmy ze systému obchodování s emisními povolenkami, z nové globální dohody OECD týkající se zdanění nadnárodních společností a tzv. uhlíkového cla, které má za cíl promítnout ceny emisních povolenek do ceny dovozu zboží do Evropy. V období 2023-2030 by nové vlastní zdroje EU mohly ročně přispět do evropského rozpočtu 12 až 13,5 mld. eur, po plném náběhu od roku 2026 až 17 mld. eur ročně.
Ministři financí jednali také o prodloužení únikové doložky z pravidel Paktu o stabilitě a růstu. To znamená, že Evropská komise nebude ani v příštím roce zahajovat řízení při nadměrném rozpočtovém deficitu nad 3 % HDP. ČR prodloužení této doložky respektuje v kontextu dodatečných výdajů souvisejících s válkou na Ukrajině. Mezi hlavní předsednické priority MF nicméně patří co nejrychlejší návrat členských zemí EU k rozpočtově odpovědné politice a budování fiskálních rezerv. „V kontextu války na Ukrajině rozumím důvodům pro prodloužení únikové doložky do roku 2023. Ve střednědobém horizontu se ale fiskální politika evropských zemí musí vrátit ke snižování dluhů,“ říká Zbyněk Stanjura.
Tématem jednání Rady ECOFIN byla také letošní hospodářská doporučení pro jednotlivé členské státy EU. ČR je mj. doporučeno zajistit udržitelné veřejné finance, investovat do zelené a digitální transformace, financovat sociální a dostupné bydlení a snížit závislost na fosilních palivech. „Některá hospodářská doporučení pro Českou republiku v čele s fiskální disciplínou jsou promítnuta do priorit českého předsednictví a jiná byla předmětem mého jednání s představiteli Evropské investiční banky. Ta by u nás mohla investovat třeba do železniční infrastruktury, horkovodu Dukovany-Brno či do projektů dostupného bydlení,“ dodává Zbyněk Stanjura.
Česká republika zároveň coby budoucí předsednická země potvrdila, že Chorvatsko plní všechna kritéria potřebná k přijetí do eurozóny. Chorvatsko se tak od 1. ledna 2023 stane dvacátým členem eurozóny. „Za české předsednictví jsem ministerským kolegům potvrdil, že zařadíme bod týkající se přijetí eura Chorvatskem na červencové jednání Rady Ecofin tak, jak jsem před měsícem v Bruselu slíbil chorvatskému ministrovi financí,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.